Novela z. o provozu na pozemních komunikacích

1. Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) obsahuje v § 118b institut zadržení řidičského průkazu, podle kterého je příslušník Policie České republiky oprávněn řidiči zadržet řidičský průkaz ze stejných důvodů, jako může uplatnit institut zabránění v jízdě podle § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu.

Těmito důvody jsou podezření ze zavinění dopravní nehody s následkem usmrcení nebo těžké újmy na zdraví, ujetí účastníka dopravní nehody z místa dopravní nehody v případech, kdy ji byl povinen oznámit policii, podezření z požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky řidičem během jízdy nebo řízení motorového vozidla v takové době, kdy ještě byl pod jejich vlivem, odmítnutí podrobit se vyšetření ke zjištění ovlivnění alkoholem či jinou návykovou látkou, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel a řízení motorového vozidla přes uložený zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.

O zadržení řidičského průkazu následně rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorová vozidla a doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.

Účelem institutu zadržení řidičského průkazu je tak okamžité opatření vůči řidičům podezřelým ze spáchání závažných dopravních přestupků spočívající ve vytvoření nejen faktické, ale i právní překážky dalšího řízení motorových vozidel. Sleduje se jím nejen zabránění v jízdě tam, kde řidič není způsobilý řídit motorové vozidlo, ale také neprodlený postih těchto řidičů tam, kde jim za tyto přestupky hrozí sankce zákazu řízení motorových vozidel, jakož i zabránění vyhýbání se přestupkovému řízení a jeho obstrukčnímu protahování ze strany těchto řidičů.

Do důvodů pro zadržení řidičského průkazu přesto bylo zahrnuto podezření z naplnění jen některých skutkových podstat přestupků, za které se ukládá zákaz řízení motorových vozidel, neboť tyto důvody jsou legislativně technicky vázány na důvody pro faktické zabránění v jízdě podle předchozího ustanovení § 118a, a dále proto, že zadržení řidičského průkazu představuje významný zásah do práv občana, tedy není žádoucí, aby toto oprávnění měl policista tam, kde podezření z přestupku závisí čistě na subjektivním posouzení či vnímání policisty.

Praxe však ukazuje, že bylo chybou, když zákonodárce mezi důvody zadržení řidičského průkazu nezařadil i podezření ze spáchání přestupků „kvalifikovaného“ překročení nejvyšší dovolené rychlosti se sankcí zákazu řízení motorových vozidel (skutkové podstaty podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu a podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu při opakovaném naplnění v průběhu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců). Jednak zjištění přestupku nezávisí na subjektivním posouzení policistou, ale vyplývá z objektivního empirického změření rychlosti vozidla, a jednak při projednání těchto přestupků dochází pravidelně k neúměrným průtahům řízení ze strany obviněných, zpravidla zastupovaných k tomu specializovanými firmami, které zakládají obranu obviněných téměř výhradně na promyšleném systému procesních obstrukcí. Situace se v tomto směru již stala neúnosnou a vyžaduje účinnější zákonné řešení.

Dále podle § 128 odst. 3 zákona o silničním provozu jsou záznamy o přestupcích vyřešených blokovou pokutou zaznamenávány do registru řidičů na základě pouhého oznámení o uložení blokové pokuty, které však bez kopie samotného pokutového bloku nelze podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (počínaje rozsudkem č. j. 5 As 39/2010) užít jako dostatečný podklad pro účely řízení o námitkách proti záznamu bodů. Je tak nutno si tyto kopie zpětně vyžádat, což je však administrativně náročné a komplikované (pokutové bloky již orgány policie nemusejí mít k dispozici). Doba podání námitek od záznamu bodů není nijak omezena, je možno je podat i opakovaně a po skartaci pokut by bylo nutno veškeré namítané body z registru řidičů odepsat. Pokud by na základě těchto bodů předtím řidič pozbyl řidičské oprávnění, vznikal by mu nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo nezákonným rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu v případě odvolání. Při neřešení tohoto nedostatku zákona tak do budoucna hrozí vznik rozsáhlého problému způsobilého narušit celý bodový systém.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná úprava rozšíření možnosti zadržení řidičského průkazu vychází z principu, že neexistuje legitimní důvod, proč by takové oprávnění neměla mít Policie České republiky (s následným přezkumem zákonnosti zadržení řidičského oprávnění ve správním řízení) tam, kde se za přestupek podle zákona povinně ukládá zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel (jsou zde stanoveny spodní hranice rozpětí této sankce a zároveň podle § 125c odst. 8 zákona o silničním provozu od uložení této sankce nelze v rozhodnutí upustit) a přestupek je již na místě spolehlivě zjištěn způsobilými technickými prostředky bez možného vlivu subjektivního uvážení. Obdobně jako je tomu u zjištění přítomnosti alkoholu v organismu řidiče dechovou zkouškou provedenou analyzátorem alkoholu v dechu, měl by institut zadržení řidičského průkazu dopadat i na případy zjištění kvalifikovaného překročení nejvyšší dovolené rychlosti, za které se ukládá zákaz činnosti.

Z hlediska legislativní techniky se jako vhodnější jeví nikoli doplnění nových důvodů pro zadržení řidičského průkazu mezi další důvody zabránění v jízdě, ale rozšíření těchto důvodů nad rámec důvodů pro zabránění v jízdě. Účelem institutu zabránění v jízdě je totiž především faktické zamezení v jízdě zajištěním vozidla tam, kde další pokračování v řízení motorového vozidla může ohrozit bezpečnost silničního provozu, ať už z důvodu technické nezpůsobilosti vozidla nebo nezpůsobilosti řidiče. Pravomoc Policie České republiky zajistit vozidlo i v případě překročení nejvyšší dovolené rychlosti by již byla přílišným zásahem do práv občanů, který navíc není nezbytný. Navrhuje se proto změna § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu jeho rozšířením a rozdělením do dvou odstavců.

Nezbytnost této navrhované právní úpravy předkladatel spatřuje v nutnosti efektivně zamezit procesním obstrukcím při projednání přestupku překročení nejvyšší dovolené rychlosti, ke kterým dochází ve značném počtu případů především tam, kde za tento přestupek hrozí sankce zákazu činnosti. Nepřijetí navrhované úpravy by znamenalo ponechání současného neúnosného stavu, kdy množství takto projednávaných přestupků v kombinaci se zmíněnými procesními obstrukcemi způsobuje neúměrné zatížení správních orgánů a náklady na projednání těchto přestupků spjaté s potřebou neustálého personálního posilování výkonu této agendy. Rovněž je krajně nežádoucí, aby procesní obstrukce účastníků řízení mohly vést až k vyvázání se z postihu za přestupek.

Dále navrhovaná úprava oznámení o uložení blokové pokuty odstraňuje administrativní průtahy při vyřizování námitek proti záznamům bodů v registru řidičů a hrozbu kolapsu celého bodového systému nutností výmazu bodů tam, kde již neexistuje podklad pro záznam těchto bodů.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s Ústavou a s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ani s právem Evropské unie.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Návrh zákona nebude mít negativní dopad do veřejných rozpočtů, naopak může vést k úspoře finančních prostředků příslušných orgánů veřejné správy na všech úrovních (viz také bod 2).

Návrh zákona nepředpokládá sociální dopady.

Návrh zákona nepředpokládá dopad na podnikatelské prostředí ani na životní prostředí.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ochranu soukromí ani osobních údajů.

7. Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace

Platná právní úprava ani navrhovaná úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž nejsou v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění zákona č. 89/2012 Sb.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Tento návrh nevyvolá zvýšená korupční rizika, neboť případný korupční potenciál rozšíření stávajícího oprávnění zadržovat řidičský průkaz je eliminován vazbou na objektivně změřenou rychlost vozidla se záznamem tohoto vozidla, nikoli na subjektivní uvážení policisty.