Zhodnocení platného právního stavu
17. listopad jako státní svátek Mezinárodního dne studentstva byl v roce 1990 přejmenován na Den boje studentů za svobodu a demokracii a o devět let později, den před jeho 60. výročím, byl nově uveden mezi státní svátky coby Den boje za svobodu a demokracii. Také v důsledku toho se z povědomí veřejnosti, zejména mladé, znalosti o 17. listopadu 1939 vytrácejí a tím, bohužel, i jeho význam. Předkladatelé proto navrhují k státnímu svátku dne 17. listopadu doplnit Mezinárodní den studentstva a s ohledem na časovou posloupnost tento název předřadit před pojmenování pozdější.
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do rozpočtů krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.
Soulad s právem Evropské unie
Navrhovaná změna není v rozporu s právem Evropské unie.
Předpokládané sociální dopady, dopady na rovnost mužů a žen a dopady na životní prostředí
Návrh zákona nepředpokládá sociální dopady a dopady na životní prostředí a rovněž nepředpokládá žádné dopady na rovné postavení mužů a žen.
K čl. 1
Událostem 17. listopadu 1939 předcházela pražská manifestace ke vzniku Československé republiky 28. října, která byla krvavě potlačena. Zraněni byli dělník Václav Sedláček a student medicíny Jan Opletal, který na následky zranění zemřel a jeho pohřeb 15. listopadu se stal spontánní masovou demonstrací proti německé okupaci. V důsledku toho proběhlo v noci z 16. na 17. listopadu zatýkání vysokoškolských studentů v Praze a v Brně, kteří byli převezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Devět studentských funkcionářů bylo popraveno a byly uzavřeny české vysoké školy. Tyto události měly ve světě značný ohlas a již v listopadu 1940 byl za pomoci britského svazu Union Students of England v Londýně obnoven Ústřední svaz česko-slovenského studentstva, jehož členy se stali známí studentští pracovníci, kterým se podařilo uniknout z okupovaného Československa. Tento ústřední orgán svolal v roce 1941 do Londýna manifestační schůzi, která přijala „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“, ve kterém se uvádělo: „My, studenti Velké Británie, všech jejich dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných krajin, abychom uctili památku popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939, prohlašujeme 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva. Prohlašujeme, že 17. listopad není pro nás jenom dnem, kdy studenti celého svobodného světa vzdávají poctu mrtvým československým kolegům a všem těm, kteří stále trpí ve vězeních a koncentračních táborech, avšak také dnem, kdy si připomínáme a budeme stále připomínat ideály, pro které tito studenti trpěli a stále trpí.“ V roce 1942, na zasedání mezinárodního studentského shromáždění International Students Assembly ve Washingtonu v USA, byl 17. listopad potvrzen a znovu vyhlášen Mezinárodním studentským dnem, a to za účasti delegátů studentů 50 národů. Tento mohutný washingtonský sjezd byl jednou z nejvýznamnějších studentských akcí za druhé světové války. Byli přítomni zástupci studentů z celého světa, a to nejen z Ameriky a Evropy, ale i z Asie a z Afriky. Mezinárodní den studentstva je jediný den mezinárodního významu českého původu, jehož iniciátorem byl v roce 1941 Ústřední svaz čs. studentstva spolu s naší exilovou vládou a prezidentem Dr. Edvardem Benešem. A neměl by ani dnes chybět v našem kalendáři jako odkaz mladých lidí, kteří byli ochotni upřednostňovat ideály nad své bezprostřední profesní a kariérní zájmy.
K čl. 2
Účinnost zákona se stanovuje ke dni jeho vyhlášení, a to vzhledem k tomu, že zavedení dalšího významného dne nevyžaduje žádné zvláštní přípravy.
V Praze dne 11. 12. 2013
Kateřina Konečná, v. r.
Miroslav Grebeníček, v. r.
Miroslav Opálka, v. r.
Stanislav Grospič, v. r.