Novela z. - branný zákon

K čl. I (novelizace branného zákona)

K bodům 1 až 3: § 1

Zachovávají se, modifikují a nově zavádí některé druhy vojenské činné služby v souladu s Bílou knihou o obraně, Koncepcí mobilizace a Koncepcí aktivní zálohy. Jedná se o nové druhy vojenské činné služby vykonávané v době míru vojáky v záloze. Vojenská činná služba vykonávaná v době míru vojáky z povolání se nemění. Zavádí se příprava vojáka k plnění úkolů ozbrojených sil a v následných ustanoveních novely se upravují druhy vojenských cvičení (pravidelné, popř. dobrovolné vojenské cvičení) v návaznosti na nově zaváděný institut aktivní zálohy s cílem vytvořit optimální podmínky pro jejich přípravu. Současně se zavádí povinné vojenské cvičení, které bude sloužit jako nástroj k přípravě vojáků v povinné záloze v případě, kdy vláda svým nařízením povolá vojáky v záloze k výkonu povinného vojenského cvičení z důvodu zajišťování obranyschopnosti České republiky před vnějším napadením. Nově se zavádí služba v operačním nasazení v rámci které bude možné nasadit zejména vojáky v aktivní záloze k plnění úkolů ozbrojených sil na území České republiky i v zahraničí. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu bude i nadále vykonávána mimořádná služba. Vojenská činná služba a její druhy jsou konkretizací branné povinnosti občanů s možnými způsoby jejího plnění. Jde o povinnost včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu. Stanovení druhů vojenské činné služby je nezbytné k rozlišení kdo tuto službu koná, kdy a v jaké délce. Vložením termínu „nabytí“ v odstavci 4, a dále na příslušných místech v celém textu novely branného zákona, se zpřesňuje rozhodný moment platnosti konkrétního rozhodnutí v souladu se správním řádem. Dále dochází k upřesnění obsahu pojmů, voják v činné službě a voják v záloze.

K bodům 4 a 5: § 2 a 3

K § 2: V § 2 novely se pro zpřehlednění textu nově řeší vznik branné povinnosti namísto původní doby trvání branné povinnosti, která se komplexně řeší v § 7 novely, kde jsou uvedeny všechny možnosti zániku branné povinnosti. V § 2 se stanovuje, že branná povinnost vzniká občanovi, tedy bez rozdílu pohlaví, následující den po dosažení věku 18 let. Pokud branný zákon nestanoví jinak, plnění této branné povinnosti nastává až v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Branná povinnost osobě, která nabyla státní občanství ČR, vzniká pak dnem tohoto nabytí

K § 3 Cílem navržené úpravy je umožnit dobrovolné převzetí branné povinnosti občanům, kterým v minulosti zanikla branná povinnost, např. ze zdravotních důvodů. Cílem tohoto opatření je umožnit v době míru občanům dobrovolně převzít brannou povinnost za účelem povolání do služebního poměru nebo zařazení do aktivní zálohy v případech, kdy pominuly důvody pro zánik branné povinnosti a je v souladu s potřebami ozbrojených sil, vzhledem k odbornostem těchto občanů, aby se stali příslušníky ozbrojených sil. Dalším důvodem tohoto návrhu je umožnit občanu, kterému branná povinnost zanikla, převzít tuto povinnost i za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a následně se podílet na obraně své vlasti v rámci výkonu mimořádné služby. Současně se navrhuje rozšířit možnost dobrovolného převzetí branné povinnosti nejenom občanu jiného státu sdruženého v obranných systémech mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, ale obecně všem cizincům. Nelze apriori vyloučit možnost převzetí branné povinnosti i občany jiných států, které nebudou sdruženy v obranných systémech mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem. Vzhledem ke skutečnosti, že podmínkou povolání do služebního poměru nebo zařazení do aktivní zálohy je státní občanství České republiky, bude toto ustanovení využíváno v případě cizinců pouze za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Žádostem lze vyhovět podle potřeby ozbrojených sil. Podmínkou bude současně i nadále zdravotní způsobilost těchto osob vykonávat vojenskou činnou službu.

K bodu 5: § 4 odst. 1

Legislativně technická úprava sjednocující terminologii zákona navržená v odstavci 1 a dále v celém textu novely je provedena z důvodu jednotného chápání a používání pojmu „občan“. Hierarchicky je nastavena úroveň tak, že pojem občan zahrnuje samotného občana a všechny pojmové kategorie vojáků, přičemž pojem voják zahrnuje pojmy voják z povolání, voják v záloze a pojem voják v záloze zahrnuje pojem voják v aktivní záloze a voják v povinné záloze. Takto je provedena úprava ve všech pasážích branného zákona, kdy se příslušná ustanovení týkají různých kategorií obsažených v pojmech občan i voják. Tato úprava je konformní s ustanovením § 1 odst. 1. Navržená úprava dále umožňuje, aby kromě vojáka v povinné záloze mohl požádat o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti za účelem požádání o povolání do služebního poměru vojáka z povolání rovněž voják v aktivní záloze.

K bodům 6 až 7: § 4

Navržená úprava v odstavci 1 je provedena z důvodu, aby kromě vojáka v povinné záloze mohl požádat o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti za účelem požádání o povolání do služebního poměru vojáka z povolání rovněž voják v aktivní záloze. Další navržené úpravy odstavce 2, zejména jeho rozdělení do dvou odstavců, jsou provedeny z důvodu odstranění nejednoznačnosti stávajícího znění tohoto odstavce a tím celého paragrafu. Občan, který žádá o povolání do služebního poměru, podává za tímto účelem dvě žádosti. V prvním případě se jedná o žádost o povolání do služebního poměru podle zákona č. 221/1999 Sb., ve druhém případě se jedná o žádost o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti podle branného zákona. Tato skutečnost vychází z ústavního zákona č. 110/1998 Sb. a proto je povolání do služebního poměru vojáka z povolání, obdobně jako zařazení do aktivní zálohy, podmíněno dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti občanem nebo vojákem v záloze. Na základě zkušeností získaných z aplikace dosavadní právní úpravy se zpřesňuje, že zdravotní stav občanů bude zjišťován ve zdravotnickém zařízení vojenského poskytovatele.

K bodům 8 a 9: § 5 odst. 1 a 2

Legislativně technická úprava sjednocující terminologii zákona

K bodu 10: § 5

Dobrovolně převzít výkon branné povinnosti může i nadále občan nebo voják v povinné záloze, který požádá o zařazení do aktivní zálohy. Navrženou úpravou se zpřesňuje možnost podat žádost o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti za účelem zařazení do aktivní zálohy i vojákovi již zařazenému v aktivní záloze, v případě, že se rozhodne svoje zařazení v aktivní záloze prodloužit a vojákovi z povolání, který chce být zařazen do aktivní zálohy bezprostředně po svém propuštění ze služebního poměru.

Navržená úprava znamená, že vedle zdravotní způsobilosti a potřeby ozbrojených sil budou další podmínky zařazení do aktivní zálohy stanoveny v novém zákoně o službě vojáků v záloze. Do tohoto zákona se včleňují ustanovení o podmínkách zařazení do aktivní zálohy s cílem vytvořit symetricky obdobnou právní úpravu, jako je tomu u vojáků z povolání podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Těmito podmínkami budou zejména složení vojenské přísahy, trestní bezúhonnost a nepodporování, nepropagování nebo nesympatizování s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Cílem rozšíření podmínek pro zařazení do aktivní zálohy, je nejen zvýšit kvalitu vojáků v aktivní záloze, ale také vytvořit srovnatelné vstupní podmínky obdobně jako u vojáků z povolání. Postup při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při zařazení do aktivní zálohy zůstane i nadále obdobný jako při řešení žádosti o povolání do služebního poměru vojáka z povolání. I nadále bude do aktivní zálohy zařazovat krajské vojenské velitelství, ale nově rozhodnutím. S cílem právně upravit těsnější vazbu mezi vojákem v aktivní záloze a rezortem ministerstva, tj. zvýšit závaznost institutu aktivní zálohy, se návrhem novely branného zákona a návrhem nového zákona o službě vojáků v záloze opouští dosavadní volnější smluvní vztah. Forma uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy se nahrazuje institutem zařazování do aktivní zálohy na základě rozhodnutí ředitele krajského vojenského velitelství. Do aktivní zálohy i nadále budou vojáci zařazováni na dobu 3 let. Zákon o službě vojáků v záloze bude stanovovat obligatorní důvody, pro které se voják vyřadí z aktivní zálohy před uplynutím doby 3 let a fakultativní důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze vojáka vyřadit z aktivní zálohy na základě jeho žádosti.

K bodům 11 a 12: § 6 odst. 1

Legislativně technická úprava sjednocující terminologii zákona

K bodům 13 až 17: § 6

Vojákovi v povinné záloze bude i nadále umožněno odmítnutí výkonu povinné vojenské činné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. Podrobnosti, zejména časové lhůty, týkající se odmítnutí bude i nadále stanovovat branný zákon. Vzhledem ke skutečnosti, že se nově bude odmítání týkat i povinného vojenského cvičení, týkají se lhůty pro podání prohlášení o odmítnutí i doby po vydání nařízení vlády k povolání vojáků v záloze k výkonu povinného vojenského cvičení. V návaznosti na skutečnost, že se odmítání vztahuje pouze na povinnou vojenskou službu, zákon nepřipouští možnost odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání vojákům z povolání. Realizace tohoto ústavního práva však může vážně ohrozit doplňování ozbrojených sil a jejich schopnost plnit stanovené úkoly za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

K bodu 17: § 7

Na základě poznatků a zkušeností s aplikací dosavadní právní úpravy se zpřesňují některé obligatorní důvody zániku branné povinnosti.

Vzhledem k tomu, že výkon vojenské činné služby je podmíněn zdravotní způsobilostí, která se zjišťuje při odvodním řízení, popř. při posudkovém řízení, je zdravotní nezpůsobilost důvodem zániku branné povinnosti. Pokud jde o zbavení svéprávnosti, vychází se z evidence obyvatel, popř. se zjistí při posudkovém řízení. V případě, že by změna zdravotního stavu vedla ke zbavení svéprávnosti, postupují zdravotnické orgány podle ustanovení § 186 a následných zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (ve vazbě na § 56 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tj. zdravotnické orgány dávají návrh na zahájení předmětného řízení soudu. Z důvodu formální správnosti se u výše uvedených důvodů zániku branné povinnosti zpřesňuje formulace okamžiku nabytí právní moci. Současně se z důvodů organizačního zabezpečení propuštění vojáků z vojenské činné služby na základě posudkového řízení posouvá okamžik zániku branné povinnosti. Pozbytí státního občanství České republiky je rovněž důvodem pro zánik branné povinnosti, protože ta je založena na státním občanství České republiky. Podle čl. 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo náboženským vyznáním. Proto i tuto možnost zániku branné povinnosti, založenou ústavním zákonem, musí branný zákon respektovat. Nově nezaniká branná povinnost dnem, kdy občan odmítl vykonávat povinnou vojenskou službu, ale dnem předání prohlášení o odmítnutí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Tato změna je navržena z důvodu vytvoření odpovídající doby pro organizační zabezpečení činností vojenského správního úřadu souvisejících s odmítnutím povinné vojenské činné služby, resp. zánikem branné povinnosti. Ustanovení o prolomení horní hranice branné povinnosti se nově rozšiřuje i na kategorii vojáka v aktivní záloze. Jedná se o obdobnou úpravu jako u vojáka z povolání, tj. umožnit i vojákovi v aktivní záloze zůstat zařazen v aktivní záloze do dosažení důchodového věku podle příslušného právního předpisu. Současně se z důvodu zvýšení právní jistoty pozitivně upravuje i prolomení horní hranice branné povinnosti u vojáků konajících mimořádnou službu. Vojáci konající mimořádnou službu starší 60 let budou propuštěni z jejího výkonu v rámci demobilizace. Navrženou úpravou nedojde ke změně stávajícího právního stavu v této oblasti, protože ani na základě aplikací stávajících ustanovení branného zákona nelze propustit vojáka z mimořádné služby z důvodu dosažení věkové hranice 60 let.

K bodu 19: § 8

Dosavadní ustanovení § 8 o zániku dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti se v plném znění zrušuje z důvodů jeho nadbytečnosti a také proto, že ustanovení neodpovídá současně navrženému pojetí branného zákona. Zánik výkonu branné povinnosti u vojáků z povolání je upraven v § 18 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, resp. v nově navrženém § 28 odst. 2, resp. § 27 odst. 2 tohoto zákona. Zánik výkonu branné povinnosti u vojáků zařazených do aktivní zálohy bude nově koncipován na základě rozhodnutí a podrobně upraven zvláštním zákonem.

K bodu 20: § 9

Z hlediska stanovení místní příslušnosti se zpřesňuje text v odstavci 4 a současně s novelizací ustanovení o posudkových komisích se doplňuje nová příloha.

K bodu 21: § 12

Z hlediska přehlednosti jednotlivých druhů vojenské činné služby byl zaveden jako souhrnný pojem pro přípravu vojáků v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil pojem „vojenské cvičení“. Konkrétně se podle délky, určení a adresátů rozlišují 3 druhy vojenského cvičení: pravidelné vojenské cvičení, dobrovolné vojenské cvičení a povinné vojenské cvičení. Průběh vojenských cvičení vojáků v záloze se bude řídit zvláštním právním předpisem (Zákon o službě vojáků v záloze).

Pravidelné vojenské cvičení je přípravou vojáka v aktivní záloze k plnění úkolů

ozbrojených sil. Délka přípravy vojáka v aktivní záloze v kalendářním roce se na základě poznatků a zkušeností s aplikací dosavadní právní úpravy zvyšuje ze 3 na 4 týdny. V prvním roce zařazení do aktivní zálohy se pak délka této přípravy u vojáků, kteří nikdy předtím nekonali žádný druh vojenské činné služby, zvyšuje z 8 na 12 týdnů, tak jak je tomu obdobně u základní přípravy vojáků z povolání. Při přípravě na operační nasazení absolvují vojáci v aktivní záloze pravidelné vojenské cvičení v délce do 3 měsíců v kalendářním roce nad rámec délky 4 týdnů stanovené pro pravidelný výcvik vojáků v aktivní záloze. Nově se z organizačních důvodů a z hlediska efektivnosti výcviku u jednotlivého vojenského cvičení stanovuje minimální délka na 3 dny. Hlavním důvodem je skutečnost, že v souvislosti s nástupem vojáka na každé vojenské cvičení je nezbytné zabezpečit vstupní a následně i výstupní lékařskou prohlídku, což u krátkodobých vojenských cvičení kratších tří dnů je naprosto nereálné. Vzhledem k určitému stupni připravenosti bývalých vojáků z povolání obsahuje návrh zákona možnost v případě jejich zařazení do aktivní zálohy stanovit jejich přípravu individuálně.

Na dobrovolné vojenské cvičení lze povolat vojáka v povinné záloze a vojáka

v aktivní záloze, ale pouze na základě jeho písemné žádosti a je-li jeho povolání v souladu s potřebami ozbrojených sil. Žádosti budou i nadále občané podávat příslušnému krajskému vojenskému velitelství, v jehož kompetenci je objektivní posouzení možnosti zabezpečit výkon vojenského cvičení v rámci ozbrojených sil a rozhodnutí v souladu s jejich potřebami. Dobrovolné vojenské cvičení může voják v záloze na základě kladného rozhodnutí k jeho písemné žádosti vykonávat v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce.

K výkonu povinného vojenského cvičení budou na základě nařízení vlády k realizaci

opatření podle § 5 písm. l) zákona o zajišťování obrany státu povoláváni podle potřeb ozbrojených sil zejména vojáci v povinné záloze, kteří již konali vojenskou činnou službu, popř. i vojáci v povinné záloze, kteří by byli podrobeni odvodnímu řízení na základě nařízení vlády. K výkonu povinného vojenského cvičení budou povoláváni vojáci v povinné záloze na dobu v celkovém rozsahu do 6 měsíců. Cílem tohoto vojenského cvičení bude zejména zdokonalení v ovládání vojenské výzbroje a vojenské techniky a příprava k plnění bojových úkolů; u starších záloh zdokonalovací výcvik, popř. přecvičování. Vojáci v povinné záloze, kteří by byli podrobeni odvodnímu řízení na základě nařízení vlády, by v rámci výkonu povinného vojenského cvičení nejprve absolvovali základní výcvik.

Pravidelné vojenské cvičení a dobrovolné vojenské cvičení se budou vykonávat i v době, kdy budou povoláváni vojáci v povinné záloze k výkonu povinného vojenského cvičení. Do celkového rozsahu povinného vojenského cvičení se nebudou započítávat pravidelná vojenská cvičení ani dobrovolná vojenská cvičení.

K bodu 22: § 12a

Nově se zavádí druh vojenské činné služby označený jako služba v operačním nasazení. Ke službě v operačním nasazení budou vojáci v aktivní záloze povoláváni v době míru k plnění úkolů ozbrojených sil podle zákona č. 219/1999 Sb. a to na území České republiky i mimo toto území. Tuto službu budou vykonávat vojáci v aktivní záloze v délce do 7 měsíců podle potřeb ozbrojených sil. Předpokládá se, že by vybraní vojáci v aktivní záloze konali službu v operačním nasazení v zahraničí vždy v rámci úkolových uskupení vytvořených zejména na bázi vojenských profesionálů. Přípravu k operačnímu nasazení absolvují vojáci v aktivní záloze ve výkonu vojenské činné služby v rámci pravidelného vojenského cvičení v délce do 3 měsíců v kalendářním roce. Vojáky v povinné záloze bude možné na základě jejich písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství povolat k této službě v celkové délce do 30 dnů v kalendářním roce, vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty.

K bodům 23 až 27: § 13

Upravené a nově vložené části ustanovení § 13 komplexně řeší povolání k výkonu vojenských cvičení a služby v operačním nasazení. Voják v záloze nastupuje k výkonu vojenských cvičení nebo služby v operačním nasazení na základě povolávacího rozkazu doručeného mu s dostatečným časovým předstihem. Povolávací rozkaz se bude i nadále doručovat jako poštovní zásilka do vlastních rukou. K okamžitému nástupu povinného vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení lze vojáky v záloze ve zvláště naléhavých případech podle potřeb ozbrojených sil (např. živelní pohromy, zabezpečení záchranných prací nebo střežení objektů důležitých pro obranu státu) povolat neprodleně. Zpřesňují se doklady, které musí mít voják v záloze při nástupu výkonu vojenské činné služby u sebe. Příslušné doklady osvědčující zvláštní oprávnění jsou nezbytné pro výkon některých funkcí, například řidiče. Zdravotní průkaz musí mít, podle § 11 a § 15 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění pozdějších předpisů, například osoby činné v potravinářství, v úpravnách vod a při obsluze vodovodních zařízení. Nově se stanoví povinnost, při nástupu k výkonu vojenské činné služby, mít u sebe průkaz pojištěnce. Cílem vstupní lékařské prohlídky při nástupu vojenské činné služby je zjistit aktuální zdravotní stav vojáka v záloze a schopnost službu vykonat. Nově se stanovuje způsob převedení vojáků v aktivní záloze z výkonu vojenských cvičení do služby v operačním nasazení a to na základě rozhodnutí o převedení do služby v operačním nasazení vydaného služebním orgánem.

K bodům 28 až 30: § 14

Na základě poznatků a zkušeností s aplikací dosavadní právní úpravy se zpřesňují a doplňují důvody, pro které se voják povolaný na pravidelné vojenské cvičení, dobrovolné vojenské cvičení, povinné vojenské cvičení nebo do služby v operačním nasazení, z jejich výkonu propustí. Vzhledem k četnosti a délce vojenských cvičení se nepředpokládá, že by voják byl povinen dané vojenské cvičení po pominutí důvodů dokončit. Dokončení výcviku by bylo provedeno popř. při dalším vojenském cvičení v jiném období.

Cílem výstupní lékařské prohlídky před propuštěním z pravidelného vojenského cvičení, dobrovolného vojenského cvičení, povinného vojenského cvičení nebo ze služby v operačním nasazení je zjistit, zda v jejich průběhu nedošlo k poškození zdraví vojáka.

K bodu 31: § 14 odst. 3

Legislativně technická úprava sjednocující terminologii zákona.

K bodu 32: § 14a, 14b

Návrh zákona nově stanoví důvody, pro které lze na základě písemné žádosti vojáka v povinné záloze povolit odklad výkonu povinného vojenského cvičení (dále jen „odklad“). Odklad lze povolit v případě, jedná-li se o přípravu vojáka na své povolání (zejména studiem), nebo o důvody hodné zvláštního zřetele, které jsou dále v § 14a odst. 2 uvedeny. O odkladu rozhoduje krajské vojenské velitelství. Odvolání proti rozhodnutí o odkladu nemá odkladný účinek. Poté, co pominou důvody odkladu, povolení odkladu povinného vojenského cvičení zaniká a ke dni uplynutí doby, na kterou bylo vydáno rozhodnutí o povolení odkladu, se vydá nový povolávací rozkaz.

Návrh zákona rovněž nově stanoví výjimky a důvody, pro které se voják v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své zaměstnání, nepovolá k výkonu povinného vojenského cvičení. Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považují i v tomto případě důvody dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) branného zákona a současně i výjimky obsažené v § 25.branného zákona. Cílem výše uvedených ustanovení je snížit dopady zavedení nového druhu povinné vojenské činné služby vykonávaného na základě nařízení vlády, a to na právnické i fyzické osoby. Povinný výkon branné povinnosti, realizovaný povoláváním vojáků v povinné záloze k výkonu povinného vojenského cvičení, popř. k odvodnímu řízení, může způsobit částečnou újmu při výkonu práv a povinností subjektů podnikatelské sféry, kterou lze zčásti eliminovat například udělením odkladu nástupu výkonu povinného vojenského cvičení, popř. stanovením obligatorní výjimky ze zákona. Navrhovaným ustanovením se rovněž stanoví, že ukončením platnosti rozhodnutí o povolení odkladu se automaticky neobnovuje povolávací rozkaz, ale k opětovnému povolání vojáka musí být vydán povolávací rozkaz nový.

K bodu 34 až 38: § 15 a 16

Všichni vojáci po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vykonávají pouze mimořádnou službu. Zpřesňuje se způsob povolávání do mimořádné služby a podmínky pro nastoupení jejího výkonu, včetně propuštění z ní. Propuštění závisí na ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a vyhlášení demobilizace. Povolávání do mimořádné služby se bude realizovat prostřednictvím povolávacích rozkazů, popř. zveřejněním mobilizační výzvy prezidenta republiky prostřednictvím mobilizačních vyhlášek. Vojáci budou po propuštění z mimořádné služby zařazeni do povinné zálohy za předpokladu, že se na ně, vzhledem k věku, ještě bude vztahovat branná povinnost. Doba 3 měsíců, v průběhu kterých budou vojáci propouštěni jednotlivě nebo hromadně z výkonu mimořádné služby, je stanovena proto, že se bude jednat o organizačně velmi náročný proces spojený například s odevzdáváním vojenské výzbroje, vojenské techniky, výstroje a výstupními lékařskými prohlídkami.

Na základě poznatků a zkušeností s aplikací dosavadní právní úpravy služby vojáků z povolání se v odstavci 3 § 16 doplňují důvody, pro které se z výkonu mimořádné služby propustí těhotná vojákyně, která své těhotenství doloží.

K bodům 39 až 41: § 17

Zproštění výkonu mimořádné služby je i nadále podmíněno důvody důležitého zájmu bezpečnosti státu, které zákon taxativně stanoví. Tyto důvody se dílčím způsobem rozšiřují, zejména z pohledu zprošťování dobrovolných hasičů, proto se umožňuje, aby o zproštění vedle zaměstnavatele mohl požádat i orgán územní samosprávy po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Zprošťování bude vždy prováděno pouze se souhlasem vojáků v záloze. Současně se i zpřesňuje okruh dokladů, které je voják povinen v rámci zprošťování předložit svému zaměstnavateli. Rozhodování o zproštění zůstává i nadále svěřeno vojenským správním úřadům. Návrh zákona zpřesňuje, ve kterém období lze podávat žádosti o zproštění a současně upravuje postup při rozhodování o zproštění.

K bodu 42: nadpis části páte

Legislativně technická úprava členění zákona.

K bodům 43 a 44: § 18

Z hlediska formální správnosti se provádí úprava názvu této části, v návaznosti na skutečnost, že odvodní řízení se bude na rozdíl od dosavadní platné právní úpravy realizovat nejen za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, ale i v mírovém stavu na základě nařízení vlády. Návrh zákona i nadále zmocňuje vládu nařízením stanovit počty občanů, kteří by se podrobili odvodnímu řízení podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace. Pokud jde o kvalifikaci, bude se jednat zejména o zdravotnický personál (lékaře, zubní lékaře, farmaceuty a střední zdravotnický personál), potřebný pro doplnění vojenské zdravotnické služby. Opatření k zahájení odvodního řízení by vláda přijímala až v době, kdy početní stavy zálohy ozbrojených sil a její připravenost by nebyly postačující pro doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu čímž by mohlo dojít k narušení jejich bojeschopnosti a plnění úkolů. V současné době, ani v nejbližší době po přijetí návrhu zákona, početní složení zálohy ozbrojených sil přijetí těchto opatření nevyžadují. V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. Základním úkonem pro potřebu odvodního řízení je vytvoření jmenných seznamů občanů povinných odvodním řízením. K vytvoření těchto seznamů se využijí zejména informační systémy Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva dopravy a České lékařské komory. Protože se jedná o osobní údaje, zákon taxativně stanoví, které údaje mohou krajská vojenská velitelství, popř. ministerstvo požadovat. Navržená úprava současně reaguje na přijetí zákona o základních registrech.

K bodu 45: § 18a

Úprava reaguje na připomínku Ministerstva vnitra, které požaduje, aby v zákoně bylo výslovně uvedeno, jaké údaje je ministerstvo oprávněno čerpat, a ze kterých registrů.

K bodům 46 a 47: § 19

Zákon i nadále stanoví povinnost občanovi vyplnit dotazník s osobními údaji a údaji o svém zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro provedení odvodního řízení a vedení vojenské evidence. Objektivní zdravotní stav s využitím podkladů z preventivní lékařské prohlídky, na kterou má občan nárok jednou za dva roky podle § 29 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, doplní registrující poskytovatel zdravotních služeb. Dotazník je potřebným podkladem pro odvodní komisi, protože při lékařské prohlídce, která se provádí při odvodním řízení, nelze zdravotní stav v plném rozsahu posoudit. Protože branná povinnost je povinností zákonnou a osobní údaje se stanoví zákonem taxativně, není potřeba k vyplnění dotazníku vyžadovat souhlas povinné osoby. Na základě poznatků a zkušeností s aplikací dosavadní právní úpravy se zpřesňuje rozsah údajů, které dotazník obsahuje. Současně návrh zákona zpřesňuje postup při doručování dotazníku, jeho vyplňování a vracení zpět krajskému vojenskému velitelství. Ministerstvo se opravňuje stanovit vyhláškou vzor tohoto dotazníku.

K bodům 48 a 49: § 20

Zákonem se zřizují čtyřčlenné odvodní komise, přičemž se stanoví jejich sídlo, místní příslušnost a působnost, jejich složení a kým jsou stanoveny; dále se stanoví kdy nejpozději komise zahájí činnost po svém ustavení. Návrhem zákona se ruší rigorózní stanovení doby, ve které ustavuje ředitel krajského vojenského velitelství odvodní komise a současně i doby, ve které odvodní komise zahajují svoji činnost. Konkrétní stanovení doby, ve které se ustaví odvodní komise a tyto zahájí svoji činnost, bude stanoveno ministerstvem podle konkrétních podmínek. Tímto opatřením bude možné pružněji reagovat v rámci zahájení odvodního řízení na konkrétní danou situaci. Odvodní komise se i nadále zřizují zákonem proto, že rozhodují o schopnosti nebo o neschopnosti občana k vojenské činné službě; postupují přitom podle správního řádu s výjimkami danými tímto zákonem. Plní se tak ústavní podmínka pro zřízení správních orgánů. Branným zákonem se nestanoví počet odvodních komisí u jednotlivých krajských vojenských velitelství, protože v současnosti nelze odhadnout kolik občanů (ročníků) bude podle nařízení vlády k odvodnímu řízení povoláno. Protože se stanoví v dalších ustanoveních branného zákona povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností zajišťovat místnosti pro konání odvodního řízení, předpokládá se, že odvodní řízení budou probíhat nejen v sídle příslušného krajského vojenského velitelství, ale i na jiných místech v obvodu působnosti krajského vojenského velitelství a to na území jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Podíl civilních prvků v odvodních komisích je významný z hlediska civilní kontroly ozbrojených sil, a také proto, že obrana státu je celospolečenskou záležitostí a nikoliv úkolem jen rezortu obrany.

K bodům 50 až 53: § 21

Návrh zákona i nadále stanovuje povinnost občanovi dostavit se k odvodnímu řízení s příslušnými doklady a podrobit se lékařské prohlídce a případným odborným vyšetřením, která mohou být nejen lékařská, ale například i psychologická. Povolávací rozkaz k odvodnímu řízení se bude i nadále doručovat jako poštovní zásilka do vlastních rukou. Závazným podkladem pro vydání rozhodnutí odvodní komise je posudek lékařů – členů odvodní komise. Nově se v návrhu zákona uvádí možnost proti rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu odvolání k vyšší odvodní komisi. Branný zákon i nadále stanoví, kteří občané se k odvodnímu řízení nepovolávají a rozhodnutí o neschopnosti k vojenské činné službě těchto osob, a tím fakticky o zániku branné povinnosti, učiní odvodní komise na základě dotazníku, bez jejich přítomnosti. Upravuje se zmocnění ministerstva stanovit prováděcí vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti občana.

K bodu 54: § 21a

Nově se zavádí vyšší odvodní komise jako odvolací orgán druhého stupně na úseku odvodního řízení. Vytvořením této komise se nahrazuje v současné době absentující samostatný odvolací správní orgán na úseku odvodního řízení. Její složení a činnost stanoví návrh zákona. Ministerstvo stanoví pak její personální obsazení. Vzhledem ke skutečnosti, že odvodní komise nebudou orgány trvalého charakteru, zákon stanoví, že vyšší odvodní komise, nebude moci rozhodnutí zrušit a vrátit zpět k novému rozhodnutí odvodní komisi, ale budou moci pouze rozhodnutí potvrdit nebo změnit. V případě potřeby lze u ministerstva zřídit další, v rámci vyšší odvodní komise, senáty. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti, že odvodní komise nebudou orgány trvalého charakteru, zákon stanoví, že o obnově řízení a nové řízení provádí vyšší odvodní komise též v případě, kdy před tím rozhodla odvodní komise.

K bodu 55: § 22

Doplňuje se důvod propuštění vojákyně z výkonu mimořádné služby pro její těhotenství.

K bodu 56: § 22a

Nově zákon upravuje doplnění vojenských útvarů vojáky v záloze za stavu ohrožení státu a to výběrovým způsobem na základě nařízení ministerstva. Doplnění ozbrojených sil výběrovým způsobem bude realizováno povoláním předurčených vojáků v záloze do mimořádné služby na základě povolávacího rozkazu. Jde o opatření k postupnému a nejkvalitnějšímu možnému doplnění vybraných vojenských útvarů vojáky v záloze za stavu ohrožení státu.

K bodu 57: § 23

Návrh zákona přesouvá realizaci mobilizace pouze do válečného stavu. Při mobilizaci ozbrojených sil za válečného stavu se přijímají opatření k hromadnému povolání vojáků v záloze do mimořádné služby a to podle potřeb ozbrojených sil. Podle rozsahu plněných úkolů může být vyhlášena mobilizace částečná nebo všeobecná. Částečná mobilizace ozbrojených sil se bude vztahovat na část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky. Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se bude vztahovat na všechny vojáky v záloze a celé území České republiky. Zákonem se nově zpřesní, že se mobilizační výzva prezidenta republiky vyhlášená prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků zveřejňuje jako veřejná vyhláška prostřednictvím krajských vojenských velitelství. Návrh zákona nově definuje demobilizaci ozbrojených sil jako proces, při kterém se postupně propouštějí vojáci z mimořádné služby. Mobilizaci a demobilizaci nařizuje a zrušuje prezident republiky na návrh vlády; její zahájení a zrušení je vázáno na vyhlášení nebo ukončení válečného stavu.

K bodu 58 a 59: § 24 a 25

Změna legislativně technické povahy. Návrh zákona formulačně upravuje pojmosloví

s odkazem na § 1 a zpřesňuje text u občana, který nevykonává mimořádnou službu

K bodu 60: § 26 odst. 3

Záloha ozbrojených sil se vytváří pro potřebu doplňování ozbrojených sil vojáky v záloze. Skládá se z povinné zálohy a aktivní zálohy. Část těchto vojáků v záloze, zejména pro účely výběrového doplnění, se předurčuje pro doplnění ozbrojených sil.

K bodu 61: § 27

Na základě poznatků a zkušeností z dosavadní aplikace branného zákona se zpřesňuje výčet případů, kdy je voják zařazen do povinné zálohy. Nově se v souladu s Koncepcí mobilizace a Koncepcí aktivní zálohy vytváří zvláštní kategorie povinné zálohy. Tuto část povinné zálohy budou tvořit bývalí vojáci z povolání, pokud nebyli propuštěni z důvodu neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle § 7 písm. a) branného zákona, po dobu 5 let od skončení jejich služebního poměru. Krajské vojenské velitelství o těchto vojácích vedených ve zvláštní kategorii povinné zálohy musí nejpozději do 2 let po zániku služebního poměru rozhodnout o jejich zařazení do aktivní zálohy. Do aktivní zálohy budou tito vojáci v záloze zařazováni podle potřeb ozbrojených sil. Smyslem zvláštní kategorie povinné zálohy je vytvořit kvalitní zdroj pro doplnění aktivní zálohy. Právní poměry vojáků v povinné a aktivní záloze stanoví zákon o službě vojáků v záloze.

K bodu 62: § 28

V návaznosti na nový způsob zařazování vojáků do aktivní zálohy se nově definuje odstavec 2 a 3 o tom, že voják v záloze nebo občan, který dobrovolně převzal brannou povinnost za účelem žádosti o služební poměr vojáka z povolání, současně dobrovolně přebírá povinnost zařazení do zvláštní kategorie vojáka v povinné záloze a zařazení do aktivní zálohy. V odstavci 3 se stanovuje doba, ve které může krajské vojenské velitelství rozhodnout o zařazení vojáka z této zvláštní kategorie do aktivní zálohy. Krajské vojenské velitelství u těchto vojáků vedených ve zvláštní kategorii povinné zálohy musí nejpozději do 2 let po zániku jejich služebního poměru rozhodnout o jejich zařazení do aktivní zálohy. Do aktivní zálohy budou tito vojáci v záloze zařazováni podle potřeb ozbrojených sil.

K bodu 63: § 28a (část sedmá)

Jako nová (osmá) část se nově zavádí a definuje institut vojáka ve výslužbě, kdo a kdy se jím stává. I když tito vojáci nebudou podléhat branné povinnosti, umožní tento zákon jejich jmenování do vyšších vojenských hodností a nošení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků. Jde o výraz ocenění služby v ozbrojených silách a zásluh o obranu státu. Vojáci ve výslužbě mohou napomáhat ministerstvu při různých lektorských a přednáškových kurzech, předávat své zkušenosti budoucím vojákům a být tak pro ně příkladem.

K bodu 64

Legislativně technická úprava nadpisu části deváté.

K bodu 65: § 29 a 30

K § 29 Posudkové řízení nahrazuje původní institut přezkumného řízení, v souladu s obecně platnou a uznávanou terminologií v oblasti civilního zdravotnictví. V návaznosti na tuto změnu jsou nově zřízeny posudkové komise – jejich výčet, sídlo, územní obvod jsou stanoveny v příloze 2. Současně jsou upraveny i názvy jednotlivých posudkových komisí. Systém posudkového řízení je členěn tak, aby plně postihoval právní dosažitelnost správnosti vydaných rozhodnutí, včetně možnosti odvolání proti nim. Posudkovým řízením se posuzuje stupeň zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě, protože tato způsobilost se může časem měnit. Nezbytnost tohoto institutu vyplývá z potřeby chránit vojáka před případným poškozením jeho zdraví v rámci výkonu vojenské činné služby. Nově zákon zavádí posudkové komise u krajských vojenských velitelství, které se zřizují k realizaci nařízení vlády k zahájení odvodního řízení podle § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, a které mají za úkol provádět posudkové řízení s vojáky v povinné záloze. Tyto komise se vytvářejí i za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k provádění posudkového řízení s vojáky v záloze. Úprava vychází z předpokládaných kalkulací počtů možných budoucích posouzení zdravotního stavu vojáků v záloze a přenáší tuto činnost, původně stanovenou pro vojenské posudkové komise u vojenských nemocnic, na síť posudkových komisí u krajských vojenských velitelství, které budou blíže posuzovaným osobám a zvládnou snáze možné počty osob, které budou podrobeny posudkovému řízení. Nově návrh zákona v návaznosti na obecně platné zásady v oblasti správního rozhodování upravuje, že jmenovité zařazení osob do posudkových komisí u vojenských nemocnic a u Ústavu leteckého zdravotnictví, stanovuje ministerstvo.

K § 30: Jako druhostupňové komise na úseku posudkového řízení i nadále branný zákon zachovává příslušné vyšší posudkové komise u ministerstva. Nově návrh zákona dává z kapacitních důvodů možnost zřídit po vydání nařízení vlády k zahájení odvodního řízení v mírovém stavu, za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu i další vyšší posudkové komise u ministerstva, zejména v návaznosti na posudkové řízení s vojáky v záloze.

K bodu 66: § 30a

Ústřední vojenská posudková komise, která je součástí organizační struktury ministerstva, dosud nebyla v právním předpise zakotvena. Z hlediska systémového završení posudkového řízení v oblasti posuzování schopnosti nebo neschopnosti občanů a vojáků k výkonu vojenské činné služby je nezbytné tuto komisi stanovit zákonem jako nadřízený správní orgán vůči rozhodnutím vyšších posudkových komisí a vyšší odvodní komise, popř. vyšších odvodních komisí.

K bodu 67: § 31 odst. 1

Vojenská evidence je potřebným administrativním opatřením na úseku realizace branné povinnosti a pro doplňování ozbrojených sil. Zahrnuje pouze nezbytné údaje taxativně vyjmenované v jednotlivých částech zákona, které jsou přímo zákonem stanoveny v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Protože jde o zákonnou povinnost, nevyžaduje se souhlas povinné osoby. Dlouhodobé uchovávání informací je potřebné zejména pro případné odškodňování, pro důchodové náležitosti apod., proto se i nadále navrhuje vést vojenskou evidenci po dobu, po kterou se na občana vztahuje branná povinnost, a následně ji uchovávat, resp. archivovat do doby, kdy občan dosáhne nebo by dosáhl věku 80 let. Údaje z vojenské evidence lze poskytovat na žádost fyzické osoby (vojáka), popř. na základě žádosti i pozůstalým po vojákovi. Pro zabezpečení možnosti vést vojenskou evidenci i orgány Vojenského zpravodajství se zpřesňuje toto ustanovení tak, aby vojenskou evidenci podle branného zákona bylo možné

vést nejen pro potřeby ozbrojených sil, ale i zajišťování obrany České republiky.

K bodu 68: § 32 odst. 2

Osobní údaje ve vojenské evidenci se mohou v důsledku různých vlivů měnit. Týká se to zejména změny zdravotního stavu, který je rozhodující pro výkon branné povinnosti. Proto se i nadále stanoví vojákům v aktivní záloze ohlašovací povinnost. Ohlašovací povinnost vojáků v povinné záloze týkající se hlášení změny zdravotního stavu zůstává pouze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Na základě poznatků získaných z aplikace dosavadní právní úpravy, se nově doplňuje ustanovení o předvolání občana nebo vojáka v záloze k jednání na krajské vojenské velitelství, je-li jeho osobní účast nutná (například při převzetí vojenské knížky nebo jejího duplikátu, převzetí osobní známky, při jmenování do vyšší vojenské hodnosti, popř. udělení čestného odznaku apod.). Pokud se občan na předvolání nedostaví na krajské vojenské velitelství, dopouští se přestupku.

K bodu 69 až 73: § 33

Vojenskými doklady se osvědčují skutečnosti důležité pro vojenskou evidenci a také skutečnosti důležité pro plnění branné povinnosti; v řadě případů také pro důchodové či jiné náležitosti. Podstatným důležitým identifikačním znakem je nehořlavá osobní známka. V návaznosti na implementaci mezinárodních dohod a Stanagů NATO budou vojákům na místo jednoho kusu osobní známky nově vydávávány 2 kusy. V případě úmrtí vojáka bude jeden kus ponechán na místě jeho hrobu a druhý kus bude použit pro administrativně evidenční účely. Návrh branného zákona nově jako vojenský doklad stanovuje vojenský průkaz. Vojenský průkaz bude vydávat služební orgán vojákům z povolání a krajské vojenské velitelství vojákům v aktivní záloze. Návrh novely branného zákona stanovuje náležitosti, které vojenský průkaz bude obsahovat. Vojenskou knížku vydává krajské vojenské velitelství. Nově bude vojenská knížka vydávána pouze vojákům v povinné záloze. Voják v povinné záloze bude i nadále povinen vojenskou knížku převzít a mít ji v držení. Předání vojenské knížky se bude týkat zejména vojáků z povolání, kterým skončil služební poměr, a překládají se do zálohy. V případě zahájení odvodního řízení se bude týkat všech občanů, kteří se stanou vojáky v povinné záloze. Zákon zpřesňuje údaje, které vojenská knížka bude obsahovat. Obdobně jako u občanských průkazů se nově stanoví povinnost občanům (osobám) nalezený vojenský doklad odevzdat kterémukoli krajskému vojenskému velitelství, vojenskému útvaru, na Policii České republiky nebo na ministerstvo. Rovněž se nově stanoví postup při hlášení zničení, poškození, ztráty, odcizení nebo zneužití vojenských dokladů. Povolávací rozkaz, jako jeden z vojenských dokladů, je nezbytným individuálním aktem se vztahem ke konkrétní osobě, povinnosti v něm stanovené jsou vynutitelné a jsou chráněny přestupkovým a trestním právem. Nově se na něm bude z důvodu sjednocení údajů vojenské evidence uvádět datum narození namísto rodného čísla. Podrobné vzory těchto dokladů, vzor osobní známky a pravidel jejího nošení a nakládání s nimi upraví vyhláška.

K bodu 74: § 34a (část dvanáctá)

Institut stanovení vojenské hodnosti nebo její úprava je novou právní úpravou, kterou lze realizovat jen na základě písemné žádosti podané občanem nebo vojákem. Zákon stanoví, kterých osob se bude týkat. Pokud bude žádat občan, který není vojákem, musí se podrobit odvodnímu řízení nebo posouzení zdravotní způsobilosti jako u osob, které žádají o povolání do služebního poměru nebo zařazení do aktivní zálohy za účelem zjištění schopnosti k vojenské činné službě a vzniku právního poměru vojáka v záloze. O žádostech bude rozhodovat ministerstvo podle potřeb ozbrojených sil na základě závazných stanovisek Ústavu pro studium totalitních režimů, Archivu bezpečnostních složek a Ministerstva zahraničních věcí, kterými ověří skutečnosti, že občan nebo voják v záloze nikdy nekonal službu ve prospěch režimu jednajícího v rozporu se zásadami demokratické společnosti, která respektuje práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a navazujícími mezinárodními pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tato stanoviska, obsahující souhlas nebo nesouhlas s možností stanovení nebo úpravy hodnosti, vydají výše uvedené orgány do 20 dnů od doručení žádosti. Stanovení nebo úprava vojenské hodnosti vojákovi bude výrazem ocenění vykonané vojenské služby v zahraničí nebo služby v bezpečnostním sboru. Stanovení nebo úprava vojenské hodnosti, resp. zařazení těchto osob do zálohy ozbrojených sil, bude mít za následek personální zkvalitnění zálohy ozbrojených sil.

K bodu 75: § 35

Doplňování ozbrojených sil závisí na řádném a včasném plnění povinností stanovených branným zákonem. Protože se jedná o zákonné povinnosti, jejich neplnění je vymahatelné pod sankcí. Méně závažné neplnění povinností je charakterizováno jako přestupek a jedinou sankcí je pokuta, jejíž výše se liší podle toho, za jaké situace byl přestupek spáchán, zda mimo stav ohrožení státu a mimo válečný stav, nebo za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu. Závažná neplnění povinností se postihují podle trestního zákoníku, např. nedostavení se k odvodnímu řízení nebo nenastoupení vojenské činné služby. Projednávání přestupků bude probíhat v režimu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. K projednávání přestupků jsou podle § 53 odst. 2 citovaného zákona příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě oznámení krajského vojenského velitelství podle ustanovení § 58 odst. 1 téhož zákona. Návrhem zákona dochází pouze k dílčímu formulačnímu upřesnění ustanovení § 35 a současně se nově stanoví jako přestupek nepředložení vojenského dokladu při jednání, kdy má takovou povinnost občan zákonem stanovenu.

K bodům 76 až 79: § 36

Branná povinnost vyplývá ze zákona, proto se náklady spojené s realizací souvisejících činností i nadále budou hradit ze státního rozpočtu. Protože obrana státu je celospolečenskou záležitostí, podílejí se na proplácení nákladů nejen vojenské orgány, ale i orgány územní samosprávy. Tyto orgány obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti. Ministerstvo náklady hradí v mezích své rozpočtové kapitoly.

Na základě zkušeností získaných z aplikace dosavadního branného zákona zpřesňuje návrh zákona stávající ustanovení, který orgán, a za jaké úkony proplácí náklady spojené s realizací branné povinnosti. Nově se stanovuje, v jakých případech souvisejících s posudkovým řízením náklady hradí v mezích své rozpočtové kapitoly ministerstvo.

K bodům 80 až 82: § 37

Krajská vojenská velitelství, jako vojenské správní úřady, odvodní a posudkové komise plní většinu úkolů souvisejících s brannou povinností občanů, nemohou však postupovat bez součinnosti s dalšími orgány veřejné správy a zdravotnickými zařízeními. Proto se i nadále stanoví těmto orgánům povinnost na vyžádání spolupůsobit při provádění branného zákona. Na základě poznatků a zkušeností získaných z aplikace dosavadního branného zákona zpřesňuje návrh zákona ustanovení týkající se součinnosti při vedení vojenské evidence. Nově se stanovují povinnosti při vedení vojenské evidence soudům a věznicím, zejména z hlediska oznamování důležitých změn u vojáků v záloze a u vojáků v činné službě za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

K bodu 83: § 38

Návrh zákona stanoví vzhledem ke specifikům rozhodování v oblasti branné povinnosti odlišnosti od obecné právní úpravy správního řízení. Protože však potřeby obrany státu a plnění úkolů ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a za válečného stavu vyžadují rozhodná a rychlá jednání, stanovuje zákon v případech, kdy by mohlo dojít k prodlení, že odvolání proti rozhodnutím nemají odkladný účinek. Současně zákon za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu z výše uvedených důvodů stanoví, že přezkoumávání rozhodnutí ve správním soudnictví v oblasti branné povinnosti se odkládá až po odvolání těchto stavů.

K bodu 84: § 38a

Paragraf 38a se navrhuje doplnit do branného zákona z důvodů zajištění bezpečnosti a utajení činnosti Vojenského zpravodajství a jeho příslušníků. Ředitel Vojenského zpravodajství má již dnes pravomoc povolávat a propouštět vojáky z povolání a činit vůči nim téměř všechna personální opatření. Návrh uvádí tuto praxi do souladu a ve vztahu k příslušníkům Vojenského zpravodajství působnost krajských vojenských velitelství vylučuje tak, aby bylo co nejvíce znemožněno zjistit příslušnost k Vojenskému zpravodajství. V jistých oblastech činnosti Vojenského zpravodajství by mohlo prozrazení příslušnosti k Vojenskému zpravodajství ohrozit příslušníka Vojenského zpravodajství i na životě.

K bodům 85 a 86: přílohy

Z hlediska formální správnosti se stávající příloha označuje jako příloha číslo 1, protože se za ni nově vkládá příloha číslo 2. V příloze číslo 1 se zpřesňují názvy dvou vyšších územně samosprávných celků. V příloze číslo 2 se nově stanovují názvy, sídla a územní obvody posudkových komisí u vojenských nemocnic a Ústavu leteckého zdravotnictví.

K čl. II: Zákon stanovuje přechodná ustanovení tak, aby přijetím navrženého zákona byla zabezpečena kontinuita na úseku plnění branné povinnosti, a to především s ohledem na skutečnost, že v současné době vykonávají brannou povinnost vojáci zařazení v aktivní záloze na základě dohody. S účinností nově navrhovaného zákona dojde ke změně ve způsobu, jakým jsou vojáci do aktivní zálohy zařazováni. Nově budou vojáci do aktivní zálohy zařazováni na základě rozhodnutí krajského vojenského velitelství. Ti, kteří jsou v současné době zařazeni do aktivních záloh na základě dosavadní právní úpravy budou považováni za vojáky v aktivní záloze podle nově navržené právní úpravy a závazek na dobu 3 let jim začne běžet od začátku. V případě, že nebudou s tímto souhlasit, je možnost od dohody před nabytím účinnosti nově navržené úpravy odstoupit. Krajské vojenské velitelství bude každého vojáka před nabytím účinnosti nového zákona kontaktovat a upozorňovat na tuto skutečnost. Další přechodná ustanovení se týkají zpřesnění techniky a způsobu vydávání vojenských knížek a výměny osobních známek vojákům v záloze a techniky a způsobu vydávání vojenských průkazů a osobních známek vojákům z povolání a vojákům v aktivní záloze v závislosti na dobu účinnosti novely branného zákona.

K čl. III (novelizace zákona o zajišťování obrany České republiky)

K bodu 1: § 2 odst. 8

Zákon č. 222/1999 Sb. stanoví povinnosti subjektům z hlediska zajišťování obrany státu před vnějším napadením, včetně odpovědnosti za porušení těchto povinností. Plánování a podílení se na záchranných pracích, plánování a plnění humanitárních úkolů jsou možné činnosti a úkoly ozbrojených sil České republiky. Realizace těchto úkolů je možná dle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky a v zákoně č. 222/1999 Sb. je nadbytečná. V rámci NATO a následně v Armádě České republiky došlo v rámci standardizace k provedení úpravy používání pojmosloví. Pojem „operační plánování“ je zakázáno používat a je nahrazen pojmem „plánování operací“.

K bodu 2: § 5

Nové ustanovení umožňuje vládě pružně reagovat na zjištění zvýšeného rizika hrozby související se zajišťováním obrany České republiky tím, že nařídí občanům povinný výkon branné povinnosti ve formě povinnosti podrobit se odvodům a umožní též přípravu vojáků v záloze formou jejich povolávání na povinná vojenská cvičení. Povinnost sama je stanovena v branném zákoně (zejm. § 12 a § 18), nařízení tedy toliko určuje, na koho se v konkrétním případě má povinnost vztahovat, a že má dojít k jejímu uplatnění.

Změna se dotýká také dalších oblastí zajišťování obrany státu, včetně zajištění dostatečné výše finančních prostředků a všech potřebných zdrojů. Zákon č. 222/1999 Sb. dává legislativní možnosti jak uskutečnit vybrané obranné přípravy spočívající v nařízení občanům vybraných ročníků za podmínek § 18 branného zákona podstoupit odvodní řízení a nařízení vojákům v záloze v souladu s § 12 odst. 4 a 5 branného zákona vykonat povinné vojenské cvičení s předstihem. Vláda se opravňuje je vyhlásit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu, přičemž jejich vyhlášení je spjato s omezujícími kritérii, zejména z hlediska snížení absolutního počtu vojáků v záloze, ověření zdravotního stavu nejmladšího ročníku narození, poklesu počtu vojáků v činné službě, poklesu počtu připravených vojáků v záloze a vyhlášení opatření podle Plánu obrany státu. Přijatá mimořádná opatření, kterými jsou zejména odvodní řízení a povinné vojenské cvičení vojáků v záloze budou zahájena na základě nařízení vlády v mírovém stavu a vzhledem k časovým souslednostem a vynaloženým finančním nákladům budou dokončena v potřebném čase. Následně po vyhlášení stavu ohrožení státu bude možné zahájit výběrové doplňování ozbrojených sil a jejich rozvinování na válečný stav bez prodlení.

Ministerstvo obrany bude koordinovat opatření ve všech úsecích spadajících do oblasti zajišťování obrany státu. Účelem úpravy je poskytnout ozbrojeným silám České republiky prostor pro včasné zahájení přípravy vojáků v povinné záloze na eventuelní rozvinutí všech složek ozbrojených sil na válečné počty. V současném stavu je odhadováno, že kdyby náhle vyvstala potřeba povolat zálohy do činné služby, ozbrojené síly by se potýkaly s mnoha problémy. Jednalo by se např. o nedostatek personálu pro zabezpečení odvodů a zejm. výcviku, o nedostatečnou vybavenost budov, v nichž lze výcvik provádět a o chybějící materiální zabezpečení povolaných vojáků (munice, zbraně, uniformy apod.). Taková situace je ve stavu ohrožení státu, nebo dokonce ve válečném stavu absolutně nepřijatelná, a mohla by v krajním případě vyústit v přímé ohrožení existence České republiky.

Je odhadováno, že náklady spojené s plněním mimořádných opatření a s přípravou mobilizace ozbrojených sil budou ve výši cca 330 – 500 mld. Kč během 3 až 5 let. Skutečná výše finančních prostředků se bude odvíjet od konkrétní bezpečnostní situace, potřebné struktury Armády České republiky, cen komodit na trhu a reálné ekonomické situace. Finanční prostředky budou vynakládány nejen v průběhu plnění mimořádných opatření (přípravné práce), ale i za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (zejména výběrové doplnění, doplnění vojenským materiálem, majetkem a službami).

K bodům 3 – 7: § 6 odst. 1 písm. b) až d), g) a i)

Jedná se o zpřesnění výčtu a formálního názvu institucí, které se podílí na plánování obrany státu, předávají si navzájem informace, přičemž v maximální možné míře mohou využívat informace vedené v evidencích a registrech. Proces plánování operační přípravy státního území nepatří pouze do procesu plánování obrany státu, je součástí řízení a organizace obrany státu. Proto je nutné do úkolů Ministerstva obrany v souladu s vládou schválenou Koncepcí operační přípravy státního území České republiky tento úkol k odpovědnosti za proces operační přípravy státního území dopracovat. Současná právní úprava stanovuje Ministerstvu obrany vedení souborné evidence pouze za oblast věcných prostředků určených k zabezpečení ozbrojených sil. Pro potřeby řízení a koordinace doplňování ozbrojených sil je žádoucí vést u Ministerstva obrany souborné evidence osob určených k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci. Formální úprava pojmosloví. Navrhovaná právní úprava uvádí do souladu skutečnosti, které dosud řeší podzákonné normy a nejsou závazné pro všechny zpracovatele dílčích plánů obrany. Rozvojem Aplikačního programového vybavení OPSÚ Informačního systému mobilizačních příprav jsou přehledy vedeny a pravidelně aktualizovány na ministerstvech, krajských úřadech, obcích a krajských vojenských velitelstvích, zákonnou normou je potřebné umožnit vést tyto evidence a naplňovat povinnosti stanovené zákonem všem výše uvedeným orgánům.

K bodu 8: § 6 odst. 2 písm. c)

V zákoně je nezbytné upravit odpovědnost ministerstva a jiných správních úřadů za výběr a zabezpečení použití objektů důležitých pro obranu státu. Současná právní úprava vzhledem ke změně vlastnických poměrů v České republice je nedostatečná a umožňovala by financování soukromých subjektů cestou ministerstev v oboru jejich působností.

K bodu 9: § 6a

Úprava reaguje na připomínku ministerstva vnitra, která požadovala přesné vymezení údajů, které Ministerstvo obrany má mít právo získávat ze základních registrů.

K bodům 10 a 11: § 7

Pojem doplňování ozbrojených sil České republiky zahrnuje i mobilizaci ozbrojených sil České republiky a vzhledem k tomu, že do zákona se zavádí institut výběrového doplnění, text se upravuje z hlediska souladu s branným zákonem. Doplňuje se i pravomoc a povinnost krajského úřadu koordinovat u obcí plnění jednotlivých opatření obsažených v tomto odstavci. Stanoví se obecně, že plnění těchto úkolů je pro územně samosprávní celky výkonem přenesené působnosti (obdobně se stanoví též v bodě 12).

K bodům 12 až 14 § 7a

Stanoví se rozsah přenesené působnosti obecního úřadu s rozšířenou působností. Opatření navazující na implementaci Koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky. Technické oddělení výběrového doplnění za stavu ohrožení státu a částečné a všeobecné mobilizace za válečného stavu.

K bodu 15: § 9

Stávající úkol je pouze předefinován. Jde o rozšíření možností v návaznosti na zákonem vzniklé a v budoucnu vytvářené „registry“.

Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů zajišťování obrany státu jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem (zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů).

K bodům 16 a 17: § 10

Jedná se o zpřesnění formálního názvu instituce. Úprava písm. e) představuje zapracování připomínky krajů týkající se vymezení odpovědných orgánů.

K bodu 18: § 12

Nově se stanovuje povinnost ve vazbě na úpravu provedenou v § 6 odst. 2 písm. c) právnickým a fyzickým osobám, které jsou vlastníky nebo provozovateli objektů důležitých pro obranu státu.

K bodům 19 a 20: § 13

Jde o zpřesnění a rozšíření využívání vlastních věcných prostředků. Zajišťování obrany státu probíhá i v míru, nikoliv pouze za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Jedná se také o připomenutí, že i územně samosprávné celky mají vlastní věcné prostředky. Nové znění vyjadřuje potřebu provázanosti všech plánů řešících vojenské i nevojenské krizové situace.

K bodům 21 a 22: § 14

Stávající úkol je pouze předefinován a upřesněn. Změna umožní a usnadní za stavu ohrožení státu a válečného stavu ukládat povinnost poskytnout movitý věcný prostředek i právnickou a fyzickou osobou, která ho užívá, ale nevlastní, přičemž tato změna nezbavuje vlastníka vlastnického práva k tomuto věcnému prostředku. Změna je navrhována na základě dosavadních zkušeností a v součinnosti s obecními úřady obcí s rozšířenou působností.

Úprava odst. 5 a 6 zpřesňuje zákon v oblasti snadnější použitelnosti a možnosti vydávání rozhodnutí na určení věcných prostředků pro plnění úkolů zajištění obrany za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Úprava nezbavuje vlastníka vlastnického práva k danému věcnému prostředku.

K bodu 23: § 16

Jedná se o zpřesnění formálního názvu instituce.

K bodům 24 a 25: § 17

Stávající úkol je pouze předefinován a vyplývá z navrhované úpravy §14 odst. 3 písm. b). Dále se upravuje zmocnění ministerstva stanovit prováděcí vyhláškou postup uplatňování požadavků na věcné prostředky.

K bodům 26 a 27: § 18

Jedná se reakci na změnu označení instituce vojenského správního úřadu. Dále se upravuje zmocnění ministerstva stanovit prováděcí vyhláškou postup při převzetí věcných prostředků.

K bodu 28: § 19

K zajištění kontinuity výkonu státní správy v přenesené působnosti při zajišťování obrany státu a zajišťování uložených úkolů navrhujeme osvobodit od povinnosti poskytovat věcné prostředky též kraje a obce.

K bodu 29: § 20

Z důvodu zrušení okresních úřadů a územních vojenských správ jsou upraveny názvy úřadů.

K bodu 30: § 22

V zákoně jsou explicitně vyjmenovány subjekty, jejichž zaměstnanci mají dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnost. Ve výčtu chyběly ozbrojené síly České republiky, které byly doplněny, a nesprávně použitý výraz k obcím byl nahrazen pojmem k územním samosprávným celkům.

K bodu 31: § 23 odst. 5

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 32: § 25 odst. 2

Z důvodu zrušení okresních úřadů a územních vojenských správ jsou upraveny názvy úřadů.

K bodu 33: § 26 odst. 1

Plán obrany a dílčí plán obrany jsou základní plánovací dokumenty pro oblast zajištění obrany státu. Na jednotlivých úrovních státní správy a územní samosprávy budou tyto plány obsahovat i dokumentaci pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci.

K bodu 34: § 44 odst. 4

Toto opatření je vyvoláno obecným zájmem k zabezpečení ochrany majetku, zdraví a života občanů České republiky před možnými účinky působení objektů důležitých pro obranu státu. Je požadováno, aby ochranné pásmo kolem objektů důležitých pro obranu státu mohlo být vyhlášeno systémem „Opatření obecné povahy“ v souladu s ustanovením části šest (§171 – §174) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

K bodu 35: § 52 odst. 6

Ve znění Bezpečnostní strategie České republiky lze roli občana v procesu zajišťování obrany státu považovat za velmi důležitou a nenahraditelnou a je nutné jej určitým způsobem na tuto roli připravovat a vzdělávat. Základ tohoto názoru je nutné vidět v branné povinnosti, které dospělý občan v období svého fyzického věku od 18 do 60 let podléhá a v důsledcích, které přineslo ukončení povinné vojenské základní služby a přechod na profesionální armádu. Z toho důvodu je nutné změnit pojetí přípravy občanů z roviny dobrovolnosti do roviny povinnosti ve spojení se vzděláváním, zájmovou činností a jinými formami zvyšování informovanosti.

K bodu 36: § 69 odst. 2

Nejde o nový úkol, ale o předefinování současného znění. Důvodem je za stavu ohrožení státu a válečného stavu urychlit výkon rozhodnutí v případě hrozby z prodlení.

K bodu 37: § 70

Jedná se o zpřesnění formálního názvu instituce.

K čl. IV (novelizace zákoníku práce) Jedná se o novelizaci, zejména dílčího a technického charakteru, aby zákon byl uveden do terminologického souladu s novelou branného zákona a zákona o obraně České republiky.

K čl. V (novelizace trestního zákoníku) Upřesňují se sankce tak, aby na jedné straně byl zdůrazněn povinný charakter vojenské služby v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, a na straně druhé se odstraňují některé nevyhovující prvky opět zejm. ve výši sankcí (neúměrná tvrdost).

K čl. VI (účinnost) Účinnost novelizace se navrhuje prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.

V Praze dne 20. listopadu 2013

předseda vlády Ing. Jiří Rusnok, v. r.

ministr obrany Ing. Vlastimil Picek, v. r.