Novela z. o loteriích a jiných podobných hrách

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Překladatelé tímto návrhem reagují na naprosto nepřijatelné rozšíření hazardu v České republice. Sázkové hry a loterie se v České republice od roku 1990 trvale rostou. Trvale roste i objem vsazených peněz. Platná právní úprava regulace podnikání v oblasti hazardních her, včetně definice výkonu státní správy, vznikla již v roce 1990 (zákon č. 202/1990 Sb.). Zákon byl od té doby mnohokrát novelizován až do současné naprosto nevyhovující podoby.

V porovnání s Evropskou unií je v České republice řádově více kasin a heren v přepočtu na rozlohu nebo počet obyvatel. Zatímco například v hlavních městech evropských států jsou povoleny většinou jednotky kasin (výjimečně desítky), v Praze jsou doslova stovky míst, kde se hazard v kasinech a hernách provozuje. Podle dostupných studií se odhaduje, že v České republice je řádově 100 tisíc patologických hráčů. Počet osob, který je negativně zasažen hazardem je však mnohem vyšší. Jedná se především o rodinné příslušníky, zaměstnavatele nebo věřitele patologických hráčů. Ze studií vyplývá, že se jedná o 1 až 1,5 milionu obyvatel České republiky. Omezením hazardu na území České republiky se dá očekávat podstatné snížení negativních nákladů, které pro společnost v souvislosti s velkým rozšířením hazardu vznikají. Mezi největší náklady veřejných rozpočtů patří výdaje na potlačování průvodních negativních sociálních jevů. Nejsnáze doložitelné jsou výdaje na léčbu závislosti na hazardních hrách, tzv. nemoci patologického hráčství. Mezi další náklady veřejných rozpočtů, které způsobují negativní dopady hazardního průmyslu na společnost, patří výdaje na potírání související trestné činnosti. Kromě přímých nákladů vznikají společnosti i náklady nepřímé. Jen těžko lze vypočítat, kolik stojí veřejné rozpočty policista nebo lékař, který se stal patologickým hráčem. Obdobné je to u patologického hráče, který dříve vlastnil prosperující firmu nebo dospívající patologický hráč, který kvůli hazardní hře nedostudoval. Počet hospitalizovaných osob s diagnózou patologického hráčství se pohybuje ve stovkách. Drtivá většina patologických hráčů se ale neléčí. Nárůst oficiálních pacientů je limitován kapacitou zdravotnických zařízení. Problém také je, že v České republice se nevedou zcela přesné statistiky nákladů na léčbu. Mezi další negativní závažné důsledky hráčství patří krachy v podnikání, ztráty bydlení a následné bezdomovectví či rozpad rodin. Výjimečná nejsou ani krádeže, podvody, neplacení výživného. S hazardem je spojená majetková i násilná trestná činnost. Rovněž vzniká vyšší riziko zneužívání alkoholu a jiných psychotropních látek (velmi příznačné je, že část heren poskytuje hráčům zdarma také alkoholické nápoje). Navíc se dá do budoucna očekávat další rozvoj dostupnost hazardu prostřednictvím moderních technologií (např. internet, mobilní telefony).

Z výše uvedených důvodů navrhují předkladatelé podstatně snížit dostupnost hazardu tím, že se na území České republiky zcela zakáže provozování hazardních her, které jsou vedeny v § 2 pod písmeny e), l) a n).

Jedná se o nejnebezpečnější druhy hazardu, které zároveň patří k těm nejvíce rozšířeným. Jedná se konkrétně o sázkové hry provozované pomocí elektronicky nebo elektromechanicky řízených výherních hracích přístrojů nebo podobných zařízení (výherní hrací přístroje), dále se jedná o sázkové hry provozované prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení centrálního loterního systému, jímž je elektronický systém tvořen centrální řídící jednotkou, místními kontrolními jednotkami a neomezeným počtem připojených koncových interaktivních videoloterních terminálů. Jako poslední druh hazardu se mají zrušit sázkové hry provozované prostřednictvím technického zařízení, které je elektronickým systémem tvořeným řídící jednotkou se třemi pevně fyzicky spojenými herními místy obsluhovanými sázejícími, se kterými tvoří funkčně nedělitelný celek (lokální loterní systém).

Rovněž se také navrhuje zcela zrušit pravomoc ministerstva financí povolovat loterie a jiné podobné hry danou § 50 odst. 3.

Zcela se má dále zakázat provozování výše uvedených hazardních her prostřednictvím sítě internet.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Z dlouhodobého hlediska lze očekávat celkový pozitivní efekt na veřejné rozpočety a na rozpočty krajů a obcí. Je to dáno tím, že provozování loterií a sázkových her sebou přináší nejen výnosy v podobě příjmů z daní a odvodů, ale i výrazné náklady. Podle provedených studií je zřejmé, že hazard přináší zásadní negativní dopad na českou společnost. Studie Národního ústavu duševního zdraví z roku 2014 vyčísluje náklady spojené s hazardem až 16 miliard korun. Například Studie hazardních her v České republice a navrhované změny uvádí náklady až na 30 miliard korun (rozdíl je dán zejména tím, co všechno se do nákladů započítává). Oproti tomu výnosy pro veřejné rozpočty a pro rozpočty krajů a obci se ze zmíněných sázkových her pohybují v řádu 6 až 7 miliard Kč.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Z pohledu evropského práva je oblast sázkových her považována za specifický druh služeb, který je vyloučen z působnosti Evropského parlamentu a Rady. Názor o zvláštní povaze her a sázek, včetně rizika škodlivých následků, potvrzuje i ustálená judikatura Soudního dvora EU. Oblast sázek a loterií není na unijní úrovni plně harmonizována a Soudní dvůr přiznal jednotlivým členským státům možnost zvolit si vlastní systém opatření, která budou zaručovat dosažení cílů vnitrostátní politiky.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.