Zhodnocení platné právní úpravy
Současná právní úprava ústních a písemných interpelací se ve světle její praktické aplikace jeví jako přežitá, neboť zejména v případě ústních interpelací s ohledem na časté absence členů vlády (“rekordmanem” je ministr financí Babiš, který navštívil pouhou třetinu všech jednání) zcela zjevně není naplňován účel, se kterým je institut ústních interpelací v demokratickém parlamentním systému spojován.
Písemné odpovědi na ústní interpelace směřující na nepřítomné členy vlády připravují ministerští úředníci, reakce na závažné společenské a politické problémy se zákonodárcům dostává se zpožděním, pro které je současné znění jednacího řádu oporou, a v neposlední řadě odpovědi mnohdy nesnesou přísnější měřítko – jejich autoři totiž vědí, že s nimi – na rozdíl od odpovědí na písemné interpelace – není možné vyjádřit nespokojenost a požádat o jejich zařazení na pořad jednání pléna Poslanecké sněmovny.
Další problém představuje skutečnost, že řada přihlášek k ústní interpelaci zůstává neuspokojena, což je v souvislosti s průměrným počtem ústních interpelací, které měsíčně připadnou k zodpovězení členu vlády, třeba rovněž považovat za problém. Tím vším se oslabuje prvek demokratické kontroly vlády parlamentem.
Principy navrhované právní úpravy
Předložený návrh explicitně konstatuje povinnost členů vlády účastnit se projednání ústních i písemných interpelací (včetně neuspokojivě písemně zodpovězených ústních interpelací). Dále se s výše popsanými problémy vypořádává následujícím způsobem. Jednak zkracuje lhůtu pro poskytnutí odpovědi v případě absence příslušného člena vlády ze 30 dnů na 3 dny, jednak vytváří mechanismus, který umožní, aby i s písemnou odpovědí na ústní interpelaci mohl vyjádřit nespokojenost a požádat o její zařazení na pořad jednání plena Poslanecké sněmovny.
Jako další krok vedoucí k posílení parlamentní kontroly vlády se navrhuje prodloužení ústních interpelací na členy vlády o jednu hodinu. Pokud jde o nedostatky písemných interpelací, navrhuje se zakotvení institutu přednostních písemných interpelací, v jejichž případě je třeba poskytnout odpověď ve lhůtě 10 dnů ode dne jejich podání. Navrhuje se přitom, aby člen Poslanecké sněmovny mohl podat až 5 přednostních písemných interpelací měsíčně.
Posledním prvkem předložené novely je pak zakotvení pravidla, podle něhož v případě, bude-li projednávání zařazených písemných interpelací ukončeno dříve než v 10:45 nebo projednávání ústních interpelací určených ostatním členům vlády dříve než v 18:45, zařadí se jako bezprostředně následující bod prvé čtení dosud neprojednaných návrhů zákonů dle výběru předsedů poslaneckých klubů nevládních politických stran. Toto ustanovení by mělo ve vztahu ke členům vlády působit motivačně a napomáhat zajištění jejich účasti na projednávání písemných a ústních interpelací.
Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
V důsledku přijetí tohoto návrhu nevzniknou žádné dodatečné nároky na veřejné rozpočty.
Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Předložený návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.
K čl. I bodu 1
Předložený návrh explicitně konstatuje povinnost členů vlády účastnit se projednání ústních i písemných interpelací (včetně neuspokojivě písemně zodpovězených ústních interpelací).
K čl. I bodu 2
Doba vyčleněná pro projednání ústních interpelací se prodlužuje o jednu hodinu do 19.00.
K čl. I bodu 3
V případě nepřítomnosti člena vlády na projednávání ústních interpelací je tento nově povinen písemně odpovědět ve lhůtě 3 dnů. Dosavadní třicetidenní lhůta se jeví jako zcela nepřípadná; členy vlády k absencím motivuje, místo aby je od nich odrazovala.
K čl. I bodu 4
Zakotvuje se institut přednostních písemných interpelací. Každému poslanci náleží pět takových interpelací měsíčně.
K čl. I bodu 5
Na přednostní písemnou interpelaci člen vlády odpoví ve lhůtě deseti dní ode dne jejího podání.
K čl. I bodu 6
Nově může být v rámci dopoledního bloku projednána také neuspokojivě zodpovězená písemná odpověď na ústní interpelaci.
K čl. I bodu 7 - 9
Tato ustanovení jsou promítnutím změny uvedené v předchozím bodě.
K čl. I bodu 10
Z důvodu náležitého využití jednacího dne Poslanecké sněmovny navrhovatelé předkládají návrh, podle něhož by po ukončení projednávání interpelací a odpovědí na ně byly automaticky projednávány návrhy zákonů předložené opozičními poslanci.
K čl. II
Účinnost zákona se navrhuje stanovit dnem 1. ledna 2017, což je s ohledem na minimální předpokládanou délku projednávání návrhu v Parlamentu ČR nejbližší v úvahu přicházející termín.
V Praze dne 30. června 2016
Věra Kovářová v. r. Martin Plíšek v. r. Petr Gazdík v. r. Rom Kostřica v. r. Herbert Pavera v. r. Gabriela Pecková v. r. Helena Langšádlová v. r. Zdeněk Bezecný v. r. Daniel Korte v. r. Jiří Skalický v. r. František Vácha v. r. Jan Farský v. r.