Příloha I:
2) slon indický (Elephas maximus indicus)
3) jaguár americký (Panthera onca)
4) drop černohlavý (Ardeotis nigriceps)
5) drop bengálský (Houbaropsis bengalensis bengalensis)
6) albatros jižní (Diomedea antipodensis)
7) žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus)
Příloha II:
1) drop malý (Tetrax tetrax)
2) psohlav obecný (Galeorhinus galeus)
3) kladivoun obecný (Sphyrna zygaena)
4) jaguár americký (Panthera onca)
5) ovce stepní (Ovis vignei)
Důvod pro ratifikaci změn příloh I a II Českou republikou
ČR se jakožto smluvní strana Úmluvy zavázala plnit závazky, které z této Úmluvy vyplývají. Změny příloh I a II jsou dlouhodobě důležitou formou reakce na změnu podmínek a umožňují přizpůsobit platné závazky novým skutečnostem. ČR svým rozhodnutím ratifikovat změny Úmluvy přispívá ke konsensu v naplňování cílů Úmluvy.
S ohledem na skutečnost, že ratifikace změn příloh nebude mít na ČR žádný dopad a k jejich provedení nebudou vyžadována žádná dodatečná opatření nebo změny vnitrostátních předpisů, jak je uvedeno níže, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s ratifikací těchto změn již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb.
Právní zajištění provádění Úmluvy a změn příloh I a II
Právní ochrana stěhovavých druhů volně žijících živočichů, včetně uvedených druhů, je v ČR zajišťována zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Legislativní zajištění závazků vyplývajících pro ČR z Bonnské úmluvy je pokryto směrnicí Rady EU 92/43/ES o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích), a směrnicí 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (tzv. směrnice o ptácích), které byly plně transponovány do právního řádu ČR novelou zákona o ochraně přírody a krajiny č. 218/2004 Sb.
Ochrana stěhovavých druhů je v ČR také zajišťována přístupem k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES, tzv. Washingtonská Úmluva) a dále jejím „implementačním“ zákonem č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů. V ČR jsou právně závazné seznamy živočichů a rostlin podle příloh A, B, C a D k nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů.
Ve vztahu ke smluvním stranám změny Úmluvy podle článku XI úmluvy vstupují v platnost po uplynutí lhůty 90 dní od jejich přijetí a změny tak vstoupily v platnost 22. května 2020. Změny příloh I a II nezařazují na jejich seznam druhy, které by se nacházely na území ČR a té proto těmito změnami v rámci Úmluvy nevznikají žádné nové povinnosti, ani žádná nová práva, ani se jiným způsobem nemění její platné smluvní závazky vyplývající pro ni z této smlouvy. Pro ČR tedy nenastal důvod k podání výhrady podle čl. XI odst. 6 Úmluvy, která by odložila vstup změn v platnost.
Přijetí změn příloh I a II není v rozporu s ústavním pořádkem ČR, s právními předpisy ČR, ani v rozporu se současnou legislativou České republiky vztahující se k ochraně přírody, ani s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázaná.
Dopady na veřejnou správu, podnikatelský sektor a státní rozpočet
Vzhledem ke skutečnosti, že se v ČR žádný z nově uvedených druhů nevyskytuje, změny příloh I a II nepředstavují další nároky na specifická ochranná opatření. Dopad na veřejnou správu se tedy nepředpokládá. Nepředpokládá se rovněž žádný dopad na podnikatelský sektor a státní rozpočet.
6. Kategorie smlouvy
Úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. K přijetí změn Úmluvy na národní úrovni, včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, je potřebný souhlas Parlamentu ČR s jejich ratifikací a následná ratifikace prezidentem republiky.
Materiál byl schválen vládou ČR usnesením ze dne 12. října 2020 č. 1015.
V Praze dne 6. listopadu 2020
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v.r.