Záměrem navrhované právní úpravy je zprostit zejména vodáky odpovědnosti za přestupek týkající se požití alkoholu a tabákových výrobků, který je nyní sankcionován pokutou až do výše 100 000 Kč. Navrhovanou právní úpravou nebude dotčena odpovědnost za škodu či újmu na zdraví, případně další odpovědnosti stanovené v jiných předpisech. Vůdci a členové plavidla jsou nadále povinni dodržovat ostatní pravidla stanovená tímto a dalšími předpisy. Navrhovaná právní úprava dopadá pouze na volnočasové aktivity, nikoliv na úkony, na které dopadají ustanovení zákoníku práce. V takových případech je konzumace alkoholu zakázána.
1. Zhodnocení platné právní úpravy, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy
Právní regulace vnitrozemské plavby je upravena v zákoně č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. V části IX. tohoto zákona jsou upraveny také přestupky týkající se právě vnitrozemské plavby. Hlavní problém právní úpravy tkví zejména v ustanovení § 43 odst. 3 písm. c), které se bez rozdílu aplikuje na všechny vůdce plavidel či členy posádky (ať se jedná o plavidla s pohonem, bez pohonu atd.). Je nutné podotknout, že přestupek je protiprávní čin, který je založen na formálně-materiálním pojetí. To znamená, že mimo fakt, že přestupek musí být ukotven v zákoně, musí též vykazovat určitou míru společenské škodlivosti. Návrh zákona vychází z faktu, že konzumace alkoholu či tabákových výrobků zletilými osobami je zákonem povolené jednání. Pokud má tedy jednání spojené s takovou konzumací tvořit skutkovou podstatu přestupku, musí vykazovat určitou míru společenské škodlivosti. V případě konzumace tabákových výrobků či alkoholu vůdci či členy posádky malých plavidel, která se nezapisují do plavebního rejstříku a nemají vlastní strojní pohon, však míra společenské škodlivosti nedosahuje úrovně potřebné k tomu, aby se takové jednání dalo považovat za přestupek. Nová právní úprava by tedy měla dekriminalizovat jednání, které by ani trestným být nemělo.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona je též v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, a právem Evropské unie.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet nebo na rozpočty krajů a obcí.
Návrh zákona státní rozpočet ani rozpočty krajů či obcí nezatíží. Dopad může být i mírně pozitivní, jelikož policejní a další dozorové orgány nebudou muset provádět kontroly a vést řízení v případech, které jsou návrhem zákona vyňaty z definice přestupku.
4. Odůvodnění návrhu, aby Sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení.
Schválení zákona v režimu podle § 90 odst. 2 JŘ je vhodné, aby zákon mohl nabýt účinnosti ještě před začátkem vodácké sezóny.
1. Článek I.
Návrh zákona váže vyjmutí z odpovědnosti za přestupek na konkrétní podmínky. Návrh zákona tedy vyjímá z odpovědnosti za přestupek vůdce plavidla nebo člena posádky, pokud se jedná o malé plavidlo (§ 9 odst. 4 písm.
b) zákona), a to ještě jen v těch případech, kdy se toto malé plavidlo nezapisuje do plavebního rejstříku (§ 14 odst. 4 zákona). Poslední podmínkou je fakt, že takové plavidlo nemá vlastní strojní pohon.
2. Článek II.
Legisvakanční lhůta je stanovena na 15 dní, jelikož zákon si ze strany adresátů normy nevyžádá žádnou zvláštní přípravu, není tedy důvod stanovit lhůtu delší.