1. Zhodnocení platného právního stavu
V souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené tímto koronavirem došlo od 11. března 2020 k uzavření základních škol a v měsících březnu a dubnu k uzavírání školských zařízení nebo zvláštních dětských zařízení, popřípadě jiných obdobných zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, a k uzavírání zařízení sociálních služeb (např. denní stacionáře). Na toto uzavírání, které bylo dlouhodobého charakteru (od března do června 2020), reagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) přijetím některých dočasných úprav k ošetřovnému upravenému v ustanovení § 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), a zpracováním zákona č. 133/2020 Sb., ve znění zákona č. 230/2020 Sb. a zákona č. 255/2020 Sb.; platnost opatření podle tohoto zákona skončila dnem 30. června 2020. Právní úprava finančního zabezpečení rodičů po několik měsíců pečujících o menší děti byla založena na zásadě, že těmto rodičům bude po dobu péče o dítě poskytována dávka nemocenského pojištění – ošetřovné – avšak za modifikovaných podmínek proti „obvyklému“ stavu.
Nejvýraznějšími odchylkami byly možnosti pobírat ošetřovné
• při péči o širší okruh osob (dětí), neboť došlo k rozšíření definice dětského zařízení o zařízení, která byla pro účely ošetřovného považována za dětské / školské zařízení, z důvodu jejichž uzavření bylo poskytováno ošetřovné (např. denní stacionáře), a ošetřovné bylo poskytováno osobám ve stupni závislosti bez ohledu na věk v těchto zařízeních umístěných,
• po celou dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2020,
• když zaměstnanec neumístil dítě do otevřené školy, školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV- 2 nebo z jiných vážných důvodů (např. pro výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy),
• od 1. dubna 2020 do 30. června 2020 ve výši denního vyměřovacího základu za kalendářní den 80 % (podle „obecné“ úpravy je 60 %),
• z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku,
• při opakovaném střídání dvou oprávněných (podle „obecné“ úpravy se mohou vystřídat pouze jednou),
• u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce účastných nemocenského pojištění.
2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy.
V současné době Česká republika čelí nástupu dalšího ataku koronavirové epidemie. Bez ohledu na to, zda bude mít charakter celostátní, nebo bude pouze o lokálního charakteru („dočasná ohniska“), bude zřejmě znovu docházet k vyhlašování protiepidemických opatření spočívajících mj. v uzavření školských zařízení nebo zvláštních dětských zařízení, popřípadě jiných obdobných zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, (dále jen „zařízení pro děti“) a škol, do které dítě chodí, nebo jejich částí, přičemž doba jejich uzavření se bude řídit příslušným opatřením orgánu krizového řízení, Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Nicméně i když nedojde k uzavření celého zařízení pro děti nebo školy, lze očekávat při výskytu dočasných ohnisek regulaci počtu přítomných dětí, což dětem znemožní v některých dnech docházku do tohoto zařízení nebo školy s nutností zajistit péči o tyto děti rodinou. Pro tyto děti bude ve skutečnosti takové zařízení uzavřeno. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na tuto možnost reagovalo novelou školského zákona (zákona č. 564/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která byla provedena zákonem č. 349/2020 Sb., na základě které je škola povinna automaticky poskytnout dětem, žákům nebo studentům vzdělávání distančním způsobem, pokud nebude možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení ve škole z důvodu krizového opatření vyhlášeného v souvislosti s krizovým stavem podle krizového zákona, z důvodu nařízení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo z důvodu nařízení karantény.
Stejně jako MŠMT řeší, jak zajistit výuku při vyhlášení krizového opatření nebo nařízení mimořádného opatření spočívajícího v zákazu osobní přítomnosti žáků / studentů ve školách při výuce, je nutno z hlediska působnosti MPSV zajistit, aby rodiče dětí, na něž krizová / mimořádná opatření dopadnou, při delší nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu péče o tyto děti nezůstali bez finančních prostředků. Současná dávka – ošetřovné – tak, jak je upravena v zákoně o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“) tuto funkci zcela neplní, neboť se poskytuje nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů ve většině případů a po dobu 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku (tuto dobu ani nelze přerušit). Protože lze očekávat, že (přinejmenším) mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nebo orgánů hygieny budou vyhlašována za současné epidemiologické situace častěji, než tomu bylo doposud, je potřebné přijmout právní úpravu, která na tyto situace pamatuje a řeší je.
Navrhuje se proto, aby zaměstnanec byl po dobu své nepřítomnosti v práci při uzavření školy, školského zařízení a zařízení pro osoby závislé na péči (stacionáře) zabezpečen ošetřovným po celou dobu uzavření tohoto zařízení. Vychází se přitom z úprav obsažených v zákoně č. 133/2020 Sb. a z praktických zkušeností s aplikací tohoto zákona, který podstatně pomohl ve finančním zabezpečení rodin s malými dětmi. Navrhují se zejména tato opatření:
prodloužit pro účely nároku na ošetřovné věk dětí z 10 let na 13 let,
prodloužit podpůrčí dobu pro poskytování dávky z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření, poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,
nárok na ošetřovné bude i na dítě, které má nařízenou karanténu,
umožnit rodiči dítěte o ně pečovat až do věku 13 let, i když nemá s dítětem společnou domácnost,
navýšit ošetřovné za kalendářní den na 80 % denního vyměřovacího základu.
Zároveň se jednoznačně se stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje, například po skončení zaměstnání, v době školních prázdnin, ředitelského volna nebo při omezení výuky v jednotlivých dnech. Navrhované úpravy jsou přitom vázány na školní rok 2020/2021, tj. končí dnem 30. června 2021.
S ohledem na zkušenost z koronavirové krize v měsících březnu až červnu 2020 se také navrhuje zjednodušení administrativních procesů předávání dokumentů potřebných pro výplatu dávek, neboť se jeví některé současné praktické aspekty uplatňování a výplaty ošetřovného jako administrativně náročné a veřejností obtížně akceptovatelné. Jedním z těchto aspektů je (ihned na začátku procesu žádosti o dávku) potřeba vystavení potvrzení příslušného školského zařízení o skutečnosti, že je uzavřeno a že uvedené dítě je v tomto zařízení umístěno, kdy příslušný rodič (žadatel o dávku) musí nejprve požádat školské či obdobné zařízení o vystavení tohoto potvrzení, převzít jej, vyplnit další potřebné údaje a až následně tiskopis předat zaměstnavateli. Jedná-li se o školské zařízení s velkým počtem žáků a k jeho uzavření dojde v krátkém časovém intervalu i vícekrát za sebou, jeví se míra administrativní zátěže i na straně školských zařízení jako nadále obtížně obhajitelná.
Všeobecně rozšířený postup školských zařízení praktikovaný v jarních měsících roku 2020, vyvolaný reálnou celospolečenskou potřebou, kdy k vystavení potvrzení docházelo pouze elektronicky (bez zaručeného elektrického podpisu) a bylo zasíláno rodičům prostým e-mailem, se přitom za současné legislativní úpravy jeví být na hraně souladu s právní úpravou.
S ohledem na výše uvedené se navrhuje potvrzení školského zařízení o jeho uzavření z procesu žádosti o dávku zcela vypustit a nahradit jej čestným prohlášením žádajícího rodiče, s předpokladem oprávnění ke kontrole této skutečnosti ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v případě vzniku pochybností o pravdivosti tohoto prohlášení.
Druhým zásadním praktickým aspektem je zjednodušení požadavků na formální náležitosti žádosti o dávky nemocenského pojištění, kdy zákon o nemocenském pojištění (subsidiárně správní řád) připouští pouze listinnou formu žádosti. V praxi to znamená, že vyplněnou žádost, např. o ošetřovné, musí zaměstnanec (žadatel) nejprve vyplněnou a podepsanou fyzicky předat svému zaměstnavateli a tento ji opět fyzicky předat příslušné okresní správě, přesto, že ostatní dokumenty zpravidla zasílá elektronicky; přílohu k žádosti o dávku je zaměstnavatel povinen zaslat přitom přímo elektronicky. Tím se fakticky dostává do situace, kdy část podkladů k dávce téhož zaměstnance zasílá povinně elektronicky a část podkladů předkládá povinně listinné formě.
Navrhuje se proto s cílem zjednodušit procesy předávání dokumentů, a tím zpřehlednit a potenciálně i urychlit vyřizování žádosti o dávky, zaslání žádosti o dávku nemocenského pojištění zaměstnavatelem příslušné okresní správě sociálního zabezpečení kvalifikovaným způsobem i ve formě kopie žádosti nebo podkladu s tím, že originál žádosti, který zaměstnavatel povinně uschová, může být ex post při kontrole ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na zaměstnavateli vyžádán.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
České republiky.
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy
Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Na předmět navrhované právní úpravy dopadá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí
České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Předpokládá se, že uzavření škol a dalších zařízení pro osoby v nich umístěné, které patří do okruhu osob, při jejichž péči o ně může pečující osobě vzniknout nárok na ošetřovné podle tohoto návrhu, nebude plošné a že se nebude týkat v průměru na měsíc více než jedné desetiny případů nároku na ošetřovné uplatňovaných při plošném uzavření těchto zařízení v měsících březnu až červnu 2020, tj. nejvýše 15 000 osob. Přepokládá se uzavření takového zařízení v průměru po dobu 14 dnů. Výplata dávky ošetřovného se tak oproti současnému stavu prodlouží v průměru o 5 dnů u osob, které již v současném stavu nárok na ošetřovné mají, (tj. pečující o děti do 10 let věku) a o 14 dnů u osob, které díky tomuto návrhu nárok na výplatu ošetřovného nově získají, (tj. pečující o děti od 10 do 13 let, popř. o děti, resp. osoby závislé na pomoci jiné osoby). Z celkového počtu případů odhadujeme, že cca 2/3 jsou osoby v první skupině a 1/3 ve skupině druhé. Výdaje ze státního rozpočtu by při výše uvedených předpokladech činily měsíčně přibližně 87 mil. Kč v podobě výdajů na výplatu dávky měsíčně. Vycházeje z předpokladu, že změna finančního zabezpečení potřeby péče o děti po dobu uzavření škol nebude mít žádný vliv na podobu péče samotné, nebude mít návrh další vedlejší dopady do státního rozpočtu.
Návrh nemá dopady na rozpočty obcí a krajů.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí
Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.
10. Způsob projednání návrhu zákona
Navrhuje se, aby Sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení dle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to vzhledem k naléhavosti způsobené nástupem druhé vlny epidemie koronaviru.
K § 1
V souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 byla v březnu 2020 přijata řada opatření, a to i v oblasti sociální. Na úseku dávek nemocenského pojištění se jednalo o zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, který přinesl speciální a dočasnou úpravu týkající se ošetřovného z nemocenského pojištění. Situace ohledně onemocnění COVID-19 však je v současné době taková, že toto onemocnění neustoupilo a lze předpokládat, že toto onemocnění bude nadále ještě alespoň po určitou dobu významně ovlivňovat situaci ohledně zabezpečení péče o malé a menší děti v důsledku uzavírání škol nebo jednotlivých tříd či oddělení; podle změn ve školském zákoně se bude vzdělávání ve stanovených případech uskutečňovat distančním způsobem. Je proto potřebné přijmout i opatření v sociální oblasti, tj. na úseku nemocenského pojištění, pokud jde o poskytování ošetřovného; ošetřovné se bude poskytovat podle zákona o nemocenském pojištění s úpravami podle navrhovaného zákona.
Ustanovení § 1 zároveň vymezuje pojem „mimořádná opatření při epidemii“. Navrhuje se přesně specifikovat, která jednotlivá opatření se rozumí mimořádnými opatřeními při epidemii pro účely tohoto zákona. Navrhované úpravy jsou přitom vázány na školní rok 2020/2021, tj. končí nejpozději dnem 30. června 2021. Vychází se též z předpokladu, že pandemie takového rozsahu, které společnost aktuálně čelí, bude postupně slábnout, popř. bude vyvinuta účinná očkovací látka.
Uvádí se také formální vymezení vztahu k právním předpisům EU.
K § 2
Rozšiřuje se pojem „nařízení příslušného orgánu“ o uzavření dětského zařízení nebo školy tak, aby se za toto nařízení považovalo též opatření podle školských předpisů o uzavření z důvodu onemocnění COVID-19, neboť v některých případech dochází k uzavření na základě tohoto opatření, nikoliv příslušného orgánu (zejm. orgánu ochrany veřejného zdraví); tím se umožňuje reagovat na situaci uzavření vzniklou např. v důsledku nemožnosti zajistit chod zařízení nebo školy nikoliv pro karanténu ve škole, ale pro karanténu učitelů, přičemž důvod pro tuto karanténu nemusel nastat v důsledku onemocnění ve škole, ale nastal mimo školu.
Byl dále rozšířen okruh zařízení, jejichž uzavření zakládá nárok na dávku, o zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Ustanovení míří zejména na denní a týdenní stacionáře, které pečují o osoby v nějakém stupni závislosti podle zákona o sociálních službách a jejichž uzavření (např. obdobně jako tomu na jaře 2020 na základě krizového opatření vlády a později mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví) vyvolá potřebu zajistit péči o tyto osoby.
Dále ošetřovné bude poskytováno i nemocensky pojištěným zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti (včetně výkonu zaměstnání malého rozsahu) a dohody o provedení práce. Důvodem tohoto rozšíření okruhu osob, které budou mít nárok na ošetřovné, jsou zkušenosti získané v průběhu jara 2020, kdy se ukázalo, že i tyto osoby je nutné, pokud pečují o dítě z důvodu přijatých mimořádných opatření při epidemii, s ohledem na délku jejich trvání finančně zabezpečit.
K § 3
Nárok na ošetřovné má podle této úpravy též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let ke dni zákazu osobní přítomnosti dítěte v zařízeních a školách. Pro účely nároku na ošetřovné podle tohoto zákona se tedy navrhuje prodloužit věk dětí z 10 let na 13 let; zároveň nárok na ošetřovné bude i na dítě, které má nařízenou karanténu.
Nárok má i zaměstnanec, který pečuje o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření při epidemii.
Rodiči dítěte se umožňuje o něj pečovat až do věku 13 let i v případech, kdy rodič nemá s dítětem společnou domácnost.
Zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec vykonávající zaměstnání malého rozsahu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče.
Jednoznačně se stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje, například po skončení zaměstnání, v době školních prázdnin nebo ředitelského volna. Důvodem tohoto ustanovení jsou zkušenosti získané při aplikaci zákona č. 133/2020 Sb., kdy vznikaly výkladové nejistoty, zda v uvedené dny ošetřovné náleží, či nikoli. Navrhuje se ošetřovné nevyplácet v době školních prázdnin i jiného volna, kdy je omezena výuka z jiného důvodu než z důvodu mimořádných opatření při epidemii, neboť za těchto okolností by rodič dítěte musel i jinak zajistit péči dítěte bez nároku na ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění. Při určení období školních prázdnin a volných dnů ve školním roce (ředitelské volno) se vychází z § 24 školského zákona a vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku.
Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala.
K § 4 Podpůrčí doba pro poskytování dávky se prodlužuje z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření. Standardní podpůrčí doba stanovená pro ošetřovné zákonem o nemocenském pojištění je s ohledem na průběh epidemie a zejména délku doby, na kterou jsou přijatá mimořádná opatření při epidemii, příliš krátká. Při dlouhodobějším uzavření škol a jiných zařízení, popř. karanténě je ovšem třeba zajistit péči o děti, resp. osoby, které do uzavřených zařízení nemohou docházet.
V rámci podpůrčí doby je možné vystřídání se v péči, a to i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče.
K § 5 Stanovuje se, že denní výše ošetřovného činí 80 % denního vyměřovacího základu.
K § 6
Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání se na tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval druhý oprávněný.
Navrhuje se potvrzení školského zařízení (nebo jeho části) o jeho uzavření z procesu žádosti o dávku zcela vypustit a nahradit jej čestným prohlášením zaměstnance (žádajícího rodiče) o této skutečnosti. Na žádosti zaměstnanec uvede identifikační údaje dítěte (jméno, příjmení a rodné číslo) a název a adresa školského zařízení, které je uzavřeno, a proto dítě nemůže být v jeho péči. Zároveň se stanovují odchylky od zákona o nemocenském pojištění, které se týkají povinnosti školských zařízení a předkládání žádosti o ošetřovné.
K § 7
V případě vzniku pochybností o pravdivosti prohlášení zaměstnance o uzavření školského zařízení má okresní správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán nemocenského pojištění možnost ověření si uvedených skutečností přímo u školského zařízení. Stanoví se povinnost takovému zařízení sdělovat orgánu nemocenskému pojištění potřebné údaje.
K § 8
Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). Podpůrčí doba se i v těchto případech prodlužuje na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření, resp. na celou dobu trvání karantény.
K § 9 – Přechodná ustanovení
Stanoví se zpětná účinnost zákona od 1. září 2020. Ošetřovné vyplacené od tohoto data do nabytí účinnosti zákona ve výši 60 % denního vyměřovacího základu se zpětně doplatí do výše 80 % výši 60 % denního vyměřovacího základu. Prodloužená podpůrčí doba platí i v případě, že podpůrčí doba podle zákona o nemocenském pojištění již uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí i pro služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
K § 10 – Změna zákona o nemocenském pojištění
V § 97 odst. 1 se navrhuje umožnit zaslání žádosti o dávku nemocenského pojištění a dalších podkladů zaměstnavatelem příslušné okresní správě sociálního zabezpečení kvalifikovaným (zaručeným) způsobem (datovou schránkou, e-mailem opatřeným elektronickým podpisem) i ve formě kopie (skenu), přičemž se stanovuje, že postačí i forma prosté kopie (okopírovaný dokument bez úředního ověření). Zároveň může ČSSZ stanovit na internetových stránkách další podrobnosti, např. definovat, že v jedné datové zprávě může být maximálně jedna žádost s podklady, stanovit formát přílohy a případně i její velikost. Pro zasílání podání platí § 162. V návaznosti na změnu v § 97 odst. 1 se v § 96 zaměstnavateli ukládá povinnost uchovávat originály žádostí a podkladů, jejichž kopie předal okresní správě sociálního zabezpečení stanoveným postupem podle § 97 odst. 1 s tím, že originál žádosti může být ex post při kontrole ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na zaměstnavateli vyžádán. V § 97 odst. 2 se stanoví, že postup podle odstavce 1 se vztahuje i na podklady pro nemocenské, které nebyly předávány elektronicky, a naopak v § 97 odst. 6 se umožňuje postup podle odstavce 1 nepoužívat na předávání podkladů uvedených v odstavci 6 – jedná se o podklady vztahující se ke srážkám z dávek; zaměstnavatel zde bude mít vzhledem k velké různorodosti těchto podkladů možnost výběru, zda využije elektronické předávání podkladů, nebo zda i nadále bude podklady zasílat v listinné podobě. V § 109 v novém odstavci 9 pak výslovně stanoví, že i kopie zaslaná zaměstnavatelem okresní správě sociálního zabezpečení stanoveným postupem podle § 97 odst. 1 se považuje za žádost o dávku. Z hlediska rychlosti a efektivity zpracování je podstatné, aby okresní správy sociálního zabezpečení mohly řízení o dávce nemocenského pojištění zahájit, aniž by musely mít k dispozici originál žádosti o dávku v písemné podobě, který by byl doručován poštovní přepravou.
K § 11
Vzhledem k uvedené nezbytnosti a časové naléhavosti se z důvodu obecného zájmu navrhuje stanovit účinnost části první (§ 1 až 9) dnem vyhlášení zákona s výjimkou § 6 odst. 2 věty poslední v části týkající se § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění a § 10, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Ustanovení § 6 odst. 2 věty poslední v části této věty, která se týká se § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, navazuje na změny § 10, tudíž je třeba, aby nabyly účinnosti společně. Ustanovení § 10 se týká povinnosti zaměstnavatelů předávat žádosti a podklady OSSZ stanoveným způsobem elektronicky, a tudíž je třeba, aby i zde byl zachován určitý minimální čas na přípravu tohoto postupu. Toto řešení je plně v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
Předkladatel: Marian Jurečka, v. r. Jan Bartošek, v. r. Pavla Golasowská, v. r. Stanislav Juránek, v. r. Jan Čižinský, v. r. Vít Kaňkovský, v. r. Ondřej Benešík, v. r. Jiří Mihola, v. r. Marek Výborný, v. r.