Důvodová zpráva

Novela z. o hospodaření energií - EU

Sněmovní tisk: č. 1097, 7. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hospodaření energií“), transponuje tři směrnice Evropského parlamentu a Rady. Jedná se o Směrnici 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku, Směrnici 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (dále jen „směrnice o energetické náročnosti budov“) a Směrnici 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (dále jen „směrnice o energetické účinnosti“). Tyto směrnice stanovují legislativní rámec EU pro zvyšování energetické účinnosti. Jedná se tak o legislativní nástroje napomáhající dosažení cíle energetické účinnosti EU do roku 2020, tzn. zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že zákon o hospodaření energií stanovuje právní rámec České republiky pro zvyšování energetické účinnosti, a tím naplnění národního příspěvku k cíli energetické účinnosti EU.

Směrnice o energetické účinnosti byla transponována v roce 2015 zákonem č. 103/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 103/2015“). Jedním z významných bodů této novely zákona o hospodaření energií byla transpozice čl. 8 směrnice o energetické účinnosti, který se týká zpracování energetických auditů a systému hospodaření s energií. Transpozicí tohoto článku došlo k rozšíření povinnosti zpracovat energetický audit, která byla stanovena v zákoně o hospodaření energií zákonem č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 318/2012 Sb.“). Znění zákona o hospodaření energií ve znění zákona č. 318/2012 Sb. stanovuje povinnost stavebníkům, společenstvím vlastníků jednotek nebo vlastníkům budov nebo energetického hospodářství nechat zpracovat audit při překročení spotřeby energie stanovené prováděcím právním předpisem a výjimky z této povinnosti. Tyto výjimky se odvolávají na prováděcí právní předpisy ve znění zákona účinného od roku 2012. V současné době jsou však těžko prakticky aplikovatelné. Při poslední novele příslušného prováděcího právního předpisu, vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetické posudku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o energetickém auditu“), byl připomínkován stav, kdy není rozsah povinností stanoven v zákoně, ale v prováděcím právním předpise. Další připomínka vznesená v mezirezortním připomínkovém řízení se dotýkala způsobu zpracování energetického auditu. V České republice se způsob zpracovaní energetického auditu stanovený vyhláškou o energetickém auditu významně liší od obecně platného způsobu zpracování energetického auditu stanoveného normou ČSN EN 16247 a zároveň nezahrnuje veškeré oblasti, kdy dochází k nakládání s energií.

Směrnice o energetické účinnosti však zavádí povinnost pro podniky, které nejsou malými nebo středními podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (dále jen „doporučení Komise“). Hlavními kritérii pro stanovení velikosti podniku je podle doporučení Komise počet zaměstnanců a roční obrat nebo roční bilanční suma. Při hodnocení těchto kritérií je potřebné u počtu zaměstnanců, obratu a bilanční sumy započítávat i údaje o mateřských a dceřiných společnostech. Cílem příslušných ustanovení směrnice o energetické účinnosti je analýza a využití potenciálu úspor energie v určitém segmentu trhu. Pro „velké“ podniky by tudíž měla být stanovena povinnost pravidelně tento potenciál úspor energie analyzovat. Při dané velikosti podniku směrnice o energetické účinnosti předpokládá významný potenciál úspor energie.

Tato povinnost byla do zákona o hospodaření energií transponována v § 9 odst. 2. Zároveň byl zachován odkaz na doporučení Komise, podle kterého má docházet ke kategorizaci podnikatele. Právě v důsledku tohoto způsobu kategorizace se dotýká povinnost pro „velké“ podnikatele i subjektů, které zdaleka nedosahují požadované velikosti, a tudíž u nich není naplněn předpoklad významné úspory energie. Nedochází věcně k naplnění záměru a naopak dochází k nadměrnému neefektivnímu finančnímu a administrativnímu zatížení podnikatelů. Povinnost zpracovat energetický audit významně souvisí i s definicí energetického hospodářství, ke kterému se povinnost vztahuje. Právě obecnost definice ve stávajícím znění zákona o hospodaření energií činí problém, protože z ní není zřejmé, co spadá pod pojem energetické hospodářství a na „co“ se povinnost zpracovat energetický audit vztahuje.

Zákonem č. 318/2012 Sb. byla do zákona o hospodaření energií transponována směrnice o energetické náročnosti budov. Tato směrnice nahradila původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. Původní směrnice o energetické náročnosti popisovala 4 oblasti. Jednalo se o požadavky na zavedení kontroly účinnosti kotlů, požadavky na zavedení kontroly klimatizačních systémů, požadavky na energetickou náročnost budov a vydávání certifikátů energetické náročnosti budov a požadavky na nezávislé odborné osoby oprávněné provádět kontrolu kotlů, kontrolu klimatizačních systémů a vypracovat průkaz energetické náročnosti budov a na nezávislý kontrolní systém. Zmíněné 4 oblasti v původní směrnici z roku 2002 zachovává také nová směrnice 2010/31/EU z roku 2010. Nová směrnice však některé oblasti a požadavky popisuje podrobněji a zavádí některé nové prvky, jako je „nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost“ a pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“. Jedním požadavkem směrnice o energetické náročnosti je vystavování průkazů energetické náročnosti na viditelném místě v případě budov často navštěvovaných veřejností. Právě tento požadavek byl transponován pouze částečně, pro budovy orgánů veřejné moci. V ostatních případech, kdy je průkaz energetické náročnosti budov zpracováván, není tento požadavek v zákoně o hospodaření energií stanoven. Tento stav je rozporován Evropskou komisí v řízení o porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2016/2131. S ohledem na možné uložení pokuty Soudním dvorem je potřebné tento stav nekompletní transpozice napravit.

Jak bylo uvedeno výše, zákon o hospodaření energií transponuje směrnici o energetickém štítkování. Tato směrnice bude zrušena nařízením, které je v současné chvíli projednáváno v rámci třístranných jednání mezi Radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Toto nařízení bude přímo účinné a z tohoto důvodu některá ustanovení § 8 a 8a zákona o hospodaření energií budou nadbytečná.

Směrnice o energetické náročnosti budov i směrnice o energetické náročnosti vyžaduje, aby dokumenty související s naplňováním směrnic byly zpracovány kvalifikovanými osobami a aby tyto osoby byly průběžně vzdělávány. Tuto oblast řeší § 10 až § 10c zákona o hospodaření energií. Ustanovení těchto § řeší udělování oprávnění energetických specialistů, jejich povinnosti při naplňování činností, podmínky pro rušení oprávnění a podmínky vedení veřejného seznamu energetických specialistů. Již při legislativním procesu přijetí zákona č. 103/2015 Sb. byla řešena otázka průběhu aktualizačního vzdělávání (dále jen „průběžné vzdělávání“) podle § 10 odst. 7 až 8 a § 10a odst. 2 zákona o hospodaření energií. Průběžné vzdělávání je potřebné absolvovat každé tři roky a musí být zakončeno úspěšným absolvování odborného testu. Podle názoru odborné veřejnosti vyjádřeného již při minulých novelách zákona o hospodaření energií jsou takovéto podmínky přísnější než u obdobných profesí např. u autorizovaných inženýrů. Na základě poznatků z praxe je zřejmé, že tento názor má své opodstatnění. Aktuální stav byl vyhodnocen jako nadměrně zatěžující pro výkon činnosti energetického specialisty. Energetičtí specialisté mimo průběžné vzdělávání často absolvují další vzdělávací akce pro zvýšení kvalifikace.

Výkon činnosti energetického specialisty nespadá do působnosti zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Činnost je vykonávána na základě udělení oprávnění energetického specialisty k výkonu činnosti podle § 10 odst. 1 zákona o hospodaření energií, které je udělováno fyzickým osobám. Právnické osoby, i přestože nabízejí za úplatu dokumenty zpracované energetickými specialisty, nemají stejné povinnosti a odpovědnost jako oprávněný energetický specialista, který činnost vykonává jako fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba. Této právní mezery je v současné době využíváno k zakládání s. r. o., kdy jednatelem je oprávněný energetický specialista. Tudíž se prakticky dostává z režimu přestupků s ohledem na lhůty jednotlivých řízení.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Cílem předkládaného návrhu zákona je zejména soulad evropské a národní právní úpravy regulující oblast zvyšování energetické účinnosti.

V předloženém návrhu zákona je řešena náprava výtky ze strany Evropské komise (dále jen „Komise“) vznesené ve formálním upozornění týkajícího se řízení pro porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2016/2131, ve kterém Komise namítá, že Česká republika nesplňuje některá ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov. Konkrétně se jedná o uplatňování čl. 13 odst. 2 ve vazbě na čl. 12 odst. 1 směrnice 2010/31/EU. Současné znění zákona o hospodaření energií stanovuje povinnost vystavovat průkazy energetické náročnosti budov pouze v případě, kdy je průkaz energetické náročnosti budov zpracován pro budovy orgánů veřejné moci a tyto budovy jsou často navštěvované veřejností (§ 7a odst. 1 zákona o hospodaření energií). Směrnice 2010/31/EU však požaduje uveřejňování průkazů energetické náročnosti budov ve všech případech, kdy povinnost tento průkaz zpracovat nastává a budova je často navštěvovaná veřejností. Česká republika vyjádřila souhlas s touto výtkou a přislíbila nápravu při nejbližší novelizaci zákona o hospodaření energií. Předkládaný návrh zákona předpokládá dosažení tohoto souladu úpravou § 7a odst. 1 písm. d) zákona o hospodaření energií.

Dále si předkládaný návrh zákona bere za cíl upřesnění ustanovení, která se v aplikační praxi ukázala jako nepřesná nebo nedostatečně řešená. V první řadě se jedná o zpřesnění ustanovení týkajících se povinnosti zpracovat energetický audit a vyjasnit postup, jakým způsobem tuto povinnost naplnit. Zákon č. 103/2015 Sb., stanovil povinnost tzv. „velkým podnikatelům“ s tím, že stanovení, koho se tato povinnost týká, se stanovuje v souladu s doporučením Komise. Podle tohoto doporučení je nutné pro stanovení velikosti podnikatele počítat s nadnárodní provázaností majetkových vztahů společností. V důsledku této skutečnosti dochází k situacím, kdy je energetický audit zpracován i v případech, kde jeho zpracování není nákladově efektivní.

Druhou oblastí, kterou je třeba zpřesnit, je udělování oprávnění energetických specialistů. Toto oprávnění se podle současného znění zákona o hospodaření energií uděluje pouze fyzickým osobám. Vzhledem k tomu, že tato profese není vázanou živností, dochází v praxi k případům, že fyzické osoby zakládají společnosti s ručením omezeným, kde jsou vedeni jako jednatelé. Tato společnost následně poskytuje za úplatu dokumenty podle § 10 odst. 1 zákona o hospodaření energií, ale nenese v tomto případě právní odpovědnost za tyto vydané dokumenty. Právnické osoby tudíž mají na trhu jiné podmínky (možnost neudělování sankcí za nekvalitně vydané dokumenty) než fyzické osoby. Cílem návrhu je stanovení stejných podmínek k vykonávání činností energetického specialisty pro fyzické a právnické osoby.

 Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu

k rovnosti mužů a žen

Platná právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona (tj. nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že stávající právní úprava, jež je obsažena v návrhu zákona, nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

Tabulka hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů

Stručný popis materiálu

1. Týká se materiál postavení fyzických osob?

□ ANO x NE

Hodnocení

Materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.

Popis a odůvodnění dopadů na fyzické osoby

Materiál nemá dopad na fyzické osoby.

2. Je postavení žen a mužů v oblasti, které se materiál dotýká, rovné?

x ANO → 3a □ NE → 3b

Analýza a popis případných změn materiálu

3a. Přináší materiál zhoršení výchozího3b. Přináší materiál zlepšení výchozího stavu?stavu?

□ ANO□ NEx NE□ ANOx NE□ NE

MateriálMateriálPostaveníMateriálPostaveníMateriál přinášípřinášížen a mužůpřinášížen a mužůpřináší zhoršení.zlepšení.se nemění.zlepšení.se nemění.zhoršení.

Hodnocení

Materiál má

neutrální

dopad na rovnost žen

a mužů.

Analýza a popis případných změn materiálu

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Nezbytnost předložení návrhu zákona, kterým se mění zákon o hospodaření energií, vyplývá:

 z řízení pro porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské

unie č. 2016/2131 vedeného kvůli nesplnění některých ustanovení směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU. Česká republika v tomto směru již připustila pochybení a přislíbila ve svých vyjádřeních nápravu. V případě, že by tak neučinila, vystavuje se hrozbě žaloby,

 z neefektivního finančního zatěžování podnikatelů, kteří nejsou malými nebo

středními podle doporučení Komise. Aktuální právní úprava stanovuje povinnost

pravidelně zpracovávat každé 4 roky energetický audit podnikatelům, kteří jsou díky zahraničnímu kapitálu identifikováni jako „velký“ podnikatel. Ve skutečnosti však jsou malými nebo středními podnikateli, u kterých nelze předpokládat zpracováním energetického auditu identifikace významného potenciálu energetických úspor. Cílem zákona o hospodaření energií je stanovovat právní rámec zvyšování energetické účinnosti v oblastech, kde je toto zvyšování energetické účinnosti efektivní, a to i po stránce ekonomické. Stávající úprava jde proti logice tohoto přístupu,

 legislativní mezera, která umožňuje energetickým specialistům, kteří svou činnost

vykonávají jako jednatelé s. r. o., vyvinout se ze správního trestání podle zákona o hospodaření energií.

D) ZHODNOCENÍ SOULADU S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM

Při tvorbě novely zákona o hospodaření energií byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“).

Návrh zákona je v souladu s Čl. 2 odst. 4 („Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) a s Čl. 79 odst. 3 („Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“) Ústavy.

Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložená právní úprava je ve věcné působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb.

Předložený návrh zákona je dále v souladu s těmito články Listiny:

Čl. 2 odst. 3: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“. Předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o hospodaření energií, je v souladu s principem legality, neboť uvedená problematika je přímo upravena zákonem, který obsahuje právní normy v oblasti zvyšování energetické účinnosti, při současné ochraně životního prostředí a klimatu (respektive „každý může být nucen činit to, co zákon ukládá“).

Čl. 4 odst. 1: „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“. Navrhovaná právní úprava nikterak neomezuje základní práva a svobody.

Čl. 11 odst. 1: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.“. Vlastnictví není předkládanou novelou nijak dotčeno a není zasahováno ani do jeho ochrany.

Čl. 26 odst. 1 a 2: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ a „Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“. Předložená právní úprava neomezuje svobodnou volbu povolání, přípravu k němu, ani nijak neomezuje podnikání.

Návrh zákona nepoškozuje hodnoty uvedené v Čl. 11 odst. 3 „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“, ani neohrožuje hodnoty uvedené v Čl. 35 odst. 3 Listiny „Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“. Tím, že je předložená právní úprava zakotvena přímo do zákona o hospodaření energií, je také zaručeno, že je zachován systém ochrany klimatu a životního prostředí, stejně tak přispívá navržená právní úprava k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 287/04 nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96).

E) ZHODNOCENÍ SOULADU S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zněním mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ať již se jedná o smlouvy dvoustranné, nebo mnohostranné (seznam mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal souhlas zákonodárný sbor a jimiž je Česká republika vázána a která jsou v evidenci Ministerstva zahraničních věcí, je k dispozici na internetových stránkách www.mzv.cz).

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (zejména s čl. 34 a čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie).

Navrhovaná právní úprava se taktéž dotýká mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, především Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a dále judikatury, jež s ní souvisí. Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, zejména se zásadou práva na ochranu majetku (článek 1 Protokolu k Úmluvě).

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.).

F) ZHODNOCENÍ SOULADU SE ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍMI Z ČLENSTVÍ V EU

Návrh je v souladu s právními předpisy Evropské unie, stejně jako s judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami.

Návrh zákona je v souladu s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, které vytváří a interpretuje Evropský soudní dvůr, resp. po přijetí Lisabonské smlouvy, Soudní dvůr Evropské unie. Tyto obecné právní zásady jsou většinou respektovány jako primární právo Evropské unie. Mezi tyto obecné právní zásady patří například:

• Princip rovnosti - Musí být zabezpečeno rovné postavení pro všechny. Zároveň musí být zabezpečena ochrana adresátů veřejné správy, kteří stojí v nerovném postavení vůči tomu, kdo rozhoduje.

• Princip vázanosti správy zákony, resp. právem - Veřejná moc je vázána cílem svého působení a nesmí zneužívat svých pravomocí.

• Princip ochrany nabytých práv a legitimního očekávání - Je dán požadavek právní jistoty. Důležitá je také kontinuita práva a rozhodování – vytváří jistotu a neměnnost rozhodování. Za stejné situace musí být vždy rozhodnuto stejně. Souvisí s principem proporcionality.

• Princip proporcionality (přiměřenosti) - Je dáno, že zásah musí být přiměřený a pouze tam, kde dochází k odchylkám vůči normálnímu stavu (normálnímu fungování veřejné správy). Tento princip znamená nutnost posoudit, zda je konkrétní opatření nutno přijmout a zda je přiměřené stavu, vůči němuž bylo přijato.

• Princip odpovědnosti správy - Správněprávní odpovědnost je odpovědnost za porušení veřejných povinností stanovených normami správního práva nebo na základě norem správního práva.

Navrhovaná právní úprava se přímo netýká práv zajištěných v Evropské úmluvě o lidských právech.

Návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie, kterým je v této věci považován:

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnice 2004/8/ES a 2006/32/ES,

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku, Návrhu se dotýká též řízení o porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2016/2131..

Materiál je, vzhledem k výše uvedenému, v souladu s právem Evropské unie.

G) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOSAH NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Z předkládaného návrhu zákona nevyplývají zvýšené nároku na státní rozpočet a nelze očekávat žádné zvýšené nároky na ostatní veřejné rozpočty. V důsledku navržených změn nedojde k nárokování navýšení systemizovaných míst Státní energetické inspekce viz níže.

Lze spíše předpokládat pozitivní dopad na veřejné rozpočty, a to v důsledku zpřesnění pojmu „velký“ podnikatel, který má povinnost zpracovávat energetický audit každé 4 roky. Díky aktuálnímu odkazu na Doporučení Komise361/2003/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků dopadá tato povinnost i na veřejné subjekty. Úprava v této oblasti bude mít pozitivní dopad i na podnikatelské prostředí. Návrh výrazně zúží skupinu subjektů, podnikatelů, kteří nejsou malými a středními, a kteří mají podle stávající právní úpravy povinnost zpracovávat energetický audit a v případě, že nezavedou a necertifikují systému hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií nebo systému environmentálního řízení podle ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu, opakovat jeho zpracování každé 4 roky. Podle výše citovaného doporučení se pro stanovení velikosti podnikatele počítá se započítávání nadnárodních vazeb společností. V důsledku tohoto přístupu se podle současného znění dotkla tato povinnost podnikatelů, kteří z pohledu národního jsou malými nebo středními, ale díky vazbám na zahraniční společnosti v souladu s doporučením Komise 361/2003/ES jsou podnikateli, kteří nejsou malými nebo středními, a tudíž musí naplnit povinnost podle § 9 odst. 2 zákona. Dochází tudíž k nadhodnocování velikosti podnikatelů, v důsledku kterého jsou energetické audity zpracovány v případech, kdy zpracování energetického auditu neplní svůj účel.

Úprava v oblasti energetických specialistů bude mít zejména dopad na podnikatelský sektor. Zvýšené nároky se navýší v případě právnických osob, které nabízejí zpracování průkazů energetické náročnosti budov, energetických auditů a energetických posudků a provádění kontrol provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie nebo provádění kontrol klimatizačních systémů, ke kterým jsou oprávněny fyzické osoby podle § 10 odst. 1 zákona (oprávnění energetického specialisty k vybraným činnostem). Tyto společnosti budou mít povinnost být oprávněny k výkonu těchto činností, v případě, že budou mít i nadále zájem tyto služby nabízet. Podání žádostí je zpoplatněno podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 1000 Kč/činnost energetického specialisty.

Finanční nároky na zajištění průběžného vzdělávání podle stávajícího právního řádu, které je pořádáno organizacemi pověřenými ministerstvem podle § 10a odst. 2 písm. b) zákona, je pokryto z ceny za kurz průběžného aktualizačního vzdělávání, které hradí energetický specialista.

Úpravou § 10 zákona a § 10a zákona, konkrétně ustanovení týkajících se způsobu organizace průběžného aktualizačního vzdělávání. V důsledku těchto systémových změn dojde k přesunu odpovědnosti za zajišťování organizace průběžného aktualizačního vzdělávání z pověřených organizací na Státní energetickou inspekci České republiky (dále jen „SEI“). S touto změnou jsou spojeny zvýšené administrativní nároky na SEI. Kromě navýšení administrativních nároků bude potřebné rozšířit a přizpůsobit webové stránky SEI pro elektronické přijímání žádostí o zařazení subjektu pořádajícího vzdělávací akce do systému průběžného aktualizačního vzdělávání.

Další nárok na zvýšení rozpočtu SEI souvisí s pořádáním výběrových komisí pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného aktualizačního vzdělávání. Výběrem vzdělávací akce do systému průběžného vzdělávání je jejímu organizátorovi poskytnuta konkurenční výhoda, proto je zřízení výběrové komise zcela nezbytné z důvodu právě transparentnosti výběru těchto akcí. Komise bude složena z členů vybraných podle jasně předem stanovených kvalifikačních kritérií.

H) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN

Návrh nevytváří žádné rozdíly, které by byly v rozporu se zákazem diskriminace. Předložený návrh zákona nemá dopad na specifické skupiny obyvatel, včetně rovnosti mužů a žen (hodnoceno dle Metodiky hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR /http://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a- muzu/Projekt_Optimalizace/Metodika-PO-OPONENTURE.pdf/). Předkladatel proto v souladu s bodem 3.3 Metodiky konstatuje, že materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.

I) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA RODINY A DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY

Navrhovanou právní úpravou se neupravují vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona (tj. nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na rodiny ani na specifické skupiny obyvatel ani na národnostní menšiny.

J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrh zákona má pozitivní dopad na životní prostředí. Předkládaný návrh upřesňuje legislativní rámec pro zvyšování energetické účinnosti stanovené zákonem o hospodaření energií. V důsledku zvyšování energetické účinnosti dochází ke snižování spotřeby energie.

Tento efekt se pozitivně projevuje na snižování spotřeby primárních energetických zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.

K) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Ochrany soukromí se navrhovaná právní úprava netýká. Nevynucuje ani nepředpokládá zpracovávání osobních údajů. Právní úprava hospodaření energií již v současné době obsahuje regulaci shromažďování a zpřístupňování osobních údajů, a to v ustanovení § 10c a 10d. V navrhované právní úpravě dochází ke změně stávající úpravy.

Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se budou nově zapisovat údaje o energetických specialistech – právnických osobách (§ 10c odst. 2). Navrhovaná úprava v této části seznamu však neobsahuje ustanovení, které by představovalo dopad na soukromí dotčených osob, neboť v návrhu § 10c odst. 2 písm. g) se stanovuje, že do seznamu energetických specialistů se zapisuje „jméno, popřípadě jména, a příjmení osob určených pro udělení oprávnění energetického specialisty“.

Jméno samo o sobě neumožňuje danou osobu přímo identifikovat, avšak ve spojení s veřejně přístupnými údaji uvedenými v části seznamu upraveném v § 10c odst. 1 lze (nepřímo) takovou osobu identifikovat, neboť osobou rozhodnou pro udělení oprávnění musí být (mimo jiné) osoba, která je držitelem oprávnění energetického specialisty, tedy osoba zapsaná v části seznamu vedeném ministerstvem pro fyzické osoby. K tomu je ovšem třeba uvést, že osobní údaje o této osobě jsou na seznamu vedeném ministerstvem uváděny již de lege lata. Proto zde navrhovanou právní úpravou nedochází (oproti stávající úpravě) ke zvýšenému dopadu na soukromí dotčených osob.

Co se týče ochrany obchodního tajemství, platí zde obecná mlčenlivost o těchto skutečnostech ať už ze strany státních úředníků či zaměstnanců firem stanovená zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

L) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí.

Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.

M) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU

Návrh nemá dopady ve vztahu k bezpečnosti nebo obraně státu.

K bodu 1

Jedná se pouze o technické zpřesnění definice tepelného čerpadla, kdy je termín teplota nahrazen termínem teplotová hladina. Takto upravená definice je v souladu s definicí směrnice 2010/31/EU, která je zákonem o hospodaření energií transponována.

K bodu 2

Cílem změny definice termínu „energetické hospodářství“ a zavedením termínu „ucelená část energetického hospodářství“ je zpřesnění aktuálního znění termínu, který je z pohledu věcného nepřesný a pro dotčené subjekty nejasný. Zároveň úprava souvisí se změnou přístupu ke zpracování energetického auditu popsaného, který by se měl přiblížit více evropským standardům, konkrétně evropskou normou o energetických auditech ČSN ISO 50 002 (reakce na připomínku vznesenou v rámci mezirezortního připomínkového řízení k vyhlášce č. 309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku). Nově navržená definice odpovídá rozsahu, na co se má vztahovat energetický audit podle definice „energetického auditu“ podle směrnice 2012/27/EU.

V návaznosti na změny navržené v předloženém návrhu dojde k úpravě příslušného prováděcího předpisu, vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

K bodu 3

Definice „účinnost užití energie“ je upravena tak, aby byla definována termíny definovanými a vyplývajícími ze zákona o hospodaření energií.

K bodu 4

Jedná se o technické přesnění definice klimatizačního zařízení. Touto úpravou není narušena transpozice definice uvedené ve směrnici 2010/31/EU.

K bodu 5

Viz. bod 2.

Změnou definice k věcně přesnějšímu popisu toho, co znamená provádět energetický audit tzn. nejedná se o sepsání zprávy, ale analýzu stavu nakládání s energií v rámci energetického hospodářství. Do upravené definice se promítá nový přístup zpracování energetického auditu v souladu s evropskou normou o energetických auditech ČSN ISO 50 002. Zároveň dochází ke zpřesnění a souladu s definicí uvedenou ve směrnici 2012/27/EU.

K bodu 6

Vytápění a chlazení jsou nejvýznamnější energetické činnosti, při nichž dochází k nejvyšší spotřebě energie v případě hodnocení energetické náročnosti budovy. V budovách, ve kterých nedochází k úpravě vnitřního prostředí formou vytápění nebo chlazení nejsou budovami podle tohoto zákona.

K bodu 7

Dochází k úpravě definice energeticky vztažné plochy z důvodu, aby se průkaz energetické náročnosti budovy nezpracovával pro ucelené části budovy, ve kterých nedochází k úpravě vnitřního prostředí nezávisle na budově jako celku. Tímto zpřesněním dojde ke sjednocení přístupu zpracování průkazu energetické náročnosti, a to povede k porovnatelnosti výstupů těchto zpracování. Úprava bude mít dále za následek přesnější výpočet bilance toků energie v budově, a tedy přesnější výpočet energetické náročnosti budovy a jejího zařazení do klasifikační třídy energetické náročnosti.

K bodu 8

Definice bude upravena do souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov, která dává možnost, že by energie u NZEB měl být pokryta ve značném rozsahu z obnovitelných zdrojů energie („budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova, jejíž energetická náročnost

určená podle přílohy I je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných

zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí).

To, jaká je energetická náročnost těchto budov, je stanoveno v prováděcím právním předpise v souladu s ustanovením § 7 odst. 8 zákona o hospodaření energií.

Tato úprava by měla vyjasnit nesoulad definice s požadavky na NZEB stanovené prováděcím právním předpisem, vyhláškou č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov.

K bodu 9

K odstranění dochází v důsledku nadbytečnosti. Tato definice není dále v zákoně využívána ve smyslu této definice.

K bodu 10

Zrušení definic podle odst. 2 písm. n) a o) souvisí se změnou znění § 10e zákona o hospodaření energií, kde jsou definice pro přehlednost přímo využity.

K bodu 11

Jedná se o úpravu, která vychází z poznatků z aplikační praxe, ze které vyplývá, že stávající znění § 4 zákona o hospodaření energií není dostatečně detailní pro účely zpracování zpráv o uplatňování územních energetických koncepcí. Do poloviny roku 2017 a dále v pětiletých intervalech mají kraje a hlavní město Praha povinnost zpracovat zprávu o uplatňování územní energetické koncepce. Při současném zpracovávání těchto zpráv byl identifikován problém v nejednoznačností zadání obsahu této zprávy a návrhem na doplnění ustanovení § 4 zákona o hospodaření energií dochází k nápravě.

K bodu 12

Změna názvu státního programu reflektuje novou podobu tohoto programu, jehož programová dokumentace byla schválena na podzim 2016. Předložení nové dokumentace vyplývalo z usnesení vlády č. 940 ze dne 20. listopadu 2015, ve kterém bylo uloženo ministru průmyslu a obchodu předložit Ministerstvu financí do 30. června 2016 návrh dokumentace nového Státního programu od roku 2017 vypracovaný v souladu s § 12 a § 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.

Nový Státní program navazuje svým zaměřením a rozsahem působnosti na původní úspěšný Program EFEKT. Program je zaměřen na realizaci energeticky úsporných opatření zejména v oblasti konečné spotřeby energie, na zvyšování účinnosti užití energie, na snižování energetické náročnosti a také na větší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Program je upraven tak, aby byla maximalizována výše příspěvku, úspor energie, tohoto programu k plnění cíle podle čl. 7 směrnice o energetické účinnosti.

K bodu 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19

Úprava vychází ze změny zacílení programu (primárně na zvyšování energetické účinnosti za příp. využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů energie) a způsobu jeho administrace. Tyto změny jsou v souladu s programovou dokumentací schválenou Ministerstvem financí a s cíli směrnice o energetické účinnosti.

Dílčí úprava bodu 18 souvisí se změnou § 9 zákona o hospodaření energií (bod 60).

K bodu 20

Úprava zpřesňuje, kdy mají být plněny požadavky na účinnost užití energie. V důsledku této úpravy dochází k věcně správnému stanovení případů, kdy tyto požadavky mají být plněny.

Aktuální právní úprava umožňovala výklad takový, že požadavky na účinnost užití energie mají byt plněny při jakékoli změně dokončené stavby, a to i v případě, kdy nedochází ke změně parametrů výroby. Tato nejednoznačnost byla potenciálním důvodem k podávání stížností a rozkladů proti stavebním rozhodnutím. V takovýchto případech právní úprava neumožňovala jasný, jednoznačný výklad.

K bodu 21

Terminologické zpřesnění (soulad s termíny energetického zákona), čímž dochází zároveň k věcnému zpřesnění.

K bodu 22

Jedná se o uvedení do souladu se Směrnicí 2010/31/EU, čl. 14, jejímž záměrem je stanovit nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce přístupných částí soustav používaných k vytápění budov, jako jsou zdroje tepla, řídicí systémy a oběhová čerpadla, s kotli se jmenovitým výkonem pro účely vytápění budov vyšším než 20 kW. Směrnice neukládá povinnost tímto způsobem revidovat zařízení, která jsou součástí výroben elektřiny nebo tepla. V českém právním řádu je problematika kontrol těchto zařízení navíc řešena již v rámci jiného právního předpisu (zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů).

Záměrem čl. 14 směrnice 2010/31/EU je stanovit nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce přístupných částí soustav používaných k vytápění budov, jako jsou zdroje tepla, řídicí systémy a oběhová čerpadla, s kotli se jmenovitým výkonem pro účely vytápění budov vyšším než 20 kW. Proto změna vyjímá z povinnosti kotle s výkonem nad 20 kW používané pro technologické účely jako například pro předehřev plynu v regulačních stanicích, které jsou kontrolovány podle jiných předpisů a v souladu s podmínkami výrobce (jsou kontrolovány servisním technikem, který je proškolen výrobcem).

K bodu 23, 25, 44, 67

Ve smyslu § 13a odst. 2 neprovádí kontrolu pouze Státní energetická inspekce, ale energetické inspekce resortů jmenovaných v tomto odstavci. Z tohoto důvodu je provedena úprava, aby kontrolované dokumenty mohly být v souladu s legislativou předávány kontrolnímu orgánu.

K bodu 24, 30, 32, 33, 36, 37, 39, 42, 45, 49, 61, 64, 66

Zpřesnění výčtu dotčených subjektů je v souladu s § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a bylo cíleně provedeno viz bod 45. Následně bylo nutné tuto úpravu promítnout i do dalších ustanovení, kde se výčet dotčených subjektů vyskytuje.

Úprava výčtu dotčených subjektů v tomto znění reflektuje možné vlastnické struktury bytového vlastnictví a spoluvlastnictví. Pokud má právní úprava platit bez výjimky na všechny druhy bytového vlastnictví, je nutné počítat s vlastnictvím prostřednictví družstev (pokryto slovy „vlastník“), vlastnictvím bytů ve společenství vlastníků jednotek, vlastnictvím v kombinaci družstvo, společenství vlastníků a případně další fyzická a právnická osoba.

K bodu 26 a 27

Úprava je provedena v důsledku překryvů právní úpravy v této oblasti. V českém právním řádu je problematika kontrol zařízení, která jsou součástí výroben elektřiny nebo tepla řešena v rámci jiného právního předpisu (zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů). Při splnění podmínek stanovených tímto právním předpisem a jeho prováděcími předpisy pro kontrolu energetických zařízení má držitel licence dostatečnou kvalifikaci pro povinné kontroly kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie.

K bodu 28

Úprava vyplývá z aplikační praxe. Při provádění kontrol ze strany Státní energetické inspekce ČR je problematické prokazovat skutečnost, že dokument není zpracován objektivně, nestranně, pravdivě a úplně v důsledku nejasnosti obsahu těchto termínů. V takovém případě je ustanovení objektivně nekontrolovatelné a zabraňuje vedení bez rozporového správního řízení. Z tohoto důvodu je potřebné, aby obecné vyjádření bylo nahrazeno ustanovením, které je možné prokázat a sankcionovat. Nahrazením termínem „v souladu s prováděcím právním předpisem“ dochází požadované objektivizaci.

K bodu 29

Zajištění pravidelné kontroly a údržby uvedených technologií (kotlů se jmenovitým výkonem nad 20kW a klimatizačních systémů se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 12kW) provádí Bezpečností informační služba na základě závazných předpisů a norem zajišťujících řádný provoz těchto technologických zařízení. Požadovaná povinná prohlídka energetickým specialistou vyžaduje předkládání projektové dokumentace uvedených technologií, výpisy z pravidelných revizí, kontrol a prováděných měření. Energetický specialista vydá protokol o kontrole, kde jsou uvedeny veškeré dostupné údaje o kontrolovaném zařízení, a konstatuje, zda-li je zařízení ještě efektivní či zastaralé a je či není třeba zajistit jeho výměnu; neprovádí při tom žádná jiná měření, odborné prohlídky ani seřízení uvedených technologií, než jaká provádí Bezpečnostní informační služba v rámci pravidelné údržby.

K bodu 31

Požadavek na zpracování doporučených opatření je pouze přesunut a zpřesněn následně v § 7a návrhu zákona (bod 52). Nedochází tedy k dopadu na způsob transpozice směrnice 2010/31/EU.

K bodu 34

Zrušení ustanovení souvisí se změnou vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, podle které budou měrné ukazatele zrušeny pro neaktuálnost, která zároveň souvisí i se zavedením metodiky výpočtu energetické náročnosti budov.

K bodu 35

Zrušení ustanovení je provedeno, protože se jednalo o jednorázový monitoring budov orgánu veřejné moci, který byl zákonem č. 103/2015 Sb., nahrazen pravidelným monitoringem spotřeb energie ústředních institucí podle § 9b odst. 3 zákona o hospodaření energií. Nedochází tedy k dopadu na způsob transpozice směrnice 2012/27/EU.

K bodu 38

Jedná se pouze o úpravu, v důsledku které budou v zákoně o hospodaření energií používány stejné jednotky.

K bodu 40

Jedná se o úpravu provedenou s cílem zrušit duplicitu ustanovení.

K bodu 43

Jedná se o transpoziční ustanovení evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Směrnice stanovuje povinnost umístění průkazu na nápadném a dobře viditelném místě v případě budov užívaných orgány veřejné moci a budov, které jsou často navštěvované veřejností.

Změna zákona nebude mít žádný negativní dopad. Průkaz energetické náročnosti v případě těchto budov již musí být zpracovaný, jedná se jen o jeho umístění v rámci budovy.

Pojem budova často navštěvované veřejností zahrnuje např. budovy:

 obchodní centra,

 sportoviště,

 budovy pro kulturní využití,

 zdravotnická zařízení,

 banky,

 hotely.

K bodu 45

Doplnění do povinnosti zpracovat průkaz energetické náročnosti budov nového subjektu, většinový vlastník a správce budovy v bytovém spoluvlastnictví, reaguje na legislativní mezeru, v důsledku, které nedochází k naplnění záměru směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov v této oblasti, a to stanovit povinnost pro každý akt koupě nebo pronájmu nemovitosti. Úprava je v souladu s § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Úprava v tomto znění by již mělo reflektovat možné vlastnické struktury bytového vlastnictví a spoluvlastnictví. Pokud má právní úprava platit bez výjimky na všechny druhy bytového vlastnictví, je nutné počítat s vlastnictvím prostřednictví družstev (pokryto slovy „vlastník“), vlastnictvím bytů ve společenství vlastníků jednotek, vlastnictvím v kombinaci družstvo, společenství vlastníků a případně další fyzická a právnická osoba.

K bodu 46

Vlastník, společenství vlastníků jednotek nebo správce budovy v bytovém spoluvlastnictví má povinnost předložit a předat průkaz nebo ověřenou kopii průkazu možnému kupujícímu nebo nájemci, a to nejpozději před podpisem kupní smlouvy resp. smlouvy o pronájmu. Předávání originálu průkazu, kdy dochází k prodeji rodinného domu, je dostatečné k naplnění povinnosti. Co se týče bytových domů, předání originálu průkazu není vhodným řešením v případě dvou a více prodejů/pronájmů. Proto zákon stanovuje možnost předání ověřené kopie. Vidimace průkazu v případě bytových domů se vzhledem k praxi jeví administrativně a hlavně finančně velmi náročná, jelikož průkaz se může skládat i z několika desítek stran. Vypuštěním povinnosti předávat ověřenou kopii průkazu dochází tedy k administrativní a finanční úlevě a zjednodušení povinnosti pro vlastníky, SVJ nebo správce budovy v bytovém spoluvlastnictví. V důsledku evidence zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov do systému umožňujícího dálkový přístup, a který je veden ministerstvem, je možné ověřit správnost konkrétního průkazu energetické náročnosti budov. V tomto směru tudíž nelze předpokládat zneužití tohoto změkčení požadavku.

K bodu 47 a 50

Zprostředkovateli prodeje nebo pronájmu je dána povinnost uchovávat grafickou část průkazu z důvodů kontroly, zda byla naplněna povinnost stanovena zákonem. Tato úprava vyplývá z potřeb pro provádění kontrol plnění povinností podle zákona o hospodaření energií. V případě, že zprostředkovatel nemá povinnost uchovávat, není možné mu prokázat neplnění jemu stanovených povinností.

K bodu 48

Změna ujasňuje vztah mezi vlastníkem budovy, společenstvím vlastníků jednotek nebo správcem budovy v bytovém spoluvlastnictví a vlastníkem jednotky.

V případě prodeje/pronájmu bytové jednotky je stanovena povinnost vlastníku této jednotky předložit a předat průkaz nebo jeho kopii nejpozději před podpisem kupní smlouvy resp.

smlouvy o pronájmu kupujícímu/nájemci. Tuto povinnost splní vlastník jednotky tak, že požádá vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo správce budovy v bytovém spoluvlastnictví, aby mu tento průkaz nebo kopii za budovu předal. Vlastník jednotky ho následně předloží budoucímu nájemci/kupujícímu. Vzhledem k tomu, že smysl průkazu je, aby byl zpracován na budovu jako celek, nese náklady na zpracování průkazu vlastník, společenství vlastníků jednotek nebo správce budovy v bytovém spoluvlastnictví. Nově stanovená povinnost upřesňuje pravidla výše popsaného vtahu a jednotlivých požadavků. Konkrétně dochází ke zpřesnění, dokdy na vyžádání ze strany vlastníka jednotky mu musí být průkaz předán. Doba je stanovena dostatečně dlouhá i pro ty případy, kdy průkaz pro budovu ještě nebyl zpracován a vyvstává tedy povinnost průkaz zpracovat.

Právní úprava stanovuje možnost vzniku situace, kdy z určitých důvodů nebyl průkaz předán vlastníku jednotky, který může podle § 7a odst. 7 nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie v bytové jednotce. Vzhledem k tomu, že spotřeba energie se různí v závislosti na komfortu člověka, předání vyúčtování nemá v porovnání s průkazem energetické náročnosti vypovídající hodnotu. Upřesňuje se vlastníku jednotky, jakým způsobem si musí vyžádat průkaz pro naplnění jeho povinnosti předložit a předat průkaz při prodeji nebo pronájmu bytové jednotky a jasně definuje porušení povinnosti ať již vlastníka ucelené části resp. SVJ, atd.

K bodu 51

Úprava vyplývá z aplikační praxe. Při provádění kontrol ze strany Státní energetické inspekce ČR je problematické prokazovat skutečnost, že dokument není zpracován objektivně, nestranně, pravdivě a úplně v důsledku nejasnosti obsahu těchto termínů. V takovém případě je ustanovení objektivně nekontrolovatelné a zabraňuje vedení bez rozporového správního řízení. Z tohoto důvodu je potřebné, aby obecné vyjádření bylo nahrazeno ustanovením, které je možné prokázat a sankcionovat. Nahrazením termínem „v souladu s prováděcím právním předpisem“ dochází požadované objektivizaci.

K bodu 52

Pokud je hodnocená budova zařazena do klasifikační třídy pro ukazatele energetické náročnosti budovy celkové dodané energie a primární neobnovitelné energie „mimořádně úsporná (tj. klasifikační třída A)“, doporučená opatření, která by byla stanovena při zpracování průkazu, postrádají na významu, a to jak z hlediska technického, tak i ekonomického. Jednalo by se o doporučení, která by nemusela být již nákladově efektivní, což je v samotném rozporu se zákonem, který stanovuje nákladovou efektivitu. Stejně tak již lze předpokládat, že technická zařízení budovy budou již na hranici nejvyššího dostupného technologického pokroku.

K bodu 53

Termín „včetně jednotky“ činí ustanovení věcně nepřesným, a to z důvodu vlastní definice ucelené části budovy. Odstraněním dochází k věcné správnosti v souladu s terminologií zákona o hospodaření energií.

K bodu 54

V současné době lze podle zákona zpracovat průkaz pro ucelenou část/bytovou jednotku samostatně v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov. Takto zpracovaný průkaz pro ucelenou část/bytovou jednotku může být předmětem manipulace ze strany vlastníka, kdy průkaz pro ucelenou část/bytovou jednotku bude zařazen do vyšší klasifikační třídy než bytový dům. Avšak smyslem průkazu je, aby byl stanoven vždy pro budovu jako celek, obzvláště v případech, kdy pro ucelené části/bytové jednotky je chlad, teplo a teplá voda dodávaná centrálně. Průkaz zpracovaný pro ucelenou část/bytovou jednotku bude mít vypovídající hodnotu pouze v případě, kdy k přípravě energie pro typické užívání dochází v místě hodnocení a ucelená část/bytová jednotka se stává do určité části nezávislou jednotkou.

Úprava upřesňuje, kdy je ještě možné považovat průkaz energetické náročnosti budov zpracovaný pro ucelenou část za relevantní podklad pro posouzení.

K bodu 55, 57, 58, 59

Zpřesnění umožňující provádět efektivněji kontroly v souladu s právní úpravou.

Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, označování CE a ES prohlášení o shodě, stanovují přímo použitelné předpisy Evropské unie. Vzhledem k častým změnám přímo použitelných předpisů (několikrát ročně) není možné zaručit aktuálnost seznamu výrobků v prováděcím právním předpise. Neaktuálnost seznamu výrobků v prováděcím právním předpise ztěžuje možnost ověřování požadavků na výrobky pro účely dozoru nad trhem (výrobky, které nejsou v seznamu uvedeny, není možné kontrolovat).

K bodu 56

Vyjasnění stávajícího znění a jeho konkretizace pro účely kontroly, aby nedocházelo k záměně posouzení shody a prohlášení o shodě s požadavky podle jiných právních předpisů.

Vyhláška toto obsahuje pouze pro některé produktové skupiny, ostatní jsou stanoveny pouze v přímo použitelných předpisech Evropské unie.

K bodu 60

Jedním z nástrojů směrnice o energetické účinnosti k dosahování zvyšování energetické účinnosti je prosazování energetických auditů a povinnost jejich realizace pro „velké“ podniky. Tato povinnost byla do zákona o hospodaření energií transponována v roce 2015 zákonem č. 103/2015. Tato povinnost byla začleněna mezi již platná ustanovení k již dříve zavedené povinnosti zpracovat energetický audit v případě, že dojde k překročení hranice spotřeby energie stanovené prováděcím právním předpisem. Nová úprava se snaží k naplňování povinnosti zpracovat energetický přistupovat jednotně, a tak aby byl naplněn cíl zvyšování energetické účinnosti.

Základní princip nového přístupu k naplňování povinnosti zpracovat energetický audit souvisí i se změnou příslušných definic. Energetický audit se provádí na energetickém hospodářství, jehož definice podle návrhu odpovídá definici „auditovaného objektu“ podle ČSN ISO 50 002. Zahrnuje tedy veškeré oblasti nakládání s energií (budova, proces, doprava nebo systém hospodaření s energií a jejich soubor) daného subjektu. Neřeší již pouze spotřebu energie, ale nahlíží na energetické hospodářství komplexně. Energetická bilance se bude zpracovávat na celé energetické hospodářství, které se v některých případech může skládat z ucelených částí energetického hospodářství. Prováděcí právní předpis bude následně popisovat, jakým způsobem bude analýza nakládání s energií probíhat. Energetický specialista na základě provedení vstupní analýzy rozhodne o rozsahu podrobné analýzy, tzn. rozhodne v jakých ucelených částech energetického hospodářství je příležitost pro zlepšení energetické účinnosti. Pro tyto oblasti bude následně navrhovat vhodná opatření ke zvýšení energetické účinnosti, která respektují požadavky na ekonomickou efektivnost a dopad na životní prostředí. Tímto přístupem je řešen problém, kolik energetických auditů zpracovává dotčený subjekt, v případech, kdy je vlastníkem více budov, procesů. Zároveň dochází k odstranění obecného vyčlenění ucelených částí energetického hospodářství z provedení energetického auditu podle spotřeby energie, tzn. předjímání toho, že kde je nízká spotřeba energie, není potenciál k realizaci úsporných opatření.

Stanovení parametrů rozhodných pro stanovení povinnosti pro „velké“ podnikatele již nebude prováděno podle doporučení Komise, ale bude konkretizován v prováděcím právním předpise. Zásadní změnou v tomto smyslu je to, že parametry se budou stanovovat s ohledem na propojené a spojenecké vztahy, ale pouze v rámci ČR nikoli na nadnárodní úrovni, jak je stanoveno v aktuálním znění energetického auditu. Navržená ustanovení § 9 zákona o hospodaření energií dále specifikují, za jaké období jsou data rozhodná pro stanovení, zda subjektu povinnost nastává či nikoli a do kdy je povinnost ji naplnit.

Dochází ke zrušení výjimek, které již neodpovídají aktuálnímu právnímu stavu této oblasti. Naopak dochází ke stanovení platnosti energetického auditu v případě, že je zpracován na základě překročení spotřeby energie.

K bodu 62

Jedná se o výkladové zpřesnění.

K bodu 63

Jedná se o přidání dvou nových typů energetických posudků. První vyplývá z potřeby, aby všichni výrobci energie z podporovaných zdrojů, kteří čerpají investiční podporu z nějakého dotačního programu a poté nárokují i provozní podporu podle zákona o podporovaných zdrojích, měli zpracovaný energetický posudek, resp. když to zúžím na potřeby cenových rozhodnutí – měli zpracované IRR postupem podle vyhlášky č. 480/2012 Sb. za účelem krácení poskytované podpory. Registrační vyhláška už poté může upravit, že takové IRR je výrobce povinen uvést při registraci podpory. Tento požadavek vyplývá z cenových rozhodnutích ERÚ na rok 2017, kde je stanoveno, že má být použito IRR z energetického auditu podle vyhlášky č. 480/2012 Sb. Byl to dohodnutý způsob implementace požadavků notifikačních rozhodnutí.

Druhý typ posudku je navržen pro naplnění povinností vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší. Úprava navazuje na změnu provedenou v § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší jeho poslední novelizací (zákon č. 369/2016 Sb.). Prokazování energetické přijatelnosti využití pro vytápění tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdrojem, který není stacionárním zdrojem (znečišťování ovzduší) podle zákona o ochraně ovzduší, se provádí prostřednictvím energetického posudku.

K bodu 65

Úprava vyplývá z aplikační praxe. Při provádění kontrol ze strany Státní energetické inspekce ČR je problematické prokazovat skutečnost, že dokument není zpracován objektivně, nestranně, pravdivě a úplně v důsledku nejasnosti obsahu těchto termínů. V takovém případě je ustanovení objektivně nekontrolovatelné a zabraňuje vedení bez rozporového správního řízení. Z tohoto důvodu je potřebné, aby obecné vyjádření bylo nahrazeno ustanovením, které je možné prokázat a sankcionovat. Nahrazením termínem „v souladu s prováděcím právním předpisem“ dochází požadované objektivizaci.

K bodu 68

S ohledem na rozsah změn navržených v oblasti energetických specialistů došlo pro přehlednost k nahrazení celého znění. Veškeré úpravy souvisejí se dvěma stěžejními změnami, kterými jsou:

1) udělování oprávnění energetického specialisty pro právnické osoby:

Současné znění umožňuje udělit oprávnění energetického specialisty pouze fyzické osobě. Úprava umožňuje vykonávat činnost energetického specialisty právnické osobě, jejichž odborná způsobilost bude zajištěna již oprávněným energetickým specialistou. Díky této úpravě bude mít právnická osoba stejné povinnosti a ponese stejnou odpovědnost za jí vydané dokumenty, jako má oprávněná fyzická osoba. V současné praxi dochází k situacím, kdy si energetický specialista založí soukromou firmu a vykonává činnost v zaštítění soukromé společnosti. V případě špatně vykonávané činnosti však nelze tuto činnost právně postihnout a uložit sankci.

Právnická osoba pro udělení podává žádost, jejíž součástí musí být stanovení tzv. „osoby určené“ a zástupce společnosti. Osoba určená musí být držitelem oprávnění energetického specialisty, které se dokládá kopií oprávnění. Právnická osoba jakožto energetický specialista má stejné povinnosti jako energetický specialista. Dokument vydaný energetickým specialistou – právnickou osobou musí připodepisovat určená osoba, ale zároveň i zástupce právnické osoby, která je oprávněna jménem právnické osoby jednat (toto se promítne do novely vyhlášky – formuláře žádosti pro právnickou osobu). Průběžné vzdělání je u právnické osoby naplněno, pokud je naplněno osobou určenou. Zrušení oprávnění (§ 10b) je v případě právnické osoby při nesplnění podmínek pro udělení, tzn. osoba určená již činnost pro něj nevykonává nebo sama nesplňuje požadavky na udělení oprávnění a povinnost absolvovat průběžné aktualizační vzdělávání. Dále pak právnická osoba přichází o své oprávnění v případě zániku.

2) změna průběhu průběžného aktualizačního vzdělávání.

V reakci na již mnohokrát vznesené připomínky na nadměrné požadavky pro absolvování průběžného vzdělávání, zejména absolvování odborného testu, je navržena změna přístupu. Pro absolvování průběžného aktualizačního vzdělávání bude dostatečné v průběhu tří let absolvovat určitý počet vzdělávacích akcí (nutné posbírat množství kreditů stanovených prováděcím právním předpisem) vybraných odbornou komisí. Registrace vzdělávacích akcí, svolávání komise bude v kompetenci Státní energetické inspekce, která bude zároveň dohlížet na naplňování této povinnosti. Po technické stránce bude celý systém fungovat stejným způsobem, tzn. energetický specialista se přihlašuje přes databázi ENEX. Tento systém je obdobný jako u příbuzných profesí autorizovaných Českou komorou autorizovaných inženýrů. Se změnou způsobu absolvování průběžného vzdělávání dochází ke zrušení povinnosti absolvovat přezkoušení. Povinnost přezkoušení byla částečně vázána na nesplněnou povinnost průběžného vzdělávání.

Dochází k upřesnění označování dokumentů, které vznikají v rámci činnosti energetického specialisty.

Právnická osoba musí uvádět na připravovaných dokumentech své identifikační číslo.

Nově se ruší povinnost neuvádět číslo oprávnění energetického specialisty na jiných dokumentech, než stanovuje zákon. Např. při zpracování žádostí Nové Zelené úsporám je požadováno vyplnění čísla oprávnění energetického specialisty pro snadnější identifikaci specialisty na dokumentech, které nejsou stanoveny zákonem o hospodaření energií. Vyplněním těchto údajů do žádosti se energetický specialista vystavuje možnému správnímu deliktu ze strany kontrolního orgánu, jelikož číslo energetického specialisty bylo uváděno na jiném dokumentu, že než zákon stanovoval. Dochází tedy ke zjednodušení administrativního postupu při vyplňování žádostí a vyjasnění rozporu, kdy energetický specialista mohl být sankcionován za porušení zákona, resp. nevyplněním příslušné části žádosti mohlo dojít k zamítnutí žádosti o dotaci v programu Nová zelená úsporám.

Stanovuje se přesnější rozsah dokumentace, který musí být v případě kontroly ze strany energetického specialisty předložen. Správnost zpracovaného energetického auditu a energetického posudku, průkazu energetické náročnosti budovy, zprávy ke kontrole provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a zprávy o kontrole klimatizačních systémů lze stěží ověřit bez původní dokumentace, na jejímž základě energetický specialista dokument zpracovává. Nově se tedy budou pro kontrolu uchovávat rozhodné dokumenty, ze kterých energetický specialista při zpracování vycházel. Rozsah dokumentace bude ustaven prováděcím právním předpisem.

Nově může ministerstvo odebrat oprávnění v případě, kdy je ze strany energetického specialisty spáchán opakovaný správní delikt. Tato možnost je zavedena i na základě zrušení přezkoušení, kdy bylo možno ze strany ministerstva ověřit znalosti energetického specialisty v případech, kdy bylo ze strany energetického specialisty zjištěno zpracování dokumentů v rozporu s právními předpisy. Navíc po odebrání oprávnění ho bude možno opětovně získat až po uplynutí 1 roku. Toto ustanovení bude mít za následek zlepšení kvality zpracovávaných dokumentů energetických specialistů. V současné době je možné v případě odebrání oprávnění ihned požádat o vydání nového oprávnění a absolvovat odbornou zkoušku. Odebrání oprávnění a stanovená jednoroční odkladná lhůta v případě žádosti o vydání oprávnění je určitým varováním pro energetické specialisty, pokud by svou činnost vykonávali vědomě v rozporu s platnými právními předpisy.

K bodu 69

Úprava pouze zpřesňuje stávající ustanovení, tzn. specifikuje o jaké se jedná instalace a jaké je relevantní živnostenské oprávnění, aby osoba byla hodnocena jako osoba oprávněná pro instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie.

K bodu 70

Úprava názvu.

K bodu 71, 72, 73

Úpravou § 10e zákona o hospodaření energií dochází k zpřehlednění trhu poskytování energetických služeb. Je zdůrazněn rozdíl mezi energetickou službou a energetickou službou se zaručeným výsledkem a zejména rozdílný přístup při poskytování těchto služeb. Zrušené definice související s touto oblastí jsou zapracovány přímo do ustanovení tohoto §.

K bodu 74

Činnosti energetického specialisty dle zákona může vykonávat i osoba usazené v jiném členském státě, pokud je držitele opevnění v dané zemi a je toto oprávněný uznáno ministerstvem. Aby byl plně transponován čl. 17 směrnice 2010/31/EU, dle kterého „členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny buď pravidelně aktualizované seznamy kvalifikovaných nebo akreditovaných odborníků, nebo pravidelně aktualizované seznamy akreditovaných společností poskytujících služby takovýchto odborníků“, je rozšířeno i vedení seznamů, a to i v případě „zahraničních“ energetických specialistů.

K bodu 75 - 105

Jedná se o úpravu ustanovení týkajících se přestupků v souladu se změnami vyplývajících z předloženého návrhu zákona a zákona o přestupcích.

K bodu 106

Úpravou je uvedeno ustanovení do souladu s § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 107

Zpřesnění z důvodu přesnosti ve správních řízeních.

K bodu 108, 113, 114

Zpřesnění kompetencí SEI ve vztahu k § 8 a § 8a zákona o hospodaření energií.

K bodu 109

Úpravou dochází ke zpřesnění praktického fungování Státní energetické inspekce a souladu zákona o hospodaření energií s organizačním řádem Státní energetické inspekce, který byl schválen v souladu se služebním zákonem.

K bodu 110

Jedná se jen o změnu číslování článků v důsledku zrušení neaplikovaného ustanovení § 13 c zákona o hospodaření energií.

K bodu 111

Cílem směrnice o energetické účinnosti, a tudíž zákona o hospodaření energií, je dosahování reálných úspor energie. Tyto úspory jsou realizovány často díky finanční podpoře z operačních nebo národních programů. Podpora je poskytována často na základě dokumentů zpracovaných podle zákona o hospodaření energií. Tyto dokumenty jsou kontrolovány ze strany Státní energetické inspekce ČR. Jedná se však o teoretické úspory a kontrola je zaměřena na kvalitu zpracovaného dokumentu (kontrola energetického speciality). Z tohoto důvodu je posilněna pravomoc Státní energetické inspekce ČR provádět kontrolu realizovaných opatření, tzn. reálně dosažených úspor energie realizovaných a vykazovaných do plnění cíle ČR dle směrnice o energetické účinnosti. Jedná se zároveň o řešení výtky ze strany Komise vznesené v řízení EU Pilot 7553/15/ENER, kdy nejsou realizovaná opatření pro plnění čl. 7 směrnice o energetické účinnosti kontrolována nezávislým subjektem.

K bodu 112

K odstranění 2. části věty dochází v důsledku nejasnosti cíle aktuálního znění. Nejasností významu „finančních a správních rámcích“ je problematické toto ustanovení naplňovat a Státní energetická inspekce ČR je vystavena bezdůvodně výtkám pro nečinnost.

K bodu 115

K odstranění dochází pro nadbytečnost. Že žádného právního předpisu nevyplývá vztah mezi SEI a Energetickým regulačním úřadem resp. že Energetický úřad může vydávat podněty ke kontrolám zákona o hospodaření energií.

K bodu Čl. II

Přechodná ustanovení jsou stanovena pro oblast zpráv o uplatňování uzemní energetické koncepce, energetických auditů, průkazů energetické náročnosti, aby nedošlo ke změřeným investicím a právní nejistotě dotčených subjektů.

K bodu Čl. III

Účinnost je zvolena s ohledem na povinnost zpracovat energetický audit pro „velké“ podnikatele. Podle aktuálního znění budou muset opakovaně zpracovat energetický audit v roce 2019. Vzhledem k tomu, že zpracování energetického auditu vyžaduje nějaký čas, je nutné dát včasnou právní jistotu dotčeným subjektům, že některé z nich již opakovaně povinnost nebudou muset naplňovat, a tudíž nemusí podnikat kroky k naplnění povinnosti.

Dále je prodloužena účinnost ustanovení, která mají nově dopad na případy, kdy nevzniklo společenství vlastníků jednotek a kde je osobou odpovědnou správce domu v bytovém spoluvlastnictví, nebo jiná osoba odpovědná za správu domu.

Účinnost ustanovení § 6 odst. 1 návrhu je posunuta do 1. ledna 2020, a to s ohledem na Přechodný národní plán České republiky dle § 37 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, kdy je možná kolize cílů tohoto dokumentu a nové úpravy ustanovení.

V Praze dne 29. března 2017

Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Jiří Havlíček, MBA v. r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací