Novela z. - občanský soudní řád

a Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

V současné době je jedním z problémů exekučního řízení skutečnost, že i pro bagatelní pohledávky je nařizován výkon rozhodnutí či exekuce prodejem nemovitých věcí. Dochází tedy k tomu, že pro pohledávku, která dosahuje tisícikorunových hodnot je blokován či dokonce prodán majetek, jehož hodnota je v řádech miliónů. Podle právní úpravy by měl být výkonem rozhodnutí či exekucí postihován majetek dlužníka v takové míře a takovými zákonnými způsoby, aby bezpečně a s jistotou dosáhl uspokojení věřitele, včetně příslušenství a úhrady nákladů exekuce. Exekutor je povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dlužníka dosaženo. I přesto však dochází k výše popsaným situacím.

Východiska navrhované právní úpravy:

Určit kategorii pohledávek, které jsou z pohledu práva spíše bagatelnějšími, a stanovit speciální pravidla tak, aby nedocházelo k zneužívání výkonu rozhodnutí u těchto pohledávek, zejména blokováním majetku povinného v hodnotě nepřiměřené výši samotné pohledávky. Cílem by měla být vyšší ochrana povinných, neboť vytvořením speciálních pravidel pro výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí u těchto pohledávek by mělo dojít k eliminaci zneužívání tohoto institutu.

Drobné exekuce

Hranice pro označení exekuce jako „drobné“ se navrhuje stanovit částkou 50 000 Kč. Tato částka je již v současném znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když určuje limitaci pro podání dovolání. Tato částka pak odpovídá řádově pohledávkám, pro které by neměly být postihován nemovitý majetek povinného.

Vyloučení některých způsobů výkonu rozhodnutí u drobných exekucí

Nově se tedy navrhuje, aby v případě drobných exekucí, tedy exekucí do 50 000 Kč, nebylo možné nařídit či vykonat exekuci prodejem nemovitých věcí. Ochrana by přitom měla být poskytována zejména povinným, kteří v předmětné nemovitosti mají své bydliště.

Výjimka z možnosti provedení výkonu rozhodnutí či exekuce prodejem nemovitých věcí by však neměla být absolutní, ale prodej nemovitosti by bylo možné vykonat:

- pro pohledávky na výživném,

- v případě povolení prodeje soudem, pokud je proti povinnému vedeno více

exekucí, které v součtu převyšují částku určující drobnou exekuci, a je prokázáno, že pohledávka nemůže být vymožena jiným způsobem,

- u pohledávek náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či

úmyslnými trestnými činy.

Pohledávky na výživném a pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či úmyslnými trestnými činy jsou svou povahou zcela specifickými a při poměřování významu chráněných hodnot by měly být preferovány. Navrhuje se tedy, aby pro tyto druhy pohledávek mohl být výkon prodejem nemovitostí nařízen bez ohledu na jejich výši.

Stejně je třeba umožnit výkon rozhodnutí v případech, kdy povinný má více věřitelů, jejichž pohledávky svým součtem převyšují částku 50 000 Kč. V takovém případě bude na soudu, aby případný výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti povolil.

Zlepšení dohledu nad exekutory

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, upravuje mimo jiné v § 7 dohled nad exekutory a exekuční činností. Tento dohled je koncipována tak, že kromě Ministerstva spravedlnosti a Exekutorské komory, vykonává státní dohled i předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován.

V současné době se ukazuje, že dohled nad exekutory, který vykonávají okresní soudy, neplní svůj účel a je naprosto neefektivní. Důvody jsou jak v nedostatečném finančním i personálním zajištění, tak i ve skutečnosti, že takovýto dohled je velmi roztříštěný a neexistuje institut, který by způsob výkonu tohoto dohledu kontroloval.

Tuto situaci by bylo vhodné řešit nejen finančním zajištěním výkonu dohledu, ale i legislativně. S ohledem na to, že výkon dohledu okresními soudy se ukázal jako nefunkční, navrhuje se, aby tento výkon nadále vykonávaly krajské soudy, resp. předseda krajského soudu. Tím by mělo dojít nejen ke sjednocení výkonu státní správy v jednotlivých okresech, ale i ke zvýšení efektivity dohledu, když tento soud by mohl zaměstnat i několik zaměstnanců, kteří by tuto specifickou agendu mohli trvale řešit. Legislativní opatření přenášející pravomoc dohledu na předsedy krajských soudů by ale bylo vhodné doprovodit i rozpočtovým opatřením, tedy navýšením finančních prostředků pro krajské soudy.

Současně se navrhuje nově nastavit pravidla, aby bylo možné zjistit, jakým způsobem je tento dohled vykonáván a jaké jsou jeho výsledky. V současné době totiž není vůbec zřejmé, zda a jak tento dohled předsedové okresních soudů vykonávají. Proto by bylo vhodné uložit předsedům povinnost předkládat jednoročně zprávu, ve které bude informace o počtu kontrol a jejich výsledcích.

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky

c) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie.

Právo Evropské unie se na problematiku upravenou předloženým návrhem nevztahuje.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva.

e) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.

Navržená právní úprava nemá přímý vliv na rozpočty veřejných ani soukromých subjektů.

Předmětná změna dohledu nad exekutory by měla být doprovázena rozpočtovým opatřením, kterým dojde k navýšení kapitoly Ministerstva spravedlnosti o částku 20 000 000 Kč, která bude určena pro krajské soudy k úhradě nákladů na personální a další zajištění výkonu dohledu nad exekutory.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí.

f) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Úprava nemá dopadů ve vztahu k ochraně soukromí či osobních údajů. Návrh žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů.

g) Zhodnocení korupčních rizik.

Tato úprava nepředpokládá žádná korupční rizika.