1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákonem č. 24/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, byl zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů doplněn o pravidla poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, městských částí hl. m. Prahy a Regionálních rad regionů soudržnosti. Tato novela byla připravena ještě v minulém volebním období Poslanecké sněmovny jako součást protikorupční strategie vlády. Cílem novely bylo především zprůhlednit proces poskytování finančních prostředků z územních rozpočtů. Toho měl zákon dosáhnout tím, že jednoznačně definuje pojmy dotace a návratné finanční výpomoci, stanoví způsob poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, základní náležitosti žádosti o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc a veřejnoprávní smlouvy, a dále povinnost zveřejňovat veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Návrh byl již před jeho přijetím hojně kritizován ze strany Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv či některých krajů. Na základě jejich připomínek byly z povinnosti zveřejnění vyloučeny smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč, další jejich připomínky však zohledněny nebyly. S účinností novely se nicméně ukázala oprávněnost i těchto dalších připomínek. Povinnosti novelou uložené znamenají totiž v případě poskytování dotací malého rozsahu nepřiměřenou administrativní zátěž v porovnání s hodnotou dotací. Nastavené lhůty navíc znemožňují operativní poskytování dotací v naléhavých případech.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava spočívá ve vyloučení malých dotací nepřevyšujících v jednotlivém případě částku 50 000 Kč z pravidel obsažených v ustanovení § 10a odst. 2 věty první, odst. 3 a odst. 5 až 8 a ustanovení § 10c zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V případě nevyhovění žádosti o malou dotaci se sdělí tato skutečnost žadateli spolu s odůvodněním nevyhovění, tj. uplatí se jako doposud § 10a odst. 4, jehož aplikace návrhem vyloučena není. Stejně tak se navrhuje ani v případě malých dotací nevylučovat aplikaci ustanovení § 10a odst. 2 věty druhé, kde se stanoví, že na dotaci není právní nárok, nestanoví- li jiný právní předpis jinak.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů přinesla jednoznačně vyšší administrativní zatížení jak poskytovatelům, tak příjemcům dotací. Novela zavedla mimo jiné povinnost poskytovat dotace výhradně na základě formalizované žádosti s řadou předepsaných náležitostí, povinnost uzavírat v případě každé byť sebenepatrnější částky veřejnoprávní smlouvu s podrobně předepsanými náležitostmi či obsáhlé povinnosti při vyhlašování dotačních programů. Všechna tato opatření, ač obecně žádoucí, představují u dotací do určité výše nepřiměřenou administrativní zátěž a jsou tedy v protikladu s principem efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nastavené lhůty navíc v mnoha případech znemožňují rychlé poskytování dotací v naléhavých případech a znesnadňují tak činnost veřejně prospěšných sdružení občanů.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Návrh zákona je s právem Evropské unie slučitelný. S oblastí upravovanou návrhem přitom souvisí předpisy EU pro programové období 2014 – 2020. Jedná se o: • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006, • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006, • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, • nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. K návrhu zákona lze vztáhnout i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, které mj. reaguje na rozsudky Soudního dvora EU týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zveřejňováním informací o příjemcích podpor.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Úprava poskytování dotací z územních rozpočtů není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Výše zmíněným zákonem č. 24/2015 Sb. byla přijata pravidla pro poskytování dotací územními samosprávnými celky, městskými částmi hlavního města Prahy, svazky obcí a Regionálními radami regionů soudržnosti. Tato novela v důvodové zprávě uváděla, že nebude mít finanční dopady na územní rozpočty. Z dosavadních zkušeností s aplikací novelizovaného zákona územními samosprávnými celky, svazky obcí a dalšími subjekty poskytujícími dotace v režimu předmětného zákona nicméně vyplývá, že při poskytování dotací o malé výši jsou transakční, resp. administrativní náklady nepoměrně vysoké vzhledem k hodnotě poskytnuté dotace. Od přijetí navrhované úpravy se tak očekávají úspory, které nicméně vzhledem k dosud krátké účinnosti novely č. 24/2015 Sb. nelze přesně vyčíslit.
8. Předpokládaný dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná úprava zajišťuje rovné zacházení se všemi subjekty, jichž se dotýká, nemá dopad na rovnost postavení mužů a žen, fyzických osob, ani na podnikatelské prostředí. Navrhované řešení nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. Navrhovaná úprava má pozitivní dopad na činnost neziskových organizací v širokém poli působnosti, jelikož ve vymezených případech umožňuje snazší a rychlejší poskytování dotací.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Úprava nemá dopady ve vztahu k ochraně soukromí či osobních údajů. Návrh žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Vzhledem ke skutečnosti, že se úprava týká velmi malých částek, jsou korupční rizika návrhu zanedbatelná. Přitom pravidla rozpočtové kázně obsažená v § 22 zákona se i nadále uplatní na všechny dotace, včetně dotací nepřesahujících předmětných 50 000 Kč. Co se zveřejňování smluv o poskytování dotace týče, již současná právní úprava vylučuje ze zveřejňování smlouvy v částkách nižších než 50 000 Kč. Navrhovaná úprava tak nemůže vést ke zhoršení možnosti veřejné kontroly.
Čl. I
Navrhuje se vyloučení malých dotací, nepřevyšujících v jednotlivém případě částku 50 000 Kč, z pravidel obsažených v ustanovení § 10a odst. 2 věty první, odst. 3 a odst. 5 až 8 a ustanovení § 10c, a to s cílem snížení administrativní náročnosti jejich poskytování. Udělování těchto dotací se bude nadále řídit pravidly rozpočtové kázně dle § 22 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a příslušnými ustanoveními správního řádu, včetně jeho základních zásad. Vztahovat se na ně budou také zásady poskytování dotací schválené jednotlivými územními samosprávnými celky či dalšími poskytovateli dotací jmenovanými zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Ustanovení § 10a odst. 2 věty druhé ani v případě malých dotací z aplikace vyloučeno nebude. I nadále tak bude platit, že na udělení dotace není právní nárok. V případě nevyhovění žádosti o dotaci se tato skutečnost sdělí žadateli spolu s důvodem nevyhovění v souladu s § 10a odst. 4.
Kritérium, dle kterého se určí, zda se v tom kterém případě jedná o malou dotaci, se navrhuje stanovit stejným způsobem, jakým je rozdělena pravomoc rozhodovat o dotacích mezi zastupitelstvo a radu obce dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). V oblasti dotací se tak režimy těchto dvou zákonů sjednocují. Základním měřítkem se stává, zda dotace v jednotlivém případě nepřesáhne výši 50 000 Kč. Tento jednotlivý případ je přitom v praxi interpretován jako účel dotace. Žadatel tak bude moci v režimu malých dotací získat i dotace v součtu převyšující 50 000 Kč, budou-li se lišit účelem. O poskytování těchto dotací bude rozhodovat rada obce. Pokud však žadatel bude žádat o dotaci, která sama o sobě či v součtu s jinými dotacemi na tentýž účel přesáhne 50 000 Kč, bude se její poskytování řídit pravidly pro dotace velké a rozhodovat bude zastupitelstvo. O takové dotaci bude muset být vždy uzavřena veřejnoprávní smlouva se všemi formálními náležitostmi dle současného znění zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Čl. II
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení tak, jak předpokládá v běžných případech ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
V Praze dne 14. července 2016
Milan Štěch v. r. předseda Senátu