a) Zhodnocení platného právního stavu
Podle současné právní úpravy obsažené v § 196 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se dopustí trestného činu zanedbání povinné výživy ten, kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce nebo ten, kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce.
b) Odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Trestný čin zanedbání povinné výživy je trestným činem trvajícím, při němž pachatel po dobu delší než čtyři měsíce neplní zákonem stanovenou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného (dále jen „vyživovací povinnost“). Přesné vymezení doby čtyř měsíců jako hranice trestní odpovědnosti pro trestný čin zanedbání povinné výživy přinesl do českého právního řádu až trestní zákoník z roku 2009. Od účinnosti tohoto předpisu však již uplynulo téměř sedm let a vzhledem k současným společenským podmínkám nastal čas přehodnotit délku vymezené čtyřměsíční hranice.
Neplnění zákonné vyživovací povinnosti má závažné negativní důsledky na život dítěte, kterého se tato vyživovací povinnost týká. Z tohoto důvodu také pohledávky výživného požívají zvýšené ochrany i podle předpisů soukromého práva. Přesto však zůstává neplacení výživného stále vážným problémem. K jeho řešení má přispět navrhovaná úprava, která zkracuje dobu, od které neplnění vyživovací povinnosti zakládá trestní odpovědnost pachatele. Současná hranice čtyř měsíců totiž představuje příliš dlouhé období, během kterého se vyživované dítě už může dostat do velice nepříznivých životních podmínek.
Lze očekávat, že hrozba trestního stíhání již při dvouměsíčním neplacení výživného bude více motivovat povinné osoby k řádným splátkám výživného. Tato úprava by tedy měla účinně přispět k dodržování zákonné vyživovací povinnosti, a současně zamezit vážným dopadům do životů vyživovaných dětí vyplývajícím z neplnění této povinnosti.
Návrh neobsahuje úpravu přechodného období, uceleně se zde uplatní obecné principy platné v trestním právu a řešící časové souvislosti páchání trestného činu.
c) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty obcí a krajů.
d) Soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána i s ústavním pořádkem České republiky.
K čl. I.
Navrhuje se zkrácení doby, po které neplnění zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného zakládá odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy, a to ze čtyř měsíců na dva. Záměrem této úpravy je přimět povinné osoby k důslednému placení výživného a zamezit negativním důsledkům spojeným s neplněním zákonné vyživovací povinnosti.
K čl. II.
Účinnost předkládaného právního předpisu se navrhuje stanovit na první den třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona.
V Praze dne 3. 6. 2016
Markéta Adamová, v. r.
Martin Plíšek, v. r.
Václav Horáček, v. r.
Leoš Heger, v. r.
Jaroslav Lobkowicz, v. r.
Jiří Koubek, v. r.
František Vácha, v. r.
Marek Ženíšek, v. r.
František Laudát, v. r.
Jan Farský, v. r.
Gabriela Pecková, v. r.
Michal Kučera, v. r.
Helena Langšádlová, v. r.
Anna Putnová, v. r.