Novela z. o sociálně-právní ochraně dětí - RJ

1. Zhodnocení platného právního stavu

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále i jen „ZDVOP“) jsou důležitou součástí systému péče o ohrožené děti. Jde o zařízení, která musejí být připravena v jakoukoli hodinu převzít do krátkodobé péče dítě nebo i více dětí v situaci, kdy se o ně vlastní rodiče nemohou postarat. Patří sem mimo jiné případy týrání či zneužívání dětí. Ve ZDVOPech jsou pak děti do té doby, než se najde dlouhodobé řešení jejich situace, ať už jde o návrat do rodiny, pěstounskou péči, adopci či v krajním případě umístění do ústavního zařízení.

Jsou to krizová zařízení, která musejí být neustále k dispozici. Je proto nezbytné, aby fungovala stabilně a předvídatelně. Současná podoba financování jim však neumožňuje zajistit provoz v dlouhodobějším horizontu. Zákon jim totiž přiznává příspěvek pouze za dobu, kdy je v nich umístěné dítě, a to ve výši 22 800 Kč měsíčně. Materiální, technické a personální kapacity, které musí ZDVOPy udržovat připravené pro přijetí ohrožených dětí, nejsou ze strany státu nijak systémově financovány. Podle ZDVOPů se přitom náklady na neobsazené lůžko (zajištění personálu, energií a dalších výdajů) pohybují mezi 18 000 Kč a 26 000 Kč měsíčně.

U ubytovaných dětí pak nejsou propláceny dny, kdy jsou děti na vícedenních pobytech u svých příbuzných, budoucích náhradních rodin či třeba na dětských táborech. Za tyto dny ZDVOPy opět nepobírají žádný příspěvek, ale současně musejí toto místo držet připravené pro dané dítě.

Výše uvedené problémy vedou k tomu, že mnoho zařízení je v existenciální tísni. Nejsou schopna zajistit stabilní personál, protože nemohou učinit dlouhodobou předpověď, zda budou mít na financování zaměstnanců. Musejí se spoléhat na ad hoc dotace a vyrovnávací příspěvky ze státního rozpočtu či rozpočtů územních samosprávných celků. Současný stav financování je podle velké části ředitelů a ředitelek zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dlouhodobě neudržitelný.

Na konci června 2015 byl zaslán strukturovaný dotazník celkem 46 zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tedy téměř všem na území České republiky. Vrátilo se 27 odpovědí, přičemž některé z nich obsahovaly informace o více zařízeních. Odpovědi tak poskytly základní přehled o zhruba třech čtvrtinách zařízení. Otázky směřovaly na schopnost těchto zařízení zajistit stabilní financování, na potíže, které jim současná právní úprava způsobuje, a na problematiku státního příspěvku.

Ukázalo se, že současná legislativní úprava způsobuje potíže všem dotázaným zařízením. Jistou stabilitu mají pouze zařízení zřizovaná kraji či městy – ty totiž významně dofinancovávají provoz ZDVOPů ze svých prostředků.

Zástupci Dětského centra ve Dvoře Králové nad Labem přímo uvedli: „Pokud má organizace pouze ZDVOP, je financování neudržitelné, jelikož státní příspěvek nepokryje všechny výdaje. I náš ZDVOP byl v minulém roce dofinancován 1 milionem korun z provozní dotace na zdravotnické zařízení.“. Při kapacitě 10 dětí tak bylo každé lůžko dofinancováno navíc částkou 100 000 Kč z veřejných zdrojů. ZDVOP při dětském domově (dále jen „DD“)

v Mostě uvádí dotaci 600 000 Kč z Úřadu práce a z různých projektů, bez kterých by nebylo možné financování zajistit.

Téměř ve všech odpovědích se objevila kritika krácení státního příspěvku, pokud je dítě na

tzv. dlouhodobých propustkách. Uvádí, že příspěvky jsou kráceny právě ve chvíli, kdy plní svůj účel, kterým je především práce s rodinou (DD Most, ZDVOP při DD Nová Ves u Chotěboře). Státní příspěvek by byl dostačující pouze v případě, kdyby byl ZDVOP neustále plný a děti by nebyly „na propustkách“ (DD Nová Ves u Chotěboře). Problematické je kvůli krácení příspěvku také zaměstnávání personálu a možnosti plánovat: „Situace ve ZDVOPu je velmi náročná i pro samotné pracovníky, kteří dopředu nevědí, kolik hodin v daném měsíci vůbec odpracují. V zařízení není možné plánovat s nějakým předstihem, pracovníci tedy nemohou počítat se stabilní pracovní dobou, ani příjmem. Pro vedení ZDVOPu je téměř nemožné zajistit stabilní a kvalifikovaný tým pracovníků, které by bylo ještě možné dále vzdělávat a rozvíjet jejich kompetence. Přitom cílová skupina této služby je velice náročná, často jsou k nám umisťovány děti se závažnými výchovnými problémy, děti postrádající citovou stabilitu aj.“ (Slezská diakonie, TIMOTEI Bruntál).

Za současné právní úpravy státní příspěvek pokrývá mezi 48 – 75 % nákladů jednotlivých zařízení, zbytek financí je nutné obstarat jinde. Často se rozpočet zařízení doplácí z krajských či městských rozpočtů.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Současné financování spočívá v příspěvku na ubytované dítě (tzv. příspěvek za pobyt a péči), přičemž příspěvek se nevyplácí ve dny, kdy dítě není v zařízení přítomno. Vzhledem k fluktuaci dětí tak ZDVOPy čelí velké příjmové nestabilitě.

Novelou se způsob státního financování ZDVOPů mění tak, že se státní příspěvek dělí na dvě složky, fixní a variabilní. Fixním příspěvkem se rozumí nově navrhovaný příspěvek za lůžko, který by ZDVOPy pobíraly na každé lůžko a s ním spojené materiální a personální zázemí, a to bez ohledu na to, zda by lůžko právě bylo obsazeno. Navrhovaná fixní výše příspěvku činí 20 000 Kč. Variabilní složkou se rozumí stávající příspěvek za pobyt a péči, jehož výše bude nově odvislá od věku dítěte a bude ji tvořit částka ve výši 4 500 až 6 350 Kč. ZDVOPům bude nadále náležet pouze za dny, kdy bude dítě v zařízení přítomno.

S novým způsobem financování je třeba zabránit nežádoucímu vzniku nadměrného množství zařízení, která, ač nevyužitá, by mohla pobírat příspěvek za lůžko. Navrhuje se tedy i změna povolovacího procesu pro vznik ZDVOPů. Krajský úřad bude nově při udělování pověření pro provoz ZDVOPů posuzovat, zda jsou lůžka v zařízení potřebná. Pokud tomu tak nebude, pověření pro provoz zařízení neudělí. Pokud v kraji potřeba lůžek bude, krajský úřad v pověření na základě aktuální potřeby určí, jaký bude maximální počet lůžek, které bude moci zařízení zřídit. Toto pověření bude uděleno pouze na dobu určitou. Platnost stávajících pověření přitom zanikne 1 rok po nabytí účinnosti této novely a krajský úřad udělí nová pověření jenom tehdy, budou-li jejich kapacity potřebné.

Při pobírání příspěvku budou ZDVOPy muset nadále přesně a pravdivě informovat o aktuálním provozovaném počtu lůžek, na který příspěvek žádají. Tento počet nesmí přesahovat počet lůžek určený v pověření a bude moci být předmětem kontroly ze strany krajského úřadu.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Novela je nezbytná pro systémové, předvídatelné a stabilní financování ZDVOPů. Ty jsou dlouhodobě podfinancovány; státní příspěvek nestačí na pokrytí nákladů na jejich provoz, jeho výše se odvíjí od počtu právě ubytovaných dětí a je tak velmi variabilní a nepředvídatelná. Pro plnohodnotný provoz ZDVOPů a efektivní plnění jejich funkce pečovatele o ohrožené děti je nezbytné, aby byl současný systém financování změněn na systém stabilní, předvídatelný a kontinuální.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie

Předložený návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Mezinárodní smlouvy, předpisy EU a doporučení, kterých se problematika týká, jsou přitom následující:

- Sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte

- Sdělení č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod

- Sdělení č. 34/1998 Sb., o Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí

- Sdělení č. 43/2000 Sb. m. s., o Úmluvě o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení

- Sdělení č.132/2000 Sb. m. s., o Evropské úmluvě o osvojení

- Sdělení č. 66/2000 Sb. m. s., o Evropské úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí

- Sdělení č. 47/2001 Sb. m. s., o přijetí Evropské úmluvy o právním postavení dětí narozených mimo manželství

- Sdělení č. 54/2001 Sb. m. s., o přijetí Evropské úmluvy o výkonu práv dětí

- Sdělení č. 141/2001 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí

- Sdělení č. 90/2002 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (Úmluva č. 182)

- Sdělení č. 91/2005 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o styku s dětmi

- Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (tzv. Brusel II)

- Nařízení Rady (ES) č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

- Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností

- Doporučení RE 4 (1984) o rodičovské zodpovědnosti

- Doporučení RE 6 (1987) o pěstounských rodinách

- Doporučení RE 1286 (1996) o Evropské strategii pro děti

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Návrh novely předpokládá bezprostřední dopad na státní rozpočet ve výši asi 107 milionů korun. Tento nárůst ovšem bude vyrovnán tím, že provoz ZDVOPů nebude muset být nadále

dofinancováván vyrovnávacími příspěvky, dotacemi apod. V souhrnu se tak očekává, že návrh nebude mít negativní dopad na státní ani jiné veřejné rozpočty, v optimální

variantě bude dopad pozitivní, jelikož dojde k úspoře při administraci dotací a dalších mimořádných plateb, kterými musí být v současnosti ZDVOPy dofinancovávány.

Návrh přitom zohlednil různé možnosti financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Varianta, která kombinuje platbu za lůžko s příspěvkem na fyzicky přítomné svěřené dítě, nejlépe umožňuje zajistit stabilitu systému péče o ohrožené děti. Vychází z paušální platby ve výši 20 000 Kč měsíčně na lůžko, která by se v případě fyzické přítomnosti dítěte navýšila za kalendářní měsíc částkou ve výši 4 500 – 6 350 Kč dle věku dítěte, obdobně jako u příspěvku na úhradu potřeb dítěte u pěstounské péče. Tato částka se jeví jako přiměřená na zajištění stravy, hygieny, ošacení, potřeb do školy, zájmové činnosti, cestovného, zdravotní péče a dalších přímých potřeb dítěte.

Níže je vyjádřen stav kapacit, obsazenosti a financování ZDVOPů

Počet dní pobytuPočet dnů Přiznaná částkamimo zařízení nad 2(fyzickáPočet dnů

Rok Měsíc Kapacitaza měsíc v Kčdnypřítomnost)(umístění) 2014 duben 1 233 21 438 840 5 025 28 209 33 234 2014 květen 1 249 21 775 520 4 652 28 652 33 304 2014 červen 1 284 22 481 560 4 804 29 581 34 385 2014 červenec 1 284 20 711 520 6 791 27 252 34 043 2014 srpen 1 284 21 086 200 6 392 27 745 34 137 2014 září 1 255 21 839 360 5 211 28 736 33 947 2014 říjen 1 260 22 227 720 4 736 29 247 33 983 2014 listopad 1 217 21 030 720 3 774 27 672 31 446 2014 prosinec 1 284 19 528 200 6 625 25 695 32 320 2015 leden 1 182 20 786 000 4 584 27 350 31 934 2015 únor 1 185 21 182 720 3 959 27 872 31 831 2015 březen 1 185 21 182 720 4 084 27 872 31 956 Průměr 1 242 21 272 590 5 053 27 990 33 043

Zdroj: MPSV a vlastní výpočty

Průměrně bylo každý měsíc vyplaceno na státním příspěvku 21 272 590 Kč za celkem 27 990 dní pobytu dítěte v zařízení. Každý měsíc nebylo vyplaceno průměrně 5 053 dní kvůli pobytu dítěte mimo zařízení po dobu delší než dva dny, přičemž tento údaj se významně mění s ohledem na vánoční svátky či letní prázdniny.

Finanční náročnost:

Varianta 0

v KčNové financování Rok Měsícměsíčněv Kč měsíčně 2014 duben 21 438 840 30 066 725 2014 květen 21 775 520 30 471 633 2014 červen 22 481 560 31 349 692 2014 červenec 20 711 520 30 903 300 2014 srpen 21 086 200 30 997 792 2014 září 21 839 360 30 607 733 2014 říjen 22 227 720 30 805 675 2014 listopad 21 030 720 29 643 800 2014 prosinec 19 528 200 30 604 875 2015 leden 20 786 000 28 882 083 2015 únor 21 182 720 29 042 133 2015 březen 21 182 720 29 042 133 Průměr 21 272 590 30 201 465

Vzhledem k tomu, že v uvedeném období nedocházelo k dramatickým výkyvům v počtu svěřených dětí, ani v počtu dní pobytu mimo zařízení, dá se očekávat obdobný vývoj i v následujících letech. V případě dobré sociální práce s rodinou by pak mohlo obecně dojít i k nižším nárokům na státní rozpočet, než je uvedeno v následující tabulce:

Varianta 0 vNové financování Kčv Kč Finanční náklady za 1 rok 255 271 080 362 417 575

Rozdíl oproti variantě 0 za

rok 0 107 146 495

Výše uvedený výpočet je potřeba nahlížet také s ohledem na to, že v současnosti je nutné ZDVOPy dofinancovávat z různých dalších finančních zdrojů. Je proto pravděpodobné, že změna financování bude pro veřejné finance v konečném důsledku nulová.

7. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila se senátním návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Navrhuje se vyslovení souhlasu s návrhem zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení, a to zejména s ohledem na potřebnost a důležitost navrhované právní úpravy a v daném kontextu, při zvážení délky legislativního procesu, též s ohledem na blížící se konec 7. volebního období dolní komory v souvislosti s volbami, jež mají být konány na podzim roku 2017.

8. Předpokládaný dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.

Novela má pozitivní sociální dopady, jelikož zajišťuje stabilní, předvídatelné a kontinuální financování ZDVOPů. Novela nemá negativní dopady na podnikatelské ani životní prostředí.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Úprava nemá dopady ve vztahu k ochraně soukromí či osobních údajů. Návrh žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Úprava s sebou nenese korupční rizika.