Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, v § 4 uvádí 10 významných dnů ČR:
- 16. leden – Den památky Jana Palacha
- 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
- 8. březen - Mezinárodní den žen
- 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
- 7. duben - Den vzdělanosti
- 5. květen - Květnové povstání českého lidu
- 15. květen - Den rodin
- 10. červen - Vyhlazení obce Lidice
- 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu
- 11. listopad - Den válečných veteránů Významné dny jsou dny pracovními a nemají tedy na rozdíl od státních svátků přímý dopad na život občanů v České republice. Význam těchto dnů lze chápat především v symbolické rovině a jejich cílem je připomenutí historických událostí, které zásadním způsobem ovlivnily minulosti i současnosti českého národa.
Z hlediska historického a politického se 31. srpen roku 1310 stal významným mezníkem v dějinách českého státu. Zásadním způsobem ovlivnil minulost i současnost českého národa V tento den byla v německém Špýru oddána Eliška Přemyslovna s Janem Lucemburským. Český stát se v té době po smrti Václava II. zmítal v permanentní nejistotě spojené se střídáním neschopných panovníků. Spojení Přemyslovců a Lucemburků, těchto významných vládnoucích dynastií, a z něho vyplývající povinnost Jana Lucemburského postarat se o české země po všech stránkách, přineslo tolik očekávanou stabilitu. Tímto sňatkem, z něhož následně vzešel dědic trůnu, pozdější římský císař Karel IV., byla pozvednuta autorita českého státu a umožněn rozkvět ve všech oblastech veřejného života.
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do rozpočtů krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.
K čl. 1
Většina našich historiků se shoduje v tom, že data 31. srpen, resp. 1. září roku 1310 se stala významným mezníkem v dějinách českého státu. Jak se píše v kronice Zbraslavské:
„31. srpna ve 14 hodin udělil římský král svému synovi Janovi Lucemburskému v léno české království a ve večerní době, aby mu příslušelo mocnější právo k tomuto království, spojil s ním (prostřednictvím kolínského arcibiskupa)manželstvím pannu, zákonitou dědičku tohoto království. 1.9 1310 po 8. hodině ráno nevěsta Eliška vycházela ze své ložnice s vlasy rozpuštěnými a semtam po svých ramenou rozvolněnými, zcela bez vínku a koruny, ozdob hlavy, celá oděná nezdobeným, velmi dlouhým rouchem francouzským a král ji pak odvedl do vnitřního chóru špýrského chrámu, kde po skončení evangelia mše o Duchu svatém se spolu se ženichem vrhla na zemi před hlavním oltářem a Petr z Aspeltu, arcibiskup mohučský, jim udělil požehnání. “
V tyto dny byla tedy v německém Špýru oddána Eliška Přemyslovna s Janem Lucemburským. Mladý král Jan získal české země a obratnou politikou se mu podařilo dát lidem Zemí Koruny české novou naději na život v míru. Politické a diplomatické schopnosti Jana Lucemburského posílily českou státnost v evropském měřítku. Princezna Eliška, ačkoliv toužila být jeptiškou, pochopila svoji historickou úlohu a závazek dědictví po předcích - dědovi Přemyslu II. Otakarovi a otci Václavu II., vzdala se svých osobních tužeb a zvolila službu českým zemím z pozice královny. Tímto významným skutkem, statečností a odhodláním dala českému národu více, než dokázali mnozí velcí panovníci bojem a mečem. Spojení dvou významných vládnoucích rodů Přemyslovců a Lucemburků v osobě Elišky a Jana přineslo nejen posílení české státnosti, ale také pro české země to nejcennější: potomka Václava - budoucího krále a císaře Karla IV. Sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se tak stal historickým mezníkem v dějinách českých zemí a datum 31. srpna 1310 změnilo běh budoucích událostí českého lidu i země k lepšímu postavení a posílení mezinárodní autority. S ohledem na to, že 1. září je první školní den, dovoluji si navrhnout právě den zahájení sňatku, tedy 31. srpen, jako významný den pro českou státnost.
K čl. 2
Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2016.
V Praze dne 7. dubna 2015
Augustin Karel Andrle Sylor v. r.
Pavel Bělobrádek v. r. Daniel Herman v. r. Helena Válková v. r. Leoš Heger v. r. Marek Černoch v. r. Jiří Koskuba v. r. Jiří Mihola v. r. Jan Bartošek v. r. Jana Hnyková v. r. Olga Havlová v. r. Martin Lank v. r. Jiří Štětina v. r. David Kádner v. r. Petr Adam v. r. Karel Fiedler v. r. Jiří Koubek v. r. Nina Nováková v. r. Josef Uhlík v. r. Jaroslav Klaška v. r. Vít Kaňkovský v. r. Pavla Golasowská v. r. Ludvík Hovorka v. r. Ondřej Benešík v. r. Petr Kudela v. r. František Laudát v. r. Jitka Chalánková v. r. Věra Kovářová v. r. Anna Putnová v. r. Karel Pražák v. r. Tomio Okamura v. r. Radim Fiala v. r. Jaroslav Holík v. r.