1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem návrhu je náprava věcně i legislativně nesprávného přechodného ustanovení přijatého zákonem č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V jeho části třinácté došlo ke změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, přičemž v přechodných ustanoveních (čl. XVI bodu 13) k tomuto zákonu bylo nově stanoveno, že „výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“, tedy datem 1. ledna 2016. Tato zařízení však již byla podle předcházejícího znění zákona do provozu uvedena dříve, po skutečném provedení rekonstrukce nebo modernizace. Jejich podpora byla schválena Rozhodnutím Komise SA.35177(2014) o slučitelnosti podpory výroby elektřiny v ČR s pravidly pro poskytování veřejné podpory, a začala jim být operátorem trhu poskytována před 1. lednem 2016. Zároveň v § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb. v části týkající se dopadu rekonstrukce na okamžik uvedení výrobny do provozu se zrušila slova „ , s výjimkou výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW,“. Tímto se fakticky měl potvrdit stav, kdy je pro výše uvedené MVE považováno uvedení do provozu datum ukončení rekonstrukce nebo modernizace. Účelem zákona č. 131/2015 Sb. v otázce podpory pro nově rekonstruované MVE nebylo tedy tuto podporu zastavit, ale naopak tuto podporu zachovat, a to tak, aby tyto rekonstruované výrobny byly považované za výrobny nově uvedené do provozu. Důsledek bodu 13 v čl. XVI přechodných ustanovení zákona č. 131/2015 Sb. je však zcela v rozporu s jeho původním záměrem a od 1. ledna 2016 podpora výroby elektřiny z MVE výrobnám rekonstruovaným v období od 2. října 2013 do 31. prosince 2015 není ze strany operátora trhu poskytována. Nyní navrhovanou změnou bodu 13 v čl. XVI zákona č. 131/2015 Sb. by mělo dojít k legislativně-technické opravě stávajícího nesprávného stavu. Z tohoto pohledu lze oponovat očekávané námitce retroaktivity, neboť naopak dochází k nápravě současné retroaktivní úpravy, odstranění právní nejistoty a k navrácení nároku na podporu (a tedy k ochraně již nabytých subjektivních práv), který již výrobci elektřiny z MVE měli zákonem přiznaný a pobírali jej do 31. prosince 2015. Navrhovanými přechodnými ustanoveními je upraven postup dodatečné kompenzace podpory za elektřinu, která byla v období její výroby od 1. ledna 2016 předmětem podpory, ale operátor ji výrobcům elektřiny nehradil. Z důvodu časové naléhavosti, kdy daný stav výrazně negativně dopadá na dotčené subjekty a ohrožuje jejich existenci a z důvodu, že se jedná pouze o technickou novelu, se navrhuje, aby v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
tato s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku České republiky.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Na právní úpravu řešenou tímto návrhem se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí (ostatní veřejné rozpočty)
Navrhovaná právní úprava, pokud se jedná o náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2016, nebude mít žádný přímý negativní dopad do státního rozpočtu, ani do jiných veřejných rozpočtů a ani nebude mít žádné jiné finanční dopady, neboť v rozpočtu na dotace podpory výroby elektřiny z OZE pro rok 2016 podle nařízení vlády č. 283/2015 Sb., o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2016, a v ostatních platbách hrazených zákazníky v ČR, již byly tyto výdaje předpokládány a je s nimi uvažováno.
V řadě případů by nepřijetím návrhu bylo reálně ohroženo financování již realizovaných rekonstrukcí MVE, kdy v těchto projektech bylo v souladu se zákonem uvažováno s příjmy plynoucími z výroby elektřiny v rekonstruovaných MVE. Celkem se jedná o 62 výroben elektřiny s 88 výrobními zdroji, které nemají od 1. ledna 2016 vyplácenu oprávněnou podporu. Největší skupinu příjemců podpory výroby elektřiny v rekonstruovaných malých vodních elektrárnách jsou správci povodí, tedy státní podniky zajišťující veřejné služby.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii
Návrh zákona není v rozporu s právními akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie ani s legislativními záměry a návrhy předpisů Evropské unie. Návrh je slučitelný s právními předpisy Evropské unie upravujícími poskytování veřejné podpory. Návrh zákona napravuje režim podpory výroby elektřiny v malých vodních elektrárnách, u kterých byla provedena v letech 2013 až 2015 rekonstrukce tak, aby odpovídala právnímu stavu účinnému v době provedení rekonstrukce. Takový režim podpory již přitom byl Evropské komisi notifikován a Evropská komise jej shledala jako slučitelný s vnitřním trhem (rozhodnutí Komise SA.35177(2014) o slučitelnosti podpory výroby elektřiny v ČR s pravidly pro poskytování veřejné podpory).
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, a dopady na životní prostředí
Daná legislativní úprava se dotkne 62 výroben elektřiny s 88 výrobními zdroji, kterým bude přiznán nárok na podporu. Celková výše nyní neposkytované podpory dosahuje pro rok 2016 cca 210 mil Kč. Pokud nebude podpora poskytnuta, hrozí soukromým provozovatelům existenční riziko a nevyplácení podpory soukromým provozovatelům MVE může pro ně mít likvidační důsledky. Pro státní podniky Povodí Ohře, Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Odry a Povodí Moravy může být ohroženo plnění veřejné služby zajišťované a závislé na rozpočtech zahrnujících příjem z podpory MVE. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na životní prostředí.
7. Zhodnocení korupčních rizik
Vzhledem k obsahu právní úpravy nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.
8. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rovné postavení mužů a žen, a proto je z tohoto hlediska neutrální.
K čl. I
Výše navrhovanou změnou zákona č. 131/2015 Sb. by mělo dojít k legislativně-technické opravě stávajícího stavu tak, že tyto rekonstruované zdroje budou považovány za uvedené do provozu ke dni ukončení rekonstrukce či modernizace, což odpovídá skutečnosti i tomu, jak se přistupuje ke všem ostatním zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie. Naopak je zřejmé, že stávající znění čl. XVI bodu 13 citovaného zákona je důsledkem omylu a v rozporu s objektivním stavem věcí.
K čl. II
Přechodná ustanovení následně upravují postup dodatečné kompenzace podpory za elektřinu, která byla v období její výroby předmětem podpory, ale operátor ji výrobcům elektřiny nehradil. Protože v případě podpory ve formě výkupní ceny nelze dodatečně uložit povinnost doplacení kupní ceny za již realizovanou dodávku vyrobené elektřiny, navrhuje se, aby v případě výkupu elektřiny dodatečně uhradil operátor trhu výrobci elektřiny podpory ve výši rovnající se ročnímu zelenému bonusu podle množství vyrobené elektřiny. Za dostatečnou lze považovat 30denní lhůtu poskytnutou operátorovi trhu na úhradu podpory výroby elektřiny. Jednak se jedná o lhůtu, která počíná plynout až od chvíle, kdy operátorovi trhu jsou známa data od výrobce, jednak se na takovou možnost operátor může připravovat již v průběhu legislativního procesu. Především se však jedná o standardní lhůtu, ve které operátor trhu úhradu podpory výrobcům elektřiny poskytuje, a na níž má nastaven svůj informační systém. Zároveň je potřeba vzít do úvahy, že se jedná o omezené finanční prostředky v řádu několika stovek milionů korun, kterými OTE disponuje a že se daná legislativní úprava dotkne pouze omezeného počtu výrobců elektřiny. Neexistuje tedy ani riziko, že by operátorovi trhu jednorázově narostla administrativa v takovém rozsahu, kterou by nebyl schopen zvládnout.
K čl. III
Účinnost zákona je navrhována dnem vyhlášení. Jde o výjimečnou situaci, kdy je včasné nabytí účinnosti rozhodující pro desítky nyní existenčně ohrožených podnikatelů.
V Praze dne 19. října 2016
Milan Štěch v. r. předseda Senátu