1. Zhodnocení platného právního stavu a nezbytnost nové úpravy v jejím celku
Současná právní úprava umožňuje náhradu škody způsobenou vybranými zvláště chráněnými živočichy zákonem č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů, na některých živočiších, mj. i na rybách. V důsledku změny, která nastala vyřazením kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných živočichů vyhláškou č. 393/2012 Sb., došlo k ztížení, ne-li znemožnění, uplatnění náhrady škody způsobené tímto predátorem na rybách. Tuto nejistotu s výrazným finančním dopadem a komplikacemi pro subjekty hospodařící podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství je třeba řešit, a proto je navrhována výše uvedená úprava zákona č. 115/2000 Sb. Je třeba zdůraznit, že návrhy obsažené v předložené novele nejsou v rozporu s právem Evropské unie.
2. Odůvodnění principů navrhované právní úpravy
Novela vyhlášky č. 395/1992 Sb. Ministerstva životního prostředí, provedená vyhláškou č. 393/2012 Sb., vyřadila s účinností od 1. dubna 2013 kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných živočichů. Důsledkem toho je, že kormorán velký je sice podle zákona č. 115/2000 Sb. veden v § 3 písm. c) i nadále jako vybraný zvláště chráněný živočich, ale od nabytí účinnosti vyhlášky č. 393/2012 Sb. již nesplňuje podmínku uvedenou v zákoně č. 115/2000 Sb., tzn., že „vybraný živočich byl v době, kdy ke škodě došlo, živočichem zvláště chráněným podle zvláštního právního předpisu“. Odkaz na podmínku stanovenou vyhláškou k jinému právnímu předpisu (vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny) vnáší do aplikace zákona č. 115/2000 Sb. nejistotu, kdy pouhou změnou vyhlášky dochází prakticky ke změně vymezení okruhu živočichů v tomto zákoně. Ačkoliv nedošlo ke změně zákona č. 115/2000 Sb. a kormorán je i nadále uveden v tomto zákoně jako vybraný zvláště chráněný živočich, podle Ministerstva životního prostředí již není z důvodu změny vyhlášky možné hradit škody způsobené kormoránem velkým na rybách. Při jednáních o vyřazení kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných živočichů bylo opakovaně ze strany Ministerstva životního prostředí zdůrazňováno, že v rámci novely vyhlášky č. 395/1992 Sb. bude zapotřebí přijmout další navazující legislativní opatření včetně novelizace zákona č. 115/2000 Sb. tak, aby bylo možno i nadále poskytovat náhrady za škody způsobené přemnoženým živočichem v důsledku jeho nepřiměřené a dlouhotrvající ochrany do doby, dokud nebudou jeho početní stavy regulovány na přijatelnou úroveň. Toto se však nestalo.
[2]
Nastalý právní stav vnáší nejistotu do podnikání v oboru rybníkářství. Ačkoliv nedošlo ke změně zákona, zákonný nárok na náhradu škody bývá odmítán z důvodu změny vyhlášky. Náhrada škody způsobené kormoránem velkým na rybách je zřejmě (s ohledem na znění zákona) soudně vymahatelná, soudní řízení je však časově a finančně náročné, a to nejen pro rybníkáře, ale rovněž pro stát. Roční objem škod na rybách v rybnících činil v létech 2008- 2012 každoročně 80-100 mil. Kč, přičemž maximální výše náhrad škod poskytovaných státem dosahovala v uvedeném období 40 mil. Kč ročně. Přestože v § 2 písm. d) zák. č.115/2000 Sb. je výslovně uvedeno, že rybami se pro účely tohoto zákona myslí i ryby v rybářských revírech, náhrada škod na nich působených byla doposud problematická, protože právní řád České republiky výslovně neupravuje vlastnictví k volně žijícím živočichům. V takovém případě je obtížné určit, kdo nese zodpovědnost za případnou jimi způsobenou škodu. Obecným právním principem ve věci náhrady škody je poskytnutí náhrady škody tomu, komu byla škoda skutečně způsobena a kdo vzniklou újmu pociťuje jako újmu vlastní. Uživatel rybářského revíru je povinen podle § 12 odst. 8 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, mimo jiné „hospodařit tak, aby nebyla ohrožena rybí obsádka, zarybnění navazujícího rybářského revíru a rybníkářství přímo navazující na rybářský revír“. Dále je povinností uživatele rybářského revíru dbát o zachování a rozvoj původní rybí obsádky tak, aby se co nejvíce podobala původnímu druhovému složení. S plněním této povinnosti stanovené zákonem vznikají uživateli revíru vysoké náklady a vlivem působení některých živočichů uvedených v § 3 zákona č. 115/2000 Sb., konkrétně kormorána velkého, dochází ke vzniku značné majetkové újmy (škody) na vynaložené investici. Při uplatnění nároku na náhradu škody na rybách v rybářském revíru však vyvstaly pochybnosti o tom, zda je dostatečně určen k tomu oprávněný subjekt. Proto je v návrhu novely zákona zpřesněn postup, za jakých podmínek lze poskytnout náhradu škody způsobené kormoránem velkým na rybách v rybářských revírech.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie
Návrh novely zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují, rovněž akty práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují nebo s nimi předložený návrh není v rozporu. Návrh nemá negativní dopad na životní prostředí, není diskriminační, nemá negativní dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a neobsahuje žádná korupční rizika. Naopak, zavedením náhrad na rybách v rybářských revírech posiluje důvěru v právní stát.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Navrhovaná změna nepřináší nový dopad na státní rozpočet, pokud jde o náhrady škod způsobených kormoránem velkým v rybníkářství, neboť bude zachován stav, jaký tu byl před novelou vyhlášky č. 395/1992 Sb., provedenou vyhláškou č. 393/2012 Sb., tedy před 1. dubnem 2013. Náhrady škod způsobených kormoránem velkým na rybách v rybářských revírech činí podle kvalifikovaného odhadu 6-8 mil. Kč ročně, které nově zatíží státní rozpočet. Rozpočty krajů a obcí nebudou dotčeny. Dopady na administrativní zátěž budou mít vzhledem k situaci před nabytím účinnosti vyhlášky č. 393/2012 Sb. rovněž neměnný charakter.
[3]
K čl. I bodu 1
Přestože je kormorán velký v zákoně č. 115/2000 Sb. veden jako „vybraný živočich“, u kterého se předpokládá možnost uplatnění náhrady jím způsobené škody, nelze podle názoru Ministerstva životního prostředí v důsledku ust. § 5 odst. 1 v současném znění v době od 1. dubna 2013 náhradu škody uplatňovat, neboť není splněna podmínka, že vybraný živočich je k okamžiku vzniku škody veden jako „živočich zvláště chráněný podle zvláštního právního předpisu“. Smyslem zákona č. 115/2000 Sb. je umožnit poskytování náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy za podmínek v zákoně stanovených, přičemž část § 5 odst. 1, která se navrhuje vypustit, jde proti smyslu tohoto zákona a možnost uplatnění škod v případě kormorána velkého v podstatě vylučuje. Odkaz na podmínku v jiném právním předpise způsobuje právní nejistotu, kdy na jednu stranu zákon č. 115/2000 Sb. počítá s náhradou škody způsobenou kormoránem velkým, na druhou stranu ji opírá o podmínku stanovenou vyhláškou k jinému zákonu. Vyhláška je plně v působnosti Ministerstva životního prostředí, které ji může, na rozdíl od zákona, prakticky kdykoliv změnit. K nápravě stavu je navrhována změna, kdy vypuštěním části § 5 odst. 1 zákona by uplatnění náhrady škody přestalo být podmíněno uvedením příslušných živočichů (tedy i kormorána velkého) mezi zvláště chráněnými živočichy podle vyhlášky k zákonu o ochraně přírody a krajiny.
K čl. I bodu 2
Pro vyloučení pochybností, zda je uživatel rybářského revíru oprávněným subjektem k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené vybranými živočichy uvedenými v § 3 písm. b), c), se navrhuje doplnění stávajícího § 11 o nový odstavec 5 ve znění uvedeném v čl. I bodě 2. návrhu na změnu zákona. Navrhovaná novela taktéž reflektuje ustanovení § 12 odst. 11 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, kde je mimo jiné uvedeno, že „k vymáhání škody je oprávněn uživatel rybářského revíru nebo rybníkář“. Navrhovaná úprava zákona je zároveň i v souladu s úmyslem zákonodárce umožnit náhradu škody subjektům, kterým byla škoda skutečně způsobena vybranými živočichy na vyjmenovaném předmětu ochrany. Nezakládá tím však nové nároky, pouze zpřesňuje zejména ustanovení § 2 písm. d), část za středníkem zákona č.115/2000 Sb.
K čl. II
Vyhláška č. 393/2012 Sb. o vyjmutí kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných živočichů vstoupila v účinnost k 1. dubnu 2013, čímž se od tohoto data ztěžuje, resp. znemožňuje uplatnění náhrad za škody způsobené tímto živočichem podle § 5 odst. 1 zákona č. 115/2000 Sb. Úpravou § 5 odst. 1 sice bude po nabytí účinnosti novely zákona dále umožněno čerpat náhrady za způsobené škody, nicméně v důsledku dlouhého schvalovacího procesu existuje mezidobí, kdy jsou škody na rybích obsádkách působeny i nadále, ovšem podle názoru Ministerstva životního prostředí bez možnosti kompenzace těchto škod, které byly způsobeny právě v období mezi nabytím účinnosti vyhlášky č. 393/2012 Sb. a nabytím účinnosti této novelizace zákona č. 115/2000 Sb. Názor Ministerstva životního prostředí nevylučuje soudní vymáhání náhrad škod, které je však jak pro rybníkáře, tak pro stát časově a finančně náročné.
[4]
Přechodné ustanovení proto řeší toto mezidobí s cílem zachovat kontinuitu náhrad za způsobené škody a přinést jistotu pro osoby podnikající v rybníkářství, jimž až do 1. dubna 2013 byla tato náhrada uznávána a poskytována.
K čl. III
Nabytí účinnosti novely zákona se navrhuje prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, a to s ohledem na nutnost připravit veřejné prostředky. Delší legisvakanční lhůta vzhledem k charakteru a předchozím zkušenostem s implementací tohoto zákona není zapotřebí.
V Praze dne 6. 5. 2014
Jaroslav Faltýnek v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jan Volný v. r.
[5]