Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, upravuje mj. vyplácení rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek byl původně vyplácen v jednotné výši, později byl zaveden diferencovaný rodičovský příspěvek vyplácený po dobu dvou, tří nebo čtyř let a od roku 2012 mohou rodiče při splnění stanovených podmínek volit výši rodičovského příspěvku v rozmezí stanoveném zákonem. Maximální výše rodičovského příspěvku je stanovena na 11 500 Kč měsíčně. Tato maximální výše byla stanovena především s ohledem na omezení přechodných zvýšených výdajů státního rozpočtu v roce 2012 v souvislosti s nástupem nové právní úpravy vyplácení rodičovského příspěvku. Zrušení maximální výše rodičovského příspěvku umožní rodičům lépe sladit pracovní a rodinný život možností rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje mj. případy, kdy není stanoven minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění. Jednou z vyjmenovaných osob je rodič dítěte, který celodenně pečuje o dítě do 7 let věku nebo o dvě děti do 15 let věku. Navrhuje se rozšířit okruh osob i o prarodiče dítěte a umožnit tak rodičům dítěte lepší sladění pracovního a rodinného života. Možností většího zapojení prarodičů do péče o dítě se posilují mezigenerační vazby v rámci rodiny a zároveň norma pozitivně ovlivňuje skupinu osob obvykle ohroženou na pracovním trhu.
Obdobně zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje stejnou formulací případy, kdy je za osobu plátcem zdravotního pojištění stát. Navrhuje se taktéž rozšíření okruhu těchto osob i o prarodiče dítěte, a to ze stejných důvodů. Prarodič čerpající rodičovský příspěvek tak nebude znevýhodněn v přístupu ke zdravotní péči, neboť mu zdravotní pojištění bude hrazeno.
Hospodářské a finanční dopady
Navrhovaná novela zákona č. 117/1992 Sb. v platném znění bude mít jen zanedbatelný dopad přechodného charakteru na zvýšení výdajů státního rozpočtu, který bude vyvážen dlouhodobým zvýšením příjmů státního rozpočtu z vybrané daně z příjmu od rodičů, kteří se vlivem nové úpravy rychleji opětovně zapojí do výdělečné činnosti. Nemá žádný dopad na rozpočty krajů a obcí.
Navrhovaná novela zákona č. 592/1992 Sb. v platném znění nebude mít vliv na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí.
Navrhovaná novela zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění bude znamenat zanedbatelné zvýšení výdajů státního rozpočtu na platbu zdravotního pojištění za prarodiče celodenně pečující o dítě, které bude vyváženo zvýšením příjmů státního rozpočtu z daně z příjmu za rodiče, kteří se vlivem nové úpravy budou moci lépe zapojit do výdělečné činnosti. Nemá žádný dopad na rozpočty krajů a obcí.
Zhodnocení dalších dopadů
Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí. Dopad na podnikatelské prostředí je pozitivní, protože zákon umožňuje lepší sladění pracovního a rodinného života zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným. Z hlediska rovnosti mužů a žen je předloha neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná.
Soulad s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Není v rozporu ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
Soulad s právem Evropských společenství
Návrh zákona není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Věcně se týká problematiky, kterou evropské právo přímo neupravuje.
Zvláštní část
K čl. I bodu 1
Dochází ke zrušení maximální výše vypláceného rodičovského příspěvku určené pevnou hranicí 11 500 Kč měsíčně, zachováno je pouze omezení výší 70 % dosaženého vyměřovacího základu rodiče dítěte.
K čl. I bodům 2 a 3
Upravuje se hodnocení splnění podmínky celodenní péče tak, že se zvyšuje možný počet hodin umístění dítěte v předškolním zařízení na 92 hodin měsíčně a zároveň se snižuje věková hranice, po jejímž dosažení se návštěva předškolního zařízení již nesleduje, na 1 rok věku dítěte.
K čl. II
Rozšiřuje se okruh osob, pro které není stanoven minimální vyměřovací základ, o prarodiče, který celodenně pečuje o dítě mladší 7 let nebo dvě děti mladší 15 let.
K čl. III
Rozšiřuje se okruh osob, za které je plátcem pojistného stát, o prarodiče, který celodenně pečuje o dítě mladší 7 let nebo 2 děti mladší 15 let.
K čl. IV
Účinnost zákona je navrhována tak, aby byl vytvořen dostatečný časový prostor pro přípravu zaměstnanců Úřadu práce a zdravotních pojišťoven na nové znění zákona.
V Praze dne 25. května 2015
Předkladatel
Markéta Adamová v. r.