Novela z. - občanský soudní řád

a) Zhodnocení platného právního stavu

Právní úprava elektronického platebního rozkazu je obsažena zejména v ustanovení § 174a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Elektronický platební rozkaz soud může vydat v případě, kdy žalobce podá na elektronickém formuláři podepsaném uznávaným elektronickým podpisem návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž požadované plnění nepřevyšuje 1 000 000 Kč a právo na zaplacení určité částky vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem. Současně pobyt žalovaného musí být znám a elektronický platební rozkaz nesmí být doručován do ciziny.

b) Odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

V současné právní úpravě není stanovena výslovná povinnost vydat elektronický platební rozkaz, a to ani v případě naplnění veškerých zákonných náležitost pro jeho vydání. Rovněž také není zákonem stanovená výslovná lhůta pro vydání elektronického platebního rozkazu. Podle navrhované úpravy by při splnění zákonných náležitostí soud již neměl možnost úvahy, zda vydat elektronický platební rozkaz, nýbrž by měl povinnost tak učinit. Současně je dána lhůta 3 měsíců, během které musí dojít k vydání elektronického platebního rozkazu.

Elektronický platební rozkaz představuje zvláštní typ soudního rozhodnutí, jehož hlavní výhodou má být rychlost a jednoduchost. V řízení o vydání elektronického platebního rozkazu není prostor pro složité právní úvahy, pro řešení komplikovanějších kauz není rozhodnutí ve formě elektronického platebního rozkazu ani určeno. Proto by vydání elektronického platebního rozkazu mělo být při splnění zákonných náležitostí automatické. Touto navrhovanou úpravou přitom nejsou krácena procesní práva žalovaného, protože ten i nadále bude oprávněn podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor a následně se ve věci povede klasické soudní řízení.

Povinnost vydat elektronický platební rozkaz se nebude týkat návrhů, které neobsahují veškeré zákonem stanovené náležitosti, jsou nesrozumitelné nebo neurčité. Tyto návrhy budou v souladu se stávající úpravou odmítnuty.

Již dnes je běžné, že soudy vydávají elektronické platební rozkazy ve velice krátké době. Bohužel stále je relativně mnoho elektronických platebních rozkazů vydáváno ve lhůtě přesahující 3 měsíce od podání návrhu, čímž se výhoda a smysl elektronického platebního rozkazu vytrácí. Podle statistiky bylo například jenom v červenci 2016 vyřízeno 756 elektronických platebních rozkazů v době přesahující 3 měsíce a na vyřízení čekalo 2967 návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu přesahujících lhůtu 3 měsíců.

Stanovení tříměsíční lhůty pro vydání elektronického platebního rozkazu se může jevit jako přísné omezení, avšak jedině tak lze zajistit naplnění smyslu a účelu tohoto institutu, kterým je rychlé soudní rozhodnutí v jednoduché záležitosti spočívající typicky v nezaplacení odebraného zboží nebo poskytnuté služby. Žalobce podávající návrh na vydání elektronického platebního rozkazu by měl oprávněně čekat, že soud v jeho věci vydá rozhodnutí v dané krátké lhůtě tak, aby bylo rychle zajištěno jeho právo na zaplacení určité částky.

Dlouhé čekání na exekuční titul, na jehož základě by žalobce mohl svůj nárok vymáhat, často mívá pro žalobce likvidační důsledky spočívající například v druhotné platební neschopnosti. Obecné instituty řešení nečinnosti orgánů státní správy a soudní soustavy přitom nemají v těchto případech praktický význam.

V případě, že elektronický platební rozkaz nebude vydán v dané tříměsíční lhůtě, může tím být založena odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, nicméně takové případné pozdní vydání nebude mít vliv platnost elektronického platebního rozkazu.

Navrhovaná úprava má tedy za cíl podpořit v praxi základní smysl elektronického platebního rozkazu a omezit negativní důsledky vyplývající z dlouhého čekání žalobce na vydání soudního rozhodnutí.

c) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty obcí a krajů.

d) Soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána i s ústavním pořádkem České republiky.