Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
V současné době výslovně umožňuje ḥalál (arabsky: حالل, dovolené) porážky § 5f zákona na ochranu zvířat proti týrání, jehož rubrika zní: porážení zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat. Tato regulace byla zavedena článkem I bodem 25 novely č. 359/2012 Sb. Přikázaným způsobem ḥalál porážky je dhabíḥah (arabsky: ذَبِيْحَة), při kterém musí být zvíře podříznuto monotheistou, přičemž však řada islámských učenců zpochybňuje monotheistický status křesťanství, za recitace modlitby bez předchozího omráčení, aby tu modlitbu slyšelo. Při podříznutí musí zůstat nervový systém zvířete nepoškozen, jinak by zvíře zemřelo, aniž by vykrvácelo. Dále při podříznutí hrdla tělo přirozeně reaguje tím, že se pokouší uzavřít ránu a enormním poklesem krevního tlaku, takže krvácení trvá mnohem déle, než by tak bylo bez tohoto procesu. Výsledkem je, že zvíře při plném vědomí někdy umírá i několik minut. Dalším důvodem pro zákaz je, že ḥalál porážky jsou certifikované. Za certifikaci se platí poplatek, který je často příjmem islámských teroristů. Dalším důvodem je, že ḥalál porážky jsou hygienicky nevyhovující, neboť během krvácení poráženého zvířete může být maso kontaminováno žaludečním a střevním obsahem zvířete, které může obsahovat pathogeny, např. baktérii Escherichia coli. Prováděcím předpisem je § 5 a příloha č. 3 vyhlášky č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování. Vzhledem k tomu, že by zákonodárce neměl zasahovat do normotvorby exekutivy, bude na ministerstvu zemědělství, aby tuto regulaci zrušilo. Ḥalál porážky patří k rituálním porážkám zvířat, zejména dobytka, přičemž však ministerstvo zemědělství, z neznámého důvodu, pojem „rituální“ odmítá. Vzhledem k tomu, že kdyby byly zakázány jen ḥalál porážky, jednalo by se o diskriminaci na základě náboženství, se navrhuje zakázat veškeré rituální porážky, včetně košer (hebrejsky כשר, vhodný) porážek.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Dopad na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí bude mírně negativní, protože odpadne příjem za povolování rituálních porážek. Podle odpovědi Ministerstva zemědělství na poslaneckou interpelaci byla v roce 2015 povolena halál porážka 10420 ks ovcí, 1630 ks skotu a 352 500 ks drůbeže. Dále byla povolena košer porážka 500 ks skutu, 500 ks ovcí a 17 400 ks drůbeže.
Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami
Navrhované řešení není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť je neregulují. V evropském právu je humánní zacházení se zvířaty zakotveno v protokolu č. 33 o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, který je součástí TFEU. Rituální porážky umožňuje článek 4 odst. 4 a článek 5 odst. 2 nařízení 32009R1099, o ochraně zvířat při usmrcování.
Na základě článku 26 odst. 2 písm. c) nařízení 32009R1099 má členský stát EU možnost porážky bez omráčení bez dalšího zakázat.
Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem
Podle právního názoru předkladatele není zákaz rituálních porážek v rozporu s článkem 15 odst. 1 věty první Listiny: „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena,“ neboť v konfliktu náboženství a lidskosti je třeba upřednostnit hledisko lidskosti. To pak na základě principu proporcionality dostane přednost před barbarským náboženským rituálem. Vzhledem k tomu, že kdyby byly zakázány jen ḥalál porážky, jednalo by se o diskriminaci na základě náboženství, se navrhuje zakázat veškeré rituální porážky, včetně košer (hebrejsky כשר, vhodný) porážek.
K článku I bodu 1
Toto ustanovení výslovně stanoví, že rituální porážky obecně jsou v ČR zakázány. Důvody jsou vysvětleny v obecné části důvodové zprávy.
K článku I bodu 2
Ustanovení § 5f odst. 7 stanoví pokyn pro vydání prováděcího právního předpisu. Zmocnění k tomu je nezbytné zrušit, přičemž vlastní ustanovení prováděcím právním předpisu zruší až exekutiva, neboť je nevhodné zákonem měnit vyhlášku.
K článku II
Vzhledem k tomu, že na základě novely č. 359/2012 Sb. byla vydána řada povolení, je nutné je ze zákona ukončit. Byla sice vydána jen na rok, ale věc nesnese odkladu.
K článku III
Legisvakační lhůta se stanoví s ohledem na to, že je vhodné, aby právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve.
V Praze dne 3. února 2016
Olga Havlová v. r. Marek Černoch v. r. Karel Fiedler v. r. Martin Lank v. r. Jana Hnyková v. r. David Kádner v. r. Augustin Karel Andrle Sylor v. r. Jiří Štětina v. r.