Zhodnocení platné právní úpravy
Platná právní úprava se jeví předev ím s ohledem na aplikační potíže na straně Kanceláře prezidenta republiky (dále také jako „KPR“) jako nedostatečná. Vedoucí KPR v zájmu právní jistoty požaduje přijetí novely, která by vyjasnila, jaké právní povinnosti ze zákona o střetu zájmů pro něj vyplývají. S ohledem na empiricky ověřenou skutečnost, že stávající úprava pro vedoucího Kanceláře prezidenta republiky představuje překážku, která mu brání v plnění povinností vyplývajících ze zákona o střetu zájmů, jeví se urychlené provedení novelizace skutečně jako nezbytné.
Princip navrhované úpravy
Navrhovaná úprava spočívá v jednoduché změně: do výčtu veřejných funkcionářů, kterým ze zákona o střetu zájmů vyplývají různé povinnosti, je explicitně zařazen vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Již ze současné úpravy sice lze dovodit, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky mezi veřejné funkcionáře ve smyslu zákona o střetu zájmů patří, v zájmu vět í míry sdělnosti této úpravy pro její adresáty se navrhuje explicitní uvedení této funkce.
Evidenčním orgánem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky je s ohledem na dosavadní praxi, kdy Ing. Vratislav Mynář údajně předával svá čestná prohlá ení podle zákona o střetu zájmu do rukou vedoucího Odboru legislativy a práva KPR JUDr. Václava Pelikána, stanoven vedoucí Odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky. Tento výběr se zdá jako vhodný i proto, že Odbor legislativy a práva plní jako orgán prvního stupně povinnosti stanovené KPR zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozděj ích předpisů, tedy v oblasti věcně blízké.
Vedoucí kanceláře prezidenta republiky přitom oznámení podává prostřednictvím prezidenta republiky. To předkladatel považuje za užitečné předev ím s ohledem na skutečnost, že právě prezident republiky disponuje pravomocí vedoucí Kanceláře prezidenta republiky jmenovat (ale také odvolat), a tak by měl být o obsahu jeho oznámení dostatečně informován. V této souvislosti nelze vyloučit, že znalost prezidenta republiky o majetkových poměrech vedoucího Kanceláře prezidenta republiky může být v budoucnu využitelná zcela prakticky, a to předev ím v souvislosti s úvahami o využití zmíněné odvolací pravomoci.
Novela zasahuje rovněž do zákona o Kanceláři prezidenta republiky, když stanoví podmínky pro výkon funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Dosavadní kusá úprava, která se omezuje na zakotvení jmenovací a odvolací pravomoci vedoucího Kanceláře do rukou hlavy státu, bezesporu není ťastná. Z nově stanovených podmínek je třeba vyzdvihnout zejména zákaz, aby vedoucí Kanceláře zastával jakoukoli funkci v politické straně či hnutí.
Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Návrh nemá přímý ani nepřímý dopad na státní rozpočet, na rozpočty krajů ani obcí.
Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky.
Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
S ohledem na závažnost stávajícího neuspokojivého stavu, kdy jeden z nejvý e postavených úředníků neposkytuje v zájmu veřejné kontroly příslu né informace, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v režimu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
K čl. I
K bodům 1 a 2
Do výčtu veřejných funkcionářů v § 2 se explicitně vkládá vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Evidenčním orgánem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky se stanovuje ředitel Odboru legislativy a práva KPR, do jehož rukou jsou oznámení podávána prostřednictvím prezidenta republiky.
K čl. II
Přechodné ustanovení vyjasňuje situaci ohledně čestných prohlá ení za roky 2013 a 2014.
K čl. III
Stanovují se podmínky, které musí splňovat osoba vykonávající funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. V případě ustanovení, podle kterého nesmí vedoucí Kanceláře vykonávat žádné funkce v politických stranách a hnutích, není dotčeno jeho právo být členem jakékoli politické strany či hnutí.
K čl. IV
Navrhuje se účinnost zákona stanovit na patnáctý den po dni jeho vyhlá ení.
V Praze dne 21. července 2015
Věra Kovářová v. r.