Obecná část
Horská služba ČR je organizace s právním postavením obecně prospěšné společnosti a působí v sedmi oblastech – Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy. Sídlo organizace je ve Špindlerově Mlýně.
Vláda České republiky vyslovila souhlas se založením obecně prospěšné společnosti Horská služba usnesením (č. 827 ze dne 1. září 2004) a určila, že funkci zakladatele bude jménem státu vykonávat Ministerstvo pro místní rozvoj se sídlem Praha 1, Staroměstské nám. 6.
Ministerstvo pro mistrní rozvoj založilo zakládací listinou ze dne 19. listopadu 2004 obecně prospěšnou společnost Horská služba ČR, o.p.s.
Společnost byla zapsána dne 21. prosince 2004 do rejstříku obecně prospěšných společností vedený Krajským soudem v Hradci Králové v oddílu O vložce 113.
Jednotlivé oblasti se dále dělí na okrsky. Jejich počet se liší podle velikosti oblasti. Rozdělení v jednotlivých oblastech je následující:
oblast HS Šumava – okrsky Železná Ruda, Zadov, Kubova Huť a Kramolín,
oblast HS Krušné hory – okrsky Telnice, Bouřňák, Klíny, Pyšná, Měděnec, Boží Dar, Pernink a Bublava,
oblast HS Jizerské hory – okrsky Ještěd, Bedřichov, Jizerka, Špičák a Severák,
oblast HS Krkonoše – okrsky Harrachov, Rokytnice, Benecko, Strážné, Špindlerův Mlýn, Černý Důl, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Žacléř a Pomezní boudy,
oblast HS Orlické hory – okrsky Deštné, Říčky a Čenkovice,
oblast HS Jeseníky – okrsky Červenohorské sedlo, Ovčárna, Karlov, Skřítek, Staré Město a Horní Morava,
oblast HS Beskydy – okrsky Velký Polom, Javorový, Lysá hora, Grup, Pustevny, Radhošť, Soláň a Javorníky.
Celková rozloha obsluhovaného prostoru představuje 6. 692 km².
Činnost Horské služby ČR lze charakterizovat následovně: řeší krizové situace v horských oblastech, provádí a organizuje pátrací a záchranné akce, poskytuje první pomoc a provádí transport do zdravotnických zařízení, provádí tyčové značení včetně jeho údržby v hřebenových partiích hor v celkové délce 312 kilometrů, provádí instalaci a údržbu výstražného a informačního značení v terénu, provádí lavinová měření a kontrolu lavinových katastrů, provádí asistenci při sportovních a turistických akcích, poskytuje informace o schůdnosti a sjízdnosti horských cest a v rámci Integrovaného záchranného systému může být nasazena pro řešení krizových situací i mimo horské oblasti.
Dále poskytuje celou škálu služeb pro rozvoj cestovního ruchu a zajištění života osob v příhraničních oblastech naší republiky v době přírodních kalamitních stavů, zajišťuje přepravu lékařské služby první pomoci nebo pacientů v místech, která nejsou dostupná běžnou dopravní technikou, atd.
Ke všem těmto činnostem má Horská služba ČR k dispozici několik desítek záchranných stanic, vozidel, sněžných skútrů a terénních čtyřkolek, dále pak pásová vozidla, radiostanice a množství speciální záchranné techniky. Kromě volného terénu zajišťuje Horská služba ČR práce na 461 lanovkách a vlecích s celkovou hodinovou kapacitou 309. 014 osob na 332 kilometrech tratí a na 3. 000 kilometrech běžeckých tratí.
zdroj – Výroční zpráva Horské služby za rok 2013
Nároky na plnění činností Horské služby ČR na českých horách nepřetržitě rostou od roku 1990. Roste celkový počet úrazů ošetřených našimi záchranáři, narůstá počet návštěvníků, jakož i počet turistických středisek, prodlužuje se provozní doba lyžařských areálů díky umělému zasněžování a osvětlení, roste i počet dalších aktivit provozovaných na horách (turistika, horská kola, horolezectví, paragliding a další adrenalinové a outdoorové aktivity). Zpřístupňují se nové lokality pro využití volného času.
Postupně tak dochází k nutnosti celoročního nasazení členů i dobrovolníků Horské služby.
zdroj
– Výroční zpráva Horské služby za rok 2013
Cíle návrhu
V důsledku těchto změn se mění i samotná Horská služba ČR. Od roku 1989, kdy bylo v řadách Horské služby ČR 2. 900 členů a dobrovolníků, je v současné době zaznamenáván výrazný pokles jejich stavů. Požadavky jsou kladeny na podstatně rychlejší a kvalitnější ošetření zraněných, čímž se snižují následky úrazů a následně se snižují náklady na léčbu a dobu rekonvalescence. Celá činnost Horské služby ČR je stále více postavená na profesionálech a dobrovolní členové jsou využíváni jako pomoc o sobotách, nedělích a svátcích a pro nasazení v krizových situacích.
Problémem zůstává počet profesionálů. Tento stav je dlouhodobě silně poddimenzovaný a do budoucna neudržitelný. V době hlavní zimní sezóny je sice zvýšen, ale ani to nestačí stále se zvyšujícímu rozvoji sportovních a rekreačních středisek na horách.
Těmto nárokům, jak se ukazuje, současná forma Horské služby v ČR, která je provozována formou obecně prospěšné společnosti (dále OPS), nevyhovuje. Má-li do budoucna být Horská služba v ČR dále rozvíjena, je pro její další činnost a rozvoj vhodnější zakotvit tuto organizaci přímo v právním řádu.
S ohledem na zaměření činnosti Horské služby, kterou charakterizují především služby pro zajištění cestovního ruchu a služby pro obyvatele příhraničních oblasti, navrhujeme, aby funkci hlavního garanta plnilo Ministerstvo pro místní rozvoj.
Pro zajištění činnosti Horské služby je potřeba zajistit především její financování, k čemuž se rovněž staví jako vhodnější přímé zakotvení této organizace prostřednictvím zákonné úpravy.
Rizika a důvody pro nutnost zakotvení v národní legislativě:
Stabilita a důvěryhodnost vůči ostatním státům, českým institucím a exekutivě
Existence Horské služby, o.p.s. je v tuto chvíli vlastně postavena na soukromoprávním základě, který je sice pružný, ale zároveň nestabilní a relativně snadno ohrozitelný. Stabilitu a dodržení závazků tak nelze de facto garantovat ani ve vztahu k ostatním státům, ani ve vztahu k českým institucím a exekutivě. Bez zákonné úpravy a definice alespoň základních funkcí nelze stabilitu a dodržení závazků garantovat ani ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, neboť výkon jednotlivých funkcí v zásadě závisí na trvání delegace úkolů ze strany státu.
Úprava vnitřních okolnosti fungování, hospodaření a povinností pracovníků
Horské služby, o.p.s., dle našeho názoru vykonává v materiálním slova smyslu veřejnou správu, ale není vzhledem k jeho soukromoprávní zřejmé, zda musí plnit povinnosti, běžné pro jiné orgány veřejné správy (mlčenlivost pracovníků, auditor schvalovaný správní nebo dozorčí radou, majetková přiznání dle zákona č. 159/2006 o střetu zájmů apod.). Domníváme se, že tato nejistota je nežádoucí a potenciálně ohrožuje všechny subjekty, které se na činnosti Horské služby, o.p.s.
Shrnutí:
Z výše uvedených argumentů, dle našeho názoru jednoznačně vyplývá, že legislativní zakotvení Horské služby, o.p.s. je, kromě Horské služby, o.p.s. samotné, v bytostném zájmu státu. Dále je dle našeho názoru zjevné, že pro naplnění účelu musí být úprava v národní legislativě dostatečně konkrétní z hlediska názvu, formy, okolností fungování, práv a povinností a zajišťovaných základních funkcí.
Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
Soulad s právem Evropských společenství
Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství.
Další specifikace
Předkládaný návrh by nemá žádný negativní vliv na podnikatelské prostředí, nepřináší žádné negativní dopady sociální, ani na životní prostředí, jakož i na rovnost mužů a žen.
Předpokládané dopady návrhu zákona
Návrh zákona s sebou přináší určité dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty – resp. předpokládá, že v současnosti nastavené parametry financování Horské služby budou nadále zachovány.
Dopady na veřejné rozpočty tak nepředpokládáme ve smyslu jejich většího zatížení, pouze ve smyslu další formalizace a zpřesnění finančních toků, které pro svou činnost Horská služba potřebuje.
Pro rok 2013 byl schválen provozní rozpočet v celkové výši 132, 6 milionů korun – z toho 100 milionů korun tvořila provozní dotace ze státního rozpočtu, 19, 7 milionů korun vlastní zdroje a 12, 9 milionů korun prostředky z grantů a dotace z krajů. V průběhu roku pak došlok navýšení investičních dotací ve výši 15 milionů korun na obnovu dopravní techniky a výstavbu a rekonstrukci záchranných stanic Horské služby.
Celkové skutečné náklady na zajištění provozu Horské služby v roce 2013 činily 149, 424 milionu Kč, kromě přirozeného nárůstu neočekáváme a návrh nepředpokládá zvýšení zátěže veřejných rozpočtů.
Dotace z veřejných rozpočtů 2013
zdroj – Výroční zpráva Horské služby za rok 2013
Další příjmy
zdroj – Výroční zpráva Horské služby za rok 2013
Zvláštní část
K §1
Toto ustanovení vymezuje předmět úpravy navrženého zákona - především zřízení, postavení, úkoly, činnosti, práva a povinnosti Horské služby České republiky.
K §2-4
Rubrikovaná pasáž návrhu obsahuje bazální organizační strukturu Horské služby České republiky, včetně výčtu některých pravomocí správní rady Horské služby České republiky a definici záchranné činnosti.
K §5
§5 přebírá současnou územní strukturu Horské služby o.p.s., dává Ministerstvu pro místní rozvoj zmocnění prováděcím předpisem specifikovat přesné hranice horských oblastí, zároveň toto ustanovení definuje pojem lyžařský areál.
K §6
Toto ustanovení definuje hlavní úkoly Horské služby České republiky. Horská služba České republiky tak zejména: organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu, poskytuje první pomoc, zajišťuje transport nemocných a raněných, vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor, zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic Horské služby, provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení, vydává a rozšiřuje preventivně-bezpečnostní materiály, informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a svých opatřeních k zajištění bezpečnosti na horách, sleduje úrazovost, zpracovává úrazovou statistiku, na základě které provádí rozbor příčin úrazů na horách, navrhuje a doporučuje opatření k jejímu snížení, provádí hlídkovou činnost na hřebenech hor a na sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a domech Horské služby a lavinová pozorování,
K §7 – 7a Financování
V §7 – 7a nastavuje návrh parametry příjmů Horské služby a proces schvalování jejího rozpočtu. Toto ustanovení je koncipováno tak, aby nedocházelo k nadbytečné zátěži veřejných rozpočtů, ale vzhledem právě k charakteru Horské služby, jakožto instituce vykonávající veřejnou službu a činnost, je třeba její financování nastavit co možná nejpřesněji a zajistit i kontrolovatelnost plnění tohoto rozpočtu.
K Hlavě II
§8 stanovuje některé povinnosti návštěvníků oblasti na příklad - dodržovat návštěvní řád, písemné i ústní pokyny horské služby, povinnost dbát pokynů provozovatele technických a lyžařských zařízení, používat ochrannou přilbu.
§9 zakládá některé povinnosti provozovatelům stravovacích, ubytovacích a rekreačních zařízení - poskytnout návštěvníkovi oblasti přístřeší, neprodleně ohlásit horské službě pohřešování osoby, která byla ubytovaná v jeho zařízení, neprodleně ohlásit horské službě a ubytovateli návštěvníka, že návštěvníkovi bylo poskytnuto přístřeší podle předchozího odstavce.
§10 obsahuje povinnosti provozovatelů technických lyžařských zařízení, především umístit pravidla chování na provozovaném zařízení a na přilehlých sjezdových a běžeckých tratích, jakož i oznámení, pokyny a zákazy horské služby.
§11 návrhu zákona stanovuje i určité povinnosti organizátorů a vedoucích sportovních a turistických akcí především informačního charakteru.
§12 ukládá právnickým a fyzickým osobám, které provozují rozhlasové nebo televizní vysílání v horských oblastech povinnost na požádání horské služby bezplatně poskytnout vysílací čas nezbytně nutný na odvysílání oznámení souvisejících s bezpečností osob v horské oblasti.
V přechodných a závěrečných ustanoveních je řešen přechod stávajících závazků Horské služby o. p. s. na Horskou služby České republiky.
K účinnosti
Navrhuje se účinnost zákona od 1.1. 2017
Praha 22.10.2015
Předkladatelé:
Soňa Marková, v.r.
Stanislav Mackovík, v.r.