1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 vyhlásila vláda podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, pro území České republiky nouzový stav od 14:00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů, a to z důvodu ohrožení zdraví na území České republiky. Vláda následně usnesením ze dne 9. dubna 2020 prodloužila trvání nouzového stavu do dne 30. dubna 2020. Vláda usnesením ze dne 30. dubna 2020 opětovně prodloužila trvání nouzového stavu do dne 17. května 2020. V rámci vyhlášeného nouzového stavu byla realizována řada omezujících opatření, která měla negativní dopad na ekonomickou situaci obyvatel. Řada mimořádných opatření navíc zůstala v platnosti i po skončení nouzového stavu. Vedle přímých ekonomických dopadů má pandemie koronaviru též významný dopad na duševní zdraví obyvatel (příznaky deprese, úzkosti a další).
Mnohé domácnosti byly postiženy vysokým propadem příjmů. Jednou z nejvíce zasažených skupin jsou rodiče – samoživitelé, tj. osamělí rodiče, kteří pečují o nezaopatřené dítě nebo děti. Dle veřejně dostupných průzkumů velká část samoživitelů přišla v důsledku krize o práci nebo se zadlužila. Situace je o to vážnější, jelikož matky samoživitelky tvoří vedle seniorek druhou nejohroženější skupinu ohroženou chudobou. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 celkem 179 506 rodin, kde žilo dítě jen s jedním rodičem. V roce 2018 uspořádal Klub svobodných matek průzkum, kdy jedna třetina respondentů uvedla, že jejich měsíční příjmy jsou nižší než 10 000 Kč. Podle studií se v případě samoživitelů jedná především o matky, které pečují o děti po většinu času. S nepříznivou finanční situací se v důsledku pandemie potýkali nebo stále potýkají také mnozí rodiče s malými dětmi, kteří představují další ohroženou skupinu. Za osamělého rodiče se dle § 7 odst. 7 zákona č. 117/1995. Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“) považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (§ 7 odst. 1) nebo s osobou uvedenou v § 7 odst. 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství. Za nezaopatřené dítě se dle § 11 zákona o státní sociální podpoře považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost (posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.
Pomoc státu rodinám s dětmi nepochybně představuje jeden z důležitých pilířů moderního státu. Rodiny s dětmi nejsou bez pomoci státu, za zákonem stanovených podmínek jsou kryty dávkami státní sociální podpory, kdy mohou pobírat rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, porodné nebo příspěvek na bydlení, osamělí rodiče v nepříznivé finanční situaci mohou být zabezpečeni rovněž dávkami pomoci v hmotné nouzi a podobně. Nehledě na výše uvedené je třeba zohlednit, že samoživitelé a rodiny s malými dětmi si prošly náročným obdobím, jehož dopady někteří z nich stále silně pociťují, a proto se navrhuje rozšířit státem poskytovanou sociální pomoc a poskytnout postiženým rodinám jednorázový příspěvek ve výši 6 000 Kč.
2. Vysvětlení principů navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava reaguje na aktuální dopady související se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2, kdy jednu z nejvíce zasažených skupin, co se týče nepříznivých dopadů finančních i v oblasti duševního zdraví, jsou rodiče – samoživitelé, tj. osamělí rodiče, kteří pečují o nezaopatřené dítě nebo děti, a rodiny s malými dětmi.
Cílem navrhovaného opatření je prostřednictvím mimořádného příspěvku zmírnit výše popsané negativní dopady, které dolehly na rodiče s malými dětmi. Navrhuje se poskytnout těmto postiženým rodinám jednorázový mimořádný příspěvek ve výši 6 000 Kč.
Smyslem návrhu zákona je současně podpořit rodiče – samoživitele a rodiče s malými dětmi, kteří se náhle a nečekaně ocitli ve svízelné situaci, poskytnout jim podporu a určitou dávku solidarity a jistoty v této nelehké době.
Mimořádný příspěvek je navrhován jako sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát. Požadavkem je poskytnout mimořádný příspěvek rodinám rychle a jednoduše bez nadbytečné administrativní zátěže. K tomu je nezbytná odpovědnost i samotných oprávněných osob. Oprávněné osoby proto budou v rámci žádosti o poskytnutí mimořádného příspěvku vyplňovat též čestné prohlášení, v němž prohlásí, že splňují veškeré zákonem stanovené podmínky pro přiznání nároku na mimořádný příspěvek, aniž by musely cokoli dalšího dokládat. V návrhu zákona bylo upuštěno od faktického prokazování jednotlivých podmínek s ohledem na snahu vyvážit administrativní náročnost a efektivitu přijímaného opatření.
Pomoc má být snadno dostupná a rychlá, čehož má být dosaženo tím, že působnost k vyřízení žádostí a vyplacení mimořádného příspěvku bude svěřena Úřadu práce České republiky prostřednictvím krajských poboček nebo pobočky pro hlavní město Prahu. Úřad práce jakožto orgán státní sociální podpory a orgán pomoci v hmotné nouzi poskytuje ostatní nepojistné sociální dávky, tudíž má v této oblasti zkušenost a současně má k dispozici potřebné údaje nebo důkazy.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 32 odst. 1, 5 a 6 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb.), podle kterého jsou rodičovství a rodina pod ochranou zákona. Rodičům, kteří pečují o děti, je zaručeno právo na pomoc státu, přičemž podrobnosti stanoví zákon.
Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky testu proporcionality, neboť přijatá opatření jsou vhodná k dosažení právní úpravou sledovaného účelu a mohou vést k zákonem sledovanému cíli. Navrhovaný zákon je souladný s ústavním principem rovnosti (jak neakcesorické, tak akcesorické), neboť mimořádný příspěvek je poskytován vymezenému okruhu osob při splnění nediskriminačních podmínek. Je nutno vzít v potaz i to, že Česká republika realizovala nebo realizuje programy na pomoc jednotlivým kategoriím osob, které jsou stiženy negativními ekonomickými dopady v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2, a to jak podnikatelským subjektům, tak i domácnostem.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dopad na státní rozpočet Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 celkem 179 506 domácností osamělých rodičů. Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2019 pobíralo rodičovský příspěvek přibližně 284 900 rodičů. Vycházejíce z předpokladu, že počet osamělých rodičů a rodičů pobírajících rodičovský příspěvek je v roce 2020 srovnatelný s uvedenými statistikami za rok 2018 a 2019, se dopady na státní rozpočet tak očekávají v maximální výši 3 miliardy korun českých.
Dopad na ostatní veřejné rozpočty Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.
7. Předpokládaný dopad na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na činnost územních samosprávných celků.
8. Předpokládané sociální dopady
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopady na rodiče s dětmi, kteří splňují podmínky nároku na mimořádný příspěvek.
9. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí, neboť se této oblasti nedotkne.
10. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na rovnost žen a mužů a nemá negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť dávku bude moci čerpat oprávněný rodič bez ohledu na pohlaví. Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Při podání žádosti o mimořádný příspěvek budou zpracovávány osobní údaje oprávněné osoby, žadatele o mimořádný příspěvek, nezaopatřeného dítěte a případně dalších společně posuzovaných osob. Tyto osobní údaje budou součástí informačního systému o mimořádném příspěvku Ministerstva práce a sociálních věcí. S těmito údaji budou pracovat zaměstnanci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a úředníci Úřadů práce, a to pouze v rozsahu stanoveném zákonem, a to především za účelem plnění zákonných povinností či zákonem svěřených úkolů a v rozsahu, způsobem a po dobu stanovenými právními předpisy. Nutno doplnit, že již nyní jsou osobní údaje žadatelů o ostatní nepojistné sociální dávky vedeny v systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a při zpracování údajů postupuje v souladu s tímto nařízením.
12. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti.
13. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná opatření této oblasti nijak nedotknou.
14. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Navrhovanou právní úpravu je žádoucí přijmout s největším možným urychlením tak, aby se k osamělým rodičům a rodinám s malými dětmi, z nichž mnozí se aktuálně potýkají s tíživou finanční situací, dostala státní pomoc ve formě jednorázového mimořádného příspěvku co nejrychleji. Proto se dle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s navrhovanou úpravou již v prvním čtení.
K § 1
Úvodní ustanovení vymezuje předmět zákona, tj. jednorázový mimořádný rodičovský příspěvek jako sociální dávku, jehož účelem je přispět ke zmírnění negativních dopadů souvisejících s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 vůči postiženým rodinám s dětmi, které jsou vymezeny v § 2 návrhu zákona.
K § 2
Návrh zákona vymezuje okruh oprávněných osob, které mají nárok na mimořádný příspěvek za splnění dalších podmínek stanovených tímto zákonem. Jedná se o dvě kategorie rodičů, a to o osamělé rodiče, kteří alespoň po část rozhodného období osobně celodenně a řádně pečovali o nezaopatřené dítě, a dále o rodiče, kteří alespoň po část rozhodného období pobírali rodičovský příspěvek dle § 30 a následující zákona o státní sociální podpoře. Za osamělého rodiče se dle § 7 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (§ 7 odst. 1) nebo s osobou uvedenou v § 7 odst. 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství. Za nezaopatřené dítě se dle § 11 zákona o státní sociální podpoře považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost (posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.
Odstavec 2 definuje rozhodné období jako časový úsek od 1. března 2020 do 31. prosince 2020.
Odstavec 3 vyjmenovává jednotlivé výjimky z podmínky pro nárok na mimořádný příspěvek, podle které se vyžaduje, aby osamělý rodič měl trvalý pobyt na území České republiky.
K § 3
Návrh zákona upravuje, kdy se podmínka osobní celodenní péče o nezaopatřené dítě považuje za splněnou, a to shodně jako to činí zákon o státní sociální podpoře.
K § 4
Návrh zákona upravuje další podmínky, které musí být splněny pro vznik nároku na mimořádný příspěvek. Vyžaduje se toliko, aby oprávněná osoba měla bydliště na území České republiky.
K § 5
Ustanovení § 5 určuje výši mimořádného příspěvku, a to tak, že činí 6 000 Kč pro jednu oprávněnou osobu, bez ohledu na počet nezaopatřených dětí, o něž pečuje.
K § 6
Návrh zákona určuje, že nárok na mimořádný příspěvek vzniká již dnem splnění veškerých podmínek stanovených tímto zákonem, nikoli až dnem rozhodnutí příslušného orgánu. V právní úpravě se ovšem promítá zásada vigilantibus iura scripta sunt, kdy současně platí, že dle § 8 odst. 4 je oprávněná osoba povinna podat žádost o mimořádný příspěvek nejpozději do dne 31. března 2021, jinak její nárok na mimořádný příspěvek zaniká. S ohledem na hlavní účel mimořádného příspěvku, kterým je poskytnutí finanční pomoci postiženým rodinám s dětmi, se v odstavci 2 explicitně stanoví, že mimořádný příspěvek není započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu. Tím je zaručeno, že poskytnutí mimořádného příspěvku nebude vylučovat vznik nároku na tyto sociální dávky. V odstavci 3 se s ohledem na hlavní účel mimořádného příspěvku, kterým je poskytnutí finanční pomoci postiženým rodinám s dětmi, normuje, že mimořádný příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.
K § 7
O přiznání mimořádného příspěvku dle návrhu zákona rozhoduje a jeho výplatu provádí Úřad práce České republiky prostřednictvím krajských poboček nebo pobočky pro hlavní město Prahu. Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se primárně řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel nebo v případě cizinců podle hlášeného místa pobytu na území České republiky. Není-li takové místo, řídí se místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce místem zaměstnání oprávněné osoby, popřípadě místem, kde oprávněná osoba na území České republiky bydlí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
K § 8
Mimořádný příspěvek se přiznává na základě písemné žádosti o mimořádný příspěvek oprávněné osoby podané na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost se předkládá u místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Součástí žádosti je čestné prohlášení oprávněné osoby o tom, že splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky pro přiznání nároku na mimořádný příspěvek, aniž by musela cokoli dalšího dokládat. V návrhu zákona je tak upuštěno od faktického prokazování jednotlivých podmínek s ohledem na snahu vyvážit administrativní náročnost a efektivitu přijímaného opatření. S ohledem na to ovšem bude součástí této žádosti rovněž poučení o tom, že uvedením nepravdivých údajů o skutečnostech rozhodných pro vznik nároku na mimořádný příspěvek se oprávněná osoba dopouští trestného činu podvodu podle § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V žádosti se uvedou obecné náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dále musí být z žádosti patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. V žádosti se také uvede účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být mimořádný příspěvek vyplacen, anebo údaje pro výplatu mimořádného příspěvku poštovním poukazem. Řízení o žádosti je správním řízením, při němž se postupuje subsidiárně dle § 44 a následující správního řádu. Žádost o mimořádný příspěvek musí být podána nejpozději do dne 31. března 2021, jinak nárok na mimořádný příspěvek zaniká.
K § 9
Řízení o žádosti je správním řízením, při němž se postupuje subsidiárně dle § 44 a následující správního řádu. Úřad práce je povinen rozhodnout o žádosti bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, Úřad práce pomůže s jejich odstraněním nebo vyzve žadatele k jejich odstranění postupem dle § 45 odst. 2 správního řádu. Vyhoví-li Úřad práce žádosti v plném rozsahu, nevydává o tom rozhodnutí a provede bez zbytečného odkladu výplatu mimořádného příspěvku. V případě, že Úřad práce dospěje k závěru, že nárok na mimořádný příspěvek žadateli nevznikl, žádost rozhodnutím zamítne. Mimořádný příspěvek se vyplácí v české měně převodem na účet u poskytovatele platebních služeb určený oprávněnou osobou nebo poštovním poukazem, a to podle určení oprávněné osoby. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být mimořádný příspěvek vyplacen.
K § 10
Příjemce, který přijal mimořádný příspěvek, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že mu byl vyplacen neprávem, nebo jemuž byl mimořádný příspěvek přiznán na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů, je povinen částku neprávem přijatou vrátit. O povinnosti vrátit mimořádný příspěvek rozhoduje Úřad práce.
K § 11
Mimořádný příspěvek, stejně tak jako je tomu pro ostatní sociální dávky, bude spravován v informačním systému, který bude obsahovat veškeré údaje o mimořádném příspěvku, o oprávněných osobách, žadatelích, nezaopatřených dětech a případně dalších společně posuzovaných osobách. Veškeré údaje, které budou vedeny v informačním systému o mimořádném příspěvku, budou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, který je upraven v zákoně o Úřadu práce České republiky. Navrhuje se, aby data byla uchovávána po dobu 10 let. Aplikační program na zpracovávání údajů zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
K § 12
Je navrhováno stanovit účinnost zákona patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, a to z důvodu naléhavého obecného zájmu na tom, aby rodičům vymezeným v § 2 mohla být co nejrychleji již v průběhu roku 2020 poskytnuta finanční pomoc ve formě vyplacení mimořádného příspěvku. Návrh zákona je tak nutné schválit s příslušnou legisvakancí.
V Praze dne 10. září 2020
Předkladatelé:
Mgr. Vít Rakušan v. r. Mgr. Jan Farský v. r. Mgr. Petr Gazdík v. r. Ing. Věra Kovářová v. r. Ing. Jana Krutáková v. r. Ing. Petr Pávek v. r.