Článek 79 odst. 2 Ústavy České republiky předpokládá, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upraví zákon. Tímto zákonem je zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 28. května 2002. S výjimkou vyjmenovaných ustanovení, a to § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, dosud nenabyl úplné účinnosti. Nabytí jeho úplné účinnosti bylo v průběhu 11 let celkem
pětkrát odloženo, naposledy zákonem č. 445/2011 Sb. na den 1. ledna 2015.
Zákon č. 218/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů se navrhuje po více než 11 letech
změnit návrhem zákona o změně zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/2002 Sb., s výjimkou částí třicáté třetí a třicáté čtvrté (čl. XXXIII a čl.
XXIV – změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, a zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění
pozdějších předpisů), byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 12. července 2002, ale účinnosti dosud
nenabyl.
Za dobu více než 11 let se právní řád České republiky změnil natolik, že je důvodné zákon č. 309/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou částí třicáté třetí a třicáté čtvrté,
zrušit a nahradit novým návrhem zákona, a to návrhem zákona o změně zákonů souvisejících se zákonem o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, organizačních věcech služby těchto zaměstnanců a organizačních věcech zaměstnávání zaměstnanců ve správních úřadech (zákon o státní službě).
. Tímto návrhem zákona má dojít k organickému začlenění zákona o státní službě do právního
řádu České republiky.
Právní úprava občanské státní služby má zakládat veřejnoprávní režim fyzické osoby – státního zaměstnance k České republice jako zaměstnavateli s tím, že ve věcech služebního poměru bude jménem České republiky vystupovat příslušný vedoucí státní zaměstnanec- představený, který bude služebním orgánem (§ 9a zákona o státní službě). Jedná se o masivní zásah do dosavadních pracovněprávních vztahů, proto je potřebné zajistit začlenění zákona o státní službě do právního řádu České republiky v téže časové rovině.
S ohledem na značný počet zákonů, které se navrhuje změnit, se předkládá samostatný návrh zákona, protože začlenit možné změny do návrhu změn zákona č. 218/2002 Sb. by nebylo transparentní a zmenšilo by jeho přehlednost.
Návrhem zákona se v části první novelizuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, tak aby úprava jmenování a odvolání vedoucích dalších ústředních orgánů státní správy byla v souladu s návrhem zákona o státní službě.
Návrh zákona dále obsahuje čtyři tematické okruhy.
V prvním okruhu jsou soustředěny změny zákonů, vztahující se k ústředním správním
úřadům, jejichž vedoucí obsazuje podle stávající úpravy na základě jmenování prezident republiky. Prezident republiky je rovněž odvolává.
Jde o:
a) část sedmnáctou (čl. XVII – změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě),
b) část dvacátou první (čl. XXI – změna zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) a
c) část třicátou první [čl. XXXI – změna zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon)].
Ve druhém okruhu jsou ústřední správní úřady, jejichž vedoucí obsazuje podle stávající
úpravy na základě jmenování vláda, jakož i zvláštní kontrolní orgány. Vláda je rovněž odvolává.
Jedná se o:
a) část třetí (čl. III – změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě),
b) část sedmou (čl. VII – změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech),
c) část jedenáctou (čl. XI – změna zákona č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví),
d) část čtrnáctou (čl. XIV – změna zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv),
e) část dvacátou druhou [čl. XXII – změna zákona č. 18/1997 Sb. (atomový zákon)],
f) část třicátou (čl. XXX – změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví),
g) část třicátou druhou (čl. XXXII – změna zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání),
h) část třicátou třetí (čl. XXXIII – změna zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě),
i) část čtyřicátou [čl. XL – změna zákona č. 127/2005 Sb. (zákon o elektronických komunikacích)],
j) část čtyřicátou druhou (čl. XLII – změna zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) a
k) část čtyřicátou sedmou (čl. XLVII – změna zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky).
Ve třetím okruhu jsou soustředěny ostatní v zásadě podřízené správní úřady, jejichž
vedoucí na základě jmenování obsazuje zpravidla člen vlády.
V některých z těchto zákonů se navrhují změny, které konstituují některé tyto instituce jako správní úřady, protože těmito správními úřady již jsou podle jedněch zákonů, ale podle zákonů upravujících jejich působnost a pravomoci nikoli.
Jiné instituce, které jsou podle stávající úpravy jen organizačními složkami České republiky-státu (viz zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), se navrhuje konstituovat jako správní úřady. Jde především o Českou správu sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení.
Jde o:
a) část druhou (čl. II – změna zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci),
b) část čtvrtou (čl. IV – změna zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa),
c) část šestou (čl. VI – změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení),
d) část dvanáctou (čl. XII – změna zákona č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů),
e) část třináctou (čl. XIII – změna zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví),
f) část šestnáctou (čl. XVI – změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách),
g) část sedmnáctou (čl. XVII – změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě),
h) část osmnáctou (čl. XVIII – změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě),
i) část dvacátou třetí (čl. XXIII – změna zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví),
j) část dvacátou čtvrtou (čl. XXIV – změna zákona č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko),
k) část dvacátou pátou (čl. XXV – změna zákona č. 166/1999 Sb. veterinární zákon),
l) část dvacátá šestou (čl. XXVI – změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí),
m) část dvacátou osmou (čl. XXVIII – změna zákona č. 154/2000 Sb. plemenářský zákon),
n) část dvacátou devátou (čl. XXIX – změna zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky),
o) část třicátou (čl. XXX – změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví),
p) část třicátou pátou (čl. XXXV – změna zákona č. 146/2002 Sb., Státní zemědělské a potravinářské inspekci),
q) část třicátou šestou (čl. XXXVI – změna zákona č. 147/2002 Sb. zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském),
r) část třicátou sedmou (čl. XXXVII – změna zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě),
s) část třicátou devátou (čl. XXXVIX – změna zákona č. 561/2004 Sb. školský zákon),
t) část čtyřicátou první (čl. XLI – změna zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce),
u) část čtyřicátou druhou (čl. XLII – změna zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti),
v) část čtyřicátou čtvrtou (čl. XLIV – změna zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech),
w) část čtyřicátou pátou (čl. XLV – změna zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky),
x) část čtyřicátou sedmou (čl. XLVII – změna zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky) a
y) část čtyřicátou devátou (čl. XLIX – změna zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu).
Ve čtvrtém okruhu jsou soustředěny změny ostatních zákonů – odhlížeje od tzv.
lustračního zákona – které se dotýkají právních vztahů budoucích státních zaměstnanců spočívajících v jejich pojištění, zejména v záležitostech nemocenského pojištění, důchodového pojištění a zdravotního pojištění, a dále v neslučitelnosti některých funkcí se státní službou.
Jedná se o:
a) část pátou (čl. V – změna zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky),
b) část šestou (čl. VI – změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení),
c) část osmou (čl. VIII – změna zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky),
d) část devátou (čl. IX – změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti),
e) část desátou (čl. X – změna zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění),
f) část patnáctou (čl. XV – změna zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem),
g) část devatenáctou (čl. XIX – změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře),
h) část dvacátou (čl. XX – změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění),
i) část dvacátou sedmou (čl. XXVII – změna zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů),
j) část třicátou čtvrtou (čl. XXXIV – změna zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí),
k) část třicátou osmou (čl. XXXVIII – změna zákona č. 500/2004 Sb., správní řád),
l) část čtyřicátou třetí (čl. XLIII – změna zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění),
m) část čtyřicátou šestou (čl. XLVI – změna zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření),
n) část čtyřicátou osmou [čl. XLVIII – změna zákona č. 90/2012 Sb. (zákon o obchodních korporacích)] a
o) část padesátou (čl. L – změna zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních).
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah návrhu zákona
Změny navrhované návrhem zákona o změně zákonů souvisejících se zákonem o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, organizačních věcech služby těchto zaměstnanců a organizačních věcech zaměstnávání zaměstnanců ve správních úřadech (zákon o státní službě) nemají samy o sobě finanční dosah, neboť jsou důsledkem změn
zákona č. 218/2002 Sb.
K čl. II, IV, VII, X, XIII, XVI, XVII, XVIII, XXIII, XXIV, XXV, XXVI, XXVIII, XXIX, XXX, XXXI, XXXV, XXXVI, XXXVII, XXXIX, XLI, XLII, XLIV, XLV, XLVII, XLIX
– třetí okruh
V zákonech, které se navrhuje ve výše uvedených článcích změnit, jde především – jak už bylo uvedeno – o správní úřady, jejichž vedoucí podle stávající úpravy na základě jmenování obsazuje zpravidla člen vlády.
V zájmu odpolitizování výkonu státní správy ve správních úřadech jde o změny spočívající v tom, že jmenování a odvolání vedoucích státních zaměstnanců – představených se bude řídit ustanoveními zákona o státní službě.
V některých zákonech se navrhují změny, které konstituují některé úřady jako správní úřady, protože těmito správními úřady již jsou podle jedněch zákonů, ale podle zákonů upravujících jejich působnost a pravomoci nikoli.
Jiné instituce, které jsou podle stávající úpravy organizačními složkami České republiky- státu, se navrhuje konstituovat jako správní úřady
Organizační struktury služebním úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. IV bod 2).
V čl. VI bod 1 se Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení konstituují jako správní úřady. Tyto instituce vykonávají podle jiných zákonů státní správu na úseku nemocenského a důchodového pojištění.
Tak jako v jiných správních úřadech budou v České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení vykonávat službu státní zaměstnanci podle zákona o státní službě a pracovat další zaměstnanci v pracovním poměru (čl. VI bod 3).
Organizační struktury služebním úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. VI bod 5).
Navrhuje se stanovit místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu ke státním zaměstnancům (čl. VI bod 6).
V čl. VI bod 7 se navrhuje stanovit příslušnost služebního úřadu při provádění důchodového pojištění státních zaměstnanců.
V případě vedoucích státních zaměstnanců – představených v zeměměřickém úřadu, inspektorátech a katastrálních úřadech se bude postupovat podle zákona o státní službě (čl. VII).
Organizační struktury služebním úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. XII bod 2 – změna zákona č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů).
V čl. XIII bod 1 (změna zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví) se navrhuje zrušit pro nadbytečnost poznámku pod čarou č. 1; jde o legislativně technickou úpravu.
Organizační struktury služebním úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. XIII bod 3).
V případě ředitele drážního úřadu (čl. XVI bod 1 – změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách) jde o postup podle ustanovení zákona o státní službě.
Organizační struktury služebním úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. XVI bod 3).
V čl. XVII bodu 1 (změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě) se navrhuje, aby nejen v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, bylo stanoveno, že Český statistický úřad je ústředním správním úřadem, ale aby to bylo uvedeno i v zákoně o státní statistické službě, který stanoví působnost Českého statistického úřadu.
Organizační struktury služebním úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. XVIII bod 2 – změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě).
U státních zaměstnanců a zaměstnanců v Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí (čl. XXVI bod 2) se navrhuje v případě zachovávání povinnosti mlčenlivosti legislativně technické zpřesnění spočívající v tom, že se pojem „pracovněprávní vztah“ navrhuje nahradit pojmem „pracovní vztah“, který zahrnuje jak služební poměr státního zaměstnance tak i základní pracovněprávní vztahy.
V čl. XXVIII (změna zákona č. 154/2000 Sb. plemenářský zákon), pokud jde o ředitele České plemenářské inspekce, půjde o vedoucího státního zaměstnance – představeného ve služebním poměru, zmínku o tom, že je v pracovním poměru k České plemenářské inspekci, která je navíc nesprávná, je třeba vypustit.
V případě zástupce hlavního hygienika České republiky bude-li toto služební místo na základě systemizace vytvořeno, se bude postupovat podle ustanovení zákona o státní službě. Stejně tomu bude i v případě ředitele krajské hygienické stanice (čl. XXX – změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).
Pokud jde o Státní energetickou inspekci, navrhuje se v čl. XXXI bod 5 stanovit, že se jedná o správní úřad s tím, že na ústředního ředitele, který stojí v jeho čele, se budou vztahovat ustanovení zákona o státní službě.
Organizační struktury služebních úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. XXXV – změna zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci).
Organizační struktury služebních úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby (čl. XXXVI bod 2 – změna zákona č. 147/2002 Sb. zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).
Ve změně zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce – čl. XLI bodu 1 (změna § 2 odst. 4) se navrhuje stanovit, že Státní úřad inspekce práce je nadřízeným služebním úřadem vůči oblastním inspektorátům práce.
V čl. XLII změna zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, (§ 136 odst. 1) se navrhuje stanovit, aby nejen v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, bylo stanoveno, že Národní bezpečnostní úřad je ústředním správním úřadem, ale aby to bylo uvedeno i v zákoně o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, který stanoví působnost Národního bezpečnostního úřadu.
Podle čl. XLVII bodu 2 změna zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, (§ 3 odst. 3) se jmenování a odvolání zástupce generálního ředitele Generálního finančního ředitelství a vedoucího útvaru interního auditu tohoto správního úřadu bude řídit zákonem o státní službě.
K čl. XVII, XXI a XXXI – první okruh
Podle dosavadní právní úpravy jmenuje a odvolává předsedu Českého statistického úřadu, předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a předsedu Energetické regulačního úřadu na návrh vlády prezident republiky. Totéž platí i o odvolání.
V zájmu odpolitizování výkonu státní správy se navrhuje, aby předsedu České statistického úřadu, předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a předsedu Energetické regulačního úřadu prezident republiky jmenoval a odvolával prezident republiky na návrh vlády s tím, že jejich výběr bude zabezpečovat generální ředitel státní služby podle zákona o státní službě.
K čl. VII, XI, XIII, XIV, XXX, XXXII, XXXIII, XL a XLII – druhý okruh
Podle stávající úpravy jmenuje a odvolává vedoucí ústředních správních úřadů vláda, není- li to v působnosti prezidenta republiky.
V zájmu odpolitizování výkonu státní správy se navrhuje, aby vedoucí ústředních správních úřadů jmenoval a odvolával zástupce generálního ředitele státní služby s tím, že bude postupovat zákona o státní službě. Jejich výběr, jmenování a odvolání se bude řídit zákonem o státní službě, protože půjde o státní zaměstnance.
V čl. XXII [změna zákona č. 18/1997 Sb. (atomový zákon)], který se týká předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jsou provedeny rovněž nezbytné legislativně technické úpravy vyvolané vložením nového odstavce 2 do § 3.
To, co bylo uvedeno o vedoucích ústředních orgánů státní správy, platí rovněž v případě hlavního hygienika České republiky a jeho zástupce (čl. XXX bod 1 – změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 302/2011 Sb., je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ústředním správním úřadem.
Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 218/2002 Sb. se tento zákon nevztahuje na členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zákon o státní službě tuto úpravu zachovává.
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zajišťuje její Úřad. Na státní zaměstnance zařazené k výkonu státní služby v tomto úřadu se však zákon o státní službě bude vztahovat (čl. XXXII – změna zákona č. 231/2001 Sb.).
Vedoucího Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bude jmenovat a odvolávat zástupce generálního ředitele státní služby (§ 11 odst. 4 změny zákona č. 231/2001 Sb.).
Také v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, se navrhuje, aby služební místa některých státních zaměstnanců obsazoval jmenováním a odvolával je zástupce generálního ředitele státní služby (čl. XXXIII).
Půjde o vedoucího útvaru interního auditu v
a) Ministerstvu financí,
b) ministerstvu, které je správcem kapitoly státního rozpočtu,
c) Úřadu vlády, který je správcem kapitoly státního rozpočtu a
d) ústředním správním úřadu, který je správcem kapitoly státního rozpočtu.
Rovněž v případě jednotlivého státního zaměstnance, který bude zajišťovat interní audit, se bude postupovat podle zákona o státní službě (čl. XXXIII bod 3).
K čl. V, VIII, IX, XV, XIX, XX, XXVII, XXXIV, XVIII, XLIII, XLVI, XLVIII a L – čtvrtý okruh
V čl. V (změna zákona č. 451/1991 Sb., tzv. lustrační zákon) se navrhuje stanovit, že se bude tento zákon vztahovat výlučně na služební místa představených. Která místa jsou služebními místy pro představené, stanoví § 9 odst. 1 a 2 zákona o státní službě.
Podle § 1 odst. 3 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 426/2003 Sb., je tato instituce správním úřadem.
Na občanské zaměstnance Vězeňské služby se v současné době vztahuje zákoník práce. Na ty občanské zaměstnance, kteří budou vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě, se bude vztahovat zákon o státní službě (čl. VIII) a na ostatní zaměstnance ve Vězeňské službě se bude vztahovat zákoník práce.
V případě změn v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, (čl. IX), jde o promítnutí potřebných změn ve vztahu ke státním zaměstnancům, pokud jde o jejich nemocenské a důchodové pojištění.
V čl. I bod 1 jde o legislativně technickou změnu, která zpřesňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 1.
Mezi poplatníky pojistného je třeba zařadit státní zaměstnance podle zákona o státní službě (čl. I bod 2).
V čl. X se navrhuje provést změnu zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Změna uvedená v čl. X (vložení nového § 22 do zákona č. 592/1992 Sb.) se se vymezuje, že v případě státních zaměstnanců podle zákona o státní službě se jejich zaměstnavatele považuje služební úřad, ve kterém jsou zařazeni k výkonu státní služby.
V čl. XV (změna zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem – § 27 odst. 5) se navrhuje stanovit, že příspěvek na penzijní připojištění může být hrazen i za státní zaměstnance podle služebního zákona.
Stejnou záležitost řeší i čl. XLVI ve změně zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
V čl. XIX (změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) se navrhuje, pokud jde o zachování povinnosti mlčenlivosti legislativně technické zpřesnění spočívající v tom, že se pojem „pracovněprávní vztah“ navrhuje nahradit pojmem „pracovní vztah“, který zahrnuje jak služební poměr státního zaměstnance tak i základní pracovněprávní vztahy.
Změnou poznámky pod čarou č. 5b v § 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (čl. XX) se sleduje legislativně technické zpřesnění, protože zkrácený název zákona č. 218/2002 Sb. se navrhuje změnit na „zákon o státní službě“.
Čl. XXVII (změna zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů) a čl. XXIV (změna zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) se sleduje zajistit neslučitelnost funkcí v zastupitelstvech krajů a v zastupitelstvech obcí v návaznosti na ustanovení § 35 odst. 1 písm. k) zákona o státní službě.
Změnou zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (čl. XXXVIII) je potřebné akcentovat skutečnost, že postavení státního tajemníka v ministerstvu a v Úřadu vlády se navrhuje oproti původnímu vymezení podle zákona č. 218/2002 Sb. změnit. Státní tajemník by měl napříště působit pouze v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců, nikoli generálně ve všech věcech výkonu státní správy ministerstva nebo Úřadu vlády.
V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (čl. XLIII bod 1) se navrhuje v § 5 zahrnout státní zaměstnance podle zákona o státní službě do výčtu pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění.
V čl. XLVIII bod 2 se navrhuje legislativně technické zpřesnění, pokud jde o změnu zkráceného názvu zákona č. 218/2002 Sb. na „zákon o státní službě“.
Změnou v čl. XLVIII bod 3 se sleduje návaznost v nemocenském pojištění mezi pracovním poměrem zaměstnance a služebním poměrem státního zaměstnance.
Změnou zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) v čl. XLVIII se sleduje úprava odpovědnostních vztahů České republiky-státu, pokud jde náhradu újmy, která vznikla činností státního zaměstnance, který byl služebním úřadem vyslán do orgánu obchodní korporace v návaznosti ustanovení § 65 zákona o státní službě, jakož i odpovědnosti za vzniklou újmu podle zákona o státní službě.
V čl. L (změna zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) se sleduje zajistit, aby se díl 7 zákona č. 292/2013 Sb., vztahoval nejen na věci voleb rady zaměstnanců, voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také na věci voleb rady státních zaměstnanců podle zákona o státní službě a věci voleb zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu státní služby.
K čl. LI – Účinnost
Navrhuje se stanovit účinnost zákona o změně zákonů souvisejících se zákonem o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, organizačních věcech služby těchto zaměstnanců a organizačních věcech zaměstnávání zaměstnanců ve správních úřadech (zákon o státní službě), tak aby byla stejná jako v případě změn zákona č. 218/2002 Sb.
V Praze dne 15. ledna 2014
Ing. Jiří Rusnok, v. r. předseda vlády
Ing. František Koníček, v. r. ministr práce a sociálních věcí