1. Zhodnocení platného právního stavu
S účinností od 1. 1. 2010 byla upravena výše sazby spotřební daně z piva. Zvýšení sazby bylo předloženo vládou ČR jako součást ST 917 – zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon byl schválen Parlamentem ČR a vyhlášeného pod číslem 362/2009 Sb. V souvislosti s přípravou návrhu zákona o rozpočtu České republiky na rok 2010 předložila tehdejší vláda návrhy úprav jak příjmových, tak výdajových položek rozpočtu ve snaze zastavit negativní tendenci neúměrného zadlužování státu. Projednáním v Parlamentu ČR však byly výrazně korigovány návrhy na snížení a omezení mandatorních výdajů, zatímco návrhy zvýšení daní byly zachovány. Jakkoli byly některé úpravy sazeb daní navrhovány jako opatření dočasné, zůstaly tyto nezměněny.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Návrh skupiny poslanců upravuje s účinností od 1. května 2017 sazby daně z piva tak, aby byl naplněn příslib navrácení sazby daně zpět. Předkladatelé svým návrhem zároveň reflektují proměny spotřebitelského chování a současné trendy moderního pivovarnictví. Návrh zcela navrací sazbu daně u nejmenších nezávislých pivovarů ve snaze podpořit jejich další rozvoj ale i rozvoj měst a regionů v jejich působnosti. Návrh vychází z přirozených omezení malých – regionálních trhů a navrhovatelé chtějí podpořit další růst pestrosti českého pivního trhu. Snížení daně je tak odstupňováno dle výstavu a kategorií, které zná již současný zákon a které byly přijaty v prosinci 1994 a platí od roku 1995.
Srovnání sazeb daně z piva: (dnes platný stav / nově navržený).
ZákladníDo 10 000 hl 10.000 -50.000 -100.000 -150.000 - sazba50.000100.000150.000200.000
Dnes platná
32,00 16,00 19,20 22,40 25,60 28,80
Od. 1. 5.
26,80 12,00 14,60 17,40 20,00 22,80
Srovnání sazeb daně z piva: (stav platný před 1. 1. 2010 / nově navržený).
ZákladníDo 10.000 hl 10.000 –50.000 –100.000 –150.000 – Sazba50.000100.000150.000200.000
do 1.1. 2010
24,00 12,00 14,40 16,80 19,20 21,60
od 1.5. 2017
26,80 12,00 14,60 17,40 20,00 22,80
Rozdíl:
+ 2,80 0,00 + 0,20 + 0,60 + 0,80 + 1,20
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Vláda při návrhu změn sazeb spotřební daně z piva účinných od 1. 1. 2010 počítala s navýšením výnosu daně o zhruba 1,2 mld. Kč. Jako většina podobných úprav i tato změna zákona prošla prostředím změn spotřebitelského chování. Nelze ani tvrdit, že k němu vedlo právě a jen zvýšení předmětné daně – respektive růst konečné spotřebitelské ceny. Výsledný fiskální, zejména však národohospodářský, efekt se tak vzdálil zamýšlenému cíli. Pivní trh prochází velmi dynamickými změnami. Základní charakteristikou je stagnace celkového výstavu piva (mírný růst roku 2016 - avšak podílem rostoucího exportu) a nástup nových kategorií piv a míchaných nápojů, zvyšuje se pestrost kategorie prémiových značek. Konzumace piva se přesouvá z restaurací a příležitostných společenských a kulturních akcí do domácností spotřebitelů. S rostoucí životní úrovní roste i obliba jiných druhů obalů. Předpokládaný vyšší výběr spotřební daně byl tedy ve výsledku korigován poklesem zaměstnanosti a snížením potenciálu synergického efektu ekonomického výkonu celého pivovarnického sektoru. Zde je nutné připomenout přímou vazbu pivovarnictví na zemědělskou prvovýrobu.
Návrh předkladatelů chce podnítit nejnovější trendy trhu, zejména význam malých pivovarů ve městech a regionech a jejich další růst. Za výhodný, především z pohledu lokální stability zaměstnanosti, považují vznik nových pracovních míst v menších a velmi dynamických firmách „rodinného“ typu.
Čistý výpadek z výnosu SD předkladatelé odhadují do 500 mil. Kč pro období celého roku. Výpadek příjmů roku 2017 by tedy byl korigován omezenou časovou účinností. Celkové krátkodobé saldo však bude spíše nulové a dlouhodobý efekt bude pro veřejné rozpočty příznivý. V případě, kdy by nebylo snížení SD promítnuto do spotřebitelských cen, podílel by se stát na vyšší přidané hodnotě pivovarů růstem výběru příslušné DPH ihned! Takto by se objem krátkodobého výpadku příjmu z daní snížil. Nutno podotknout, že takové chování pivovarů nelze vyloučit jakkoli ho předkladatelé nepreferují.
Navržené snížení SD – zejména jeho strukturální rozlišení dle objemu výstavu piva - podávají navrhovatelé také jako nepřímou formu kompenzace dopadů zavedení EET na pivovary a restaurace. Pivovarská produkce má výrazný podíl na objemu obratů restaurací. Zatímco v luxusních podnicích může činit „pouze“ do 10%, na venkově přesáhne i 60% obratu. Je tedy zcela jisté, že zavedením obchodních překážek, regulací a zvýšením nákladů podnikatelů z titulu zavedení EET, dojde k přímému tlaku na redistribuci takových vícenákladů mezi pivovarníky, restauratéry a zákazníky.
Snížení SD dává spravedlivou příležitost takové „dohody“ o dělbě nákladů dosáhnout. Takový kontext dále podtrhuje platnost struktury navrženého snížení daně. Pro nejmenší pivovary s nižší přidanou hodnotou práce a vyšším podílem nákladů na 1 hl. piva je navržené snížení nejvyšší, zatímco u „průmyslových“ pivovarů pak navržené snížení nekopíruje úroveň zdanění z roku 2009.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná úprava zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Změna zákona nevykazuje žádné znaky pravé retroaktivity a respektuje princip předvídatelnosti práva.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a její slučitelnost s právními akty EU.
Navrhovaná novela zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy, jimiž je Česká republika vázána, a je plně slučitelná s právem ES/EU.
II. Zvláštní část:
Čl. I.: V paragrafu 85 zákona se mění základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr
Čl. II: Účinnost zákona je navrhována ke dni 1. května 2017.
V Praze, dne 9. 11. 2016
Předkladatelé:
Ing. Zbyněk Stanjura v. r.
Mgr. Jana Černochová v. r.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL. M. v. r.
Mgr. Ivan Adamec v. r.
Ing. Petr Bendl v. r.
Mgr. Bc. Radim Holeček v r.
Ing. Vladislav Vilímec v. r.
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. v. r.
RNDr. Jan Zahradník v. r.
Marek Benda v. r.
Ing. Jana Fischerová, CSc. v. r.
Ing. Adolf Beznoska v. r.
JUDr. Pavel Blažek, Ph. D. v. r.
Miroslava Němcová v. r.
Prof. Ing. Simeon Karamazov, Dr. v. r.
Martin Novotný v. r.