Zhodnocení platného právního stavu
Současná právní úprava daní z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) stanoví sazbu daně u příjmů fyzických osob jednotně ve výši 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně, jenž se zaokrouhluje na celá sta Kč dolů. U vysokopříjmových skupin se pak daň zvyšuje o solidární zvýšení daně, které činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. U daně z příjmů právnických osob činí sazba daně 19 %, přičemž se daň vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. Fyzické osoby ze svých příjmů ze závislé činnosti platí zálohu na daň. Záloha na daň činí 15 % za kalendářní měsíc ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. I zde se u vysokopříjmových skupin zvyšuje záloha na daň o solidární zvýšení daně, které činí 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnutými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Současná právní úprava daně z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.)uplatňuje tři sazby daně u zdanitelného plnění, a to základní sazbu daně, která činí 21 %, a pak dvě snížené sazby daně. První snížená sazba daně činí 15 % a druhá snížená sazba daně činí 10 %. Přitom platí, že u zboží se uplatňuje základní sazba daně, nestanoví-li zákon jinak. Jaké druhy zboží či služeb do první, popřípadě druhé, snížené sazby daně vyplývá z příloh zákona o dani z přidané hodnoty.
Cíl návrhu
Předkládaný návrh změny zákona o daních z příjmů předpokládá nahradit jednotnou sazbu daně z příjmů fyzických osob progresivním zdaněním tak, aby se zvýšil čistý příjem u nižších příjmových skupin a současně se zvýšila solidarita u vyšších příjmových skupin. Současně s tím dochází ke zrušení 7 % solidárního zvýšení daně. Stejně tomu tak je u daně z příjmů právnických osob, kde se nahrazuje jednotná 19 % daň též progresivním zdaněním, kdy 19 % sazba daně bude u společnosti, jejíž roční zisk zjištěný z účetnictví bude pod 10 mil. Kč a 25 % sazba v případech, kdy zisk bude činit více jak 10 mil. Kč. Progrese se pak promítá i do výpočtu zálohy na daň. Předkládaný návrh změny zákona o dani z přidané hodnoty předpokládá, vedle nahrazení současných tří sazeb pouze dvěma sazbami, také jejich výrazné snížení, a to na 5% u základní sazby. Předkládaný návrh zákona směřuje k zásadní změně daňové politiky státu, posiluje progresí přímé a majetkové daně, odstraňuje současné nastavení přímých a nepřímých daní zvýhodňujících vysokopříjmové skupiny na úkor drtivé většiny obyvatel. Směřuje k zastavení přesunu daňové zátěže na nepřímé daně a obnovuje progresivitu u přímých daní. Současně mírní sociální rozdíly.
Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Předkládaným návrhem zákona dojde v případě změny sazby daně z příjmů fyzických osob k výnosu cca 10 mld. Kč, v případě změny sazby korporátní daně k výnosu cca 20 mld. Kč, a to v obou případech v závislosti na vývoj ekonomiky. Navrhovaná progrese daně z příjmů pak umožňuje výrazněji snížit sazby daně z přidané hodnoty, a to na navrhovaných 5%. Toto opatření přinese snížení daňového výnosu o cca 30 mld. Kč. Celkově tedy nebude mít předkládaný návrh zákona rozpočtový dopad na státní rozpočet, neboť pouze mění strukturu daňové zátěže. Nebude mít dopad ani na rozpočty krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Předkládaný návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
Soulad s právem Evropské unie
Předkládaný návrh zákona není v rozporu s předpisy Evropské unie.
Zhodnocení dalších dopadů
Předkládaný návrh zákona zasáhne do podnikatelského prostředí České republiky posunutím daňového břemene směrem k velkým korporacím. Pozitivně zasahuje do sociální oblasti, kdy přestanou být zvýhodňovány vysokopříjmové skupiny na úkor drtivé většiny obyvatel České republiky, tedy dojde ke zmírnění sociálních rozdílů. Nepřináší žádné negativní dopady na životní prostředí a jeho ochranu, nezasahuje do ochrany soukromí a osobních údajů, nevytváří korupční rizika. Nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
K čl. I
U daní z příjmů fyzických osob dochází k nahrazení jednotné sazby daně různými sazbami a zvýšení progrese daňového zatížení tak, aby se zvýšil čistý příjem u nejnižších příjmů. Se zavedením progresivní daně dochází k úpravě vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kde dochází k obdobné progresi. Současně s těmito úpravami dochází ke zrušení tzv. solidárního zvýšení daně. U daní z příjmů právnických osob se jednotná 19 % daň nahrazuje progresivním zdaněním. 19 % sazba zůstává zachována u společnosti, jejíž roční zisk zjištěný v účetnictví činí do 10 mil. Kč. U společnosti, jejíž roční zisk zjištěný v účetnictví dosáhne více jak 10 mil. Kč. U společnosti, jejíž roční zisk zjištěný v účetnictví dosáhne více jak 10 mil. Kč se zavádí sazba daně ve výši 25 %. Ostatní podmínky zůstávají zachovány.
K čl. II
Je stanoveno, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů, jakož i práva a povinnosti s nimi souvisejícími, za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti navrhované právní úpravy a za zdaňovací období, jež započalo přede dnem nabytí účinnosti navrhované právní úpravy, se použije zákon o daních z příjmů ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti navrhované právní úpravy.
K čl. III
U sazby daně z přidané hodnoty dochází u zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty k návratu ke dvěma sazbám a současně dochází ke snížení. Namísto první a druhé snížené sazby se zavádí jedna snížená sazba ve výši 5 %. Tato změna se promítá do dalších ustanovení, která bylo nutno upravit. Tyto úpravy jsou pouze legislativně technického charakteru. Současně dochází ke spojení příloh č. 3 a č. 3a v jednu.
K čl. IV
Je stanoveno, že pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty, jakož i práva a povinnosti s nimi souvisejícími, za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti navrhované právní úpravy, se použije zákon o dani z přidané hodnoty ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti navrhované právní úpravy.
K čl. V
Účinnost předkládaného návrhu zákona je navrhována ke dni 31.12.2016. Nová úprava by se tak vztahovala na zdaňovací období za rok 2017.
V Praze dne 28. března 2016
Předkladatelé:
Jiří Dolejš, v.r. Miloslava Vostrá, v.r. Vojtěch Adam,v.r. Hana Aulická - Jírovcová, v.r. Zuzka Bebarová-Rujbrová, v.r. Jaroslav Borka, v.r. Alexander Černý, v.r. René Číp, v.r. Vojtěch Filip, v.r. Miroslav Grebeníček, v.r. Stanislav Grospič, v.r. Milada Halíková, v.r. Gabriela Hubáčková, v.r. Jan Klán. v.r. Vladimír Koníček, v.r. Ing. Pavel Kováčik, v.r. Leo Luzar, v.r. Stanislav Mackovík, v.r. Soňa Marková, v.r. Květa Matušovská, v.r. Josef Nekl, v.r.
Alena Nohavová, v.r. Zdeněk Ondráček, v.r. Miroslav Opálka, v.r. Marie Pěnčíková, v.r. Ivo Pojezný, v.r. Marta Semelová, v.r. Václav Snopek, CSc., v.r. Josef Šenfeld, v.r. Karel Šidlo, v.r. Jiří Valenta, v.r. Josef Vondrášek, v.r. Josef Zahradníček, v.r.