ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první, čl. I

Změna zákona o bankách

K bodům 1 a 2 (poznámka pod čarou č. 1 a č. 27):

Změna poznámek pod čarou reflektuje změnu názvu směrnice CRD a nařízení CRR.

K bodům 3 a 4 (§ 1 odst. 3):

Reaguje se na přesun úpravy poskytovatelů služeb hlášení údajů ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR. Navrhuje se účinnost 31. prosince 2021.

K bodům 5 až 24 [zrušení § 3c, § 26c odst. 2 až 4, § 26c odst. 6 až 8, § 26d odst. 1, § 26d odst. 4, § 26e odst. 3 a 4, § 26f odst. 1 a 3, § 26g odst. 2 a 8, § 26i odst. 1, § 26j odst. 1, § 26k odst. 1, § 26l odst. 2, § 26l odst. 4 písm. d), § 26n odst. 3]:

Upravuje se konsolidovaný dohled tak, aby v ZoB zůstala zachována úprava plynoucí ze směrnice CRD a v ZPKT bude nově úprava plynoucí ze směrnice IFD. Vypouští se odkazy na OCP, kteří budou nově upraveni v ZPKT (pokud skupina nezahrnuje úvěrovou instituci). OCP, kteří se budou řídit směrnicí CRD a nařízením CRR (Class 1 a Class 1 mínus), se podle § 5 odst. 3 a 4 ZPKT mají pro účely dohledu nad nimi považovat za banku.

K části druhé, čl. II

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

K bodům 1 a 2 (poznámky pod čarou č. 1 a 38):

Změna poznámek pod čarou reflektuje změnu názvu směrnice CRD a nařízení CRR.

K části třetí, čl. III

Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 40):

Do poznámky pod čarou č. 40 se vkládá odkaz na čl. 22 odst. 1 první pododstavec IFD ve vztahu k whistleblowingu, který je ve vztahu k ČNB upraven v ZDKT.

K bodu 2 (změna poznámky pod čarou č. 41):

Aby bylo zřejmé, že tímto zákonem se řídí i dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování (crowdfunding), doplňuje se odkaz na nařízení o skupinovém financování do poznámky pod čarou č. 41.

K bodům 3 až 5 (§ 9b):

Do právní úpravy přestupků se vkládá nový přestupek za porušení povinnosti stanovené v novém § 27 ZDKT. Tento nový přestupek zahrnuje také zaměstnance a spolupracovníky ČNB, ale dopadá také na jakékoli jiné osoby, které získají informace podle § 27.

K bodu 6 (§ 13 odst. 5):

Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 3 směrnice CBDF, kterým se zrušuje čl. 91 odst. 3 UCITS. Zveřejňování vnitrostátních předpisů týkajících se požadavků na nabízení investičních fondů bude nověupravovat čl. 5 a 6 nařízení CBDF.

K bodu 7 (poznámka pod čarou č. 43):

Do poznámky pod čarou č. 43, která vyjmenovává nařízení EU, jejichž porušení je možné oznámit ČNB prostřednictvím jejího mechanismu hlášení (whistleblowing), se vkládá nařízení IFR.

K bodu 8 (poznámka pod čarou č. 33):

Sjednocují se odkazy na nařízení EU v souladu s Legislativními pravidly vlády.

K bodu 9 [§ 26 odst. 2 písm. l)]:

V souladu s čl. 15 odst. 6 IFD se rozšiřuje okruh subjektů, kterým je možné předat důvěrné informace, o Evropský systém centrálních bank a o orgány dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy.

K bodu 10 (§ 26 odst. 3):

V souladu s čl. 15 odst. 5 IFD se do zákona vkládá možnost poskytnout důvěrné informace také Evropské komisi, pokud jsou tyto informace nezbytné pro výkon jejích pravomocí.

K bodu 11 (§ 26 odst. 4):

V souladu s čl. 15 odst. 4 IFD se upravuje pravomoc ČNB stanovit při poskytnutí důvěrné informace režim dalšího nakládání s takovou informací.

K bodům 12 a 13 [§ 26 odst. 9 nová písmena f) a g)]:

Do ustanovení, které upravuje poskytování důvěrných informací ze strany ČNB na základě dohody, se v souladu s čl. 16 IFD doplňuje orgán vykonávající dohled nad osobami činnými na trzích s emisními povolenkami (za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů) a orgán vykonávající dohled nad osobami činnými na trzích se zemědělskými komoditními deriváty (rovněž za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů). Na spotovém trhu se obchoduje přímo s komoditou (popř. emisní povolenkou), zatímco na finančních trzích se obchoduje s deriváty na tato podkladová aktiva.

K bodu 14 (§ 27):

V souladu s čl. 15 odst. 3 IFD se upravuje režim použití důvěrných informací a stanovuje se, že použít takovou informaci je dovoleno pouze k účelům uvedeným poskytujícím orgánem dohledu a k účelům, které pro danou osobu vyplývají přímo ze zákona upravujícího její činnost (např. zákony upravující činnost ministerstev a jiných orgánů státní správy).

K části čtvrté, čl. IV

Změna zákona o dluhopisech

K bodu 1 (§ 1 a poznámka pod čarou č. 5):

Do § 1 ZoDluh upravujícího působnost zákona o dluhopisech se s ohledem na novelu transpozičního charakteru doplňuje odkaz na směrnici CBD, u které uplyne transpoziční lhůta dne 8. července 2021. Účinnosti mají nová ustanovení dle požadavků čl. 32 CBD nabýt dnem 8. července 2022.

K bodu 2 (§ 15 odst. 3):

S ohledem na to, že pod pojmem „úrok“ se v souladu s občanským zákoníkem míní pouze kladný úrok, je navrhováno problematiku tzv. „záporných úroků“ vyřešit, jelikož není stávajícím ustanovením nijak řešena. Emitenta není třeba pro tento atypický případ specificky chránit - situaci si případně může upravit v emisních podmínkách.

K bodu 3 (§ 28 zrušení odstavce 3):

Ustanovení se přesouvá do § 31 odst. 6 ZoDluh tak, aby § 28 obsahoval jen definice a nikoli povinnosti. Cílem je lepší systematika zákona a snazší odkazování například u přestupků. Navíc se toto ustanovení v § 31 odst. 6 ZoDluh doplňuje o nové požadavky plynoucí z čl. 6 odst. 2 a 6 CBD.

K bodu 4 (§ 28a odst. 1):

Stanoví se pravidlo s ohledem na zásadu nominální hodnoty pro výpočet nákladových nebo výnosových úroků. Jedná se o nový požadavek plynoucí z čl. 15 odst. 6 CBD.

K bodu 5 [§ 28a odst. 1 písm. b)]:

Legislativně-technická změna.

K bodu 6 (§ 28a odst. 4):

Nezajištěné pohledávky v selhání dle čl. 178 CRR nemohou být podle čl. 15 odst. 4 CBD součástí krytí, a to bez ohledu na to, zda jde o pohledávky z hypotečních úvěrů či o jiné pohledávky. Změna souvisí i s § 28aa odst. 4 ZoDluh, kde je obdobné pravidlo ve vztahu k likviditní rezervě a je vhodné, aby tato pravidla byla věcně v souladu.

K bodu 7 (§ 28a nový odstavec 5):

Souvisejícími dluhy jsou rovněž náklady na správu či náklady za výkon činnosti (v případě, že emitent čelí insolvenčnímu řízení), ať už náklady nuceného správce či jiných osob. Tyto náklady mají být zahrnuty do souhrnné hodnoty všech dluhů. ČR využila uvedenou diskreci v čl. 15 odst. 3 druhý pododstavec CBD a stanovila paušální výpočet předpokládaných nákladů (ve výši 1 % z hodnoty emise) zejména proto, že výše nákladů není předem známa a je žádoucí, aby byl stanoven jednotný postup při jejím stanovení a nemohlo docházet ke zneužití těchto nákladů jejich stanovením v nepřiměřené výši (a tedy k poškození investorů).

K bodu 8 (nový § 28aa a § 28ab):

K § 28aa:

Za účelem zajištění včasného splacení závazků bude krycí portfolio podle čl. 16 CBD povinně obsahovat likviditní rezervu, čímž se vyřeší riziko nedostatku likvidity, které může vzniknout z nesouladu splatnosti hypotečních úvěrů a dluhů z krytých dluhopisů (typicky je splatnost hypotečního úvěru 20 let, ale splatnost krytých dluhopisů jen 7 let). Likviditní rezerva krycího portfolia se odlišuje od obecných požadavků na likviditu uložených úvěrovým institucím, nicméně aktuálně dochází ke zdvojení požadavků, což by měla v blízké budoucnosti řešit revize nařízení LCR (2015/61) a prozatím je v odstavci 5 využita nabízená diskrece. Dodržování tohoto požadavku na povinné zavedení likviditní rezervy krycího portfolia bude dohlížet orgán dohledu (ČNB). Krycí portfolio bude muset trvale obsahovat likviditní rezervu složenou z likvidních aktiv, která jsou k dispozici pro krytí tzv. čistého odtoku likvidity (vymezený v odstavci 2 dle čl. 3 bodu 16 CBD) po dobu 180 dnů (cca 6 měsíců). Jedná se o požadavek směrnice CBD, který není diskrečního charakteru. Taxativním výčtem je v odstavci 3 stanoveno z jakých druhů aktiv může být likviditní rezerva složena. Pro lepší srozumitelnost a aplikovatelnost nových pravidel obsahuje odstavec 6 odkaz na vymezení v CRR.

K § 28ab:

České kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy) jsou zpravidla vydávány bez možnosti prodloužení splatnosti a dle mezinárodní terminologie jsou tzv. hard bullet. ČR se rozhodla využít diskreci v čl. 17 CBD a zavést do českého právního řádu tzv. struktury prodloužitelných splatností (standardní jsou „soft bullet“ a „conditional pass-through“ - CPT), které běžně fungují v některých členských státech. Struktury prodloužitelné splatnosti mohou umožnit prodloužit splatnost dluhopisů o určitou dobu. Cílem prodloužení doby splatnosti je řešení rizika likvidity. Povolí-li členské státy využití těchto struktur prodloužitelných splatností, musejí stanovit pravidla, která zajistí, že investoři nebudou vystavováni přílišným rizikům. Prodloužení splatnosti nebude moci být stanoveno na základě libovůle emitenta, ale splatnost bude moci být prodloužena pouze na základě rozhodné události, která bude stanovena objektivně právním předpisem. Nadto musí emisní podmínky přesně specifikovat, za jakých okolností k prodloužení splatnosti dojde. V případě insolvence nebo rezoluce nesmí mít prodloužení splatnosti vliv na pořadí investorů.

K bodu 9 (§ 28b odst. 2):

Ve vztahu k veřejnoprávním zástavním listům, které jsou zajištěny úvěrem vůči veřejnému podniku nebo úvěrem, za který ručí veřejný podnik[viz § 31 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 9 ZoDluh], se s ohledem na požadavky čl. 6 odst. 4 CBD stanoví nejméně desetiprocentní míra přezajištění (overcollateralisation, OC), oproti běžným 2 % (viz § 28a odst. 1 ZoDluh).

K bodům 10 až 13 (nadpis § 28c, § 28c odst. 1 a 2):

Podle čl. 27 CBD jsou označení „evropský krytý dluhopis“ a „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nově chráněnou evropskou značkou (označení jsou chráněna ve všech jazycích EU) a mohou být používány pouze pro kryté dluhopisy splňující požadavky směrnice CBD, resp. její transpozice v ZoDluh. Prémiové kryté dluhopisy navíc musí splňovat i požadavky podle čl. 129 CRR (současně se jim nad rámec práva EU ponechává i možnost využívat označení „CRR“).

K bodu 14 (nové znění § 28d):

Podle požadavků čl. 14 CBD se doplňuje ustanovení, které v zájmu zvýšení transparentnosti ukládá emitentům krytých dluhopisů povinnost informovat investory do těchto dluhopisů o svých krytých blocích. Odstavec 2 obsahuje minimální výčet informačních povinností.

Stávající ustanovení o monitorovi krytého bloku (stávající § 28d ZoDluh) se vypouští, neboť se jeví jako vhodnější, aby jeho úprava byla ponechána na emisních podmínkách a nevznikaly pochyby, zda jde o monitora podle diskrece ve směrnici CBD či nikoli. I v současné době se jedná o ustanovení dispozitivní, které bylo zaváděno zejména za tím účelem, že se očekávalo ve směrnici CBD povinné ustanovení tohoto monitora (kontrolora) a bylo žádoucí mít již zakotvenou alespoň základní úpravu tohoto institutu. Evropská úprava umožňuje členským státům využít diskreci a monitora krycího portfolia ustanovit jako povinného, pak ale musí splňovat další podrobnější požadavky, které čl. 13 CBD upravuje jen v obecných rysech. Pro tuto chvíli se jeví jako nežádoucí stanovit monitora jako povinného. Současně by bylo zbytečně zatěžující upravovat podrobná pravidla pro institut, který je dobrovolný (dispozitivní). Proto se jeví jako nejvhodnější řešení institut monitora v ZoDluh zrušit a jeho případné ustanovení ponechat plně na emisních podmínkách, obdobně jako v případě struktur prodloužitelné splatnosti podle čl. 17 CBD (tj. soft-bullet a conditional pass-through). Mělo by totiž platit pravidlo, že co zákon nezakazuje, je dovoleno. Je ale vhodné, aby emitent při využití těchto dobrovolných institutů v emisních podmínkách přihlédl k požadavkům směrnice CBD, která bude novým tržním standardem v EU.

K bodu 15 (§ 29 nový odstavec 4):

S ohledem na požadavky čl. 6 odst. 5 CBD jsou stanoveny požadavky na osobu (odhadce, soudního znalce či jinou osobu), která má stanovit zástavní hodnotu zastavené nemovitosti. Konkrétně jde o požadavky na odbornost a nezávislost této osoby a řádné zdokumentování procesu ocenění.

K bodu 16 (§ 30d nové odstavce 3 až 5):

Nově je s ohledem na čl. 19 CBD z důvodu ochrany investorů do krytých dluhopisů navrhováno, aby emitent disponoval ke každému krytému bloku (covered bond programme) povolením od orgánu dohledu (ČNB). Povolení je vydáváno v rámci správního řízení, kdy odstavec 4 stanoví náležitosti žádosti (resp. licenčních požadavků). Odstavec 5 pak v souladu s čl. 23 odst. 1 CBD v taxativním výčtu stanoví, za jakých okolností může být toto povolení odňato.

K bodům 17 až 24 (§ 31 odst. 1, § 31 odst. 2 písm. b) až d), § 31 odst. 3, poznámka pod čarou č. 8, § 31 odst. 4 písm. c), § 31 odst. 4 písm. e), § 31 odst. 6 až 8):

S ohledem na evropské požadavky (zejména čl. 6 CBD) se upřesňují tzv. způsobilá krycí aktiva, která lze zapsat do rejstříku krycích aktiv. Obecně platí, že tato aktiva musí být vysoce kvalitní. Doplňuje se odkaz na nové odstavce v čl. 129 CRR doplněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160. S ohledem na to, že ve výčtu povolených aktiv podle evropské směrnice chybí pohledávky vůči uvedeným mezinárodním organizacím, tato stávající národní úprava se vypouští, respektive nahrazuje pohledávkami vůči veřejným podnikům [viz změny v odstavci 1 písm. b) a c)]. V odstavci 1 písm. d) se v souladu s čl. 15 odst. 4 CBD doplňuje odkaz i na jiná likvidní aktiva podle nového § 28aa ZoDluh. V odstavci 3 se doplňují nové požadavky na deriváty podle čl. 11 CBD. V té souvislosti se rovněž vkládá odkaz na poznámku pod čarou. Dále se v odstavci 6 stanoví podle čl. 6 odst. 6 CBD, že fyzické kolaterály musí být pojištěny proti riziku poškození (viz též změnu v § 28 odst. 3 ZoDluh). V odstavci 7 se upravuje využitá diskrece podle čl. 9 CBD, kdy finančním kolaterálem je předmět finančního zajištění podle § 5 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž se v odstavci 8 stanoví podle čl. 6 odst. 4 požadavky na veřejný podnik (viz též změnu v § 28b odst. 2 ZoDluh).

K bodu 25 [§ 31a odst. 4 zrušení písmene c)]:

Zrušení předmětného ustanovení souvisí s vypuštěním právní úpravy institutu monitora krytého bloku.

K bodu 26 (§ 32 odst. 2):

Zákon zakotvuje povinnost součinnosti emitenta vůči nucenému správci, a to neprodleně po jeho jmenování.

K bodu 27 (§ 32 odst. 5):

Legislativně-technická změna.

K bodům 28 a 29 [§32 a odst. 1 a § 32a odst. 1 zrušení písmene e)]:

Současné znění způsobuje překryv pravomocí ČNB ve vztahu k rezoluci emitenta krytých dluhopisů, proto se navrhuje vypustit. V případě rezoluce tak nedochází ke jmenování nuceného správce krytých bloků.

K bodu 30 (§ 32b odst. 3):

Legislativně-technická změna.

K bodům 31 a 32 (§ 32b odst. 6 a 7):

S ohledem na čl. 20 odst. 4 CBD se mezi subjekty k povinné výměně informací v případě jmenování nuceného správce řadí i ČNB.

K bodu 33 (§ 32b odst. 8):

. S ohledem na určité rovné postavení vlastníků dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům se doplňuje povinnost nuceného správce vyčíslit pohledávky i těmto věřitelům pohledávek. Neučiní-li tak, mají i tyto osoby právo přihlásit v insolvenčním řízení pohledávky v rozsahu, které nejsou kryty krycím portfoliem. Související změna se provádí i v § 375 odst. 4 InsZ.

K bodu 34 (§ 32d odst. 4):

Legislativně-technická změna spočívající v přesunu tohoto ustanovení do § 32e odst. 1.

K bodu 35 (nadpis § 32e):

Legislativně-technická změna.

K bodu 36 (§ 32e odst. 1):

Pohledávky vlastníků krytých dluhopisů, které byly řádně přihlášeny v insolvenčním řízení emitenta, by neměly zaniknout pro účely jejich uspokojování v takovém řízení, ale neměly by již být součástí krytého bloku, který je předlužen.

K bodu 37 (§ 32e odst. 4):

Navrhuje se odstranit povinnost provést poměrné snížení dluhů před samotným zpeněžením, neboť ne vždy bude v praxi žádoucí, aby nucený správce nejdříve provedl poměrné snížení dluhů, s nímž se na základě aktuálně platného a účinného znění ZoDluh pojí rovněž snížení nebo zánik pohledávek z krytých dluhopisů, tedy i těch, které právě pro nedostatečnost jejich krytí ze strany krycího portfolia vlastníci krytých dluhopisů přihlásili v rámci insolvenčního řízení emitenta (ať již sami, či skrze nuceného správce).

K bodu 38 (§ 32e odst. 8):

Navržená změna odpovídá zakotvení pravidel pro zpeněžení krycích aktiv v § 32f.

K bodu 39 (nový § 32f):

Navrhuje se zakotvit pravidla pro zpeněžení vybraných krycích aktiv. Ta může zpeněžit nucený správce pouze se souhlasem centrální banky na základě rozhodnutí vlastníků krytých dluhopisů.

K bodu 40 (nový díl 3, nové § 32g až 32j):

S ohledem na ochranu investorů do krytých dluhopisů je v souladu s požadavky směrnice CBD navrhován veřejný dohled nad krytými dluhopisy (§ 32g podle čl. 18 CBD). Stávající právní úprava krytých dluhopisů umožňuje za nesplnění některých povinností uložit přestupek, k jehož projednání je příslušná ČNB, což znamená, že i stávající právní úprava a její vynucování podléhá dohledu. V tomto ohledu se tedy nejedná o věcnou změnu, ale pouze o výslovnou formální úpravu. V rámci výkonu je ČNB oprávněna ukládat opatření k nápravě nebo sankce za přestupky (§ 32h podle čl. 23 CBD).

S ohledem na přeshraniční prvek je v souladu s evropskými předpisy navržena rovněž spolupráce národních orgánů dohledu navzájem i ve vztahu k evropským orgánům dohledu (§ 32i odst. 1 podle čl. 25 CBD) a informační povinnosti ČNB (§ 32i odst. 1 podle čl. 8, čl. 13 odst. 4, čl. 16 odst. 4, čl. 17 odst. 2, čl. 18 odst. 2, čl. 24 odst. 9 a čl. 26 odst. 3 CBD). V rámci požadavků na transparentnost je ČNB v § 32i podle čl. 26 CBD uložena povinnost publikovat na svých internetových stránkách seznam emitentů s povolením pro krytý blok a seznam krytých dluhopisů s chráněným evropským označením. S ohledem na odstranění přeshraničních bariér má ČNB rovněž povinnost publikovat na svých internetových stránkách právní předpisy, které upravují problematiku krytých dluhopisů v ČR. Rovněž se doplňují odkazy na poznámky pod čarou.

K bodům 41 a 42 [§ 40 odst. 1 písm. a) a nové písmeno b)]:

S ohledem na doplnění nových povinností a na požadavky čl. 23 CBD se upravují přestupky za porušení povinnosti držet likviditní rezervu, poskytovat informace investorům a mít povolení pro krytý blok.

K části čtvrté, čl. V, přechodná ustanovení

S ohledem na skutečnost, že 4. ledna 2019 nabyla v ČR účinnosti novela ZoDluh č. 307/2018 Sb., která již v zásadě obsahovala požadavky nové evropské směrnice CBD, jeví se jako žádoucí, aby se kryté dluhopisy vydané po tomto datu považovaly za kryté dluhopisy podle navrhovaného znění. K tomu se nevyžaduje změna emisních podmínek, za předpokladu, že bude jejich emitent plnit všechny nové zákonné požadavky. Rovněž je navrhováno, aby se totéž vztahovalo na emise vydané před 4. lednem 2019 za předpokladu, že emitent emisní podmínky změnil, aby odpovídaly požadavkům zákona, ve znění novely č. 307/2018 Sb. To platí i s ohledem na navyšované emise za taxativně stanovených podmínek podle čl. 30 CBD. Rovněž se specifikují podmínky pro navyšované emise, které musí plnit taxativně vymezené požadavky.

K části páté, čl. VI

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

K bodům 1 až 3 (poznámka pod čarou č. 1):

Zrušuje se odkaz na směrnici CRD a zároveň se do této poznámky pod čarou vkládá odkaz na IFD. Aktualizuje se seznam novel MiFID II, zejména s ohledem na IFD, nařízení o skupinovém financování a směrnice o ESAs.

K bodu 4 (poznámka pod čarou č. 2):

Do poznámky pod čarou č. 2 se vkládá ustanovení, které upřesňuje, že přímo použitelné předpisy podle této poznámky pod čarou zahrnují i přímo použitelné předpisy vydané ke směrnicím uvedeným v poznámce pod čarou č. 1 a k nařízením uvedeným v poznámce pod čarou č. 2.

Vzhledem k obrovskému množství těchto předpisů není však žádoucí uvádět je jmenovitě všechny v této poznámce pod čarou, neboť by vlastní text zákona byl nepřehledný. Lze tak odkázat na zdroj právních informací, kterým je pro oblast evropského zákonodárství Úřední věstník EU (https://eur-lex.europa.eu), kdy lze po zadání příslušného předpisu [směrnice nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)] na levé straně v nabídce „Informace o dokumentu“ nalézt prováděcí předpisy pomocí volby „Vybrat všechny dokumenty založené na tomto dokumentu“, „Vybrat všechny prováděcí akty zakládající se na tomto dokumentu“ nebo „Vybrat všechny akty v přenesené pravomoci, které se zakládají na tomto dokumentu“.

Seznamy těchto předpisů lze rovněž nalézt na webových stránkách Ministerstva financí (https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kapitalovy-trh/pravni-ramce) nebo ČNB (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/). Informativní seznam těchto předpisů ke dni 15. prosince 2020 je rovněž uveden v příloze obecné části této důvodové zprávy. Současně se napříč ZPKT doplňují odkazy na prováděcí nařízení k MiFID II (a jiným směrnicím EU), aby bylo možno jejich porušení trestat jako porušení zákona a současně se tím usnadňuje orientace uživatelů v aplikovatelných předpisech.

Vzhledem k častým novelizacím nařízení Evropské unie v oblasti kapitálového trhu, se v této poznámce pod čarou nově nařízení uvádějí nikoli s vyjmenovanými veškerými novelami, ale s dodatkem „v platném znění“, který je obsahově totožný, aniž by vyžadoval neustálou novelizaci.

Vzhledem k tomu, že tato poznámka pod čarou upravuje seznam právních předpisů, na něž navazuje ZPKT, se tímto novelizačním bodem rovněž vkládá nařízení IFR, nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti a nařízení o skupinovém financování. Odstraňuje se odkaz na nařízení CRR.

K bodu 5 [§ 1 odst. 3 zrušení písmene d)]:

Protože se na OCP nově použije nařízení IFR namísto nařízení CRR, vypouští se odkaz na nařízení CRR.

K bodům 6 až 8 [§ 1 odst. 3 nová písmena l) až n) a poznámky pod čarou č. 42, 43, 49, 51, 52, 53, 60 až 63, 66, 68 až 70]:

Do výčtu předpisů se doplňují další přímo použitelné předpisy Evropské unie, které novela ZPKT adaptuje, a to nařízení IFR, nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti a nařízení o skupinovém financování. Nařízení o skupinovém financování upravuje poskytování služeb crowdfundingovými platformami v případě, kdy financování poptávají podniky, a dopadá na poskytování úvěrového a investičního crowdfundingu. Zároveň se doplňují poznámky pod čarou č. 68 až 70 specifikující nově zahrnuté přímo použitelné právní předpisy Evropské unie.

K bodu 9 [§ 2 odst. 1 nové znění písmene i)]:

V návaznosti na čl. 3 odst. 1 bodu 18 IFD se mění definice počátečního kapitálu.

K bodu 10 [(§ 2 odst. 1 písm. l)]:

V návaznosti na čl. 3 odst. 1 bodu 23 IFD se mění definice vedoucího orgánu.

K bodu 11 [§ 2 odst. 2 písm. b)]:

Přesouvá se legislativní zkratka, která byla doposud obsažena ve zrušovaných ustanoveních (§ 16 odst. 4 ZPKT). Vkládá se na místo prvního výskytu.

K bodu 12 (poznámka pod čarou 65):

Legislativně-technická změna.

K bodu 13 (§ 2 nový odstavec 3, poznámka pod čarou č. 50):

Doplňují se definice ze směrnice IFD. Nově tak budou v zákoně vymezeny pojmy finanční instituce (čl. 3 odst. 1 bod 11 IFD), investiční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 21 IFD), skupina OCP (čl. 3 odst. 1 bod 20 IFD), smíšená finanční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 25 IFD), evropský mateřský investiční podnik (čl. 3 odst. 1 bod 31 IFD), evropská investiční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 32 IFD), evropská smíšená finanční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 33 IFD), dodržování skupinového kapitálového testu (čl. 3 odst. 1 bod 8 IFD), orgán dohledu nad skupinou (čl. 3 odst. 1 bod 15 IFD), smíšená holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 9 a 26 IFD), kontrolující osoba (čl. 3 odst. 1 bod 28 IFD), kontrolovaná osoba (čl. 3 odst. 1 bod 29 IFD), skupina (čl. 3 odst. 1 bod 13 IFD) a systémové riziko (čl. 3 odst. 1 bod 30 IFD). O novém vymezení lze hovořit i přesto, že řada pojmů již byla vymezena v § 2 odst. 6 ZPKT (ve znění Sněmovního tisku 903), nicméně v důsledku vynětí OCP z působnosti bankovní regulace a vytvoření vlastních pravidel (nařízení IFR a směrnice IFD) bylo třeba definice změnit. Většina pojmů je vymezena odkazem na související nařízení IFR.

K bodu 14 (§ 2 nový odstavec 7 a zrušení stávajícího odstavce 6, po přečíslování 7, poznámka pod čarou č. 72):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3, 9, 18, 19 a 20 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (dále jen „DA nařízení k MiFID II“), protože tyto články upřesňují některé definice uvedené v § 2 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 15 (§ 2d nový odstavec 5):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 61 a 71 DA nařízení k MiFID II, které se týkají způsobilé protistrany. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 16 (§ 3 nový odstavec 7):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 5, 7, 8, 10 a 11 DA nařízení k MiFID II, které upravují podrobnosti vymezení investičních nástrojů. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodům 17 a 18 [§ 4b odst. 1 písm. l), § 4b odst. 1 nové písmeno n)]:

Poskytovatel služeb skupinového financování (crowdfundingu) může v rámci své činnosti poskytovat služby, které mohou být materiálně posuzovány jako přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání. Jsou-li tyto služby vykonávány v návaznosti na činnost crowdfundingové platformy, neměl by být její provozovatel povinen získat k poskytování těchto hlavních investičních služeb povolení k činnosti OCP a postačí mu povolení podle nařízení o skupinovém financování.

K bodu 19 (§ 4b nové odstavce 4 a 5, poznámka pod čarou č. 73):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 4 DA nařízení k MiFID II a na čl. 1 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/592, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria k určení toho, kdy je činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti, protože tato nařízení Evropské komise upřesňují některé výjimky upravené v § 4b ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 20 (§ 5 zrušení odstavce 2):

Z důvodu vynětí OCP ze směrnice CRD a nařízení CRR se nově již nerozlišuje investiční podnik podle směrnice MiFID II a investiční podnik podle směrnice CRD (resp. směrnice IFD), kdy směrnice IFD odkazuje na definici ve směrnici MiFID II. Současně se ruší (nebo nahrazují) zde vyjmenovaná ustanovení, která byla transpozicí směrnice CRD a uvolněné místo se využívá pro transpozici směrnice IFD.

K bodu 21 (§ 5 odst. 2, dříve odst. 3):

Z důvodu zrušení odstavce 2 (a výčtu ustanovení tam uvedeného) se odkaz na odstavec 2 nahrazuje odkazem na ustanovení, která jsou transpozicí IFD, protože ta se na banku poskytující investiční služby nepoužijí. V ostatním (zejména ve vztahu k transpozici MiFID II) se i banka poskytující investiční služby musí řídit ZPKT. Jedná se o transpozici zejména čl. 1 odst. 3 směrnice MiFID II.

K bodu 22 (§ 5 nové odstavce 3 a 4):

Na OCP „Class 1“ (aktiva nad 30 mld. EUR) se má povinně vztahovat směrnice CRD a nařízení CRR (namísto směrnice IFD a nařízení IFR). Na OCP „Class 1 mínus“ (aktiva nad 5 mld. EUR, resp. 15 mld. EUR) lze dle nařízení IFR vztáhnout úpravu dle směrnice CRD a nařízení CRR (namísto směrnice IFD a nařízení IFR). Jako nejvhodnější legislativní řešení se v tomto ohledu jeví hledět na ně pro účely ZoB jako na banku. Ustanovení ZPKT, v nichž je transponována směrnice IFD se na takového OCP nepoužijí. Jedná se o transpozici čl. 2 odst. 2 a čl. 5 odst. 3 IFD a reakci na změnu definice úvěrové instituce v CRR.

K bodu 23 (nový § 5a, poznámka pod čarou č. 74):

Do ZPKT se zavádí pravomoc ČNB vztáhnout na OCP „Class 1 mínus“, který obchoduje s investičními nástroji na vlastní účet nebo upisuje či umisťuje investiční nástroje se závazkem jejich upsání, při splnění určitých podmínek požadavky ZoB a nařízení CRR. V případě, že tak učiní, podléhá daný OCP z hlediska plnění obezřetnostních požadavků dohledu podle ZoB. Stejně jako může ČNB rozhodnout o tom, že na OCP, jenž splňuje stanovené podmínky, bankovní regulaci vztáhne, je zmocněna ho z této regulace rovněž vyjmout, pokud již nejsou splněny rozhodné podmínky. Jestliže OCP v rámci stanovených podmínek přestane splňovat prahovou hodnotu 5 mld. EUR, rozhodnutí České národní banky pozbývá právních účinků. Jedná se o transpozici čl. 5 IFD.

K bodu 24 [§ 6 odst. 1 písm. d)]:

Pojem „vlastní kapitál“ se nahrazuje pojmem „kapitál“ a doplňuje se odkaz na nařízení IFR.

K bodu 25 (§ 6 odst. 2):

Změna v souvislosti s transpozicí směrnice o ESAs s ohledem na přesun úpravy poskytovatelů služeb hlášení údajů ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR. Navrhuje se účinnost 31. prosince 2021.

K bodu 26 (nový § 6b až 6e, poznámka pod čarou 75):

Transponuje se čl. 8a směrnice CRD a upravuje se situace, kdy OCP „Class 1“ překročí hranici 30 mld. EUR a měl by získat povolení podle CRD. Po dobu řízení o žádosti může tento OCP oprávněně podnikat dle stávajícího povolení k činnosti OCP. Rovněž pobočky zahraničních OCP „Class 1“ by měly postupovat podle CRD a nikoli podle MiFID II, proto se odkazuje na obdobné použití ZoB.

K bodu 27 (§ 7 nové odstavce 6 a 7, poznámky pod čarou č. 76 a 77):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1943 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací a požadavků pro účely povolování investičních podniků a na čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1945, ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, protože tato nařízení Evropské komise upravují podrobnosti žádostí o povolení k činnosti OCP. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 28 (nové znění § 8a):

S ohledem na novou úpravu počátečního kapitálu OCP v čl. 9 IFD se i v ZPKT upravují požadavky na počáteční kapitál pro jednotlivé kategorie OCP, které jsou odstupňovány dle povahy poskytovaných investičních služeb. Složení počátečního kapitálu vyplývá z čl. 11 IFD a čl. čl. 15 MiFID II (ve znění IFD).

K bodu 29 (nové znění § 9a):

Jde o transpozici čl. 24 IFD a upravují se systémy kontrolující adekvátnost kapitálu OCP (v anglickém jazyce „Internal capital adequacy assessment process“ neboli ICAAP). Současně se zavádí legislativní zkratky „malý a nepropojený OCP“ (tj. „Class 3“) a „velký nebo propojený OCP“ (tj. „Class 2“) s ohledem na to, zda OCP splňuje či nikoli požadavky podle čl. 12 IFR. Některé požadavky směrnice IFD a nařízení IFR se totiž vztahují jen k OCP typu „Class 2“, zejména většina požadavků na řídicí a kontrolní systém (nově „systémy správy a řízení“). Nicméně organizační požadavky podle MiFID II (dříve součástí řídicího a kontrolního systému) platí i pro OCP „Class 3“ a měly by se tak vztahovat i na investiční zprostředkovatele (viz změnu v § 32 ZPKT).

K bodu 30 (zrušení § 9aj až § 9b):

Ruší se úprava kapitálových polštářů (capital buffers), protože tato již pro OCP platit nebude. Související úprava zůstává jen ve směrnici CRD a nařízení CRR a do směrnice IFD a nařízení IFR nebyla převzata. Ustanovení se tak pro OCP ruší bez náhrady, nicméně obdobná ustanovení zůstanou i nadále aplikovatelná na banky a kampeličky podle ZoB a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Změny plynou zejména z toho, že OCP již nebudou považováni za instituce podle směrnice CRD a nařízení CRR, jde tedy o implementaci změny definice „instituce“ v právu EU.

K bodům 31 až 34 (nadpis § 10a a § 10a odst. 1 a 3):

Ustanovení se uvádí do souladu s požadavky nařízení Evropské komise. Zavádí se do zákona odkaz na čl. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1945 ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (viz též změnu v § 7 ZPKT), protože toto ustanovení upřesňuje požadavky na oznamování změn ve složení vedoucího orgánu. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 35 (nový § 10aa):

Dosavadní úprava výborů se přesouvá z § 12g ZPKT a vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o obezřetnosti“). Z důvodu lepší systematiky se výbor pro jmenování upravuje v § 10aa ZPKT, výbor pro rizika v § 12g ZPKT a výbor pro odměňování v § 12m ZPKT. Kromě přesunu úpravy z vyhlášky do zákona nedochází k výrazným věcným změnám. V případě výboru pro jmenování se jedná o transpozici čl. 9 MiFID II, který odkazuje na čl. 88 CRD (fakticky ale jde o transpozici MiFID, nikoli o transpozici CRD, proto se tato úprava na OCP i nadále uplatní). V současné době je výbor pro jmenování upraven zejména v bodech 11 až 15 přílohy 2 vyhlášky o obezřetnosti. Podle § 15 odst. 5 vyhlášky o obezřetnosti dnes platí, že „pro účely zřizování výborů pro jmenování, pro rizika a pro odměňování se považuje postavení povinné osoby za významné, pokud podíl povinné osoby na celkové bilanční sumě všech povinných osob na daném trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %“. I nově se navrhuje, aby kritérium významnosti bylo pro povinnost zřízení výborů upraveno jednotně. Výbor pro rizika musí podle § 12g ZPKT zřídit jen OCP, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a) ZPKT (a současně musí jít podle § 12aa ZPKT o OCP „Class 2“), tj. aktiva v hodnotě přesahující 100 mil. EUR. Toto kritérium platí i pro zřízení výboru pro odměňování podle § 12m ZPKT. Je tedy otázkou, zda by se toto kritérium nemělo uplatnit i ve vztahu k výboru pro jmenování, ačkoli v tomto případě nejde o transpozici směrnice IFD, ale o transpozici směrnice MiFID II. Právo EU ale ve vztahu k výboru pro jmenování nestanovuje žádná vodítka pro určení kritéria významnosti. Je ale vhodnější je stanovit absolutní částkou než relativní sumou navíc odvozenou od velikosti jiných subjektů, resp. celkové velikosti relevantního trhu.

K bodu 36 (§ 10b odst. 5, poznámka pod čarou č. 78):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 až 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946 ze dne 11. července 2017, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji požadavky na oznamování kvalifikovaných účastí. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 37 (nový oddíl 1, nový § 11a):

Řízení střetů zájmů je základním motivem pro organizační požadavky podle směrnice MiFID II, proto je vhodné tuto úpravu provést v samostatném paragrafu, resp. oddíle. Jde o transpozici čl. 23 MiFID II, kdy se do ZPKT přesouvá i úprava z § 25a vyhlášky o obezřetnosti.

K bodu 38 (nový nadpis oddílu 2):

Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou se upřesňuje terminologie ZPKT s ohledem na terminologii směrnice MiFID II.

K bodu 39 (nové znění § 12 a 12a):

K § 12:

Stanovuje se povinnost řídicího orgánu OCP , aby zavedl, dohlížel a uplatňoval náležité systémy správy a řízení (dle dřívější terminologie „řídicí a kontrolní systém“). Zároveň se zde specifikují požadavky na tyto systémy. Jedná se zejména o transpozici čl. 9 MiFID II, který částečně odkazuje na čl. 88 CRD.

K § 12a:

Provádí se nová transpozice čl. 16 MiFID II s tím, že částečně je transpozice provedena i v § 12ba, 12bb a 17 ZPKT. Používá se terminologie směrnice MiFID II, a hovoří se tedy o „organizačních požadavcích“ (dříve součást řídicího a kontrolního systému). Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 21 až 29 a čl. 33 až 42 DA nařízení k MiFID II, které upravují podrobnosti těchto organizačních požadavků. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).

K bodu 40 (nové § 12aa až 12ae):

K § 12aa:

Tento novelizační bod stanoví výjimky pro malého a nepropojeného OCP a představuje transpozici čl. 25 IFD. Rovněž je určeno, kdy OCP plní pravidla i na konsolidovaném základě. Ve vztahu k řízení rizik jde i o transpozici čl. 29 odst. 3 IFD.

K § 12ab:

Stanoví se požadavky pro spolehlivé systémy správy a řízení a provádí se transpozice čl. 26 IFD. Podrobnosti vymezí i obecné pokyny EBA.

K § 12ac:

Specifikuje se zde úloha řídicího orgánu při řízení rizik a provádí se transpozice čl. 28 IFD.

K § 12ad:

Stanoví se požadavky na řízení rizik a transponuje se čl. 29 IFD. Podrobnosti vymezí nařízení Evropské komise, které bude teprve přijato. Ve vztahu k OCP „Class 3“ viz též § 12aa odst. 1 ZPKT.

Významné zdroje rizik OCP zahrnují i změnu závazků vůči dávkově definovaným penzijním programům. Jedná se o Dávkově definovaný penzijní systém (defined benefit), který předem definuje určitým způsobem výši dávek, které účastníci mají pobírat, a odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů, tedy i výše vyžadovaných příspěvků. Také systém penzijního připojištění v České republice je podle zákona sice příspěvkově definovaný, ale dovoluje výjimku spočívající v tom, že v případě invalidní penze může být použit dávkově definovaný přístup. Je ale nutno brát v potaz, že pracovníci OCP se nemusí účastnit jen českého systému, ale mohou využívat i PEPP či IORP.

K § 12ae:

Stanoví se požadavky na povinné pojištění malého a nepropojeného OCP.

K bodu 41 (zrušení § 12b):

Ruší se stávající § 12b ZPKT, který upravoval řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě a materiálně se přesouvá do § 12aa odst. 5 ZPKT.

K bodu 42 (§ 12d odst. 2):

Sjednocuje se terminologie, kdy byl pojem „řídicí a kontrolní systém“ nahrazen pojmem „systémy správy a řízení“, aniž by docházelo k věcné změně.

K bodu 43 (§ 12d nový odstavec 8):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 30 až 32 DA nařízení k MiFID II, kde jsou upraveny další požadavky na outsourcing. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 44 (§ 12e nové znění odstavce 3):

Stávající znění, které je transpozicí čl. 8 směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016 kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod. Ustanovení se upřesňuje tak, aby byla zřejmá odpovědnost auditora, kterému v případě porušení tohoto ustanovení hrozí kárné řízení podle zákona o auditorech na návrh ČNB.

K bodu 45 (nové znění § 12f až 12h):

K § 12f:

Ruší se zmocnění na vyhlášku ve vztahu k systémům správy a řízení (a organizačním požadavkům), protože úprava je obsažena plně v ZPKT, případně v nařízeních Evropské komise a obecných pokynech EBA a ESMA. Nově by se tak vyhláška o obezřetnosti již neměla na OCP (a investiční zprostředkovatele) vztahovat a bude nutno ji v tomto ohledu novelizovat, zejména její § 4.

K § 12g:

Upravuje se povinnost zřídit výbor pro rizika, která byla dříve upravena v § 12g odst. 1 písm. a) ZPKT. Povinnost se vztahuje jen na OCP, jehož hodnota aktiv přesahuje 100 mil. EUR, neuplatní se tak již kritérium významnosti podle § 15 odst. 5 vyhlášky o obezřetnosti. Ustanovení představuje transpozici čl. 28 IFD a materiálně odpovídá bodům 6 až 10 přílohy 2 vyhlášky o obezřetnosti.

K § 12h:

Upravuje se stávající povinnost ČNB obsažená ve stejném ustanovení i dříve shromažďovat informace o odměňování. OCP je potom v tomto ustanovení stanovena odpovídající informační povinnost vůči ČNB. Ustanovení představuje transpozici čl. 34 IFD.

K bodu 46 (§ 12i odst. 1):

Do ZPKT se na základě požadavku čl. 22 odst. 2 IFD vkládá možnost zavést mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení předpisů ze strany sociálních partnerů OCP.

K bodu 47 (nové znění § 12j):

Tento novelizační bod stanoví zásady odměňování, které je OCP povinen zohlednit při vytváření a uplatňování svých zásad odměňování pro jednotlivé kategorie pracovníků. S výjimkou odstavce 3 představuje ustanovení transpozici čl. 30 IFD. Rovněž se zavádí odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení čl. 30 IFD. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 48 (nové § 12k až 12m):

K § 12k:

Stanovují se omezení týkající se odměňování pracovníků, která je OCP povinen dodržovat, pokud využívá mimořádnou veřejnou finanční podporu podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Ustanovení představuje transpozici čl. 31 IFD.

K § 12l:

Stanovují se požadavky na pohyblivou složku odměny, kterou OCP vyplatí jednotlivým kategoriím pracovníků. Ustanovení představuje transpozici čl. 32 IFD. Rovněž se zavádí odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení čl. 32 IFD. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K § 12m:

Tímto novelizačním bodem se v § 12m zavádí povinnost OCP, jehož hodnota rozvahových a podrozvahových aktiv je v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího danému účetnímu období v průměru vyšší než částka odpovídající 100 mil. EUR, zřídit výbor pro odměňování. Dále jsou v tomto ustanovení specifikovány požadavky, které musí tento výbor splňovat, jakož i jeho odpovědnost. Ustanovení představuje transpozici čl. 33 IFD.

K bodu 49 [§ 15 odst. 3 větě první, § 15k odst. 1 písm. b) a § 15n odst. 4]:

V důsledku přesunu úpravy řízení střetů zájmů do § 11a ZPKT se opravují odkazy.

K bodům 50 a 51 a 53 až 58 (§ 15 odst. 8, § 15a odst. 6, § 15c odst. 6, § 15d odst. 7, § 15g odst. 5, § 15h odst. 4, § 15i odst. 6 a § 15l odst. 7 a 8):

Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 (§ 15 ZPKT), čl. 44 (§ 15a ZPKT), čl. 53 (§ 15c ZPKT), čl. 45 až 52 (§ 15d ZPKT), čl. 59 až 63 (§ 15g ZPKT), čl. 54 a 55 (§ 15h ZPKT), čl. 55 a 56 (§ 15i ZPKT) a čl. 64 a 66 (§ 15l ZPKT), protože tato ustanovení upřesňují pravidla jednání OCP ze zákazníky. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).

K bodu 52 (§ 15c odst. 5):

Legislativně technická změna.

K bodu 59 (§ 15n odst. 6, poznámka pod čarou č. 79):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/576 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se každoročního zveřejňování informací o totožnosti míst provádění a kvalitě provádění investičními podniky, kde jsou upraveny podrobnosti pravidel best execution. K tomuto nařízení bylo 13. září 2017 vydáno korigendum. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).

K bodům 60 a 61 (§ 15o odst. 2 a § 15r odst. 6):

Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 67 až 70 (§ 15o ZPKT) a čl. 66 (§ 15r ZPKT), kde jsou upraveny podrobnosti těchto pravidel jednání OCP se zákazníky. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).

K bodu 62 (§ 16 odst. 4):

Jsou odstraňovány povinnosti, které souvisely se zahrnutím do rámce CRD/CRR. Prováděcím předpisem k § 16 odst. 4 písm. g), h), i) byla vyhláška č. 163/2014 Sb., avšak s aplikací nového obezřetnostního rámce IFD/IFR, se tato ustanovení na OCP již dále nepoužijí. Novelou ZPKT se zrušují výrazy „konsolidační celek“ a „odpovědná osoba ve skupině smíšené holdingové osoby“.

K bodu 63 (nové znění § 16a a 16b):

K § 16a:

Ruší se stávající úprava, protože se jednalo o transpozici směrnice CRD. Nově jde o adaptaci na čl. 52 nařízení IFR. Jedná se o povinnost pro OCP s aktivy v hodnotě vyšší než 100 mil. EUR informovat veřejnost o své investiční politice. Rovněž se zavádí odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k čl. 52 IFR. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona.

K § 16b:

Ruší se stávající ustanovení, které bylo národní úpravou, která neplynula z práva EU. Materiálně se sem přesouvá úprava z § 16a odst. 4 a 5 ZPKT a jde nově o transpozici čl. 27 IFD (dříve se jednalo o transpozici CRD). Jedná se o tzv. country by country reporting.

K bodu 64 (zrušení § 16d a 16e):

Ruší se ustanovení, která byla transpozicí CRD a která materiálně patřilo spíše do § 198a ZPKT, kde jsou upraveny povinnosti ČNB uveřejňovat některé informace.

K bodům 65 a 66 (§ 17 odst. 8 a § 17a odst. 4):

Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 35, 43, 56, 58 a čl. 72 až 76 (§ 17 ZPKT) a čl. 12 až 17 (§ 17a ZPKT), protože tato ustanovení obsahují podrobnější požadavky na uchovávání záznamů (record keeping) a na definici systematického internalizátora. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).

K bodu 67 (§ 17c odst. 3, poznámka pod čarou č. 80):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 28 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na algoritmické obchodování (§ 17c až 17j ZPKT). Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).

K bodu 68 (§ 17f odst. 3, poznámka pod čarou č. 81):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na tvůrce trhu (market maker). Stanoví se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu.

K bodu 69 (§ 19 odst. 5):

Protože neexistuje zřejmý důvod omezení fúzí OCP, navrhuje se požadavek na fúze pouze s jiným OCP se sídlem v ČR vypustit. Obdobný zákaz se nevyskytuje ani v sektoru bank, pojišťoven či investičních společností. I při vypuštění paušálního omezení v § 19 odst. 5 věta první ZPKT by navíc fúze nadále podléhala povolení ČNB podle § 19 odst. 1 ZPKT.

K bodu 70 (§ 21 odst. 9 a 10, poznámky po čarou č. 82 a 83):

Ve vztahu k notifikaci se do ZPKT doplňují odkazy na čl. 2 a čl. 12 až 20 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU a na čl. 6 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce, protože tato dvě nařízení Evropské komise upravují podrobnosti notifikace (s pobočkou). K oběma nařízením bylo vydáno korigendum, a to k nařízení 2017/2382 dne 20. prosince 2017 a k nařízení 2017/1018 dne 10. listopadu 2017. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 71 (§ 22 odst. 7 a 8):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 až 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU a na čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce, protože tato dvě nařízení Evropské komise upravují podrobnosti notifikace (bez pobočky). Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodům 72 a 73 (zrušení § 24a, 24b a 27):

Zrušuje se bez náhrady úprava významné pobočky v § 24 a 24b ZPKT, protože se jednalo o transpozici směrnice CRD, která nebyla do směrnice IFD materiálně převzata (příslušná úprava v ZoB je i nadále zachována). Ruší se i § 27 ZPKT, nicméně materiálně je mezinárodní spolupráce orgánů dohledu zachována v § 149g až 149l ZPKT, kam systematicky lépe patří. Protože je úprava ve směrnici IFD věcně velmi podobná úpravě ve směrnici MiFID II, není nutno v těchto ustanoveních provádět velké změny.

K bodu 74 (§ 28b odst. 5):

Provádí se transpozice čl. 41 odst. 3 MiFID II ve znění dle IFD. Do ZPKT se tak vkládají informační povinnosti, které musí plnit zahraniční osoba podle § 28 odst. 1.

K bodu 75 (§ 32 nové znění odstavce 2):

S ohledem na transpozici IFD a úpravy v § 11a a násl. ZPKT pro OCP (včetně nové transpozice čl. 9, 16 a 23 MiFID II) se pro investiční zprostředkovatele upravují související odkazy tak, aby plnil obdobné povinnosti jako OCP „Class 3“ (malý a nepropojený OCP) s tím, že povinnosti podle MiFID II musí plnit i nadále všichni OCP, tedy i investiční zprostředkovatel.

K bodu 76 (§ 38 odst. 5):

V návaznosti na transpozici směrnice o ESAs, kdy se úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů přesouvá ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR se provádí i úprava ve vztahu k organizátorovi regulovaného trhu.

K bodu 77 (§ 49 nový odstavec 2):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 81 a 82 DA nařízení k MiFID II, protože v těchto ustanoveních jsou specifikovány mimořádné situace podle § 49 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 78 (§ 50a nový odstavec 4, poznámka pod čarou č. 84):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 a 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/584 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na obchodní systémy, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnosti systémů organizátora regulovaného trhu, který připouští algoritmické obchodování. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 79 (§ 50b nový odstavec 5, poznámka pod čarou č. 85):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/570 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro určení trhu významného z hlediska likvidity ve vztahu k oznamování dočasného zastavení obchodování, protože v tomto ustanovení je určeno, kdy je trh významný z hlediska likvidity. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU. Podrobnosti upravují rovněž obecné pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy vydané podle čl. 48 odst. 13 MiFID II.

K bodu 80 (§ 50c nové odstavce 5 a 6, poznámka pod čarou č. 86 a 87):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/566 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody s cílem zabránit vytváření podmínek narušujících řádné fungování trhu a na čl. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků, kdy tato nařízení Evropské komise specifikují podmínky pro poměr neprovedených pokynů a pro úplatu za umístění infrastruktury (co-location) u algoritmického obchodování. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 81 (§ 50e nový odstavec 3):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků, kde jsou upraveny podrobnější požadavky na úplaty. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 82 (§ 50f odst. 1):

Jedná se legislativně legislativně-technickou opravu s ohledem na doplnění nového odstavce 4.

K bodu 83 (§ 50f odst. 1 nová věta):

Jedná o transpozici čl. 49 odst. 1 MiFID II ve znění IFD. Navrhuje se účinnost dnem po dni vyhlášení, protože transpoziční lhůta uplynula 26. března 2020 (tedy necelé 4 měsíce od publikace v Úředním věstníku EU).

K bodu 84 (§ 50f nový odstavec 4, poznámka pod čarou č. 88):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/588 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se režimu kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry a fondy obchodované v obchodním systému, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na kroky kotace. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 85 (§ 50g nový odstavec 4):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na tvůrce trhu (market maker, viz též § 17f ZPKT). Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 86 (§ 56 nový odstavec 8, poznámka pod čarou č. 89):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji pravidla pro přijetí investičního nástroje k obchodování na regulovaném trhu. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 87 (§ 61 nové odstavce 4 až 6, poznámka pod čarou č. 90 a 91):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 80 DA nařízení k MiFID II (odstavec 4), na čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/569 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování (odstavec 5) a na čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1005 ze dne 15. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a lhůty pro oznámení a zveřejnění pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (odstavec 6), protože v těchto nařízeních Evropské komise jsou upraveny podrobnosti k § 61 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 88 (§ 69 nové odstavce 11 až 13, poznámka pod čarou č. 92):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 a čl. 8 až 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (odstavec 11), na čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce (odstavec 12) a na čl. 1 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (odstavec 13), protože v těchto nařízeních Evropské komise jsou upraveny podrobnosti k § 69 odst. 9 a 10 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodům 89 a 90 (§ 71 nový odstavec 6 a § 73b nový odstavec 5):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 81 a 82 (§ 71 ZPKT) a na čl. 78 a 79 DA nařízení k MiFID II, protože zde jsou podrobněji upraveny požadavky na mimořádné situace a na trh pro růst malých a středních podniků. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhua usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 91 (§ 73e nové odstavce 7 až 9):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (odstavec 7, viz též § 69 odst. 13 ZPKT), na čl. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (odstavec 8, viz též § 69 odst. 11 ZPKT) a na čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce (odstavec 9, viz též § 69 odst. 12 ZPKT), protože v těchto nařízeních Evropské komise jsou upraveny podrobnosti k § 73e odst. 4 a 5 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 92 (§ 73j nový odstavec 2, poznámka pod čarou č. 93):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin, protože toto nařízení Evropské komise stanovuje podrobnější požadavky na synchronizaci obchodních hodin. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 93 (§ 73l nový odstavec 4, poznámka pod čarou č. 94):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3 až 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji pravidla o kvalitě best execution. K tomuto nařízení bylo 18. října 2017 publikováno korigendum. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 94 (zrušení části šesté, tj. § 74 až 81):

V souladu s požadavkem směrnice o ESAs se ze ZPKT odstraňuje právní úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů, která se přesouvá ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR. Účinnost se navrhuje 31. prosince 2021, aby úprava nezasáhla do nové části upravující účet dlouhodobých investic, kterou s účinností od 1. ledna 2022 zavádí návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu (do vlády odeslána 10. června 2020).

K bodu 95 (nová část osmá, nové § 90h až 90j):

Činnost poskytovatele služeb skupinového financování (tj. crowdfundingu) je primárně upravena v nařízení o skupinovém financování. ZPKT upravuje pouze některé dílčí otázky, jako například otázku, kdo má zajistit řádný obsah klíčového dokumentu pro investory (tzv. KIID) a klíčového dokumentu pro investory na úrovni platformy. Vlastník projektu je definován v čl. 2 odst. 1 písm. h) nařízení o skupinovém financování jako „jakákoli fyzická či právnická osoba, která usiluje o financování prostřednictvím platformy skupinového financování“.

K bodům 96 až 102 (změny v § 118, včetně zrušení poznámek pod čarou č. 12b a 12d, změna poznámky pod čarou č. 67, nové znění § 119, změny § 119c a zrušení § 121r):

Transparenční směrnice upravuje oznamovací povinnosti emitentů a významných akcionářů ve vztahu ke kótovaným cenným papírům. Současné znění ZPKT nebylo terminologicky s transparenční směrnicí v souladu. Cílem navrhované úpravy je dát znění ZPKT do souladu s touto směrnicí, aby nemohlo dojít k problémům především s aplikací jednotného evropského elektronického formátu (tzv. „ESEF“), se kterým se vážou nové povinnosti na emitenty cenných papírů.

Zejména se pojem „výroční zpráva“ (a pololetní zpráva) nahrazuje pojmem „výroční finanční zpráva“ (a pololetní finanční zpráva). Pojem „výroční zpráva“ dle zákona o účetnictví má být ekvivalentem pojmu „zpráva vedení“, který má být zaveden novým zákonem o účetnictví. Současně je potřeba vyloučit aplikaci § 21 odst. 5 zákona o účetnictví, protože účetní závěrka nemá být součástí zprávy vedení. Pokud zpráva auditora není součástí výroční finanční zprávy, uveřejní se současně s ní.

Dále se provádí zejména nová transpozice čl. 4 a 5 transparenční směrnice, ale i čl. 10 směrnice o nabídkách převzetí (2004/25/ES) a čl. 20 účetní směrnice (2013/34/EU), které upravují podrobnosti zprávy o corporate governance. V České republice je v tuto chvíli aktuální Kodex správy a řízení společností ČR 2018, který nahradil původní kodex z roku 2004.

V § 119c ZPKT se odkaz na zrušená ustanovení zákona nahrazuje odkazem na nařízení o prospektu.

Transparenční směrnice v čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 18 odst. 3 a 20 odst. 6 v souvislosti s tam stanovenými výjimkami obsahuje limit jmenovité hodnoty dluhového investičního nástroje alespoň 100 000 EUR. Tato ustanovení se proto implementují do § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2, § 127c odst. 4 ZPKT.

Ustanovení § 121r ZPKT se zrušuje pro nadbytečnost, protože ustanovení týkající se odměňování (vyplývající z doporučení Evropské komise) byla zrušena, protože tuto úpravu fakticky přebrala směrnice o akcionářských právech.

K bodům 103 až 107 [§ 122 nový odstavec 9 a 10, poznámka pod čarou č. 95, § 122a odst. 3 písm. b), § 122a nový odstavec 7, § 122c odst. 2 písm. b) a § 122c nový odstavec 5]:

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761 ze dne 17. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o některé regulační technické normy týkající se významných účastí. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU. Prováděná směrnice hovoří o pomyslné hodnotě (notional amount), ji prováděcí nařízení pak upřesňuje, že má být brána v potaz reálná (tržní) hodnota. To je potřebné zejména v případě, kdy jde o akcie bez jmenovité hodnoty (kusové akcie), případně v situaci, kdy emitent vydal akcie s různými hlasovacími právy (podíl na hlasovacích právech by pak měl zohlednit podíl na různých emisích akcií). Pokud není k dispozici ani jmenovitá ani tržní hodnota, je potřeba využít účetní hodnotu.

K bodu 108 (označení hlavy VII):

Legislativně-technická změna.

K bodům 109 a 110 (§ 129b odst. 2 a § 133 odst. 2):

S ohledem na využití diskrece uvedené v čl. 39 MiFID II, kdy OCP se sídlem mimo EU může poskytovat investiční služby pouze prostřednictvím pobočky na základě povolení uděleného ČNB (§ 28 ZPKT) se navrhuje odpovídajícím způsobem reflektovat tuto změnu ve vymezení zahraničních osob účastnících se pojištění Garančního fondu OCP (§ 133 odst. 2 ZPKT) a okruh povinných osob k poskytování informací podle § 129b ZPKT.

K bodu 111 (§ 134a nový odstavec 8, poznámka pod čarou č. 96):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 až 21 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji požadavky podle § 134a až 134d ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 112 (§ 134e nový odstavec 6, poznámka pod čarou č. 97 a 98):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/953 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a harmonogram zpráv o pozicích podávaných investiční podniky a organizátory trhu provozujícími obchodní systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, na čl. 1 až 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu a na čl. 83 DA nařízení k MiFID II. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 113 [§ 135 odst. 1 nové znění písmene i)]:

Nahrazuje se zastřešující pojem poskytovatel služeb hlášení údajů pojmy schválený systém pro uveřejňování informací a schválený mechanismus pro hlášení obchodů, neboť pod dohled ČNB napříště mohou spadnout pouze tyto osoby, jak vyplývá z čl. 1 odst. 3 směrnice o ESAs. Účinnost se navrhuje 31. prosince 2021.

K bodu 114 [§ 135 odst. 1 nová písmena r) a s)]:

Tímto novelizačním bodem se pod dohled ČNB podřazují investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, a to v souladu s požadavky čl. 4 odst. 2 IFD.

K bodu 115 [§ 135 odst. 1 nové písmeno zd)]:

Poskytovatelé služeb skupinového financování se nově stanovují jako osoby podléhající dohledu ČNB.

K bodu 116 (nové znění § 135a až 135c, poznámka pod čarou č. 99):

Ke zrušení stávajících § 135a až 135c:

Ve vztahu k OCP se ruší transpozice CRD v důsledku přijetí odpovídající úpravy ve směrnici IFD a nařízení IFR.

K § 135a:

Tímto novelizačním bodem se do zákona transponuje čl. 36 IFD, který upravuje další dohledové pravomoci nad OCP. Dále se do zákona vkládá odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení článku 36 IFD.

K § 135b:

Jedná se o transpozici čl. 37 IFD, který upravuje režim pravidelného přezkumu používání interních modelů podle čl. 22 IFR ze strany OCP. Pro přezkum bere Česká národní banka v potaz analýzu Evropského orgánu pro bankovnictví týkající se interních modelů u evropských obchodníků s cennými papíry a způsobu, jakým evropští obchodníci s cennými papíry využívající interní modely zacházejí s podobnými riziky nebo expozicemi a dále bere v potaz obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví vypracované za účelem podpory konzistentních, efektivních a účinných postupů dohledu na základě této analýzy s referenčními hodnotami týkajícími se toho, jak mají evropští obchodníci s cennými papíry interní modely používat, a jak mají být tyto interní modely uplatňovány na podobná rizika či expozice.

K § 135c:

Tento novelizační bod v souladu s požadavkem vyplývajícím z čl. 43 IFD upravuje spolupráci uvnitř ČNB.

K bodům 117 a 118 (zrušení § 135d a § 135f až 135i):

Ve vztahu k OCP se ruší transpozice CRD v důsledku přijetí odpovídající úpravy ve směrnici IFD a nařízení IFR.

K bodům 119 a 120 [§ 136 odst. 1 písm. m)]:

ČNB může uložit poskytovateli služeb skupinového financování v případě porušení ZPKT, rozhodnutí vydaného podle tohoto ZPKT nebo nařízení EU některé z opatření vyjmenovaných v čl. 30 odst. 2 písm. a) až e) a g) až i) ačl.39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení o skupinovém financování. Jedná se například o zveřejnění oznámení s informací o porušení povinností poskytovatele služeb skupinového financování.

K bodu 121 [§ 136 odst. 1 písm. s)]:

Upravuje se odkaz s ohledem na změnu systematiky zákona.

K bodům 122 až 124 (§ 136 nové znění odstavců 2 a 5 a zrušení odstavce 6):

Ve vztahu k OCP se ruší transpozice CRD v důsledku přijetí odpovídající úpravy ve směrnici IFD a nařízení IFR. Do zákona se na základě požadavků čl. 39 odst. 2 a čl. 44 IFD vkládají ustanovení upravující další pravomoci ČNB při dohledu nad OCP.

K bodu 125 (§ 137a až 137c):

Tento novelizační bod je transpozicí čl. 40 až 42 IFD.

V § 137a ZPKT se jedná se o transpozici čl. 40 IFD a zároveň se zde rozvádí úprava § 136 odst. 2 ZPKT (v novém znění) týkající se možnosti ČNB uložit OCP dodatečný kapitálový požadavek. Dále se do zákona vkládá odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení článku 40 IFD.

V § 137b ZPKT se jedná se o transpoziční ustanovení na základě čl. 41 IFD, které do českého zákona zavádí pravomoc ČNB jakožto orgánu dohledu uložit OCP další kapitálové požadavky a jejich výši kontrolovat.

§ 137c ZPKT je transpozicí čl. 42 IFD a rozvádí § 136aa odst. 1 písm. k), tedy stanoví zvláštní požadavky na likviditu OCP. Zároveň se do zákona vkládá odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení článku 42 IFD.

K bodu 126 (§ 149g odst. 7):

Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 90 DA nařízení k MiFID II, protože zde je blíže vymezena činnost podstatného významu. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.

K bodu 127 (§ 149ga a 149gb):

Do ZPKT se zavádí podrobná úprava spolupráce ČNB a zahraničních orgánů dohledu (§ 149ga ZPKT) a rovněž spolupráci v rámci Evropského systému finančního dohledu (§ 149gb ZPKT). Tyto požadavky vyplývají z čl. 7 a 13 IFD.

K bodu 128 (§ 149m odst. 1):

Do ustanovení, které sběrným způsobem upravuje informační povinnosti ČR (ČNB) vevztahu k Evropské komisi se vkládá odkaz na IFD tak, aby ČNB informovala Evropskou komisi ve všech případech, kdy je tak stanoveno v IFD, tedy podle čl. 4 odst. 1 a čl. 46 odst. 6 IFD.

K bodu 129 (§ 149m odst. 2, poznámka pod čarou č. 59):

Novelizační bod do zákona vkládá informační povinnost uloženou ČNB informovat zahraniční orgány dohledu a vyjmenované nadnárodní orgány v případech, kdy tak stanoví směrnice MiFID II nebo směrnice IFD. Jedná se o transpozici čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 5, čl. 21 první pododstavec první věta, čl. 45 odst. 1 první pododstavec, čl. 46 odst. 6 IFD a o transpozici směrnice MiFID II.

K bodu 130 (hlava II, poznámka pod čarou č. 100):

K § 150:

Dochází k určení ČNB jako orgánu dohledu nad skupinou OCP a stanovení podmínek, kdy se ČNB rozhodne, že tuto úlohu zastávat nebude, nebo kdy ji naopak zastávat bude, aniž by k tomu byla povinna. Jde o transpozici čl. 46 IFD.

K § 151:

Stanoví se informační povinnosti centrální banky vůči vymezeným orgánům, a to s ohledem na naléhavé situace v rámci dohledu na konsolidovaném základě.

K § 152:

Dochází ke zmocnění ČNB ve funkci orgánu dohledu nad skupinou OCP k sestavení kolegia orgánů dohledu. Dále jsou v tomto ustanovení specifikovány povinnosti, které musí toto kolegium splňovat, jakož i jeho složení nebo způsob jeho řízení či přijímání rozhodnutí. Vyjasněna je též úloha orgánu EBA. Jde o transpozici čl. 48 IFD.

K § 153:

Jsou specifikovány požadavky kladené na ČNB při spolupráci v rámci kolegia orgánů dohledu, ať už je jeho zřizovatelem nebo řadovým členem. Zároveň je zde vyjasněna úloha orgánu EBA, pokud spolupráce s jiným příslušným orgánem dohledu nefunguje. Na základě tohoto ustanovení vzniká také ČNB ex-ante konzultační povinnost ve vztahu k jiným příslušným orgánům dohledu. Ustanovení představuje transpozici čl. 49 IFD.

K § 154:

Stanoví se povinnosti a pravomoci ČNB týkající se ověření informací o osobách se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě EU. Jde o transpozici čl. 50 IFD.

K § 155:

Skupinový kapitálový test se vztahuje na investiční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu. Jde o transpozici čl. 51 IFD.

K § 155a:

Jsou specifikovány požadavky na členy vedoucího orgánu investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Jde o transpozici čl. 52 IFD.

K § 155b:

Jsou stanoveny pravomoci ČNB v případě smíšené holdingové osoby. Jde o transpozici čl. 53 IFD.

K § 155c:

ČNB se zmocňuje k posouzení rovnocennosti dohledu státu, který není členským státem EU, a k přijetí vhodných technik dohledu v případě, že rovnocenný dohled uplatňován není. V souvislosti s tím se ČNB stanovuje povinnost oznámit přijatá opatření zúčastněným příslušným orgánům dohledu, orgánu EBA a Evropské komisi. Ustanovení představuje transpozici čl. 55 IFD.

K bodu 131 [§ 158 odst. 1 písm. a)]:

Reaguje se na změnu terminologie v § 118 ZPKT.

K bodu 132 (nový § 161c):

Vkládají se nové skutkové podstaty přestupků spočívající v porušení povinností vyplývajících z nařízení o skupinovém financování. Fyzická osoba se může dopustit přestupku tím, že poruší čl. 23 odst. 7 nařízení o skupinovém financování. Toto ustanovení stanovuje některé požadavky na obsah a formu dokumentu s klíčovými informacemi pro investory. Pachatelem tohoto přestupku může být vlastník projektu. Dalšími přestupky, které může fyzická osoba spáchat, je neposkytnutí součinnosti ČNB při výkonu dohledu nebo poskytování služeb skupinového financování bez oprávnění. Výše sankcí za tyto přestupky je stanovena v návaznosti na čl. 39 nařízení o skupinovém financování.

K bodům 133 až 144 (§ 164 odst. 1, 2 a 5, § 165 odst. 2 a § 166 odst. 1):

V souladu s tím, že se ze zákona vypouští úprava, která plynula ze směrnice CRD, se rovněž přestupky navazují na novou úpravu vyplývající z požadavků IFD. Ve vztahu k investičním zprostředkovatelům se reaguje na změnu § 32 ZPKT a úpravu odkazů na § 11a a násl. ZPKT. Reaguje se i na změnu provedenou v § 12e ZPKT.

K bodu 145 (zrušení § 169):

Novelizační bod ze zákona vypouští úpravu přestupků a sankcí za ně týkající se poskytovatelů služeb hlášení údajů, neboť tato se nově podřazuje pod nařízení MiFIR (§ 178 ZPKT).

K bodům 146 a 147 [§ 172 odst. 1 písm. a) a b)]:

V návaznosti na změny provedené v § 118 ZPKT se upravuje terminologie přestupků.

K bodu 148 (§ 173):

Do zákona se vkládá úprava přestupků a sankcí za ně pro investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingová osoby a smíšené holdingové osoby. Povinnost stanovit pro tyto osoby pokuty (jakožto procenta z obratu a dvojnásobku neoprávněného prospěchu) vyplývá z čl. 18 odst. 2 a čl. 54 IFD. Jedná se tedy částečně o transpozici této směrnice, ovšem maximální výše pokuty je zde upravena národní úpravou ve výši 10 000 000 Kč.

K bodům 149 a 150 (nadpis § 175 a § 175):

Toto ustanovení se upravuje tak, aby odkazovalo nikoli na CRR, ale na IFR.

K bodu 151 (§ 184):

Vkládají se nové skutkové podstaty přestupků spočívající v porušení povinností vyplývajících z nařízení o skupinovém financování. Právnická osoba se může dopustit přestupku tím, že poruší některý z uvedených článků. Pachatelem přestupků bude zejména poskytovatel služeb skupinového financování. Dalšími přestupky, které může právnická osoba spáchat, je neposkytnutí součinnosti ČNB při výkonu dohledu nebo poskytování služeb skupinového financování bez oprávnění. Výše sankcí za tyto přestupky je stanovena v návaznosti na čl. 39 nařízení o skupinovém financování. Právnická osoba může porušit i další ustanovení nařízení o skupinovém financování, které nejsou ve výčtu uvedeny, jako například porušení povinností plynoucích z článku 10 odst. 3 nebo 4 nařízení o skupinovém financování (povinnost mít uděleno povolení k poskytování investičních služeb nebo platebních služeb, jsou-li poskytovatelem služeb skupinového financování poskytovány). Porušení těchto povinností je ale již postihováno ZPKT nebo zákonem o platebním styku.

K bodům 152 a 153 [§ 192a odst. 1 zrušení písmen d) a e) a nová písmena k) a l)]:

Toto ustanovení se upravuje tak, aby navazovalo nikoli na CRR, ale na IFR (tj. vypouští se odkazy na CRR). ČNB se určuje jako příslušný orgán podle IFR (jak požadují čl. 4 odst. 1 bod 7 IFR a čl. 3 odst. 1 bod 5 a čl. 4 odst. 1 IFD) a podle nařízení o skupinovém financování.

K bodům 154 až 157 (§ 198a):

Ustanovení je mimo jiné i transpozicí čl. 57 odst. 1 písm. a) IFD. Upřesňuje se, že ČNB nemusí uveřejňovat nařízení EU. Doplňuje se odkaz na opatření obecné povahy (které ČNB využívá k využití diskrecí pro orgán dohledu) a na jiná opatření než jsou opatření k nápravě. Zrušení písmene e) je legislativně technickou změnou. Rozhodnutí se uveřejňují podle § 14 ZDKT, navíc odkaz na § 136 odst. 1 písm. m) ZPKT není dostatečně přesný a odkaz na § 164 odst. 3 ZPKT věcně neodpovídá. Písmeno bylo doplněno novelou č. 148/2016 Sb. v návaznosti na adaptaci nařízení CSDR.

K bodům 158 a 159 (§ 199 zrušení odst. 4, doplnění stávajícího odst. 5):

Zrušení odst. 4 souvisí se zrušením nařízení vlády č. 190/2011 Sb., které se zrušuje tímto návrhem zákona. Směrnice o transparentnosti v čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 18 odst. 3 a 20 odst. 6 v souvislosti s tam stanovenými výjimkami obsahuje limit jmenovité hodnoty dluhového investičního nástroje alespoň 100 000 EUR. Tato ustanovení byla implementována do ZPKT [§ 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2, § 127c odst. 4]. Tento limit je shodný s některými limity uvedenými v již zrušené směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, rovněž implementované do ZPKT. V době implementace bylo rozhodnuto o přijetí nařízení vlády, které upravovalo příslušný limit a ZPKT odkazoval na „stanovený limit v eurech“. Jedná se o nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob. Směrnice o prospektu však byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, příslušná ustanovení ZPKT odkazující na limit stanovený v eurech byla novelou provedenou zákonem č. 119/2020 Sb. zrušena a nelze je nařízením vlády dále provádět. S ohledem na to se zrušuje obsoletní § 199 odst. 4 ZPKT.

Ve stávajícím odst. 5 (nově 4) se s ohledem na implementaci předpisů IFD/IFR zužuje v ZPKT oprávnění ČNB vydat opatření obecné povahy pro investiční podniky a nikoliv úvěrové instituce.

K části páté, čl. VII

Žadatelům o povolení k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování se umožňuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 26. června 2021) podat žádost o povolení k činnosti podle nařízení o skupinovém financování i v případě, že uvedené nařízení nebude doposud použitelné. Důvodem je, aby mohly být subjekty nově licencovány či přelicencovány v předstihu a nebyla tak narušena kontinuita poskytování jejich služeb.

K části šesté, čl. VIII

Změna zákona o správních poplatcích

K bodům 1 až 21 (položka 65, 66):

Doplňují se poplatky ve vztahu k nařízením EU. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“) neupravuje poplatky za udělení či změnu povolení pro některé typy subjektů upravené ZPKT. To se týká např. povolení k činnosti ústřední protistrany (central counterparty, CCP), svoji povahou připomíná povolení k činnosti centrálního depozitáře, navrhujeme tedy poplatky ve stejné výši. U poskytovatele služeb hlášení údajů předpokládáme nižší náročnost licenčního procesu, proto navrhujeme výši poplatku shodnou s provozovatelem vypořádacího systému.

Navrhuje se snížit poplatek u řízení o schválení pravidel vypořádacího systému. Změny jsou obvykle prováděny z důvodu změnu právní úpravy, nepovažujeme za vhodné za to účtovat tak vysoký správní poplatek. Nicméně považuje se za vhodné určitý poplatek ponechat, neboť schválení je spojenost určitou administrativní náročností.

Dále se navrhuje zrušit poplatek u předchozích souhlasů k výkonu funkce vedoucí osoby organizátora regulovaného trhu a centrálního depozitáře. Tyto osoby již ČNB neschvaluje.

Navrhuje se doplnění a upřesnění dosavadní právní úpravy správních poplatků v souvislosti s nedávnými změnami právních předpisů v oblasti schválení prospektu cenného papíru. V oblasti prospektu se navrhuje provést změny s ohledem na nutnost zohlednit nové typy schvalovaných dokumentů, které do oblasti kapitálového trhu přineslo nařízení o prospektu. Nařízení o prospektu zakotvuje nové formy prospektu (konkrétně zjednodušený prospekt pro sekundární emise a unijní prospekt pro růst) a znění ZoSP by tento stav mělo reflektovat. K novým formám prospektu lze doplnit, že i když všechny „formy“ prospektu považuje bod 24 preambule nařízení o prospektu v zásadě za totožné, činí tak výslovně jen pro účely nařízení o prospektu a je otázkou, zda toto ustanovení lze bez dalšího použít také v případě právní úpravy obsažené v ZoSP. Má se za to, že různé formy prospektu s různou mírou složitosti pro nabízejícího (a potenciálně tedy i schvalovatele) je třeba odlišit také různou výší správního poplatku. Dále se reaguje na potřebu promítnout fakt, že výše správních poplatků za schválení prospektu nebyla od doby nabytí účinnosti ZoSP (2004) změněna (určitá změna proběhla pouze v případě dodatku prospektu a zúžení prospektu). Novelizaci daného ustanovení ZoSP se navrhuje využít i k úpravě výše poplatků. Byla provedena rešerše správních poplatků přijímaných za schválení prospektů ve státech EU, z níž vyplývá, že co do výše poplatku za schválení jsou poplatky v ČR výrazně nejnižší.

V návaznosti na směrnici CBDF a nařízení CBDF se upravuje udržovací poplatek pro zápis zahraničních investičních fondů v seznamech vedených ČNB, a to na roční bázi. Viz též změnu § 598 odst. 4 ZISIF. V ostatním se postup správního orgánu a poplatníka při vybírání a placení správního poplatku řídí obecnou úpravou v ZoSP (viz zejména § 5 ZoSP). Evropská právní úprava poplatky vybírané členskými státy konkrétně neupravuje¹ (ani s ohledem na domácí fondy, ani pro případ přeshraničního nabízení investičních fondů z jiného členského státu). Směrnice AIFMD (2011/61/EU) i směrnice UCITS (2009/65/EU) stanoví, že v případě přeshraničního nabízení investic do investičních fondů na základě tzv. evropského pasu dodržují správci právní předpisy upravující nabízení investic hostitelského členského státu (čl. 32 odst. 5 směrnice AIFMD a čl. 91 a násl. směrnice UCITS). Zároveň však obě směrnice v uvedených ustanoveních uvádí, že hostitelský členský stát nesmí stanovit dodatečné požadavky či podmínky pro přeshraniční nabízení investičních fondů, než které vyplývají z těchto směrnic. Zároveň byla 12. července 2019 zveřejněna v Úředním věstníku EU nařízení CBDF a směrnice CBDF, které výslovně předpokládají možnou existenci poplatků za přeshraniční nabízení investičních fondů a stanoví v tomto ohledu základní principy (poplatky musí být přiměřené skutečným nákladům dohledového orgánu pro výkon dohledu nad přeshraničním nabízením investičních fondů, dohledové orgány musí zajistit jejich transparentnost, atd.).

V současné době česká právní úprava požaduje vůči českým a zahraničním investičním fondům poplatek v následujících situacích:

Skutečnost	Ustanovení	Poplatek
Přijetí žádosti o povolení samosprávného investičního fondu kolektivního investování	Položka 65 bod 2 písm. j) přílohy ZoSP	100 000 Kč
Přijetí žádosti o povolení samosprávného investičního fondu kvalifikovaných investorů	Položka 65 bod 2 písm. v) přílohy ZoSP	50 000 Kč
Přijetí žádosti o změnu v povolení samosprávného investičního fondu	Položka 65 bod 7 písm. c) přílohy ZoSP	35 000 Kč
Přijetí žádosti o zápis standardního fondu nebo údajů o podfondu do seznamu ČNB	Položka 65 bod 9 písm. h) přílohy ZoSP	20 000 Kč
Přijetí žádosti o zápis investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným investičním fondem, na seznam vedený ČNB	Položka 65 bod 9 písm. g) přílohy ZoSP	2 000 Kč
Přijetí žádosti o posouzení srovnatelnosti zahraničního investičního fondu se speciálním fondem	Položka 66 bod 9 písm. q) přílohy ZoSP	5 000 Kč

S ohledem na požadavky v jiných členských státech EU uvádíme, že na internetových stránkách jednotlivých orgánů dohledu je téměř nemožné informace o poplatcích za notifikaci dohledat. Níže tedy uvádíme informace z Německa, které jsou rozepsány v „guidances“ BaFIN (orgán dohledu)² (poplatková struktura je relativně složitá, níže je uvedeno alespoň zhruba představení druhů relevantních poplatků):

• notifikace zahraničního UCITS (podfondu UCITS) – 380 EUR

• denotifikace zahraničního UCITS (podfondu UCITS) – 280 EUR

• notifikace zahraničního AIF (podfondu AIF) k nabízení kvalifikovaným investorům – 435 EUR

• notifikace zahraničního AIF (podfondu AIF) k nabízení veřejnosti – 1 545 EUR

K ostatním členským státům odkazujeme na přehledný a vyčerpávající materiál advokátní kanceláře CMS k fondům UCITS³ a k fondům podle AIFMD)⁴. Stručná informace o těchto poplatcích je uvedena v tabulce níže.

Členský stát	UCITS		AIF
	Notifikační poplatek	Průběžný poplatek
AT	1 100 EUR (+ 220 EUR za druhý a každý další podfond)	600 EUR ročně (+ 200 za druhý a každý další podfond)	Stejné jako UCITS
BE	-	2 055 EUR za každý (pod)fond ročně	Variabilní roční poplatek 375 až 3 000 EUR ročně
BU	-	225 EUR za každý fond ročně	-
HR	-	1 860 EUR ročně (+ 660 EUR za druhý a každý další podfond)	-
CY	800 EUR	1 000 EUR ročně / 2 000 EUR ročně v případě fondu s podfondy	-
DK	750 EUR (za notifikaci nabízení, ale i další notifikace změn)	2 400 EUR ročně	670 EUR ročně za (pod)fond
EE	-	-	-
FI	1 600 EUR (+ 200 EUR za každý další fond stejného správce)	-	Variabilní jednorázový poplatek
FR	2 000 EUR za každý (pod)fond	2 000 EUR ročně	Stejné jako UCITS
EL	1 024 EUR za každý (pod)fond	Výpočet podle aktiv, ne méně než 1 024 EUR za každý (pod)fond ročně	-
HU	-	-	-
IE	-	-	-
LT	1 422 EUR (+ 426 EUR za každou změnu)	1 422 EUR ročně	1 422 EUR (+ 426 EUR za každou změnu) + 1 209 EUR při notifikaci Variabilní roční poplatek
LUX	2 650 EUR / 5 000 EUR (v případě fondu s více podfondy)	-	Stejné jako UCITS
MT	2 500 EUR (+ 450 EUR za každý podfond)	3 000 EUR ročně (+ 500 EUR za každý podfond)	Stejné jako UCITS
NE	-	-	-
NO	-	-	-
PL	4 500 EUR	-	Stejné jako UCITS
PT	-	-	-
RO	-	1 100 EUR ročně	Variabilní roční poplatek (1 000 až 3 300 EUR)
SK	-	Výpočet podle aktiv, ne méně než 1 000 EUR ročně	Variabilní roční poplatek
SI	200 EUR za každý (pod)fond	800 EUR za každý (pod)fond ročně	210 EUR za (pod)fond při notifikaci a dále jednou ročně
ES	1 000 EUR	2 500 EUR ročně	2 500 EUR při notifikaci a 3 000 EUR ročně
SW	-	-	-

Z výše uvedené tabulky tedy vyplývá, že i v zahraničí je běžné, aby investiční fondy podléhaly poplatkové povinnosti a to nejen fondy tuzemské, ale i zahraniční notifikované fondy.

Vstupní poplatky jsou zároveň běžné i v jiných sektorech a odpovídají mj. nákladům na činnost související s licenčním řízením. Navrhuje se tedy návrh zavést vstupní poplatky, a to jak pro všechny druhy tuzemských fondů (v současné době některé druhy podílových fondů poplatku nepodléhají), tak i pro nabízení fondů zahraničních v ČR. K zajištění souladu s nařízením o přeshraniční distribuci investičních fondů musí být tyto poplatky přiměřené nákladům souvisejícím s výkonem dohledové činnosti.

K části sedmé, čl. IX

Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

K bodu 1 (§ 358 odst. 1):

Stávající zákonná textace je v rozporu s nařízením o prospektu, který tuto výjimku nezná.

K bodu 2 (§ 375 odst. 4):

Změna souvisí se změnou v § 32b odst. 8 ZoDluh, kterou je třeba promítnout i v InsZ.

Držitelé krytých dluhopisů se neúčastní insolvenčního řízení, neboť se jejich pohledávky uspokojují z krytých bloků. Kryté bloky obsahují kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy) a pohledávky držitelů krytých dluhopisů se uspokojují z průběžného výnosu. Výnos tvoří postupné splátky hypoték – dokud dlužníci hypoték řádně splácí, vše probíhá zcela bezproblémově. Pokud ovšem dojde ke krizi na hypotečním trhu – propad ceny nemovitostí, razantní zhoršení platební morálky dlužníků aj. – je nucený správce krytých bloků nucen přistoupit ke snížení nominální výše dluhopisů. Toto zhoršení stavu krytých bloků je nezávislé na finančním zdraví banky (naopak se odvíjí od bonity klientů).

Problém spočívá v tom, že toto zhoršení může nastat po řadě let od zahájení insolvenčního řízení, kdy už držitelé krytých dluhopisů nemohou ty části, které bez jejich souhlasu a z rozhodnutí nuceného správce se souhlasem ČNB přestaly být kryté, dodatečně přihlásit do insolvenčního řízení. Jejich právo přitom existovalo už před zahájením insolvenčního řízení. Tato změna je navrhována, aby onu diskrepanci narovnala. Rovněž je skutečností, že ratingové agentury vnímají dosavadní úpravu jako problematickou a s ohledem na to snižují rating.

K části osmé, čl. X

Změna zákona o auditorech

K bodu 1 [§ 20 odst. 1 písm. f)]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu, která reaguje na nově navrhovaný § 20ba. Najisto se stanoví, že vyjádření auditora ve vztahu k vyhotovené výroční finanční zprávě emitenta v souladu nařízením ESEF, je nedílnou součástí zprávy auditora o povinném auditu, přičemž pro účely tohoto ustanovení není určující, podle jakého auditorského standardu bude auditor postupovat.

K bodu 2 [§ 20b písm. a)]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu. V souladu s obdobnými částmi tohoto zákona se najisto stanoví, že soulad není prověřován pouze ve vztahu k právnímu řádu České republiky, ale i přímo použitelným předpisům EU, například s nařízením ESEF.

K bodu 3 (nový § 20ba, poznámka pod čarou č. 26):

Navrhuje se explicitně doplnit zákon o auditorech o rozsah ověření značkování (mark-up) konsolidované účetní závěrky, popř. dalších částí výroční finanční zprávy a právní fikcí upravit ověřování výroční finanční zprávy emitentů, přičemž rozsah ověření takové zprávy zůstane shodný s původním rozsahem ověření výroční zprávy. Značkování (též tagging) umožňuje opatřit dokument poznámkami (tagy) vhodnými pro strojové zpracování, které „přeloží“ pojmosloví podle mezinárodních účetních standardů (IFRS) do jednotného jazyka s využitím zavedených zkratek. K tomu je využit programovací jazyk Inline XBRL (též iXBRL), který umožňuje vkládat XBRL tagy do hypertextového dokumentu HTML.

Důvodem je, aby byly nadále plněny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS vztahující se k ověření výroční zprávy, neboť ta bude nově součástí výroční finanční zprávy emitenta a dále byla posílena právní jistota uživatelů práva v oblasti rozsahu ověřování. Zároveň je vhodné příslušná ustanovení navrhnout citlivě s ohledem na očekávané rozšíření povinnosti aplikace nařízení ESEF, resp. rozšíření povinnosti značkování účetních závěrek emitenty, kteří nejsou konsolidujícími účetními jednotkami (tj. i na „individuální“ účetní závěrky) nebo pokud by byla v rámci České republiky vytvářena samostatná dodatečná taxonomie vztahující se k výroční finanční zprávě v souladu s čl. 5 nařízení ESEF resp. pokud emitenti budou značkovat i jiné části konsolidované účetní závěrky v souladu s článkem 4 nařízení ESEF.

Postup auditora při ověření značkování tak jak je navrhováno v nově vkládaném § 20ba vychází z ustanovení § 18 zákona o auditorech. Vycházíme-li ze skutečnosti, že na značkování účetní závěrky resp. výroční zprávy nebo jiného dokumentu nelze v souladu s ustanovením A10 Aplikační a vysvětlující části Mezinárodního auditorského standardu ISA 720 Povinnosti auditora týkající se ostatních informací pohlížet jako na ostatní informace podle definice uvedené v tomto standardu, je nezbytné v souladu s Mezinárodním rámcem pro ověřovací zakázky pohlížet na takové ověření jako na ověřovací zakázku, která není auditem ani prověrkou historických finančních informací.

Při ověření značkování se použijí příslušná ustanovení Mezinárodního standardu pro ověřovací zakázky ISAE 3000. V rámci zakázky poskytující přiměřenou jistotu podle ISAE 3000 auditor provádí postupy, jejichž cílem je získat důkazní informace o tom, že značkování konsolidované účetní závěrky je v souladu s nařízením ESEF. U zakázky poskytující přiměřenou jistotu je auditor povinen:

- seznámit se se značkováním, s nařízením ESEF a rovněž s vnitřním kontrolním systémem společnosti relevantním pro proces značkování, jež je předmětem zakázky;

- získat dostatečné a vhodné důkazní informace o tom, zda vnitřní kontroly relevantní pro proces značkování účinně fungují, a to v případě, že při vyhodnocení rizika významné (materiální) nesprávnosti vychází z předpokladu, že tyto vnitřní kontroly účinně fungují, resp. když dostatečné a vhodné důkazní informace lze získat jedině provedením testů kontrol, nikoli jinými postupy;

- sesouhlasit označkované informace s auditorem ověřenou konsolidovanou účetní závěrkou;

- posoudit, zda značkování konsolidované účetní závěrky, tak jak ji (s použitím formátu XBRL) provedl emitent, je úplné;

- posoudit, zda emitent použil z taxonomie ESEF vhodné prvky formátu iXBRL a zda v případech, kdy v této taxonomii vhodné prvky neexistovaly, vytvořil vhodné rozšiřující prvky;

- posoudit, jakým způsobem emitent případné rozšiřující prvky ukotvil.

S ohledem na ustanovení § 20, se navrhuje, aby auditor své vyjádření uvedl ve zprávě auditora o povinném auditu.

Vzhledem ke skutečnosti, že § 118 ZPKT stanoví, že výroční zpráva je nedílnou součástí výroční finanční zprávy, která zároveň obsahuje předmětnou účetní závěrku, popř. zprávu o vztazích, uplatní se požadavek na ověření vždy nyní pouze jednou a to ve vztahu k výroční finanční zprávě, neb jí nelze bez všech jejích částí považovat za sestavenou v souladu se zákonem.

K části deváté, čl. XI

Změna zákona o pojišťovnictví

K bodu 1 a 2 (poznámky pod čarou č. 1 a 40):

V souladu s požadavky EU se aktualizují příslušné poznámky pod čarou.

K bodu 3 (§ 77 odst. 4):

Navrhovaná změna se váže k čl. 2 odst. 2 směrnice o ESAs, kterou dochází k úpravě čl. 112 Solvency II, který se týká schvalování úplných a částečných interních modelů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Podstatou je zavedení povinnosti orgánů dohledu informovat orgán EIOPA o žádostech týkajících se používání nebo změny těchto interních modelů a současně umožnění těmto orgánům požádat orgán EIOPA o technickou pomoc při jejich schvalování. Technickou pomocí se rozumí zejména expertní posouzení věci, pomoc při stanovení metod a způsobu výpočtů, použitých dat, posouzení možných dopadů včetně modelování možných způsobů budoucího vývoje atp. Úprava reaguje na čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „nařízení o EIOPA“), týkající se předávání informací od příslušných orgánů členských států orgánu EIOPA, který zní takto: „Příslušné orgány členských států poskytnou orgánu pro pojišťovnictví na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím, a pokud tato žádost o informace je nezbytná vzhledem k povaze dotyčné povinnosti.“.

K bodům 4 a 5 (§ 90a odst. 2 a 5):

Touto změnou se implementuje čl. 2 odst. 4 směrnice o ESAs měnící čl. 231 Solvency II, který se týká schválení skupinového interního modelu. Změna spočívá v rozšíření povinnosti orgánu dohledu nad skupinou informovat o úplné žádosti nejen ostatní orgány v kolegiu, ale i orgán EIOPA. Současně se orgánům dohledu v kolegiu umožňuje požádat orgán EIOPA o technickou pomoc (viz odůvodnění k § 77 odst. 4) při schvalování takové žádosti. V takovém případě platí, že nepřijme-li orgán EIOPA rozhodnutí v souladu s čl. 19 nařízení o EIOPA, které se týká urovnávání sporů mezi příslušnými orgány dohledu v případě přeshraničních situací, rozhodne v dané věci orgán dohledu nad skupinou.

K bodu 6 (§ 91b odst. 4):

Jedná se o změny v souvislosti s transpozicí čl. 2 odst. 5 směrnice o ESAs, kterým se mění čl. 237 odst. 3 Solvency II, kdy platí, že pokud orgán EIOPA nepřijme rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o EIOPA, přijme konečné rozhodnutí orgán dohledu nad skupinou.

K bodům79 a 8 (§ 109a nový odstavec 5 a nový § 109aa):

Směrnicí o ESAs se do směrnice Solvency II vkládá v hlavě I kapitole VIII nový oddíl 2A, který zavádí tzv. platformy pro spolupráci. Cílem je posílit výměnu informací a prohloubit spolupráci příslušných orgánů dohledu v případech, kdy pojišťovna nebo zajišťovna vykonává nebo má v úmyslu vykonávat činnosti na základě svobody dočasně poskytovat služby nebo na základě práva usazení (zřízení pobočky), a pokud by tato činnost mohla mít významný dopad na trh hostitelského členského státu. Platformy pro spolupráci může zřídit orgán EIOPA, a to jak z vlastního podnětu, tak i na žádost jednoho nebo více orgánů dohledu, zejména pokud taková činnost pojišťovny vytváří rizika relevantní pro trh hostitelského členského státu nebo, pokud dochází ke zhoršení finanční situace dané pojišťovny nebo zajišťovny. S tím je spojena i vyšší míra výměny informací mezi jednotlivými orgány dohledu a mezi těmito orgány a orgánem EIOPA. Právními předpisy uvedenými v § 109aa odst. 4 ZoPOJ se má na mysli především směrnice Solventnost II v platném znění a na ni navazující prováděcí předpisy EU.

K bodu 9 (§ 121):

Obdobně jako v § 36j ZoB, se ČNB stanoví povinnost publikace pravomocných rozhodnutí o uloženém správním trestu. Nejde tak o každé přestupkové řízení, ale pouze o taková, která skončí uložením správního trestu. Samotná směrnice Solventnost II tuto publikační povinnost sice neobsahuje, avšak byla v posledních několika letech zavedena jako výsledek působení evropského práva v mnohých sektorech finančních činností a oblastech finančního trhu. Její význam lze spatřovat zejména v prevenci, kdy je odborné i široké veřejnosti demonstrováno, že porušení povinností v oblasti pojišťovnictví je stíháno a sankcionováno. Současně s tím vypovídá o sankcionované osobě, že porušuje zákon, a to způsobem, který vedl ke správnímu trestu. Uveřejňování rozhodnutí o uložených správních trestech tak představuje výjimku z povinnosti mlčenlivosti.

Uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup představuje přístup do informačního systému prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, tj. s využitím internetu, kdy lze informaci získat z veřejně přístupných internetových stránek ČNB. Uveřejněná pravomocná rozhodnutí o uloženém správním trestu jsou publikována v plném rozsahu, tedy s uvedením plné identifikace pachatele přestupku. V zákoně taxativně stanovených případech se umožňuje identifikační údaje o pachateli vynechat. ČNB bude při posuzování, zda jsou důvody pro neuveřejnění osobních údajů pachatele, všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebylo v souvislosti s daným porušením uloženo opatření k nápravě, resp. nebyl uložen správní trest, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. V zájmu dotčených osob tak bude existenci takových důvodů ČNB prokázat a domáhat se vynechání identifikačních údajů. Zvolená minimální doba uveřejnění byla převzata ze zákona o bankách (viz čl. 68 odst. 3 směrnice CRD IV). Lze ji považovat za rozumný kompromis mezi veřejným zájmem na přístupu k informacím a ochranou osoby, ke které se dané informace vztahují.

K bodu 10 (§ 126 odst. 3):

Jedná se o zpřesnění implementace článku 64 třetího pododstavce směrnice Solvency II, který členským státům ukládá povinnost zajistit, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgány dohledu, jakož i auditoři nebo experti jednající jménem uvedených orgánů, byli povinni zachovávat profesní tajemství. Výjimkou jsou případy, na které se vztahuje trestní právo a také případy, kdy je na pojišťovnu nebo zajišťovnu vyhlášen konkurs nebo u ní byla nařízena nucená likvidace. V takovém případě mohou být v občanskoprávním nebo obchodním řízení sdělovány důvěrné informace, které se netýkají třetích osob zapojených do pokusů pojišťovnu nebo zajišťovnu zachránit. Stávající text je v tomto ohledu širší, než požaduje směrnice.

K části desáté, čl. XII

Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

K bodům 1 a 3 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 9, § 141 odst. 1 a § 142 odst. 1):

Z nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti plyne, že povinnosti v něm uvedené dopadají i na penzijní společnosti. Penzijní společnost je totiž tvůrcem penzijního produktu. Podle nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti musí členské státy zajistit, že určené dohledové orgány mají pravomoc sledovat dodržování požadavků stanovených v tomto nařízení. Z tohoto důvodu je třeba adaptovat i právní úpravu doplňkového penzijního spoření.

K bodu 2 (nové § 18a a 18b):

Pro výkon státního dozoru nad dodržováním povinností penzijních společností v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (§ 15 a 156 ZDPS), je otázka jednoznačné identifikace jednotlivých fyzických osob zásadní. Klíčovou roli při identifikaci účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření sehrává rodné číslo. Podle současného stanoviska Ministerstva vnitra ČR, které je pověřeno koordinací výkonu veřejné správy, včetně jejího výkonu elektronickými prostředky, tzv. eGovernmentem, nebude rodné číslo nahrazeno jiným jednoznačným a neměnným identifikátorem fyzické osoby. Vzhledem k tomu je důležité umožnit penzijním společnostem využívat jako soukromoprávní uživatel údajů podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, vybrané údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců.

Rozsah využívaných údajů je nezbytný pro zajištění všech povinností penzijní společnosti, které se týkají nároků účastníků na státní příspěvek. Ten je vymezen v § 13 a 14 ZDPS. Připravit se na změny v souvislosti s omezením používání rodného čísla je zásadní co nejdříve tak, aby nedocházelo k problematickým situacím v identifikaci zájemců a účastníků systému a bylo zajištěno správné žádání Ministerstva financí ČR o státní příspěvek pro účastníky.

K bodu 4 [§ 160 odst. 3 písm. e)]:

Doplňuje se chybějící přestupek.

K části jedenácté, čl. XIII

Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):

Reaguje se na nové směrnice EU.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 2):

Reaguje se na nová nařízení EU.

K bodu 3 (§ 2a, § 15 odst. 1, § 480 odst. 2 a 3, § 513 odst. 1 až 3, § 598 odst. 2, § 637 odst. 2):

Legislativně-technické změny.

K bodu 4 (§ 9 odst. 2):

Investičním fondům se jako výjimka z pravidla podle § 46 odst. 3 ZOK (po novele zákonem č. 33/2020 Sb.) umožňuje, aby právnická osoba byla zastoupena více fyzickými osobami, a to z důvodu potřeby zajištění zastupitelnosti.

K bodu 5 [(§ 29 odst. 4 písm. c)]:

Příplatek mimo základní kapitál je běžně využívaný institut ZOK (srov. § 162 a 163 ZOK), není věcný důvod jej z definice počátečního kapitálu vylučovat. Navíc v ustanovení § 29 odst. 4 ZISIF je transponovaný čl. 4 odst. 1 AIFMD: „počátečním kapitálem“ finanční prostředky uvedené v čl. 57 prvním pododstavci písm. a) a b) směrnice 2006/48/ES. Podle směrnice 2006/48/ES byla nahrazena směrnicí 2013/36/EU a dle této (čl. 163) se místo ustanovení směrnice 2006/48/ES aplikuje čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení CRR. Podle čl. 26 odst. 1 písm. a) CRR jsou položky kmenového kapitálu tier 1 kapitálové nástroje, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29. V čl. 28 odst. 1 písm. c) CRR se uvádí, že jde o kapitálové nástroje, pokud je „lze považovat za kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS“. Článek 22 směrnice 86/635/EHS: Pasiva, položka 9 – Základní kapitál: „Tato položka zahrnuje bez ohledu na konkrétní označení všechny částky, které jsou na základě právní formy předmětné instituce považovány ve smyslu vnitrostátních právních předpisů za vlastní kapitál“.

K bodu 6 (§ 30 odst. 1):

Reaguje se na nařízení IFR a upravuje se minimální výše kapitálu odkazem na IFR, věcně však ke změně nedochází.

K bodu 7 [§ 33 odst. 1 zrušení písmene b)]:

Právo EU nevyžaduje, aby investiční společnosti poskytující investiční služby držely kapitálové požadavky obdobně jako obchodníci s cennými papíry, proto se navrhuje tuto národní úpravu zrušit.

K bodu 8 (§ 220 odst. 1 písm. l), poznámka pod čarou 21):

Doplňuje se odkaz na nařízení EU týkající se transparentnosti v oblasti udržitelnosti.

K bodům 9 (§ 220 nový odstavec 4):

Doplňují se požadavky na statut investičního fondu podle nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti.

K bodům 10 [§ 234 odst. 1 nové písmeno j)]:

Doplňují se požadavky na výroční zprávu investičního fondu podle nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti.

K bodu 11 (§ 234 odst. 8):

Upřesňuje se transpozice směrnic EU v tom směru, že výroční zpráva investičního fondu podle ZISIF nemusí již obsahovat informace, které obsahuje výroční finanční zpráva podle ZPKT.

K bodům 12 až 14 (§ 241 odst. 1 písm. t), nové písmeno v) a nový odstavec 6):

Doplňují se požadavky na informování investorů podle nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti.

K bodu 15 (zrušení § 242):

Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 2 směrnice CBDF, kterým se zrušuje čl. 77 UCITS, protože zveřejňování propagačních sdělení týkajících se požadavků na nabízení bude nově upravovat čl. 4 nařízení CBDF.

K bodu 16 (§ 272):

Zdůrazňuje se aktivní role investora při okamžiku, kdy se stává kvalifikovaným investorem, protože jen pro tu platí podmínky dále uvedené. Toto by mělo platit již dle stávající úpravy, nicméně úprava se provádí za účelem vyloučení případných pochybností.

K bodu 17 (§ 291 odst. 1):

Doplňují se požadavky na výroční zprávu investičního fondu podle nařízení o transparenci v oblasti udržitelnosti a současně se provádí oprava odkazu.

K bodu 18 (nové § 297a až 297c):

Touto změnou se transponuje čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice CBDF, kterými se vkládá v čl. 4 odst. 1 směrnice AIFMD nové písmeno aea) a zároveň vytváří zcela nový čl. 30a AIFMD. Nová úprava řeší případy, kdy správce alternativního investičního fondu, který si přeje prověřit zájem investorů o konkrétní představu o investicích nebo investiční strategii, se potýká s rozdílným přístupem k předběžnému nabízení (pre-marketing) v jednotlivých vnitrostátních právních řádech. Definice předběžného nabízení a podmínky, za nichž je povoleno, se v jednotlivých členských státech, v nichž je povoleno, značně liší a v některých členských státech žádný pojem předběžného nabízení vůbec neexistuje. Proto byla vytvořena jednotná definice pojmu předběžného nabízení a stanoveny podmínky, za kterých může správce unijního alternativního investičního fondu předběžné nabízení vykonávat.

K bodům 19 a 20 (§ 302 odst. 2 a nové odstavce 7 až 9):

Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 5 směrnice CBDF, kterým se mění čl. 93 UCITS. Cílem nové úpravy je sladit mezi členskými státy a vyjasnit nejasné procesní postupy pro oznamování změn týkajících se nabízení investic do standardního fondu veřejně nabízeny v jiném členském státě.

K bodům 21 a 22 (nový § 304a a § 305 nový odstavec 3):

Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 6 směrnice CBDF, kterým se vkládá do směrnice UCITS nový článek 93a. Nová úprava řeší dosavadní problém neexistence jasných a jednotných podmínek pro ukončení nabízení podílových jednotek nebo akcií investičních fondů. Tyto podmínky by měly vyvážit na jedné straně možnost subjektů kolektivního investování nebo jejich správců ukončit opatření, která přijali za účelem nabízení investic, při naplnění stanovených podmínek a na druhé straně zájmy investorů v těchto subjektech.

K bodu 23 (nové znění § 306):

Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 4 směrnice CBDF, kterým se nahrazuje čl. 92 UCITS. Původní ustanovení směrnice UCITS, jež od investičních fondů požadují zajistit zařízení ve prospěch investorů, jak byla provedena v některých vnitrostátních právních systémech, se ukázala být těžkopádná. Kromě toho investoři místní zařízení jen zřídka využívají tak, jak bylo zamýšleno v uvedené směrnici. Upřednostňovaný způsob kontaktů se posunul k přímé interakci mezi investory a správci fondu, a to buď elektronicky, nebo telefonicky, přičemž platby a odkupy se provádějí prostřednictvím jiných kanálů. Zatímco tato místní zařízení slouží v současnosti pro administrativní účely, jako je přeshraniční vymáhání regulačních poplatků, měly by být tyto otázky řešeny jinak, mimo jiné spoluprací mezi příslušnými orgány. Proto jsou nově stanovena pravidla, která zmodernizují a upřesní požadavky, pokud jde o zajištění zařízení pro neprofesionální investory, a členské státy by neměly vyžadovat jejich místní fyzickou přítomnost za účelem zajištění těchto zařízení. Dále by tato pravidla měla investorům zajistit přístup k informacím, na něž mají nárok.

K bodům 24 a 25 [§ 312 odst. 2 nová písmena h) a i)]: