Důvodová zpráva k Návrh na vystoupení ČR z Mez. energetického fóra

Mezinárodní energetické fórum - International Energy Forum (dále jen „IEF“ nebo „Fórum“)

Mezinárodní energetické fórum je mezinárodní mezivládní organizací se sídlem v Rijádu. První zasedání IEF se uskutečnilo v roce 1991 v Paříži. V roce 2011 byla na mimořádném ministerském zasedání IEF podepsána Charta Mezinárodního energetického fóra (dále jen „Charta“ nebo „Charta IEF“), která byla následně notifikována Generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. ⁠‌​​‌​‌‌‌​‌​‌‌​​‌⁠

V současné době má IEF 74 členů z řad členských států OSN a sdružuje producenty a konzumenty energie a energetických surovin spolu s tranzitními státy. Na činnosti IEF se prostřednictvím členství v Mezinárodní podpůrné skupině¹ podílí Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency, dále jen „IEA“), Organizace zemí vyvážejících ropu (Organisation of the Oil Exporting Countries, dále jen „OPEC“) i Evropská unie (dále jen „EU“).

Hlavním deklarovaným cílem IEF je být fórem pro globální energetický dialog za účelem transparentního sdílení informací, sběru a zveřejňování údajů. Zejména má IEF zajišťovat dialog mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) a OPEC s ohledem na jejich vzájemnou ekonomickou závislost a dosažení konsensu směřujícího ke  stabilitě rozvoje světové ekonomiky. Shoda zakládajících členů nad principy Fóra odrážela vůli společné komunikace a spolupráce zejména ve specifických tématech ropného sektoru v situaci tehdejších výrazně vysokých světových cen ropy. Výstupem činnosti IEF je rovněž zřízení databáze JODI (Joint Oil Data Initiative), která je veřejně přístupná.

Základními orgány Fóra jsou Ministerské aktivity (zejména bienální ministerská zasedání), Výkonná rada, Sekretariát, Mezinárodní podpůrná skupina a Průmyslový poradní výbor. Hlavním orgánem Fóra jsou bienální ministerská zasedání IEF. Jedná se o setkání na vysoké úrovni, která slouží zejména k politické diskusi o globálních otázkách týkajících se energetiky a k udržování osobních kontaktů.

Výkonná rada slouží jako řídicí orgán Fóra. Skládá se ze jmenovaných zástupců ministrů odpovědných za otázky energetiky (31 členů Fóra - 23 členů je trvalých, 8 členů rotujících). Trvalými členy Výkonné rady jsou hostitelský stát Sekretariátu IEF, jedenáct největších producentů ropy a zemního plynu a jedenáct největších spotřebitelů ropy a zemního plynu. Sekretariát v čele s generálním tajemníkem je administrativním orgánem Fóra.

Výši ročního členského příspěvku členů IEF upravuje Příloha Charty Mezinárodního energetického fóra, pro ČR činí 23 855 USD, což v aktuálním kurzu ČNB (srpen 2016) odpovídá částce 572 138 CZK.

Právní posouzení vystoupení ČR z IEF

Článek III Charty IEF upravuje členství v Mezinárodním energetickém fóru a stanovuje, že členy jsou členské státy OSN, jež se zúčastnily Ministerské konference konané 22. února 2011 v Rijádu a které v tentýž den schválily a podepsaly Chartu jako členové Fóra. Na tomto ustavujícím zasedání podepsal Chartu IEF za Českou republiku (dále jen „ČR“) ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek s výhradou ratifikace.

Následně byla Charta schválena oběma komorami Parlamentu ČR a ratifikována 11. listopadu 2011 prezidentem republiky. Za účelem formálního splnění všech kroků spojených s přistoupením k Chartě IEF byla dne 15. června 2016 generálnímu tajemníkovi IEF předána nóta o splnění vnitrostátních podmínek pro vstup v platnost Charty IEF a dne 11. července 2016 byla Charta publikována ve Sbírce mezinárodních smluv ČR.

Charta IEF ve svém článku XVII obsahuje jen velmi nepřesně formulované ustanovení o možnosti vystoupení kteréhokoliv člena z Fóra. Dle výkladových metod upravených v článku 31 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969 (dále jen „Vídeňská úmluva“) je však třeba toto ustanovení chápat jako možnost odstoupení od mezinárodní smlouvy ve smyslu článku 54 Vídeňské úmluvy. Vzhledem k tomu, že Charta IEF je z hlediska českého právního řádu tzv. prezidentskou smlouvou ve smyslu čl. 49 písm. c) Ústavy ČR, je třeba získat k návrhu na odstoupení ČR od Charty souhlas obou komor Parlamentu a předtím tento návrh předložit vládě (viz čl. 30 odst. 4 Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání a ukončování mezinárodních smluv ze dne 11. února 2004 č. 131).

Důvody navrhovaného vystoupení České republiky z Mezinárodního energetického fóra

1/ Světová geopolitická situace prošla za poslední desetiletí výraznou proměnou a IEF tak již neplní hlavní úlohu zprostředkovatele zásadního politického dialogu mezi státy OECD a OPEC, který se odehrává na jiných fórech, zejména v IEA. Výhody, jež IEF svým členům nabízí, nejsou v případě ČR srovnatelné s náklady, jež na členství vynakládá. Nejatraktivnější výhodou pro ČR je především možnost účastnit se bienálních ministerských zasedání, která jsou vrcholným orgánem Fóra. Další aktivity, jež IEF vyvíjí, jako jsou například expertní semináře a kulaté stoly, již nejsou pro ČR příliš užitečné a atraktivní a ČR se jich neúčastní a ani není zapojena do činnosti pracovních orgánů IEF.

2/ Členství ČR v IEF sice poskytuje přístup k některým informacím o trhu s ropou či zemním plynem, nicméně jejich informační hodnota nepřevyšuje informační hodnotu, jíž mají data obsažená v databázích IEA, které Ministerstvo průmyslu a obchodu aktivně využívá. Důležité je také připomenout, že databáze JODI je veřejně přístupná, české subjekty z ní mohou čerpat data i bez vazby na členství ČR v IEF.⁠‌​​‌​‌‌‌​‌​‌‌​​‌⁠

3/ Zasedání a jednání IEF se účastní zástupci Sekretariátu IEA, ve které je ČR velmi aktivním členem a jejímž prostřednictvím má ČR přístup k informacím z těchto jednání. Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu se v IEA pravidelně účastní jednání vrcholného řídícího orgánu, stálých platforem i pracovních skupin, a strategií ČR v tomto ohledu je, aby význam členství ČR v IEA i nadále narůstal. Z hlediska potřeb ČR tedy IEA problematiku mezinárodního energetického dialogu i tvorby analýz týkajících se ropy i plynu pokrývá dostatečně. Zejména současný výkonný ředitel IEA, pan Fatih Birol, podniká mnohé kroky, které IEA předurčují k tomu, aby se stala celosvětově nejvýznamnější organizací působící v sektoru energetiky s rozsáhlým vlivem na její globální trendy. Z tohoto pohledu považujeme za vhodné, s ohledem na dostupnost lidských a finančních zdrojů, aby se ČR nadále soustředila na aktivní zapojení do činnosti orgánů IEA a jeho prostřednictvím získávání vlivu a informací i z ostatních oblastí působení IEA.

4/ Činnost IEF rovněž sleduje a prostřednictvím Mezinárodní podpůrné skupiny se na ní také podílí Evropská komise (dále jen „EK“). EK nepovažuje roli IEF v globálním energetickém dialogu ani sběru dat za stěžejní, zásadní energetický dialog se státy produkujícími ropu vede EK přímo během pravidelných jednání EU – OPEC na vysoké úrovni. Výsledky těchto jednání diskutuje EK s členskými státy EU na zasedáních Pracovní skupiny pro energetiku v Radě EU.

5/ Dalším argumentem pro vystoupení ČR z IEF je také platba členského příspěvku do organizace ve výši téměř 600 000,- Kč ročně (v závislosti na aktuálním kurzu dolaru), přičemž tento vklad ČR není dostatečně zhodnocován a vyvažován přínosy členství v IEF.

V rámci meziresortního připomínkového řízení k předkládanému materiálu nebyly vzneseny zásadní připomínky. Doporučující připomínky, které vznesly Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí a Kancelář prezidenta republiky, byly vypořádány a z velké většiny do předkládaného materiálu zapracovány. Materiál je předkládán bez rozporu.

Finanční dopad na státní rozpočet

Vystoupení ČR z Fóra nebude mít žádný negativní dopad na státní rozpočet. Naopak dojde k úspoře ve výši ročního členského příspěvku ČR do IEF, tj. téměř 600 000,- Kč ročně (v závislosti na aktuálním kurzu dolaru).

Dopad na podnikatelské prostředí

Navrhované vystoupení ČR z Fóra nebude mít žádný vliv na podnikatelské prostředí v České republice.

Dopad na rovnost žen a mužů

Mezinárodní energetické fórum nemá žádný vztah k rovnosti mužů a žen.

Vláda České republiky schválila návrh na odstoupení České republiky od Charty Mezinárodního energetického fóra dne 8. února 2017 svým usnesením č. 110.⁠‌​​‌​‌‌‌​‌​‌‌​​‌⁠