Obecná část
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, v § 4 uvádí 10 významných dnů ČR:
- 16. leden – Den památky Jana Palacha
- 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
- 8. březen - Mezinárodní den žen
- 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
- 7. duben - Den vzdělanosti
- 5. květen - Květnové povstání českého lidu
- 15. květen - Den rodin
- 10. červen - Vyhlazení obce Lidice
- 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu
- 11. listopad - Den válečných veteránů
Významné dny jsou dny pracovními a nemají tedy na rozdíl od státních svátků přímý dopad na život občanů v České republice. Význam těchto dnů lze chápat především v symbolické rovině a jejich cílem je připomenutí historických událostí, které zásadním způsobem ovlivnily minulosti i současnosti českého národa.
Z hlediska historického a politického se 31. srpen roku 1310 stal významným mezníkem v dějinách českého státu. Zásadním způsobem ovlivnil minulost i současnost českého národa V tento den byla v německém Špýru oddána Eliška Přemyslovna s Janem Lucemburským. Český stát se v té době po smrti Václava II. zmítal v permanentní nejistotě spojené se střídáním neschopných panovníků. Spojení Přemyslovců a Lucemburků, těchto významných vládnoucích dynastií, a z něho vyplývající povinnost Jana Lucemburského postarat se o české země po všech stránkách, přineslo tolik očekávanou stabilitu. Tímto sňatkem, z něhož následně vzešel dědic trůnu, pozdější římský císař Karel IV., byla pozvednuta autorita českého státu a umožněn rozkvět ve všech oblastech veřejného života.
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do rozpočtů krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.
Zvláštní část
K čl. 1
Většina našich historiků se shoduje v tom, že data 31. srpen, resp. 1. září roku 1310 se stala významným mezníkem v dějinách českého státu. Jak se píše v kronice Zbraslavské:
„31. srpna ve 14 hodin udělil římský král svému synovi Janovi Lucemburskému v léno české království a ve večerní době, aby mu příslušelo mocnější právo k tomuto království, spojil s ním (prostřednictvím kolínského arcibiskupa)manželstvím pannu, zákonitou dědičku tohoto království. 1.9 1310 po 8. hodině ráno nevěsta Eliška vycházela ze své ložnice s vlasy rozpuštěnými a semtam po svých ramenou rozvolněnými, zcela bez vínku a koruny, ozdob hlavy, celá oděná nezdobeným, velmi dlouhým rouchem francouzským a král ji pak odvedl do vnitřního chóru špýrského chrámu, kde po skončení evangelia mše o Duchu svatém se spolu se ženichem vrhla na zemi před hlavním oltářem a Petr z Aspeltu, arcibiskup mohučský, jim udělil požehnání. “
V tyto dny byla tedy v německém Špýru oddána Eliška Přemyslovna s Janem Lucemburským. Mladý král Jan získal české země a obratnou politikou se mu podařilo dát lidem Zemí Koruny české novou naději na život v míru. Politické a diplomatické schopnosti Jana Lucemburského posílily českou státnost v evropském měřítku.
Princezna Eliška, ačkoliv toužila být jeptiškou, pochopila svoji historickou úlohu a závazek dědictví po předcích - dědovi Přemyslu II. Otakarovi a otci Václavu II., vzdala se svých osobních tužeb a zvolila službu českým zemím z pozice královny. Tímto významným skutkem, statečností a odhodláním dala českému národu více, než dokázali mnozí velcí panovníci bojem a mečem.
Spojení dvou významných vládnoucích rodů Přemyslovců a Lucemburků v osobě Elišky a Jana přineslo nejen posílení české státnosti, ale také pro české země to nejcennější: potomka Václava - budoucího krále a císaře Karla IV.
Sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se tak stal historickým mezníkem v dějinách českých zemí a datum 31. srpna 1310 změnilo běh budoucích událostí českého lidu i země k lepšímu postavení a posílení mezinárodní autority.
S ohledem na to, že 1. září je první školní den, dovoluji si navrhnout právě den zahájení sňatku, tedy 31. srpen, jako významný den pro českou státnost.
K čl. 2
Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2016.