Novela z. o zřízení ministerstev - RJ

1. Zhodnocení platného právního stavu

Činnost vlády upravují zejména čl. 67 a násl. Ústavy České republiky, § 28 a násl. zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ústředních orgánů státní správy (kompetenční zákon) a některé zvláštní zákony. Žádný zákon však nestanoví vládě povinnost zveřejňovat zápis ze svého jednání, ačkoliv čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod stanoví, že státní orgány jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti a podmínky a provedení stanoví zákon. Ústava tedy vychází z toho, že základní povinnosti zveřejňování informací, mezi které spadá i úprava zápisu o jednání vlády a zveřejňování tohoto zápisu, mají být stanoveny zákonem. Platná pravidla pro zápis z jednání vlády však nejsou stanovena zákonem ani jiným právním předpisem, nýbrž pouze usnesením vlády, které má v tomto případě povahu interního řídícího aktu. Zápis je upraven v čl. X odst. 3 jednacího řádu vlády, schváleného usnesením vlády ze dne 16. září 1998 č. 610, ve znění pozdějších usnesení, a to pod názvem písemný záznam: „Z jednání schůze vlády je pořizován písemný záznam. V tomto záznamu se uvede zejména název projednaného bodu programu schůze vlády, stručný průběh rozpravy, závěry jednání, včetně výsledku hlasování, a pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu. Součástí výsledku hlasování o návrhu usnesení k materiálu uvedenému v čl. V odst. 5 písm. c) větě poslední je i údaj o tom, kteří členové vlády hlasovali pro návrh, kteří proti návrhu a kteří se zdrželi hlasování, a to uvedením jejich funkcí; to neplatí v případě, že předmětem hlasování je návrh na rozhodnutí o věci, jejíž hodnota je nižší než 1 000 000 Kč. (...)“. Z této citace je dále patrné, že vláda rozhoduje jmenovitým hlasováním o záležitostech uvedených v čl. V odst. 5 písm. c) jednacího řádu, kterými jsou materiály nelegislativní povahy, jejichž předmětem jsou ₋ návrhy na rozhodnutí o věci týkající se nakládání s konkrétním majetkem státu, ₋ veřejné zakázky, ₋ koncesní smlouvy, ₋ dotace nebo výdaje organizační složky státu anebo stanovení výše účasti státního rozpočtu na financování programu, o níž rozhodnout náleží do působnosti vlády, nebo ₋ materiály, kde o stanovisko vládu požádal člen vlády, do jehož působnosti jinak tato věc náleží, anebo ₋ záležitosti, u nichž si vláda projednání věci vyhradila. Podle platného právního řádu je čl. 17 odst. 5 Listiny naplněn, pokud jde o zápisy ze schůze Rady hlavního města Prahy, rady kraje, resp. rady obce (souhrnně z jednání exekutivních orgánů samosprávných celků). Jde o ustanovení § 70 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, § 80 odst. 3 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, resp. § 101 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle zákona o obcích: „Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.“ Odpovídající úpravu nalezneme i v zákoně o krajích a o hl. m. Praze. Je tedy zřejmé, že zatímco vrcholné exekutivní orgány územních samosprávných celků mají povinnost pořizovat zápis, včetně jeho podstatných náležitostí, stanoveny zákonem, u vlády, jako vrcholného orgánu exekutivy státu, toto neplatí.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Ze zhodnocení platného právního stavu je patrné, že podrobnosti informování veřejnosti o činnosti vlády nejsou v případě jejích usnesení stanoveny zákonem, jak předvídá Listina základních práv a svobod, nýbrž pouze usnesením vlády. To má zásadní nevýhodu v tom, že nová vláda může kdykoliv pravidla změnit, a to i s účinností pro vlády předchozí. Je žádoucí a ve veřejném zájmu, aby rozhodování vlády bylo transparentní a byla dohledatelná odpovědnost jednotlivých členů vlády. Jmenné hlasování patří k fungující a osvědčené praxi.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

V praxi vyžaduje jmenovité hlasování pouze to, aby si zapisovatel vlády zapsal hlasování jmenovitě na předpřipraveném listě nebo aby byla použita elektronická hlasovací zařízení, která má vláda k dispozici. Návrh lze tedy realizovat se stávajícími prostředky vlády a nemá žádné dopady na státní rozpočet. Dopad na rozpočty obcí, krajů i další veřejné rozpočty je taktéž nulový.

4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky

Návrh nijak nezasahuje do úpravy mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod stanoví, že státní orgány jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti a podmínky a provedení stanoví zákon. Jak již bylo řečeno, ústavní pořádek zřetelně vychází z toho, že základní povinnosti zveřejňování informací, mezi které spadá i úprava zápisu o jednání vlády a zveřejňování tohoto zápisu, mají být stanoveny zákonem, např. tak, jak tomu je u zápisu z jednání rady obcí a krajů. Návrh tedy uvádí platnou úpravu, kdy je zápis upraven pouze jednacím řádem vlády, do jednoznačného souladu s ústavním pořádkem.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je s výše uvedeným plně v souladu.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů, rovnost mužů a žen ani na bezpečnost nebo obranu státu. Návrh není významný z hlediska korupčních rizik a nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

7. Odůvodnění návrhu, aby Sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení.

Navrhovaná úprava je jednoduchou změnou zákona, která nepředpokládá potřebu podrobnější debaty. Navrhuje se tedy, aby byl návrh zákona schválen v režimu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.