Novela z. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy

I. OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná právní úprava zajištění materiálních prostředků pro řešení krizových situací je obsažena především v zákoně č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy“). Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. Naposledy byl novelizován v roce 2017, kdy došlo pouze k drobné úpravě spočívající v textovém upřesnění.

Roli jednotlivých orgánů v krizovém řízení upravuje zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Krizový zákon byl rovněž naposledy aktualizován v roce 2017.

Průběh krizové situace vyvolané onemocněním COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 odhalil nedostatky v zásobování věcnými prostředky určenými k řešení krizových stavů. Zejména se ukázalo, že globální krizová situace může vést k narušení fungování zásobovacích řetězců založených na výrobě mimo Evropskou unii a v některých případech dokonce k narušení pohybu zboží v rámci vnitřního trhu Evropské unie. Pro zajištění materiálních předpokladů pro řešení takových krizových situací je tedy nutné, aby některé strategické zásoby a výrobní kapacity byly zajištěny uvnitř hranic České republiky. Identifikované nedostatky existují jak v oblasti krizového plánování (předběžného zajištění nutných zásob a výrobních kapacit), tak s ohledem na zajištění věcných prostředků ve vzniklém krizovém stavu.

Zkušenosti z řešení dopadů pandemie COVID-19 v České republice, které si vyžádalo též zapojení Armády České republiky, ukázaly, že v rámci systému plánování pro krizové stavy není dostatečně řešeno začlenění Ministerstva obrany. Je proto nutno blíže definovat roli Ministerstva obrany při plánování a řešení krizových stavů.

Na základě vyhodnocení praktických zkušeností se tedy ukázalo, že současná právní úprava je nedostatečná a dostatečně nereflektuje aktuální rizika. Systém přípravy na krizové stavy zakotvený v zákoně o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a krizovém zákoně vyžaduje doplnění horizontálních vazeb systémů plánování a přípravy tak, aby relevantní právní úprava vytvářela ucelený systém, který bude flexibilně a komplexně připravovat Českou republiku na řešení krizových stavů.

Stávající právní úprava zejména neposkytuje nástroj pro zajištění pravidelné revize a schvalování plánů nezbytných dodávek (určených pro překonání krizových stavů) a plánu hospodářské mobilizace (pro případy stavu ohrožení státu a válečného stavu) ze strany vlády České republiky. Aktuálnost a úplnost těchto plánů je přitom nezbytnou podmínkou jejich řádného fungování a efektivity při řešení nouzových stavů. Zavedení ročního cyklu revize ze strany ústředních správních orgánů a schvalování ze strany vlády České republiky umožní včasnou přípravu na hrozící krize. Zapojení vlády České republiky zajistí, aby vytvořené plány byly správně vzájemně propojeny a věcně na sebe navazovaly. Pro opatření schválená vládou České republiky musí být následně jednoznačně vyčleněny potřebné rozpočtové prostředky v případech, kdy je státní financování nutné.

Rovněž stávající zakotvení role Ministerstva obrany v krizovém zákoně neodpovídá současným reálným potřebám České republiky ani současné bezpečnostní situaci. Ministerstvo obrany musí mít v rámci krizového zákona stanovenu relevantní roli a mandát též při plánování pro nevojenské krizové stavy, neboť povaha a intenzita očekávatelných krizí vyžaduje zapojení složek v resortu Ministerstva obrany například při podpoře složek Integrovaného záchranného systému nebo v rámci opatření Ministerstva zdravotnictví.

Větší zapojení Ministerstva obrany v krizovém plánování je též nezbytné s ohledem na narůstající rozsah tzv. hybridních (paramilitárních) hrozeb a na postupně gradující charakter krizových stavů z pohledu zajišťování bezpečnosti České republiky. Příkladem mohou být masivní kybernetické útoky proti zdravotnickým zařízením, u nichž nelze vyloučit, že byly financovány a organizovány státním aktérem. Pokud by takové útoky vedly k masivnímu narušení civilního zdravotnického systému, mohly by klíčovou roli sehrát kapacity ozbrojených složek. Nelze vyloučit jiné bezpečnostní krize, které by z původně civilních projevů eskalovaly v násilné nepokoje, resp. dokonce vystoupení ozbrojených složek nepřátelských států.

Zapojení složek z rezortu Ministerstva obrany do plánování a řešení krizových stavů zajistí lepší připravenost těchto složek pro případ krizového stavu. Z hlediska plnění spojeneckých závazků České republiky je podstatné, že prostředky vynaložené v době míru na zlepšení připravenosti Armády České republiky jsou započitatelné do sledovaných výdajů na obranu.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) je obecná právní norma, která upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu a dalších. V § 7 zákona o rozpočtových pravidlech jsou specifikovány výdaje státního rozpočtu. V tomto výčtu není uvedena položka, která by poskytovala jednoznačné zajištění dostatečného financování pro nezbytné a mobilizační dodávky ze státního rozpočtu. Navrhovaná novela zakotvuje v rámci výdajů státního rozpočtu výdaje na zajištění nezbytných dodávek a mobilizačních dodávek. Aby bylo možné zajistit řádnou realizaci plánů pro krizové stavy schválených vládou České republiky, je nutné vyčlenit adekvátní rozpočtové prostředky pro opatření, která vyžadují finanční zajištění.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Hlavní principy sledované navrhovanou právní úpravou je vytvoření systému flexibilního a komplexně provázaného systému plánování pro řešení krizových stavů. Pravidelně aktualizované plány následně umožní včasnou a adekvátní reakci na vznik krizových stavů a umožní přijetí adekvátních a efektivních opatření.

Navrhovaná právní úprava potřebně dotváří a rozvíjí aktuální právní úpravu v reakci na nedostatky zjištěné při řešení krizového stavu vyvolaného pandemií COVID-19. Umožní zejména zajistit včasné a dostatečné vytváření zásob věcných prostředků a potřebných výrobních kapacit pro strategicky významný materiál prostřednictvím zajištění zachování výrobních kapacit, včetně kapacit dvojího užití. Povinnost vlády pravidelně (vždy k 31. březnu) revidovat a schválit plány nezbytných dodávek předložené ústředními správními orgány a plán hospodářské mobilizace zajistí, aby plány dodávek věcných prostředků byly pravidelně aktualizovány a aby docházelo k průběžné kontrole jejich souladu s jednotlivými krizovými a obrannými plány.

Stávající právní úprava nevytváří specifické problémy v oblasti zákazu diskriminace a rovnosti žen a mužů. Navrhované řešení nemá přímé ani zprostředkované dopady na rovnost mužů a žen, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá negativní dopad.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Hlavním cílem navrhované právní úpravy je vytvoření systému, který je schopen flexibilně a komplexně připravovat Českou republiku na krizové stavy. Náležitá právní úprava zmíněné oblasti je nezbytná pro vytvoření nutných podmínek k zabezpečení účinného řešení krizových stavů.

Zjištěné nedostatky zejména ve vztahu k zajištění některých věcných prostředků nutných k řešení krizového stavu vyvolaného pandemií COVID-19 ukázaly mezery stávajícího systému. Je proto třeba vytvořit systém pravidelně aktualizovaných plánů doplněný o nástroje zajišťující potřebné věcné prostředky pro řešení krizových stavů, a to jednak formou vytváření zásob a jednak udržování výrobních kapacit.

S ohledem na nutnost koordinace se složkami resortu Ministerstva obrany, je též nutné vymezit působnost a odpovědnost Ministerstva obrany v rámci krizového plánování.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s předpisy Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je slučitelná s judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Navrhovaná úprava nemá žádné automatické dopady na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty. Výdaje státního rozpočtu vzniknou jen tehdy, pokud na základě rozhodnutí vlády České republiky bude přistoupeno k vytváření zásob nebo udržování výrobní kapacity.

Objem prostředků, které budou muset být v této souvislosti vynakládány, není vysoký. Podstatou opatření na udržování výrobní kapacity je obvykle zejména udržení zaměstnanců s určitou specifickou kvalifikací, případně udržování speciálního zařízení. Roční náklady ve vztahu ke konkrétní strategické výrobě dosahují částek v jednotkách milionů Kč ročně. Celkový předpokládaný náklad v případě realizace opatření dle rozhodnutí vlády, které umožňuje předložená zákonná úprava, může při současném posouzení potřeb státu dosahovat částku okolo 20 mil. Kč ročně.

Navrhovaná úprava bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Případné nákupy zásob věcných prostředků vytvoří příležitost pro dodání určených výrobků. Opatření na udržení výrobní kapacity nevedou k nadměrné kompenzaci podniků udržujících danou kapacitu, a tedy nedochází k jejich zvýhodnění v hospodářské soutěži a nedochází k narušení podnikatelského prostředí.

Navrhovaná novela nebude mít žádné negativní sociální dopady, dopady na národnostní menšiny, ani životní prostředí.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Ministerstvo obrany bude dle navrhované právní úprav oprávněno za účelem přípravy ozbrojených sil na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o zařízeních a výrobních kapacitách právnických osob a podnikajících fyzických osob, které produkují věcné prostředky, nebo jsou schopny takovou produkci v krátkém čase zahájit. Zaměstnanci Ministerstva obrany budou při vyžadování, shromažďování a evidování údajů o zařízeních a výrobních kapacitách právnických osob a podnikajících fyzických osob respektovat pravidla ochrany osobních údajů a při své činnosti budou postupovat plně v souladu s pravidly důvěrnosti, mlčenlivosti a ochrany osobních údajů. Ministerstvo obrany bude nakládat s danými údaji výhradně pro výše zmíněné účely. Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že z návrhu novely zákona vyplývá korupční potenciál, který však nepředstavuje vzhledem k nastavení systémových záruk riziko.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona směřuje k posílení připravenosti na krizové stavy, a tudíž i posílení obranyschopnosti České republiky zejména prostřednictvím zajištění výrobních průmyslových kapacit. Předpokládaný dopad na bezpečnost a obranu státu je tedy pozitivní.