Novela z.o podpoře výzkumu,experimentálního vývoje a inovací

K bodu 1, 4 a 8 (§ 1, § 2)

Vypouští se ustanovení o tom, že organizační jednotky ministerstev vystupují v pozici samostatných uchazečů. I v případě organizačně samostatných útvarů ministerstev má postavení uchazeče celá organizační složka státu, která vystupuje v právních vztazích jménem České republiky.

K bodu 2 (§ 2 odst. 1 písm. b)

Definice byla upravena do podoby shodné s evropskými definicemi dle nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Původní slovní vymezení zahrnovalo jen definici průmyslového výzkumu a zcela chybělo slovní vymezení experimentálního vývoje. Současně byl průmyslový výzkum výslovně zmíněn společně s experimentálním vývojem jako součást aplikovaného výzkumu. Tímto rozporem vznikl nesrozumitelný text.

Článek 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 definuje průmyslový výzkum jako „plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb“. Definice užitá v bezprostředně použitelným předpise EU tedy vztahuje pojem průmyslového výzkumu k získání nových poznatků a dovedností pro vývoj jakýchkoli nových výrobků, postupů nebo služeb, aniž by však omezovala tento pojem pouze pro oblast průmyslu. Přestože byla vypuštěna detailní definice průmyslového výzkumu, je zde průmyslový výzkum jako součást aplikovaného výzkumu chápán v širším slova smyslu a zahrnuje také „netechnický“ výzkum, např. společenský a humanitní výzkum. Součástí je samozřejmě také aplikovaný výzkum pro potřeby veřejné správy.

K bodu 3 (§ 2 odst. 1 písm. c)

Z důvodu zjednodušení se navrhuje nahradit definici inovací textem, který je uveden v dokumentu OECD z roku 2018, tzv. Oslo Manual. Na rozdíl od pojmů „výzkum“ a „vývoj“ nelze pojem inovace vymezit pouze přímým odkazem na GBER, kde jsou věcně vymezeny jen některé druhy inovací. Definice „An innovation is a new or improved product or process (or combination thereof) that differs significantly from the unit’s previous products or processes and that has been made available to potential users (product) or brought into use by the unit (process).“ je širší a vyhovuje lépe potřebám tohoto zákona. Definice je dále rozšířena o služby, které mohou také být předmětem inovací.

K bodu 5 (§ 2 odst. 2 písm. d)

Zavádí se upravená definice „velké výzkumné infrastruktury“, která vychází z evropské právní úpravy. Proti stávajícímu vymezení pojmu se zdůrazňuje nejen technologická náročnost, ale i vysoká kvalita znalostí, která je jedním z nepominutelných znaků velké výzkumné infrastruktury. Naproti tomu, vysoká finanční náročnost, která se nyní vypouští, nemusí být vždy pravidlem, protože velká výzkumná infrastruktura může existovat i v oborech, které z podstaty finančně náročné nejsou (např. společenské a humanitní vědy). Druhým příkladem relativně nízké náročnosti může být situace, kdy velká výzkumná infrastruktura na území České republiky je součástí většího celku a využívá synergických efektů spolupráce s dalšími jednotkami téže velké výzkumné infrastruktury v jiných členských státech EU.

K bodu 6 (§ 2 odst. 2 písm. e)

Slovo „projekt“ se vypouští proto, že v tomto zákoně se „projekt“ definuje jako aktivita, jejíž cíl musí být formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky. U sdílených činností tomu tak není, neboť je vláda schvaluje jednotlivě na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nejde tedy ani o projekt ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, ani o veřejnou zakázku. Podstata sdílených činností však zůstává stejná jako u dosavadních projektů sdílených činností.

K bodu 7 (§ 2 odst. 2 písm. f) a g)

V písm. f) se opravuje odkaz na písmeno k). Jde o opravu technické chyby. Současně se navrhuje nahradit dosavadní sousloví „aplikovaný výzkum, vývoj nebo inovace“ souslovím „aplikovaný výzkum nebo inovace“. Aplikovaný výzkum dle své definice vždy zahrnuje též vývoj. Slovo vývoj proto bylo ve výčtu nadbytečné. Z důvodů legislativně-technických se vypouští zavedení legislativní zkratky přímo v tomto ustanovení, které obsahuje legální definici.

V písm. g) se body 1 až 3 vypouštějí pro nadbytečnost (zde uvedené typy programů se neliší definicí, ale způsobem poskytování podpory). Z důvodů legislativně-technických se vypouští zavedení legislativní zkratky přímo v tomto ustanovení, které obsahuje legální definici.

K bodu 9 (§ 2 odst. 2 písm. l)

Zrušuje se definice smluvního výzkumu. Jedná se o pojem, který dále v zákoně není používán.

K bodu 10 (§ 2 odst. 2 písm. n)

Nově se zavádí pojem reprezentace podnikového výzkumu jako nového partnera státní správy při jednáních o koncepčních a strategických otázkách rozvoje výzkumu, vývoje a inovací. Podrobněji o reprezentacích hovoří nový § 36b.

K bodu 11 (§ 2 odst. 3)

Upravuje se definice Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, aby bylo zřejmé, že jde o dlouhodobý koncepční dokument bez zákonem omezené doby platnosti. Národní politika bude platná do doby, než ji nahradí nová Národní politika výzkumu, vývoje a inovací. Nově bude zákonem stanoveno, že bude obsahovat i indikátory plnění cílů a opatření k naplňování cílů tak, aby bylo možné plnění stanovených cílů hodnotit. Indikátory budou stanoveny buď na období platnosti Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací s cílovými hodnotami, kterých má být dosaženo v době platnosti politiky, nebo jako relativní indikátory sledující změny pro dané časové období, např. 1 rok. Vypouští se „priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 4 až 6 let“ proto, že priority mají platnost pro delší časové období a vztahují se k účelu podpory (jiné jsou priority pro strukturální fondy a jiné pro národní programy atd.).

K bodu 12 (§ 3 a 4)

V § 3 se mění členění základních kategorií podpory výzkumu, vývoje a inovací. Ke stávajícím dvěma kategoriím, účelové a institucionální podpoře se přidává třetí kategorie, systémová podpora. Tomu se přizpůsobuje i podrobnější členění. Základní linie třídění je, zda jde o typ podpory poskytovaný na základě soutěže, tedy konkurence jednotlivých návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích (účelová podpora), nebo jde o dlouhodobou podporu institucí či jejich částí na základě periodického hodnocení a následujícího rozhodnutí poskytovatele nebo dokonce vlády (institucionální podpora), nebo o výdaje nezbytné pro zajištění chodu a správné funkce celého systému (systémová podpora).

Na základě tohoto členění byla do účelové podpory soustředěna pouze podpora grantových a programových projektů, podpora projektů operačních programů, podpora projektů mezinárodní spolupráce, byť posledně jmenované neprocházejí procesem veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona, nýbrž hodnocením na mezinárodní úrovni, a podpora systémových projektů, které jsou součástí programů. Platí tedy, že účelová podpora se převážně poskytuje na kompetitivním základě a jedná se o projektové financování. U projektů aplikovaného výzkumu a inovací je zaměření podpory determinováno schválenými programy. Naproti tomu u základního výzkumu nejsou před zahájením výběru projektů zpracovávány koncepční dokumenty, které by stanovily cíle, jichž mají projekty dosáhnout. Grantové projekty jsou pouze rozděleny do skupin, v jejichž rámci pak dochází k hodnocení a výběru projektů. Skupiny grantových projektů zahrnují projekty, které jsou si podobné svým charakterem a umožňují tak provést výběr na základě plnohodnotného srovnání (např. projekty standardní, juniorské, mezinárodní apod.).

Pod systémovou podporu byly soustředěny všechny náklady, které se považují za náklady nezbytné pro provoz celého systému výzkumu, vývoje a inovací. Jde o poplatky za účast České republiky v mezinárodních programech a organizacích, sdílené činnosti a zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory, tj. zejména zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále na zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu poskytnuté podpory, zhodnocení dosažených výsledků a na zveřejnění informací o poskytnuté podpoře, na hodnocení výzkumných organizací a dále na velkou výzkumnou infrastrukturu. V případě sdílených činností je vhodné, aby poskytovatel za účelem vyloučení rizika poskytnutí nedovolené veřejné podpory provedl konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Přiřazeny sem byly i náklady na různá ocenění, která lze na základě tohoto zákona udělovat a náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky, jakož i náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního orgánu státní správy pro výzkum a vývoj a Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního orgánu státní správy pro inovace.

V nákladech spojených s činností Akademie věd České republiky jsou zahrnuty nejen náklady na vlastní činnost Akademie věd České republiky, ale i náklady na podporu pracovišť Akademie věd České republiky, Učené společnosti České republiky a oborových vědeckých společností sdružených v Radě vědeckých společností České republiky, z.s. Ve vztahu k těmto subjektům je Akademie věd České republiky jejich příslušným poskytovatelem systémové podpory. Jedná se o specifické investiční a neinvestiční náklady pracovišť Akademie věd České republiky, náklady na podporu vědecké excelence, transfer znalostí aj.

Podpora koncepčního rozvoje výzkumných organizací má dlouhodobou povahu, z podstaty není soutěžní, ale vyžaduje periodická (např. po pěti letech) hodnocení dle speciální metodiky hodnocení schvalované pro tyto účely vládou, není zákonem časově omezená (omezuje je pouze hodnocení). Jde tedy z povahy věci o dlouhodobé financování výzkumných institucí, které představuje stabilizační prvek systému. Jedná se o institucionální podporu.

Současně se vypouští podpora specifického vysokoškolského výzkumu, neboť podpora výzkumné činnosti studentů doktorských studijních programů je na základě Metodiky hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol součástí hodnocení vysoké školy coby výzkumné organizace (Modul 4, kritéria 4.6 až 4.9). Financování bude součástí podpory na koncepční rozvoj výzkumné organizace. Dotace poskytovaná podle právní úpravy na specifický vysokoškolský výzkum před novelou zákona se stane součástí podpory na koncepční rozvoj příslušné výzkumné organizace. Tato změna se bude týkat i rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, neboť nyní poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporu na specifický vysokoškolský výzkum i Univerzitě obrany, zatímco podporu na koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytuje Univerzitě obrany Ministerstvo obrany.

Důvodem navržené změny je dlouhodobá snaha seskupit jednotlivé nástroje podpory podle jejich zaměření a současně uvést do souladu stav v České republice s obvyklým chápáním zejména institucionální podpory a účelové podpory v zahraničí.

Úpravy v § 4 jsou následující. Do zákona se doplňují další formy účelové podpory, které dosud v zákoně o podpoře výzkumu, vývoje a inovací chyběly. Tyto formy jsou uvedeny v zákoně č. 218/2000 Sb. a v zákoně č. 47/2002 Sb. Proto je věc řešena pouze odkazem na tento zvláštní zákon.

Dále se vypouští původní text odstavce 1 písm. c), neboť není vzhledem k dalším změnám nutné vydělovat projekty podporované Technologickou agenturou České republiky do zvláštního písmene a plně postačuje zjednodušené písmeno b). Ve druhém případě se reflektuje skutečnost, že v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací se takové programové projekty dosud nestanovily a je tak možné učinit buď přímo v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací i bez zvláštního zmocnění, či prostřednictvím změny programu či vyhlášením programu nového kdykoliv.

V souladu se změnou provedenou v § 3 se doplňuje nové písmeno c) – financování projektů operačních programů.

V souvislosti s určením Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního úřadu pro inovace se v odstavci 1 písm. e) doplňuje tak, že projekty mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích jsou financovány z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z důvodu jeho funkce ústředního správního úřadu pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji a nově projekty mezinárodní spolupráce České republiky v inovacích jsou financovány z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.

Původní ustanovení rovněž neodráželo již existující oprávnění Grantové agentury České republiky, ani Technologické agentury České republiky. Nově přibývá také možnost podporovat mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích v rezortních programech, pokud se příslušný poskytovatel s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo s Ministerstvem průmyslu a obchodu dohodne (viz § 34 odst. 3 a 4).

Původní odstavec 1 byl rozdělen do dvou odstavců. K úpravě původního odstavce 2, nyní odstavce 3, došlo v souvislosti s novým rozdělením podpory výzkumu, vývoje a inovací do tří skupin. Proto byla původní ustanovení odst. 2 nahrazena novým textem a za nový odstavec 3 byl vložen nový odstavec 4, ve kterém jsou určeni poskytovatelé jednotlivých druhů systémové podpory. Efektivita využití institucionální podpory na koncepční rozvoj výzkumné organizace je předmětem hodnocení podle Metodiky 2017+ v modulu 3, 4 a 5.

V odst. 3 se vypouští slovo „dlouhodobý“ v souladu s § 7 novým odst. 6 a § 31 odst. 11 písm. g) a doplňuje se oprávnění Ministerstva dopravy vzhledem k jeho působnosti v poskytování institucionální podpory v soukromém sektoru.

V odstavci 4 písm. a) se rozšiřuje možnost, že systémovou podporu ve formě úhrady za členství v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací bude poskytovat ten poskytovatel, tj. ministerstvo, který Českou republiku v dané mezinárodní spolupráci zastupuje. Tato změna je v souladu se sdílenou působností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v ESA i s úpravou § 33 odst. 3, kde se Ministerstvo průmyslu a obchodu činí ústředním správním úřadem pro inovace.

Poskytování systémové podpory podle odstavce 4 písm. e) se týká současně také pracovišť Akademie věd ČR. Viz také podrobné vysvětlení k § 3.

K bodu 13 až 18 (§ 5)

V odstavci 1 se doplňuje slovo „inovace“. Jedná se o opravu nepřesnosti stávajícího znění zákona.

V odstavci 2 písm. b) dochází ke zpřesnění vložením odkazu na související ustanovení zákona.

V odstavci 2 písm. d) se doplňuje povinnost týkající se hodnocení programů účelové podpory. Nejde o hodnocení jednotlivých projektů, ale o sledování průběhu programu a hodnocení splnění cílů programů, a to včetně hodnocení dopadů programu, pokud takové hodnocení připadá v úvahu. To by mělo zvýšit tlak na zvyšování kvality české výzkumu, vývoje a inovací. Toto opatření je doprovodným opatřením k novému hodnocení výzkumných organizací a spolu s ním zavádí novou kulturu hodnocení výzkumu, vývoje a inovací v České republice.

V odstavci 2 se vkládá nové písm. e), které ukládá, aby součástí návrhu programu bylo také srovnání se současným stavem v České republice a v zahraničí a očekávané výsledky a přínosy programu, a to z důvodu zvýšení kvality navrhovaných programů.

V odstavci 2 se vkládá nové písm. f), které souvisí se změnami provedenými v § 20. Důvodem této úpravy je snaha poskytnout v případě programů inovací možnost využít i jiné postupy pro poskytování účelové podpory, než je dlouhý proces standardní veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Po vzoru rámcových programů EU se v takovém případě předpokládá, že součástí návrhu programu předkládaného vládě ke schválení bude implementační část, ve které poskytovatel popíše náležitosti implementace. V návrhu programu tak může poskytovatel upravit např. postup při přijímání návrhů projektů včetně délky lhůt a postup při hodnocení návrhů projektů tak, aby u projektů inovací bylo zajištěno hodnocení odpovídající objemu poskytované podpory v co nejkratším čase. Zrychlení a zjednodušení celého procesu je při podpoře inovací klíčové, např. u nízkých objemů podpory je téměř roční hodnocení návrhů včetně nákladů na něj vynaložených neefektivní.

V původním odstavci 3 písm. a) se vypouští text „nebo podprogram“. Důvodem je zjednodušení postupu při změně vládou schváleného programu tak, aby poskytovatel předkládal návrh na změnu programu pouze v případech, pokud chce měnit parametry celého programu ne pouze podprogramu.

Vkládá se nový odstavec 7, podle kterého se odstavce 2 až 4 neuplatní pro operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích. Operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích naplňují definici programu ve smyslu § 2 odst. 2 písm. g) zákona. Náležitosti a postup přípravy je v případě operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích upraven přímo použitelnými předpisy EU a jednotným metodickým prostředím. Navrhuje se výjimka z pravidel stanovených v § 5 právě kvůli tomu, aby nedocházelo ke kolizím s touto zvláštní úpravou.

K bodu 19 a 20 (§ 5a)

Změny v odstavci 2 a v odstavci 3 písm. a) souvisejí se změnou hodnocení výzkumných organizací. Rada pro výzkum, vývoj a inovace nestanovuje ani nenavrhuje výši institucionální podpory pro jednotlivé výzkumné organizace. Proto se znění odstavce 2 zjednodušilo.

K bodu 21 až 24 (§ 6)

Ukazatel podpora specifického vysokoškolského výzkumu se vypouští z důvodu nadbytečnosti v souvislosti se zrušením této podpory v § 3. Ostatní úpravy v § 6 vyplývají ze změn v § 3.

K bodu 25 a 26 (§ 7)

Změny provedené v odstavci 4 jsou vyvolány úpravami provedenými v jiných částech zákona. Výjimky z povinnosti provést veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích se původně vztahovaly k podporám poskytovaným podle odstavců 5 a 6. Dle nového znění § 7 však již odstavce 5 a 6 neupravují účelovou podporu, a proto by zakotvení takových výjimek bylo nadále nadbytečné. Naproti tomu podpora na projekty operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích byla začleněna do kategorie účelové podpory. Podpora na tyto projekty má však být nadále poskytována na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace a nikoli na základě smlouvy o poskytnutí podpory uzavírané dle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Navíc procedura vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace na tyto projekty je kromě vnitrostátní právní úpravy upravena též specifickými pravidly vyplývajícími z bezprostředně použitelných předpisů EU (např. některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 a dále závazné metodické pokyny Jednotného metodického prostředí). Proto je navrhováno, aby se pro tyto projekty neuplatnila povinnost provádět veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovací. Totéž platí pro projekty, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni (tj. účelové podpory ve formě finančního podílu z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích). I v případě těchto projektů není uzavírána smlouva o poskytnutí podpory, ale bude vydáváno rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Podle návrhu uvedeného v § 3 je na projekty velkých výzkumných infrastruktur poskytována systémová podpora nejen na jejich pořízení, ale v současné době na již rozhodující obnovu a zajištění jejich činnosti. Ohledně schvalování návrhu podpory velké výzkumné infrastruktury a návrhu podpory sdílených činností je odkazováno na ustanovení § 5 odst. 2 zákona. Návrhy daných podpor tedy musí být vládou schváleny před předložením prvního návrhu výdajů pro rok, ve kterém mají být podpory zahájeny. Návrh podpory musí být před schválením vládou předložen Radě pro výzkum, vývoj a inovace k vyjádření.

Původní odstavec 6 se vypouští z důvodu nadbytečnosti v souvislosti se změnou v § 3.

Nový odstavec 6 (před přečíslováním původní odstavec 7) je doplněn o soulad zhodnocení výzkumné organizace v souladu s koncepčními dokumenty poskytovatele (jedná se o koncepce poskytovatele pro dané odvětví apod.) a škrtá se slovo „dlouhodobý“.

Doplňuje se nový odstavec 7 k podpoře mezinárodní spolupráce s ohledem na nové členění podle § 3 tak, aby podpora mohla být poskytnuta projektům vybraným podle pravidel příslušného mezinárodního programu.

Původní odstavec 8 se vypouští z důvodu nadbytečnosti v souvislosti se změnou v § 3.

Vypouští se původní odstavec 9 z důvodu změn popsaných u § 9. V případě účelové podpory, která bude poskytována na základě smlouvy o poskytnutí podpory, je proces upraven zákonem č. 130/2002 Sb. a dále částí první a částí pátou správního řádu. V případě účelové podpory, která bude poskytována na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace či návratné finanční výpomoci, bude postupováno podle příslušných ustanovení rozpočtových pravidel.

K bodu 27 (§ 8 odst. 1)

Jedná se o technickou úpravu odkazu související se změnami provedenými v § 3.

K bodu 28 až 34 (§ 9 odst. 1)

V odstavci 1 se upravuje text v souladu s novým uzavíráním veřejnoprávních smluv o poskytnutí podpory u projektů podle § 3 odst. 2.

Vzhledem k tomu, že se nově připouštějí formy podpory (viz § 4 odst. 1), navrhuje se doplnit formu podpory i do dokumentu upravujícího vztah mezi poskytovatelem a příjemcem (písmeno g).

Změna v písmeni j) souvisí se snahou o snížení administrativní zátěže kladené na příjemce i poskytovatele. Cílem navržené úpravy je, aby v případě účelové podpory mohli poskytovatelé využít institutu paušálních (nepřímých) nákladů. Možnost uplatnění režijních nákladů je předjímána v čl. 25 odst. 3 písm. e) GBER. Chybí však podrobnější vnitrostátní úprava tohoto institutu. Ustanovení § 14 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) připouští využití tohoto institutu jen v případě programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů, u nichž je dotace poskytována na základě rozhodnutí. Cílem navržené úpravy tedy je, aby poskytovatelé účelové podpory na výzkum, vývoj a inovace mohli část uznaných nákladů vymezit jako náklady paušální. V případě podpor podléhajících blokové výjimce budou při stanovení paušálních nákladů limitováni vymezením režijních nákladů, jak je uvedeno v GBER. V případě podpor poskytovaných mimo režim blokové výjimky se tyto limity nebudou uplatňovat a bude tak záležet na rozhodnutí a odpovědnosti poskytovatele, které náklady a v jakém rozsahu zahrne do kategorie paušálních nákladů a které náklady naproti tomu budou prokazovány v rámci kategorie nákladů přímých.

Vypuštění původního písmene k) souvisí s přechodem na veřejnoprávní režim. Ve vztahu k poskytnuté podpoře se v plné míře uplatní postupy veřejnosprávní kontroly. Tyto postupy jsou ve své komplexnosti upraveny v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů a v zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Není proto důvod, aby smlouva o poskytnutí podpory jako povinnou náležitost obsahovala ujednání o tom, jakým způsobem bude dodržování podmínek kontrolováno.

Písmeno m) se rozšiřuje o lhůtu 5 let od ukončení poskytování účelové podpory.

Vložení nového písmene n) dává poskytovateli možnost stanovit další podmínky, pokud by taková potřeba vznikla. V souladu s úpravou obsaženou v rozpočtových pravidlech, která se uplatňuje u jiných dotací a návratných finančních výpomocí, je současně umožněno, aby ve vztahu k těmto ostatním podmínkám bylo sjednáno, že nesplnění těchto podmínek bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace.

Zrušení náležitosti obsažené v původním písmenu o), tj. způsob řešení sporů, souvisí se zavedením veřejnoprávního režimu smluv o poskytnutí podpory. Řešení sporů z veřejnoprávních smluv je upraveno správním řádem. Není třeba, aby bylo stanoveno jako zvláštní povinná náležitost smlouvy o poskytnutí podpory.

V nově vkládaném písm. o) je umožněno sjednat ve smlouvě o poskytnutí podpory podmínky, jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory. I v tomto případě se jedná o přizpůsobení úpravy podpor výzkumu, vývoje a inovací obecné úpravě dotací a návratných finančních výpomocí, která je obsažena v rozpočtových pravidlech.

Zrušení původního písm. p) souvisí se zavedením veřejnoprávního režimu smluv o poskytnutí podpory. V dosavadní praxi poskytovatelů byly ve smlouvách uplatňovány nejen sankce ve formě odvodů za porušení rozpočtové kázně ale také smluvní pokuty soukromoprávního charakteru. V případě veřejnoprávních smluv nebude nadále možné, aby taková smlouva obsahovala ujednání o smluvních pokutách. Porušení podmínek bude muset být sankcionováno výlučně prostřednictvím institutů předjímaných v rozpočtových pravidlech. Za účelem vyšší flexibility při stanovení sankcí za porušení podmínek je proto navrženo, aby při stanovení výše odvodu za porušení podmínek mohlo být provedeno pevným procentním podílem, procentním rozmezím anebo pevnou částkou.

Zrušení původního písm. q) souvisí se zavedením registru smluv. Smlouvy o poskytnutí podpory podléhají zveřejnění v registru smluv. Při samotném uzavření smlouvy tedy smluvní strany s jistotou zcela nevědí, kdy nastane účinnost smlouvy, neboť ta je závislá na uveřejnění v registru smluv. Zrušení předmětného ustanovení nikterak nebrání tomu, aby byl ve smlouvě stanoven pozdější termín nabytí účinnosti následující po zveřejnění v registru smluv.

K bodu 35 (§ 9 odst. 3)

Podle dosavadní právní úpravy se smlouva o poskytnutí podpory řídila ustanoveními občanského zákoníku. Stejně tak veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, jejíž provedení předcházelo uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, se řídila ustanoveními občanského zákoníku.

Správní soudy opakovaně ve své rozhodovací praxi dospěly k závěru, že vztah mezi poskytovatelem veřejné finanční podpory a příjemcem této podpory je vztahem veřejnoprávním (např. usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 7. 5. 2010, čj. Konf 14/2010-8, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2013, čj. 9 Afs 38/2013-53). Navzdory původnímu úmyslu zákonodárce jsou ustanovení zákona týkající se občanskoprávního charakteru smluv i veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vykládána v tom směru, že nevylučují veřejnoprávní charakter postupu poskytovatele při uzavírání smluv o poskytnutí podpory. Například v rozsudku ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34 dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že i dle stávající právní úpravy Technologická agentura ČR při vedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vystupuje v pozici orgánu moci výkonné, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Rozhodnutí Technologické agentury ČR o nepostoupení do druhého stupně veřejné soutěže je tedy úkonem, který se dotýká veřejných subjektivních práv účastníků veřejné soutěže, respektive jejich právní sféry, a je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s.

Souběžná aplikace občanskoprávního základu právního vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem (resp. mezi poskytovatelem a uchazečem) a řady veřejnoprávních prvků, které jsou dovozovány rozhodovací praxí správních soudů, působí v praxi aplikační a interpretační potíže a vzbuzuje právní nejistotu jak u příjemců tak poskytovatelů. V době přijetí zákona č. 130/2002 Sb. neexistovala obecná právní úprava veřejnoprávních smluv, která je nyní obsažena v části páté správního řádu. Z těchto důvodů je proto navrhováno, aby smlouvy o poskytnutí podpory byly podřazeny pod režim veřejnoprávních smluv ve smyslu části páté správního řádu a pod režim veřejnoprávních dohod o poskytnutí dotace ve smyslu § 17 rozpočtových pravidel.

Odkaz na občanský zákoník byl vypuštěn. Naproti tomu do ustanovení § 9 odst. 1 bylo výslovně uvedeno, že smlouva o poskytnutí podpory má charakter veřejnoprávní smlouvy.

K bodu 36 (§ 9 odst. 4 a 5)

V odstavci 4 se upřesňuje postup pro případ, kdy poskytovatel i příjemce jsou organizačními složkami státu – doplňuje se chybějící první krok, tj. stanovení výdajů organizační složky státu.

Odstavec 5 se upravuje následovně. Vypuštění podpory na specifický vysokoškolský výzkum souvisí se zrušením tohoto nástroje v § 3 a původní ustanovení je nadbytečné. Návazně na zařazení podpory na projekty operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi účelovou podporu a náklady spojené s činností Akademie věd České republiky pracovištím Akademie věd mezi systémovou podporu se ustanovení upravuje. Jde tedy o technickou změnu.

V případě podpory poskytované na mezinárodní spolupráci, tj. úhrady poplatků za členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje, mezinárodních programech výzkumu a vývoje či právnických osobách ERIC, jsou tyto poplatky hrazeny na základě proplacení faktury vystavené mezinárodním subjektem. Úhradu tak nelze realizovat prostřednictvím vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel. Proto se písmeno c) vypouští.

K bodu 37 (§ 9 odst. 6 a 7)

Vkládá se nový odstavec 6. Dle současné právní úpravy se na proces poskytování institucionální podpory na koncepční rozvoj výzkumných organizací použijí ustanovení rozpočtových pravidel o dotačním řízení.

Akademie věd ČR poskytuje institucionální podporu svým pracovištím, které mají postavení samostatných veřejných výzkumných institucí. Dle § 6 písm. c) zákona o Akademii věd ČR, platí, že „Sněm schvaluje rozpočet a závěrečný účet Akademie, jakož i rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště,…“. V případě podpor poskytovaných Akademií věd ČR jejím pracovištím jsou tedy částky podpor, které mohou jednotlivá pracoviště obdržet, determinovány rozhodnutím Akademického sněmu Akademie věd ČR, coby nejvyššího orgánu tohoto poskytovatele. Návrh rozdělení finančních prostředků předkládá zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR Akademická rada Akademie věd ČR, a to na základě podrobného periodického mezinárodního hodnocení provedeného podle metodiky připravené podle § 35 odst. 2 písm. c) zákona č. 130/2002 Sb., a v souladu se svými koncepčními dokumenty (viz § 7 odst. 6 zákona č. 130/2002 Sb.). Navzdory tomu, že částky podpor jakož i osoby (potenciálních) příjemců jsou předem určeny, musí Akademie věd ČR podle § 14j rozpočtových pravidel jakožto poskytovatel dotace zahájit dotační řízení prostřednictvím vydání výzvy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace. Výše podpory přitom není nijak odvislá od informací uvedených v žádosti, která v tomto případě představuje přemrštěný formalismus.

Z výše uvedených důvodů se jeví jako nadbytečné, aby v prostředí Akademie věd ČR byla Akademie věd ČR povinna zahajovat řízení o poskytnutí dotace jí zřizovaným pracovištím prostřednictvím výzvy k předkládání žádostí o dotaci a aby obsah výzvy byl přístupný po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti.

Povinnost vydat výzvu, jakož i stanovení lhůty, po kterou má být výzva přístupná, představují u institucionální podpory pracovišť Akademie věd ČR nadbytečnou administrativní zátěž a celý proces poskytování podpor znesnadňují.

Řada pracovišť Akademie věd ČR je závislá na poskytnutí institucionální podpory od svého zřizovatele hned na počátku roku, aby mohla vyplatit první mzdy. Jestliže je státní rozpočet schvalován zpravidla koncem předchozího kalendářního roku a v přibližně stejnou dobu zasedá Akademický sněm Akademie věd ČR, přitom je nezbytné dotaci zaslat pracovištím Akademie věd ČR již v lednu, není možné po schválení rozdělení finančních prostředků sněmem dodržet případné lhůty vyžadované při standardním správním řízení. Některá pracoviště Akademie věd ČR by v důsledku byla nucena překlenout toto období úvěrem.

Nutno doplnit, že ve výše uvedeném dlouhodobě realizovaném (interním) procesu Akademie věd ČR, která postupuje v souladu se zákonem o Akademii věd ČR, je respektován účel, který sledovala novela rozpočtových pravidel účinná od 1. 1. 2018: je zajištěna transparentnost a právní jistota příjemců podpory.

Navrhovaná změna je rovněž v souladu s předchozí novelou zákona č. 130/2002 Sb., která zracionalizovala proces rozhodování o poskytnutí institucionální podpory.

Dále se vkládá nový odstavec 7, podle kterého v případě systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu podle § 3 odst. 4 písm. b) a systémové podpory na sdílené činnosti podle § 3 odst. 4 písm. c) nebude vydáváno rozhodnutí o poskytnutí dotace, nýbrž bude uzavírána veřejnoprávní smlouva o poskytnutí podpory. Jelikož se ale nejedná o formy podpory, u kterých by uzavření smlouvy o poskytnutí podpory mohl předcházet standardní výběr projektů, nepoužije se na tyto smlouvy o poskytnutí podpory ustanovení odstavce 1. Nově vkládaný odstavec 7 proto obsahuje výčet náležitostí takových smluv. Smlouvy budou uzavírány postupem podle části páté správního řádu. V těchto případech se neuplatní zvláštní pravidla vyplývající z úpravy veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

K bodu 38 (§ 9a)

Nově se zavádí možnost tzv. přenositelnosti grantového projektu. Tato procedura je používána v oblasti základního výzkumu v zahraničí i u některých schémat podpory poskytovaných Evropskou komisí (např. granty Evropské výzkumné rady). České podmínky pro takový postup se však významně odlišují od podmínek v zemích, či agenturách, které přenositelnost grantů umožňují, především tím, že tyto granty jsou „na jméno“, tedy příjemcem je konkrétní fyzická osoba vědce, nikoliv instituce. Proto není možné zcela převzít zahraniční praxi.

Návrh proto jednoznačně stanoví podmínku pro změnu příjemce písemnou dohodu mezi původním a novým příjemcem, která musí být schválena Grantovou agenturou České republiky. Úprava přenositelnosti grantu bude představovat podrobnější úpravu veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu.

Souhlas poskytovatele s převodem grantového projektu nelze vynutit. Dále zákon stanoví, že změna příjemce je možná pouze mezi výzkumnými organizacemi, a to pouze v případě, že jde výhradně o nehospodářské činnosti, tedy činnosti nespočívající v nabízení zboží či služeb na některém z relevantních trhů. Nemůže tedy dojít k nekontrolovatelnému úniku znalostí a finančních prostředků do jiných organizací nebo ke zvýhodnění soukromé instituce na trhu tím, že touto cestou získá znalosti a náskok před konkurencí.

Aby nedošlo k obcházení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, tj. procesu, jakým byl původní příjemce vybrán, jsou stanoveny podmínky pro nového příjemce – nabyvatele grantu. Určuje se, že nový příjemce musí mít takové kvality, které by jej opravňovaly k získání předmětného grantu, pokud by příslušný návrh projektu do veřejné soutěže podal. Nelze tedy převést grant na příjemce méně kvalifikovaného, a to ani za souhlasu všech zúčastněných.

Souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy mezi příjemci má obdobné náležitosti jako původní smlouva o poskytnutí podpory. Modifikace se týkají osoby příjemce a dále se mohou týkat členů realizačního týmu (tj. řešitele a spoluřešitelů) a částky, která by na dokončení projektu měla být poskytnuta. Právní vztah mezi novým příjemcem a Grantovou agenturou České republiky se tak bude řídit především podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení souhlasu s uzavřením smlouvy o převedení grantového projektu.

Proti udělení souhlasu není odvolání přípustné. Naproti tomu v případech, kdy Grantová agentura České republiky souhlas neudělí, mohou se původní i nový příjemce bránit proti zamítnutí žádosti o udělení souhlasu prostřednictvím podání odvolání k předsedovi Grantové agentury České republiky.

Jelikož je aktivita grantového projektu úzce provázána s osobními kapacitami výzkumníků, kteří daný výzkum realizují, je vyžadováno, aby s převedením grantového projektu písemně souhlasil původní řešitel a spoluřešitelé projektu, jakož i nový řešitel a spoluřešitelé projektu. Souhlas členů řešitelského týmu je dáván již k uzavřené smlouvě a je podmínkou její účinnosti. Jedná se o druh souhlasu dotčených osob ve smyslu § 168 správního řádu.

V případech, kdy projekt bude realizován jediným (stěžejním) výzkumným pracovníkem, který bude měnit své působiště (přecházet od původního příjemce k novému příjemci), bude postačovat souhlas tohoto jediného řešitele. Naopak v případech, kdy se na realizaci projektu u původního příjemce, jakož i u nového příjemce, budou na realizaci projektu podílet týmy výzkumníků v různém složení, bude třeba zajistit souhlas všech zainteresovaných pracovníků. Splnění této podmínky přispěje ke zvýšení míry jistoty Grantové agentury ČR ohledně toho, že projekt bude i po svém převedení náležitě dokončen.

Toto ustanovení řeší pouze převedení grantového projektu v případě, že byly vyhlášeny výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Vzhledem k obecné povinnosti poskytovatele zajistit transparentní průběh veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nutné, aby bylo vyloučeno případné spekulativní chování uchazečů. Prvořadým zájmem poskytovatele i příjemce je, aby projekt byl řešen uchazečem vybraným ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích. Proto také nelze připustit, aby se příjemce měnil v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, resp. ještě před uzavřením smlouvy či vydáním rozhodnutí.

K bodu 39 až 41 (§ 10)

V odstavci 1 se vypouští poslední věta tak, aby byl odstraněn časový nesoulad mezi poskytnutím účelové podpory a zahájením řešení projektu. Obě činnosti mají být dle stávající úpravy zahájeny ve stejné lhůtě, tedy v době, kdy příjemce ještě neobdržel účelovou podporu. Termín zahájení řešení projektu je ponechán na poskytovateli a příjemci. Tento termín je jednou z náležitostí smlouvy o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 1 písm. f) zákona).

Cílem změn v odstavci 2 je uvést znění tohoto ustanovení do souladu s používanou praxí. Podpora je poskytována výhradně převodem na účet a nikoli umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu poskytovatele do výše stanoveného limitu příjemce.

Důvodem vložení nových odstavců 4 až 6 je zavedení možnosti úhrady nákladů ve zpětném režimu, případně možnosti kombinace zálohy a zpětného doplacení. Tento způsob financování zejména inovačních projektů, tedy projektů již velmi blízkých relevantnímu trhu, je velmi účinným nástrojem poskytovatele, který nejprve zkontroluje uznatelnost nákladů a pak je teprve proplatí. Tím zajistí, že jsou proplaceny pouze činnosti, které byly skutečně provedeny, resp. souvisí s dosažením výsledku.

Tato úprava však není vhodná pro základní výzkum, který je trhu velmi vzdálený a nese s sebou velké riziko neúspěchu při dosažení očekávaných / předpokládaných výsledků. Zejména u inovací je tomu naopak, tam by riziko neúspěchu mělo být již velmi nízké a příjemce podpory by je měl být schopen podstoupit. Míra rizika je ostatně vyjádřena i nízkou mírou povolené podpory.

Pro projekty operačních programů je v odst. 7 doplněna výjimka z pravidel zakotvených v § 10, neb tyto projekty musí respektovat lhůty a způsob poskytnutí podpory dané schválenými operačními programy.

Dále se v návaznosti na vyhlášku č. 367/2015 Sb., o finančním vypořádání, vkládá nový odstavec 8, který řeší, jak bude naloženo s nespotřebovanými prostředky poskytnutými podle § 10 odst. 2 v případě příjemců v právní formě příspěvkové organizace.

K bodu 42 (§ 13)

V § 13 se provádí formulační změny, které reflektují existenci procesů hodnocení projektů, jakožto specifické součásti kontroly projektů v širším slova smyslu. S ohledem na předmět jednotlivých podpor upravuje zákon na řadě míst institut hodnocení. Výstupy z těchto procesů představují informační vstup pro poskytovatele v různých fázích řízení a kontroly projektu. Jedná se o aktivity, které jsou součástí kontrolních postupů uskutečňovaných podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a podle kontrolního řádu. V případě podpor poskytovaných právnickým a fyzickým osobám se v plné míře uplatní postupy veřejnosprávní kontroly. V případě vztahů uvnitř jediné organizační složky státu či mezi různými organizačními složkami státu (viz např. § 9 odst. 6 zákona) se uplatní postupy řídící kontroly. Navržená úprava představuje významové zpřesnění textu.

Výjimka z pravidel dle odst. 1 je stanovena pro mezinárodní projekty, u kterých výběr (vč. jejich hodnocení) probíhá podle pravidel stanovených na mezinárodní úrovni. Poskytovatel toliko tyto výsledky hodnotících procesů přejímá.

Výjimka z povinnosti provádět průběžné hodnocení dle zákona je stanovena pro projekty operačních programů. Pro tyto projekty jsou stanoveny zvláštní procesy vyplývající z Jednotného metodického prostředí. Touto výjimkou není dotčena provádět administrativní i fyzické finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě.

K bodu 43 (§ 14 odst. 1)

V odstavci 1 je provedena formulační oprava textu. Dle stávajícího znění je za porušení rozpočtové kázně považováno i neoprávněné poskytnutí podpory. Vzhledem k tomu, že poskytování podpory bude uskutečňováno na základě právních aktů veřejnoprávního charakteru, nebude poskytnutí podpory nikdy považováno za neoprávněné použití prostředků, neb se na něj bude vztahovat presumpce správnosti daného veřejnoprávního aktu. Z těchto důvodů je „neoprávněné poskytnutí podpory“ z textu odstavce 1 vypuštěno.

K bodu 44 (§ 14 odst. 3)

Vypouští se původní znění odstavce 3. Tato změna souvisí se zavedením veřejnoprávního charakteru smluv o poskytnutí podpory. Při neoprávněném použití podpory se postupuje podle rozpočtových pravidel. Naproti tomu je poskytovatelům výslovně umožněno, aby v případě neoprávněného použití prostředků podpory využili postupu dle § 14f rozpočtových pravidel, který umožňuje napravit zjištěné nedostatky na úrovni poskytovatele a věc není nutné předávat správci daně k provedení řízení o uložení odvodu a penále.

K bodu 45 (§ 14 odst. 5)

Ustanovení v původním znění je již neaplikovatelné (jeho aplikace byla i v minulosti diskutabilní), neboť vychází z předpokladu, že lze kvantifikovat výši podpory poskytnuté na základě údajů, neodpovídajících definici datových prvků. Oprávnění vyřadit vadné údaje však zůstává. Je důležité pro udržení správnosti a věrohodnosti shromažďovaných informací.

K bodu 46 (§ 14a)

Navrhované znění souvisí se zavedením veřejnoprávního charakteru smluv o poskytnutí podpory. Podle § 170 správního řádu se na veřejnoprávní smlouvy nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o odstoupení od smlouvy. Hlavní změnou je tedy nahrazení „odstoupení od smlouvy“ výpovědí v případě pravomocného odsouzení příjemce za trestný čin. V případě podpor, pro něž byla vydána rozhodnutí o poskytnutí dotace je pravomocné odsouzení příjemce pro trestný čin stanoveno jako další důvod pro zahájení řízení o odnětí dotace nad rámec důvodů uvedených v § 15 rozpočtových pravidel.

Dále je zakotven zvláštní důvod pro možnost sjednání smlouvy o převedení projektu, kterým je ztráta způsobilosti příjemce v průběhu realizace projektu. Podobně jako v případě přenositelnosti grantu i u těchto smluv půjde o zvláštní případ veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Na rozdíl od postupu dle § 9a zákona se tato možnost uzavření smlouvy o převedení projektu vztahuje nejen ke grantovým projektům, ale ke všem kategoriím projektu. V těchto případech však není vyžadován souhlas členů řešitelského týmu jako jedna z podmínek pro účinnost smlouvy o převedení projektu.

K bodu 47 (nadpis Hlavy IV)

Vypuštění slova „HMOTNÉHO“ z nadpisu hlavy je technickou změnou. Text hlavy IV se netýká pouze hmotného majetku.

K bodu 48 a 49 (§ 16 odst. 4 a 5)

Cílem úpravy v odst. 4 je upřesnit znění zákona tak, aby lépe odpovídalo definici organizace pro výzkum a šíření znalostí, která je zakotvena v čl. 2 bodě 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Vykonává-li organizace i hospodářské činnosti, je třeba náklady i příjmy evidovat odděleně, zisk z transferu znalostí by měl být investován zpět do financování primárních činností dané organizace.

Vložení nového odstavce 5 navazuje na již dříve provedenou úpravu § 40. Stávající nakládání s výsledky veřejně financovaného výzkumu předpokládá jejich zveřejnění. Navrženou změnou se řeší situace, kdy z vyjmenovaných důvodů je zapotřebí volný přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků omezit v zájmu bezpečnosti. Situace, na které se toto omezení může vztahovat, jsou vymezeny výčtem, který nelze libovolně rozšiřovat.

K bodu 50 až 54 (§ 17)

Změna v odstavci 1 souvisí s přechodem na veřejnoprávní režim smluv o poskytnutí podpory. Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovací nově představuje specifický proces uzavírání veřejnoprávních smluv o poskytnutí podpory. Podle rozhodovací praxe správních soudů platí, že „…úkony směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy jsou postupem od správního řízení odlišným (správní řízení je upraveno v části druhé a třetí správního řádu, veřejnoprávní smlouvy v části páté). To, že proces uzavírání veřejnoprávních smluv se neodehrává ve správním řízení, ale mimo ně, vyplývá i z širšího rozsahu působnosti části páté (§ 159 odst. 1 a § 160 odst. 3 správního řádu), která zahrnuje nejen výkon působnosti v oblasti veřejné správy, jenž se řídí ustanoveními části druhé a třetí …“ (bod 37 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2017, čj. 2 Afs 245/2016-43). Na postup uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba primárně aplikovat ustanovení zvláštního zákona, který danou smlouvu upravuje, a dále část první a část pátou správního řádu. Část druhá správního řádu se použije toliko přiměřeně a část třetí správního řádu se nepoužije (bod 38 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2017, čj. 2 Afs 245/2016-43).

Smlouva o poskytnutí podpory představuje zvláštní druh dohody o poskytnutí dotace dle § 17 rozpočtových pravidel. Rozpočtová pravidla obsahují obecnou úpravu procesu poskytování dotací v § 14 a násl. Někteří poskytovatelé účelové podpory poskytují nejen účelovou podporu na základě provedené veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ale také jiné formy dotačních titulů na základě postupů dle rozpočtových pravidel. Z těchto důvodů je žádoucí, aby jednotlivé procedury byly co možná nejvíce sjednoceny a současně aby byla reflektována specifika podpor v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ustanovení rozpočtových pravidel upravují řízení, které předchází vydání rozhodnutí. Toto řízení je upraveno jednak ustanoveními rozpočtových pravidel a dále podpůrně částí první až třetí správního řádu. Naproti tomu proces uzavírání veřejnoprávní smlouvy není správním řízením, tj. procesem směřujícím k vydání rozhodnutí. Proto se tento postup řídí částí první a pátou správního řádu. Přesto se však ustanovení části druhé a třetí správního řádu i na tento postup použijí přiměřeně (viz § 170 správního řádu).

V zájmu toho, aby po obsahové stránce procedura předcházející uzavření smluv o poskytnutí podpory byla obdobná proceduře, která předchází vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, je navrhováno, aby byly převzaty výluky ze správního řádu, které jsou zakotveny v § 14q rozpočtových pravidel. Oproti tomu, co vyplývá z § 170 správního řádu, by se tedy tato ustanovení neměla na proces uzavírání smlouvy o poskytnutí podpory uplatnit ani přiměřeně.

Podle navrhované úpravy by se tedy proces veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích řídil primárně zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, dále pak ustanoveními části první a části páté správního řádu s tím, že je vyloučena přiměřená aplikace těch ustanovení části druhé správního řádu, která jsou vyloučena i v případě řízení předcházející vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel. Ustanovení občanského zákoníku by na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích bylo možné aplikovat až na základě odkazu uvedeném v § 170 správního řádu.

V odstavci 2 se text upravuje způsobem, aby byla veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích zveřejněna tak, aby byl umožněn dálkový přístup k těmto informacím. Jiný způsob zveřejnění není omezen a poskytovatel může postupovat cestou odpovídající zvyklostem v jím financované oblasti výzkumu.

V odstavci 2 písm. d) se připouští průběžné přijímání návrhů projektů. Toto opatření se týká poskytování účelové podpory na projekty inovací. Dále se slovo „hodnotící“ nahrazuje slovem „hodnoticí“, jedná se pouze o technickou úpravu.

Doplňuje se nový odstavec 4 obsahující možnost poskytovatele stanovit v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním. Tento postup nahrazující do jisté míry původní dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích lze využít zejména pro přípravu velkých a složitých projektů.

V odstavci 5 dochází ke zpřesnění podmínek, za kterých je zveřejnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích možné nahradit zasláním písemné výzvy vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám, organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků. Dosavadní obecně formulovaná podmínka „ohrožení obrany nebo bezpečnosti státu“ byla v praxi obtížně prokazatelná.

V odstavci 6 se doplňuje, že podaný návrh projektu představuje návrh na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Úprava souvisí se změnou v odstavci 1, podle které celá procedura veřejné soutěže je postupem směřujícím k uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí podpory. Poskytovatel v rámci soutěže buď projekt uchazeče odmítne anebo jej vyrozumí o výběru a tím jej vyzve k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, jejíž obsah je předem determinován zadávací dokumentací a návrhem projektu.

K bodu 55 (§ 18)

Změny v § 18 se navrhují s cílem zjednodušit administrativu jak na straně uchazeče, který při podání návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích prokáže splnění požadavků na způsobilost pouze čestným prohlášením a potřebné doklady se budou ověřovat až v případě, že poskytovatel rozhodne v jeho prospěch. K dalšímu zjednodušení dochází tím, že veřejné nebo státní výzkumné instituce, tedy instituce zřízené právním předpisem nebo rozhodnutím ústředního správního úřadu apod., nebudou předkládat ani čestné prohlášení. Odstraňuje se tím situace, kdy tyto instituce prokazují opakovaně skutečnosti či schopnosti, kvůli kterým si je stát zřídil.

Výjimkou je prokázání způsobilosti podle odstavce 2 písm. a), kam patří např. oprávnění k provádění výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, oprávnění k práci s radioaktivním materiálem, aj. Vždy však jde o způsobilost, kterou zvláštní zákony vyžadují pro specifické činnosti. Není tedy nutné předkládat čestné prohlášení při podání návrhu projektů zaměřeného na běžné výzkumné a vývojové činnosti. Musí však zůstat zachována povinnost předložit příslušný doklad před uzavřením smlouvy / vydáním rozhodnutí.

Současně se také počítá s tím, že skutečnosti, které jsou zapsány v některém z veřejných rejstříků, či seznamů veřejné správy nebude dokládat uchazeč sám, ale příslušný poskytovatel si tyto skutečnosti zjistí přímo. To je v souladu s požadavkem na využití informací, které má státní správa již k dispozici a které by tedy neměly být vyžadovány od veřejnosti. Jedinou výjimkou je situace, kdy uchazeč není v příslušném veřejném rejstříku zapsán anebo dokumenty či údaje potřebné pro ověření určitého aspektu způsobilosti nejsou v příslušném informačním systému veřejné správy pro poskytovatele přístupné (např. uchazeč nezaloží do sbírky listin veřejného rejstříku své účetní závěrky). Pro tento případ se ponechává oprávnění poskytovatele vyžádat si příslušný dokument po uchazeči. Tuto výjimku je zapotřebí zachovat.

Navrženými změnami se text § 18 uvádí do souladu se zákonem o právu na digitální služby.

K bodu 56 až 60 (§ 19)

Změny v tomto ustanovení jsou vyvolány změnami jiných částí zákona, tj. zavedením forem podpory v § 4 odst. 1 a zrušením dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích (§ 22), případně jde o opravu chybně uvedeného odkazu.

Vložení nového odstavce 2, který omezuje rozsah údajů a informací předkládaných uchazečem v přílohách k návrhu projektu, zajišťuje rovnost uchazečů. Poskytovateli se ukládá nepřihlížet k informacím, které se nevyžádal v zadávací dokumentaci. Nemělo by se tedy stát, že jeden uchazeč vylepší svoji soutěžní pozici dodatečnými informacemi, které jiní uchazeči nepředkládají, neboť nevěděli, že by je předložit mohli. Zároveň tento odstavec zbavuje poskytovatele povinnosti přihlížet k nevyžádaným přílohám při hodnocení a nechat se případně zahltit přebytečnými a nepožadovanými přílohami.

K bodu 61 (§ 20)

Jelikož je navrženo zrušení dvoustupňové veřejné soutěže bez náhrady, text v prvním odstavci ve znění „Délka soutěžní lhůty pro první i druhý stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 36 kalendářních dní.“ se rovněž vypouští. Podobně se postupuje i ve druhém odstavci.

Slovo „jednostupňovou“ v prvním odstavci se rovněž navrhuje vypustit, neboť je zbytečné zdůrazňovat jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích bez toho, že zákon rovněž uvádí dvoustupňovou veřejnou soutěž.

Doplňují se nové odstavce 3 a 4, které upravují průběžné hodnocení projektů u programů inovací. Důvodem je nevyhovující délka hodnocení projektů u stávajících veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích právě v případě programů inovací, kde je nezbytná flexibilita a rychlost hodnocení a vyhlášení výsledku hodnocení návrhu projektu.

Úpravou v odstavci 4 se zajišťuje rovné zacházení, neboť se stanovuje povinnost provádět hodnocení v pořadí dle časů doručení návrhu projektů. Lhůta pro hodnocení a vyhlášení výsledků hodnocení byla stanovena jako maximální v délce nejvýše 150 dnů. Touto lhůtou je zapotřebí pokrýt nejen hodnocení samo, ale je třeba vzít v úvahu i kapacitu poskytovatele provádět současně hodnocení, neboť poskytovatel nemůže současně zvládnout nekonečný počet návrhů projektů. V případě elektronického přijímání návrhů projektů je možné přijmout a zaevidovat v krátkém čase desítky návrhů projektů, jejichž hodnocení musí poskytovatel zvládnout.

K bodu 62 (§ 21 odst. 1)

Jedná se o opravu s ohledem na skutečnost, že finálním aktem po vyhodnocení návrhů projektů a jejich výběru je uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, nikoli vydání rozhodnutí.

K bodu 63 (§ 21 odst. 2)

Jedná se o technickou úpravu odkazu a doplnění inovací u veřejné soutěže.

K bodu 64 (§ 21 odst. 3)

Zavádí se možnost, aby poskytovatel vyrozuměl uchazeče o nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jde o jedno z opatření pro zjednodušení administrativy výzkumu, vývoje a inovací. Změna souvisí s úpravami provedenými v § 17 odst. 1 a v § 21 odst. 10 zákona. Vyrozumění o nepřijetí návrhu projektu není rozhodnutím o odmítnutí žádosti, které by bylo vydáváno ve správním řízení, jedná se o odmítnutí návrhu na uzavření veřejnoprávní smlouvy.

K bodu 65 (§ 21 odst. 5)

V odstavci 5 dochází k zásadní změně, která nově umožní poskytovateli využít oponentské posudky nebo výsledek hodnocení návrhu projektu, které bylo provedeno v zahraničí při uskutečňování programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Nejčastěji se bude jednat o bilaterální spolupráci, při které může dojít k dohodě mezi partnerskými ministerstvy, že hodnocení provede z důvodu úspory nákladů a administrativy jen jedno ze zúčastněných ministerstev nebo jen jedna ze zúčastněných agentur.

Druhou situací, při které je možné využít navrhované ustanovení, je převzetí výsledků hodnocení provedeného při uskutečňování evropského / komunitárního programu podle článků 180 a 181 SFEU. Poskytovatel bude s využitím navrhované úpravy moci přímo převzít výsledek hodnocení a takovým návrhům, které např. nejsou financovány Evropskou komisí, resp. prováděcí agenturou, z důvodu nedostatku finančních prostředků, ačkoliv obdržely kladné hodnocení, poskytnout účelovou podporu. Nové hodnocení přitom nebude provádět. V tomto případě nejde o financování projektů v programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích a za stávajícího režimu by bylo nutné na financování takových projektů vyhlásit veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích (s odpovídající administrativní a finanční zátěží).

Výjimka podle odstavce 6 zůstává zachována i po navrhované změně.

U veřejné soutěže se doplňují inovace. Jedná se o technickou úpravu.

K bodu 66 (§ 21 odst. 7)

Jedná se pouze o legislativně-technickou opravu.

K bodu 67 (§ 21 odst. 8)

Změny jsou vyvolány zrušením dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích (§ 22).

U veřejné soutěže se doplňují inovace. Jedná se o technickou úpravu.

K bodu 68 (§ 21 odst. 9)

Změna lhůty pro odstranění vad se zvyšuje na 7 pracovních dnů, aby bylo možné vady v prokazování způsobilosti skutečně odstranit. V úpravě navrhované touto novelou je povinnost prokázat způsobilost významným způsobem omezena až na výjimečné situace před uzavřením smlouvy nebo vydáním rozhodnutí. Proto 7 pracovních dnů lze považovat za dostatečnou lhůtu, která vyhoví i složitějším návrhům projektů, na jejichž řešení se účastní více příjemců.

K bodu 69 a 70 (§ 21 odst. 10 a 11)

Vypouští se původní odstavec 10 z důvodu sjednocení terminologie v zákoně a jeho zpřehlednění. Zákon používá obecný pojem „odborný poradní orgán“ a je na poskytovateli, zda tímto odborným poradním orgánem bude rada programu nebo odborná komise, či zda poskytovatel zvolí dle svých zvyklostí jiný název. Oborové komise naplňují veškeré podmínky v § 21 a jejich zavedení bez další specifikace proto nepřináší přidanou hodnotu. Způsob hodnocení a využití oborových komisí lze dostatečně upravit v programech a zadávacích dokumentacích Grantové agentury České republiky. Na podstatě se tedy nic nemění a Grantová agentura České republiky může i nadále nazývat poradní orgány oborovými komisemi.

K novému znění § 21 odst. 10 lze uvést následující.

Navrhuje se zrušit původní výluku v § 21 odst. 11, podle které se na rozhodování podle odst. 3 a 7 nevztahuje správní řád. S ohledem na § 180 správního řádu, který vstoupil v platnost až po zákonu o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, tato výluka beztak postrádala zamýšlený účinek. Správní soudy dospěly ve své rozhodovací praxi k závěru, že rozhodnutí poskytovatele o nepřijetí návrhu projektu učiněná v průběhu veřejné soutěže představují rozhodnutí přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34).

Zrušení výluky souvisí též se změnou učiněnou v § 17 zákona. Celý proces veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích má být nově procesem směřujícím k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, který se mj. řídí částí pátou správního řádu. Nelze tedy uvádět, že se neužije správního řádu jako celku, namísto toho je v § 17 odstavci 1 zakotvena aplikace části první a páté správního řádu. Původní výluka je nahrazena novým ustanovením, které vymezuje charakter jednotlivých úkonů, které poskytovatel činí v průběhu soutěže vůči uchazeči. Mělo by být patrné, že součástí procesu uzavírání veřejnoprávní smlouvy nejsou partikulární správní řízení směřující k vydání jednotlivých rozhodnutí, která poskytovatel v průběhu tohoto procesu činí. Případné úkony poskytovatele týkající se nepřijetí či nevybrání návrhu projektu nejsou rozhodnutím vydávaným ve správním řízení, nýbrž odmítnutím návrhu na uzavření veřejnoprávní smlouvy. Soudního přezkumu takových úkonů mohou odmítnutí uchazeči docílit prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením dle § 82 a násl. s. ř. s. a nikoli prostřednictvím žaloby proti nezákonnému rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2017, čj. 2 Afs 245/2016-43).

K bodu 71 (§ 21a)

Z ustanovení § 21 a z ustanovení jiných právních předpisů (např. § 303 odst. 2 Zákoníku práce) vyplývá povinnost zajistit, aby osoby podílející se na výběru projektů a na procesu uzavírání smluv o poskytnutí podpory byly nepodjaté a aby u nich nedocházelo ke střetu zájmu veřejného se zájmy soukromými. Za účelem zvýšení míry jistoty poskytovatele ohledně absence střetu zájmů je navržena podrobnější úprava týkající se zjišťování skutečných majitelů uchazečů. Navržená úprava je obdobná úpravě, která platí pro proces zadávání veřejných zakázek.

Zjišťování skutečného majitele není třeba provádět ve vztahu k osobám, ohledně nichž platí fikce, že skutečného majitele nemají (např. státní příspěvkové organizace, státní podniky, veřejné výzkumné instituce apod.).

Evidencemi obdobnými evidenci skutečných majitelů vedenými podle příslušných předpisů Evropské unie jsou myšleny evidence zavedené jinými členskými státy EU podle předpisů o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU).

Pokud uchazeč nepředloží údaje nebo doklady potřebné pro ověření identity skutečného majitele, je třeba jeho návrh projektu vyloučit. Pokud naopak uchazeč požadované údaje nebo doklady předloží a z těchto údajů nebo dokladů bude plynout podezření na existenci střetu zájmu, bude na poskytovateli, aby přijal odpovídající nápravné opatření (k tomu viz např. § 5 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě). Takové nápravné opatření může spočívat v určení jiné osoby odpovědné za uskutečnění příslušných úkonů v rámci procesu výběru projektů. Odpovídá-li to podmínkám veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, může však odhalený případ střetu zájmu vést i k vyloučení daného projektu ze soutěže (k tomu viz též povinnost dle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě).

K bodu 72 (§ 22)

Dvoustupňová veřejná soutěž se ruší z důvodu její nepotřebnosti, což se v průběhu účinnosti zákona dostatečně prokázalo. Novelou se současně navrhuje využít jiných postupů v případě, že základní postup, veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, nevyhovuje potřebám programu.

K novému § 22 lze uvést následující.

Navrhovaná změna specifikuje právo uchazeče seznámit se s informacemi o přijímání a hodnocení návrhů projektů. Ustanovení reaguje na situaci vyvolanou stanoviskem ochránkyně lidských práv ke Grantové agentuře České republiky a na soudní rozhodnutí tak, že pro uchazeče přehledně vyjmenovává jejich práva, která byla dosud dovozována z jiných ustanovení zákona.

Zveřejnění informací o průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích by mělo být uskutečňováno v souladu s požadavky zákona o svobodném přístupu k informacím (např. požadavky na otevřené formáty). V případě informací předávaných na základě žádosti neupravuje zákon podrobněji lhůty, opravné prostředky a způsoby poskytnutí. Poskytnutím informací na žádost proto v souladu s § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím není vyloučeno, aby uchazeč či jiné osoby požádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí vybraných informací o průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

K bodu 73 a 74 (§ 23)

Doplňuje se možnost, aby poskytovatel pověřil úkony ve veřejné soutěži nejen osobu vzešlou z veřejného výběrového řízení, ale aby mohl využít i organizační složku státu ve své působnosti (jako např. Ministerstvo zdravotnictví Agenturu pro zdravotnický výzkum).

K bodu 75 (§ 24 odst. 1)

Změna souvisí se zrušením dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovací. Ustanovení písmene c) je nyní nadbytečné.

K bodu 76 (§ 24a)

Zavádí se povinnost hodnotit výsledky projektů, programů a skupin grantových projektů. Dosud se povinnost hodnocení vztahovala výhradně na výzkumné organizace, ještě dříve na výsledky výzkumných organizací, a hodnocení účelové podpory a jejích výsledků zákon nijak neupravoval. Právní úprava se soustředila na náležitosti předkládání programů a jejich změn a na hodnocení návrhů projektů. Skupiny grantových projektů se nehodnotily vůbec.

Vzhledem k objemu finančních prostředků vydávanému na podporu projektů a grantů je důležité, aby zákon stanovil povinnost hodnocení i pro tento druh podpory. Protože názory na to, jak by měly být hodnoceny důsledky účelové podpory, ať již bezprostředně po skončení programu nebo v delším časovém horizontu jako tzv. dopady, se neustále vyvíjejí a liší se program od programu (viz program zaměřený na aplikovaný výzkum a vývoj či inovace v oblasti průmyslu a program aplikovaného výzkumu v oblasti kulturního dědictví či zdravotnictví), ukládá zákon poskytovateli povinnost takové hodnocení provádět a příjemcům účelové podpory poskytnout zejména pro hodnocení dopadů potřebné údaje.

Podmínky a způsob hodnocení daného programu nebo skupiny grantových projektů nejsou stanoveny žádnou centrálně schvalovanou metodikou. Z důvodu výše uvedených rozdílů není možné žádnou jednoznačnou metodiku stanovit. Je naopak na poskytovateli, aby s ohledem na jím připravovaný program stanovil a jako součást návrhu programu Radě pro výzkum, vývoj a inovace a vládě předložil potřebné informace o hodnocení programu již při jeho schvalování (viz § 5 odst. 2 písm. d).

Navržená úprava určuje také rozsah informací, které musí příjemce poskytnout. Povinnost je vázána výhradně na projekty podporované daným poskytovatelem. Tím se zabraňuje tomu, aby poskytovatel vyžadoval informace i o věcech, které s jím podporovaným projektem nesouvisejí.

Obdobným způsobem se navrhuje postupovat u systémové podpory u hodnocení výsledků velkých výzkumných infrastruktur a sdílených činností podporovaných podle § 3 odst. 4 písm. b) a c), které již podle platného znění zákona výsledky vykazují.

K bodu 77 až 80 (§ 25)

Z ustanovení § 25 se navrhuje vypustit dosavadní odkazy na rozhodnutí o poskytnutí podpory. Důvodem je skutečnost, že veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je procedurou, která předchází uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V případě účelové podpory uvedené v § 9 odst. 5 zákona se postup veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nepoužije.

K bodu 81 (§ 30 odst. 2 písm. d)

Jedná se o legislativně-technickou změnu související se zavedením institutu systémové podpory.

K bodu 82 (§ 30 odst. 2 písm. g)

Návazně na nový § 18 odst. 5 zakládá dané ustanovení nový účel Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Ustanovení má sloužit jako právní základ pro vybudování rozhraní na jiné informační systémy veřejné správy, ze kterých poskytovatelé (prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací) budou moci získat informace o splnění podmínek způsobilosti uchazečů o podporu. Naplní se tak požadavek, aby státní správa využívala informace, které již má k dispozici a nepožadovala je po dotčených osobách.

K bodu 83 (§ 31 odst. 2)

Zkracuje se lhůta pro předání informací o veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, neboť Informační systém výzkumu, vývoje a inovací umožňuje prakticky okamžitou odezvu a není nutné využívat delší lhůtu ani zasílat potvrzení v listinné podobě.

K bodu 84 (§ 31 odst. 4)

Upravuje se povinnost poskytovatele předávat informace, neboť Informační systém výzkumu, vývoje a inovací bude podle § 31a přejímat některé informace z informačních systémů veřejné správy a poskytovatel je nebude muset předávat.

K bodu 85 (§ 31 odst. 8)

V souvislosti s ustanovením v odstavci 2 a s ohledem na skutečnost, že automatická datová zpráva je dostatečně průkazná, navrhuje se doplnit znění v odstavci 8. Opatření směřuje ke snížení administrativy a zvyšuje operativnost systému.

K bodu 86 (§ 31 odst. 11)

Zjednodušuje se přístup k informacím z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a původně užívané poskytování informací vybraným osobám na základě písemné žádosti se nahrazuje mnohem jednodušším a z jiných oblastí běžně známým zabezpečeným dálkovým přístupem. To znamená, že poskytovatel, příjemce a další v odstavci 11 uvedené osoby budou moci získat okamžité informace z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Rozsah informací získávaný touto cestou je omezen na informace, které se týkají příslušné oprávněné osoby nebo které příslušná oprávněná osoba do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací poskytla.

Poskytování informací veřejnosti obecně se nemění.

Zavádí se nové písmeno e), neboť poskytovatel bude předáním informací do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona zároveň plnit informační povinnost vůči Ministerstvu financí o poskytnutých podporách na výzkum, vývoj a inovace. Odpadne tím dvojí administrativa pro poskytovatele.

Zavádí se nové písmeno f). Tento přístup ke všem údajům je pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy i Národní akreditační úřad pro vysoké školství nezbytný. Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je to především v souvislosti s kompetencemi v oblasti hodnocení výzkumných organizací s ohledem na rozsáhlost údajů a neefektivnost duplicitního sběru od vysokých škol. Pro Národní akreditační úřad pro vysoké školství zase pro efektivní vykonávání činností stanovených zákonem č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Doplňuje se nové písmeno g), aby se zajistil přístup všech zřizovatelů nebo zakladatelů výzkumných organizací k údajům, které o jimi zřizovaných výzkumných organizacích, kterým zpravidla poskytují institucionální podporu na koncepční rozvoj výzkumných organizací, shromažďuje Informační systém výzkumu, vývoje a inovací. Přístup zřizovatelů k těmto informacím je důležitým podkladem pro řízení a hodnocení výzkumných organizací.

Při poskytování údajů z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se nejedná o režim „Open Access“, ale o režim „Open Data“. Údaje jsou v režimu „Open Data“ poskytovány již nyní.

K bodu 87 (§ 31a)

Nově navržené ustanovení § 31a upravuje přejímání údajů o uchazečích, příjemcích a dalších účastnících projektů z jiných informačních systémů veřejné správy. Ustanovení představuje nezbytný právní základ pro to, aby mohlo být zavedeno automatické předávání údajů mezi jednotlivými správci informačních systémů veřejné správy a aby tytéž údaje nebyly vyžadovány od příjemců opakovaně.

Referenční údaje základních registrů o právnických osobách jsou veřejné a poskytují se prostřednictvím agendových informačních systémů (§ 61 zákona o základních registrech). V případě těchto údajů proto pro zavedení automatického předávání postačuje obecné zmocnění uvedené v odstavci 1.

Naproti tomu referenční údaje vedené o fyzických osobách nejsou veřejné, jedná se o osobní údaje požívající zvláštní právní ochrany a vzhledem k jejich frekvenci (do dvou případů ročně z více než 2 000 řešených projektů) postačuje obecné oprávnění poskytovatele vyžádat si od uchazeče doložení potřebných údajů nutných pro prokázání způsobilosti. Nenavrhuje se tedy specifická úprava pro přejímání údajů o fyzických osobách jako příjemcích účelové podpory.

Ustanovení dále upravuje automatické předávání údajů o bezúhonnosti příjemců a dalších účastníků projektu. Rozsah předávaných údajů je vymezen obsahem výpisu z rejstříku trestů. Způsob předávání je v souladu s § 16 zákona o rejstříku trestů.

Při poskytování údajů z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se nejedná o režim „Open Access“, ale o režim „Open Data“. Údaje jsou v režimu „Open Data“ poskytovány již nyní.

K bodu 88 až 91 (§ 32)

Do odstavce 1 a do odstavce 2 písm. b) bod 1 se doplňuje ustanovení týkající se zvláštního zacházení s projekty obsahujícími utajované skutečnosti. Tím se reaguje na ustanovení § 40 odst. 2.

V odstavci 3 se reaguje na povinnost tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím podle Národní strategie otevřeného přístupu k vědeckým informacím na léta 2017 až 2020. Usnesením vlády ze dne 14. června 2017 č. 444 byl uložen úkol zpracovat akční plán k implementaci zmíněné národní strategie. Pro úplnost se dodává, že v květnu 2018 schválila Rada pro konkurenceschopnost „Commission Recommendation of 25. 4. 2018 on access to and preservation of scientific information“.

Navrženou úpravou se řeší tzv. zelený přístup k vědeckým informacím, který se týká pouze vědeckých sdělení, která jsou zveřejňována ve vědeckých periodikách, tištěných i elektronických, tedy o druh výsledku „J“ a „D“. Podrobnosti budou upraveny v nařízení vlády o informačním systému výzkumu, vývoje a inovací.

V odstavci 5 jde pouze o upřesnění textu.

Doplňuje se nový odstavec 7, který uvádí, že podrobnosti ohledně údajů evidovaných podle § 32 stanoví prováděcí právní předpis.

K bodu 92 (§ 33)

Navržené změny v odstavci 2 rozšiřují oprávnění poskytovatelů provádět mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích. Koncentrace mezinárodních aktivit ve výzkumu, vývoji a inovacích pouze do Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se v některých ohledech ukázala jako omezující. Je proto nutné odlišit od sebe výlučná oprávnění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního správního úřadu zodpovědného mimo jiné za celou mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích, za jednání se zahraničními partnery v případech, kdy jde o celou sféru výzkumu, vývoje a inovací, za zastupování České republiky na jednáních s evropskými partnery a podobně, a mezinárodní spolupráci rezortního charakteru, zpravidla bilaterální. Tím se otevírají další možnosti spolupráce na úrovni ministerstev a agentur s jejich zahraničními partnery (obdobnými ministerstvy či agenturami). Navržená úprava však předpokládá, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude tuto spolupráci v zájmu jednotného vystupování koordinovat.

Dále se zavádějí drobné změny související se změnami v jiných částech zákona, které jsou v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Doplňuje se nový odstavec 3, kde se novým ústředním správním úřadem pro inovace stává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Potřebu stanovit ústřední správní úřad pro oblast inovací vyplývá z podrobnějšího formulování nových postupů pro tuto oblast a zároveň také z důvodu, že dosud hlavní ústřední správní úřad Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je pouze pro oblast výzkumu a vývoje, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, tak jak mu to stanoví zákon č. 2/1969 Sb. Výčet kompetencí v oblasti inovací je koncipován obdobně, jako je tomu v případě ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj. Podobně jako v případě ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj platí i v případě ústředního správního úřadu pro inovace, že stanovením této působnosti není dotčena působnost ostatních ústředních správních úřadů vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. působnost Ministerstva práce a sociálních věcí pro inovace v oblasti sociálních věcí, působnost Ministerstva vnitra pro inovace v oblasti veřejné správy).

V souvislosti s novým ústředním správním úřadem se mění název paragrafu na „Ústřední správní úřady v oblasti výzkumu, vývoje a inovací“.

K bodu 93 (§ 34)

V nadpise se jedná pouze o technickou úpravu.

V novém odstavci 3 se nově upravuje sdílená zodpovědnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jiných poskytovatelů za mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Ponechává se celková gesce a koordinace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za tuto oblast, ale otevírá se prostor, aby poskytovatelé mohli spolupracovat na své úrovni s partnerskými institucemi v zahraniční, případně aby mohli zajišťovat mezinárodní spolupráci ve specializovaných oblastech, jako např. v obranném výzkumu. Podmínkou však je dohoda s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, aby byla zachována koordinační role Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a čitelnost pro zahraniční partnery v mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zakotvením povinné koordinace poskytovatelů s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy při zajišťování mezinárodní spolupráce není nikterak dotčena působnost Akademie věd České republiky podle zvláštních právních předpisů. Zákon o Akademii věd České republiky se v tomto ohledu uplatní jako lex specialis vůči zákonu o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

V novém odstavci 4 se nově upravuje obdobná sdílená zodpovědnost Ministerstva průmyslu a obchodu a jiných poskytovatelů za mezinárodní spolupráce v oblasti inovací. Jedná se o úpravu v souvislosti s novým ústředním správním úřadem pro inovace.

Nový odstavec 5 ustanovuje možnost ústředních a jiných správních úřadů odpovědných za výzkum, vývoj a inovace spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu při přípravě jednání s orgány a institucemi Evropské unie.

K bodu 94 až 104 (§ 35)

V § 35 dochází k drobným změnám v působnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Potřeba zavést hodnocení účelové podpory vyústila v požadavek, aby Rada pro výzkum, vývoj a inovace vytvořila a průběžně aktualizovala zásady pro hodnocení programů účelové podpory a skupin grantových projektů. Na rozdíl od hodnocení výzkumných organizací není v tomto případě žádoucí vytvářet závaznou jednotnou metodiku, neboť každý program je jiný a hodnocení programů je třeba provádět s ohledem na jeho zaměření. Proto se předpokládá, že Rada vytvoří a vládě předloží zásady pro hodnocení programů účelové podpory a skupin grantových projektů. Dále bude Rada pro výzkum, vývoj a inovace posuzovat soulad hodnocení programů a skupin grantových projektů s cílem zvýšit celkovou úroveň hodnocení účelové podpory. Vládou schválené zásady či principy budou sloužit poskytovatelům jako vodítko při zpracování části návrhu programu podle § 5 odst. 2 písm. d).

Dále je Radě pro výzkum, vývoj a inovace uloženo co možná nejvíce sjednotit či sblížit požadavky poskytovatelů účelové podpory na uchazeče. Je to jedno z opatření pro snížení administrativní zátěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Nepředpokládá se, že by mělo dojít k naprosté unifikaci všech pravidel, ale k postupnému sblížení. Finální odpovědnost za obsah podmínek pro poskytování účelové podpory bude vždy spočívat na jednotlivých poskytovatelích.

Změny v odstavci 2 písm. b) jsou pouze legislativně-technického charakteru.

Změny v odstavci 2 písm. c), d), g), m) a n), v odstavci 3 a v odstavci 7 písm. b) vyplývají ze změn v jiných částech zákona.

V odstavci 2 novém písm. o) se nově Radě stanovuje projednat koncepční dokumenty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s reprezentacemi podnikového výzkumu, reprezentací vysokých škol a s Akademií věd ČR. Nestanovuje se povinnost dosáhnout souhlasu.

V odstavci 7 písm. c) se navrhuje změnit zaměření stávající Bioetické komise. Bioetická komise, která má připravovat odborná stanoviska k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, je každoročně žádána i o vyjádření k obecným etickým problémům. Aby mohla takovou činnosti vykonávat, je třeba rozšířit oblast působnosti a změnit její pojmenování. Očekává se, že v souvislosti s nárůstem výzkumné činnosti v oblasti umělé inteligence, biomedicínského výzkumu apod. budou otázky etiky výzkumu nabývat na významu a je zapotřebí zavčas změnit působnost stávající Bioetické komise. Vzhledem k tomu, že budoucí Etická komise bude i nadále působit jako poradní orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace, budou její vyjádření i nadále pouze doporučující a nebudou mít žádnou reálnou moc, a to ani po schválení Radou pro výzkum, vývoj a inovace.

V odstavci 9 se slovo „volí“ nahrazuje slovem „navrhuje“. Důvodem je komplikovaný postup voleb zejména v případě Odborných panelů a Odborného orgánu hodnotitelů, kde se jedná o velký počet osob. Změna pouze opravuje rozpornost stávajícího znění, výběr je nadále v gesci Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která má výlučnou kompetenci vybrat a navrhnout kandidáta.

Rovněž byla upravena terminologie týkající se aplikovaného výzkumu v souvislosti se změnou definice.

K bodu 105 až 107 (§ 36)

Změna v odstavci 1 vyplývá ze změny v jiné části zákona.

V odstavci 3 se nově řeší možný střet zájmů členů předsednictva a předsedy Grantové agentury České republiky. To však neznamená, že po jmenování do funkce se dotyčná osoba musí okamžitě vzdát řešení projektu, který začal před jejím jmenováním do funkce člena předsednictva a předsedy Grantové agentury České republiky. Proto je upřesněno, že se to týká projektů „s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce“. Zákaz se vztahuje pouze na nové aktivity.

Změnou v odstavci 4 se posiluje vztah mezi Grantovou agenturou České republiky a Radou pro výzkum, vývoj a inovace, který směřuje ke zvýšení efektivnosti činnosti Grantové agentury České republiky a k rychlejšímu hledání vhodných opatření v případě potřeby. Nenarušuje se však nezávislost agentury. Současně se doplňuje, že nadřízeným správním orgánem Grantové agentury České republiky je její předseda. Z dosavadní právní úpravy nebylo zřejmé, který orgán má vykonávat působnost nadřízeného správního orgánu v případech, kdy agentura činí úkony v oblasti veřejné správy. Navržená úprava tuto nejasnost odstraňuje.

K bodu 108 až 112 a 99 a 105 částečně (§ 36a)

Změna v odstavci 2 vyplývá ze změny v jiné části zákona.

Důvodem úpravy odstavce 3 písm. b) je dosud chybějící úprava povinnosti Technologické agentury České republiky zajišťovat realizaci programů pro jiná ministerstva (§ 34 odst. 2). Praxe vyžaduje tyto činnosti přesněji zakotvit v zákoně a určit povinnosti, které Technologická agentura České republiky pro ministerstva uvedená v § 34 odst. 2 zajistí. Touto změnou se završuje realizace dokumentu Rady pro výzkum, vývoj a inovace 335/A4.

Změny v odstavci 3 písm. a) a g) a v odstavci 7 vyplývají ze změn v jiných částech zákona.

V odstavci 4 se nově řeší možný střet zájmů členů předsednictva a předsedy Technologické agentury České republiky. To však neznamená, že po jmenování do funkce se dotyčná osoba musí okamžitě vzdát řešení projektu, který začal před jejím jmenováním do funkce člena předsednictva a předsedy Technologické agentury České republiky. Proto je upřesněno, že se to týká projektů „s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce“. Zákaz se vztahuje pouze na nové aktivity a nemá retroaktivní účinek.

Změnou v odstavci 5 se posiluje vztah mezi Technologickou agenturou České republiky a Radou pro výzkum, vývoj a inovace, který směřuje ke zvýšení efektivnosti činnosti Technologické agentury České republiky a k rychlejšímu hledání vhodných opatření v případě potřeby. Nenarušuje se však nezávislost agentury. Současně se doplňuje, že nadřízeným správním orgánem Technologické agentury České republiky je její předseda. Z dosavadní právní úpravy nebylo zřejmé, který orgán má vykonávat působnost nadřízeného správního orgánu v případech, kdy agentura činí úkony v oblasti veřejné správy. Navržená úprava tuto nejasnost odstraňuje.

V souvislosti se změnami v odstavci 3 písm. b) se také mění složení Výzkumné rady Technologické agentury České republiky v odstavci 7 Technologické agentury České republiky a vyvažuje se zákonem zastoupení tří hlavních skupin průmyslového výzkumu, vývoje a inovací, zástupců výzkumných organizací, zástupců podnikatelského sektoru a zástupců státní správy, tedy úřadů, jejichž programy Technologická agentura České republiky realizuje.

Rovněž byla upravena terminologie týkající se aplikovaného výzkumu v souvislosti se změnou definice.

K bodu 113 (§ 36b)

Za účelem intenzivnějšího zapojení podnikatelů zabývajících se výzkumem do přípravy právních předpisů a koncepčních dokumentů, které předurčují budoucí zaměření podpory výzkumu, vývoje a inovací, bude zákon nově upravovat povinné projednání návrhů takových dokumentů s osobami, které budou zastupovat zájmy podnikatelů. Reprezentace významně přispějí k naplňování Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky a Inovační strategie České republiky 2019 – 2030, zejména ve financování výzkumu pro potřeby zvýšení konkurenceschopnosti, při hodnocení výzkumu, v dlouhodobé strategii oblasti spolupráce soukromého sektoru s výzkumnými pracovišti, ve zvýšení investic do oblastí s vysokým potenciálem atd. V praxi to přinese navýšení soukromých prostředků do výzkumu, vývoje a inovací, prohloubení spolupráce výzkumné a aplikační sféry a vyšší zájem o inovační programy a větší využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi.

Tyto osoby sdružující či zastupující podnikatele mohou být partnerem jak státní správy při jednáních o koncepčních a strategických otázkách rozvoje výzkumu, vývoje a inovací, tak partnerem při jednáních o spolupráci s dalšími institucemi zřízenými zákonem, jako je Akademie věd České republiky a reprezentace vysokých škol.

V r. 2018 bylo 62 % výzkumu, vývoje a inovací ČR prováděno v podnikovém sektoru v objemu 63,6 mld. Kč (ve vysokoškolském sektoru to bylo 21,5 % a ve vládním sektoru vč. ústavů Akademie věd ČR to bylo 16,3 %). Významná a nezastupitelná je i role podnikového výzkumu při řešení programových projektů aplikovaného výzkumu a inovací podporovaných ze státního rozpočtu v objemu cca 6,5 mld. Kč/r. Přes tyto skutečnosti ti, kdo výzkum, vývoj a inovace v podnikovém sektoru vykonávají, nemají přímou možnost se na formování zaměření českého výzkumu, vývoje a inovací podílet. Důsledkem je mj. dlouhotrvající problém českého výzkumu, vývoje a inovací, na který opakovaně upozorňuje řada mezinárodních studií a dokumentů, kterým jsou velmi slabé vazby mezi veřejným a soukromým sektorem, vedoucí k nízkému transferu znalostí do praxe.

Reprezentace budou sdružovat či zastupovat podnikatele, kteří jako hlavní předmět své činnosti vykonávají výzkum. Nemohou však sdružovat či zastupovat vysoké školy, neboť jejich primární poslání je jiné a navíc pro jejich potřeby je zákonem o vysokých školách předvídáno zřízení reprezentace vysokých škol. Právní forma reprezentací není zákonem nijak předjímána. Členství v reprezentaci podnikového výzkumu bude dobrovolné a jeho činnost nebude hrazena z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace.

Povinnost projednat s reprezentací podnikového výzkumu návrhy dokumentů se vztahuje jen na ty reprezentace, které příslušnému orgánu (tj. Radě pro výzkum, vývoj a inovace či příslušnému poskytovateli) písemně oznámí svůj záměr být informovány a účastnit se projednání dokumentů uvedených v § 36b odst. 2 a 3. Předpokladem vzniku povinnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace či příslušného poskytovatele projednat s reprezentací podnikového výzkumu předmětné dokumenty tedy je jednak to, že daná reprezentace písemně oznámila svůj záměr účastnit se projednání a jednak to, že osoba, která svůj záměr oznámila, naplňuje znaky reprezentace podnikového výzkumu dle zákona.

Forma samotného projednání dokumentů uvedených v § 36b odst. 2 a 3 není zákonem nijak stanovena. Je ponecháno na příslušném orgánu, zda zvolí formu ústního či korespondenčního projednání návrhů dokumentů nebo kombinaci obou těchto forem. Povinnost projednat návrhy daných dokumentů nikterak nezahrnuje povinnost vyhovět případným připomínkám či návrhům, které reprezentace vznesou k návrhům předmětných dokumentů. Zákon taktéž nikterak nepředjímá, v jaké fázi přípravy daných dokumentů, bude dané projednání uskutečněno. Tato rozhodnutí jsou ponechána na úvaze příslušného orgánu odpovědného za přípravu daného dokumentu.

K čl. II (Přechodná ustanovení)

Přechodná ustanovení zajišťují, že procesy, činnosti nebo funkční období, která začala za podmínek daných stávající právní úpravou, budou za těchto podmínek také dokončena. Týká se to např. veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, hodnocení programů účelové podpory a skupin grantových projektů nebo ustanovení upravujících podmínky slučitelnosti funkce předsedů a členů předsednictev Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky. Cílem těchto přechodných úprav je zvýšit právní jistotu všech zúčastněných osob při poskytování podpory výzkumu, vývoji a inovacím, a to jak na straně poskytovatelů, tak na straně příjemců této podpory.

K čl. III (Účinnost)

Z důvodu délky legislativních procesů a s ohledem vazby navrhované právní úpravy na proces přípravy státního rozpočtu se navrhuje nabytí účinnosti dne 1. ledna 2022.

V Praze dne 21. prosince 2020

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.