N.z. o změně sídel některých státních úřadů

Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy a nezbytnost navrhované právní úpravy

Cílem předkládaného návrhu je přesun sídel 15 úřadů z hlavního města Prahy do jednotlivých regionů České republiky.

Uvedený přesun předpokládá pozitivní dopad v podobě:

• podpory, resp. vzniku 4 303 pracovních míst v jednotlivých krajích,

• udržení ekonomicky aktivního obyvatelstva a zvýšení rozmanitosti trhu práce v regionech,

• snížení vnitřních sociálních, ekonomických i kulturních rozdílů v rámci České republiky,

• zahájení procesu relokace státní správy,

• zisku nových prostor pro bydlení nebo další využití v hlavním městě,

• posílení soudržnosti České republiky.

O přesunu ústředních orgánů státní správy mimo historické budovy v centru Prahy se uvažuje dlouhodobě. Např. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2008 plánovalo přesun 9 organizací ve své působnosti do jednoho administrativního komplexu. Změna sídla se měla dotýkat 1 100 úředníků. V roce 2011 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu materiál s názvem „Optimalizace provozu nemovitostí vlastněných Českou republikou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu“ a v lednu 2016 dokonce připravilo návrh na přesun Českého báňského úřadu z Prahy do Ostravy. Žádný z uvedených návrhů však nebyl dosud realizován.

Ze zahraničních zkušeností však vyplývá, že relokace úřadů má pozitivní vliv nejen na regiony, ale obecně na životní úroveň v celém státě.

Předlohou pro přesun úřadů je úspěšná relokace, která proběhla v několika evropských státech.

Hlavní přínosy přesunu úřadů

Plánovaný přesun zahrnuje celkem 15 úřadů nebo jejich částí.¹ Jedná se o 4 303 kvalifikovaných pracovních míst, která budou umístěna v jednotlivých krajských městech. Kvalifikovaní zaměstnanci v regionech zvýší životní úroveň celého regionu. V první fázi ekonomicky posílí regiony platy vyplácené nově umístěných státních zaměstnancům, v dalším sledu pak posílí nová poptávka místní školství, kulturu, nabídku služeb.

Přesun sídel úřadů bude přínosem i pro samotné hlavní město a současně poskytne potenciál pro využití stávajících budov. Nově vzniklé prostory bude možné např. využít za účelem bydlení, galerií, prodeje nebo dlouhodobého pronájmu. Přestavba budov na bytové domy by také mohla omezit vylidňování centra metropole. Zároveň uvolnění některých budov v centru Prahy může posloužit i k využití pro pobočky některých úřadů nebo státních organizací, jejichž prostory jsou kapacitně nedostatečné.

Konkurence na pracovním trhu v regionech je nižší než v Praze, dá se tak předpokládat dostupnější a stabilnější odborná pracovní síla. Díky nižším životním nákladům v a zároveň nižším průměrným příjmům budou v regionech úřednické platy konkurenceschopnější.

Přehled výše finančních prostředků na platy a počtu zaměstnanců jednotlivých úřadů sídlících v Praze

Zahraniční zkušenosti

Při přesunu sídel úřadů lze využít zkušenosti z Estonska, které k podobnému kroku přistoupilo. Naplněným cílem estonské vlády bylo zvýšení přítomnosti státu a rozmanitosti na trhu práce v jednotlivých regionech a větší soudržnost země. Estonsko takto přesunulo 1 000 pracovních míst veřejného sektoru z Tallinnu, (což představuje 4 % úřednických míst v hlavním městě Estonska) a změny se dotkly celkem 40 státních úřadů.

Příkladem můžou být i další evropské státy jako Švédsko, kde byly uskutečněny už tři velké relokace. Poslední z nich byla ukončena v roce 2019. Mezi dalšími evropskými zeměmi se lze zmínit především o Velké Británii, Dánsku nebo Norsku, kde také došlo v posledních letech k relokaci úřadů z hlavních měst do regionů.

Relokace ústředních orgánů státní správy ve Velké Británii je kontinuální proces probíhající již od 60. let 20. století, podle dat z roku 2019 se tak více jak 80 % všech úřednických pozic z celkového počtu 430 075 nachází mimo hlavní město. Ve Velké Británii probíhal zatím poslední přesun úřadů od roku 2010, který snížil počet vládních administrativních budov v centru Londýna ze 180 na 68. Obecně pak z britské zkušenosti vyplývá, že proces měl zdařilý průběh a ve výsledku došlo k posílení britských regionů. Do roku 2030 plánují přesunout 50 % zbylých úředníků do regionů.

V lednu 2018 došlo v Dánsku k přemístění více 2500 pracovních míst (což představuje přibližně 6 % všech úřednických pracovních míst).

V Norsku proběhla relokace v roce 2003. Fakt, že se norská relokace podařila a dosáhlo se splnění vytýčených cílů, dosvědčuje skutečnost, že soukromý sektor začal daleko více investovat v regionech, čímž dosáhl jejich posílení, což vedlo k dalšímu rozvoji lokálních komunit. Žádný nově vznikající úřad už nesmí mít sídlo v Oslu.

Vyrovnávání rozdílů mezi regiony

Jedním z dílčích cílů tohoto návrhu je posílení regionů skrze rozšíření pracovní nabídky v regionech pro občany s vysokoškolským vzděláním. Pro názornou představu, v Praze žije 37,8 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním, oproti Karlovarskému kraji s pouhými 11,5 % obyvateli s vysokoškolským diplomem. Všechny kraje se kromě Prahy a Jihomoravského kraje pohybují pod úrovní 18 % a druhý nejvzdělanější region ČR (Jihomoravský kraj) má 22,5 % obyvatel s uvedeným vzděláním.

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob z celkového počtu osob ve věku 15 a více let (za rok 2017) uvedený v %

Zdroj: ČSÚ, https://www.czso.cz/documents/10180/28532303/-1949614263.jpeg/232418b0-b724-4cc2-8a46-a7b728e810af?version=1.0&t=1532076592196

I hrubý domácí produkt hlavního města je nesrovnatelný se všemi dalšími regiony. Od vzniku samostatné České republiky se rozdíly neustále zvyšují. Největší propad HDP zaznamenal Karlovarský kraj (propad o 24 % - z 56 % v roce 1995 na 32 % v roce 2016) a Ústecký kraj (propad o 21 % - z 56 % v roce 1995 na 35 % v roce 2016). Tento trend na krátký čas drobně zpomalila finanční krize z let 2007-2008.

Od roku 2014 se regiony ve srovnání z Prahou dále propadají.

Návrh proto přináší setrvání ekonomicky aktivních obyvatele a jejich rodin v krajských městech a jejich okolí. Přesun úřadů podpoří regiony s nižší ekonomickou výkonností a posílí životní úroveň jeho obyvatel.

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, HDP, národní účty

Dopady na zaměstnance

Problémem překládaného návrhu může být neochota úředníků k přesunu. Návrh je proto připraven tak, aby účinnost nastala v roce 2027, a dala úřadům i jejich zaměstnancům dostatek času se na změnu sídla připravit.

Rozmístění úřadů

Jednotlivé umístění úřadů je navrženo tak, aby každý úřad měl vždy vazbu na místní podmínky – ať už univerzity, charakter krajiny a prostředí nebo infrastrukturu.

Přehled změn sídel jednotlivých úřadů

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky

Návrh změny zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR i mezinárodními smlouvami.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí

V současné době všechny úřady mají svá sídla v centru Prahy. V místě s nejdražšími nájmy i nejvyšší cenou nemovitostí. Přesunem do regionů klesnou náklady pro stát, uvolněné nemovitosti ve vlastnictví státu můžou být prodány nebo využity pro úřady, které jsou dnes v nájmu. Zároveň se přemístěním úřadů do regionů vyřeší problém se stavbou finančně náročné úřednické čtvrti v Letňanech, která nebude v důsledku přijetí tohoto zákona potřeba.

Společenské přínosy přemístění úřadů do regionů se nedají vyčíslit. Toto nejsou hokynářské počty, toto je o dlouhodobé vizi posílení celé země.

Návrh předkládá změnu v podobě přesunu sídel dotčených úřadů z Prahy do jednotlivých krajských měst s odloženou účinností do roku 2027, která úřadům poskytne dostatek času na přípravu změny sídel a zajištění zaměstnanců¹⁴.

Návrh zákona má pozitivní finanční dopad na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí.