Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů sleduje tři cíle.
Upravují se tři hlavní oblasti, které byly vydiskutovány a podpořeny většinou odborných asociací ředitelů škol, zástupců odborů i sociálních partnerů, a jejich potřebnost ověřena během diskusí s učiteli v území během roku 2016.
Předkládané oblasti změn padly spolu s tzv. Kariérním řádem v červnu 2016, ač jsou předpokladem pro zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách, a zlepšení pracovních podmínek učitelů. Novela reaguje na aktuální potřeby, které ve školách existují a jejichž rozpočtové krytí bylo připraveno již v roce 2016.
Prvním je náprava stavu, ke kterému došlo po zamítnutí předchozího pokusu o novelizaci zákona o pedagogických pracovnících v souvislosti s tak zvaným Kariérním řádem a s ním spojenou změnou zákoníku práce. Touto změnou zákoníku práce mělo být zajištěno
odměňování pedagogických pracovníků za výkon práce třídního učitele a za výkony skupiny dalších činností. Zamítnutím celého návrhu tedy nedošlo ani k těmto úpravám, čímž
byl prodloužen stávající stav nejistoty a nespravedlnosti, kdy jsou tyto činnosti odměňovány regionálně i v různých školách dané oblasti odlišným způsobem.
Vzniklý stav si zasluhuje okamžité nápravy. Tato je formulována ve dvou krocích, kdy s účinností od 1. 9. 2019 je změnou dosaženo stavu, který byl zamýšlen původní novelou spojenou s kariérním řádem, druhá pak s účinností k 1. 9. 2021 upravuje výši příplatků do takové hodnoty, která bude za prvé lépe odpovídat skutečné náročnosti vykonávaných činností, za druhé pak upraví výši příplatků do vhodnějšího poměru k výši tarifní části platu tak, jak je v budoucnosti předpokládán. Rozdělení na dva kroky respektuje na straně jedné rozpočtové možnosti státu, kdy první fáze nebude představovat vyšší náklady, než jaké byly vyčísleny v souvislosti s projednáváním předchozího novelizačního pokusu, druhá fáze je odložena na 1. září 2021, což umožňuje státu dostatek času k získání finančních zdrojů ke krytí nových nákladů. Ve druhé fázi je také definována funkce a příplatek kariérového poradce – odsun definování této specializované činnosti a jejího financování na rok 2021 vychází ze současné praxe, kdy jsou tyto činnosti financovány pomocí evropských fondů.
Druhým cílem návrhu je promítnout do legislativního stavu některá další ustanovení, která měla a mají plnou podporu odborné obce a učitelů, ale která se do stavu účinnosti nedostala po
konečném zamítnutí předchozí novely zákona. Jde mimo jiné o ustanovení činnosti uvádějícího učitele a formulaci adaptačního období. Praxe ukazuje, že ty školy, kterým se
na tyto postupy daří získat finanční prostředky a kde je pomoc staršího a zkušeného pedagoga kolegovi bez vlastní praxe zavedena, dosahují v uvádění nových pedagogů do praxe lepší výsledky než školy, kterým se tento mechanismus finančně a následně personálně zajistit nedaří. Navrhovaná opatření by znamenala, že příslušné finanční krytí by muselo být zajištěno ze státního rozpočtu. Současně jde o logické systémové opatření v situaci blížící se přirozené generační obměny učitelů v následující dekádě.
Výchovní poradci a metodici prevence dlouhodobě čekají na snížení přímé pedagogické
činnosti a zajištění odpovídajícího ohodnocení. Na jejich přítomnosti ve školách a zajištění spravedlivých podmínek jejich práce přitom závisí podpora škol v oblasti prevence i řešení šikany, řešení výchovných problémů dětí či poruch chování.
Úprava těchto ale také dalších vybraných specializačních pozic přímo zákonem zaručuje
nejen stabilitu a rozvoj pedagogických týmů na školách, ale také jistotu zajištění financování zlepšených podmínek státním rozpočtem, včetně obdobného přístupu k těmto pozicím ve všech školách na území České republiky a tak zlepšení podmínek nejen pro práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků, ale také vyšší kvalitu vzdělávání dětí, žáků a studentů.
Třetím cílem je změnou školského zákona ukotvit povinnost státu formulovat a v důsledku tedy i povinnost státu a zřizovatelů zajistit v mateřských školách odpovídající podmínky pro umístění dětí mladších tří let. Podle statistik z posledních let navštěvuje (bez ohledu na
již přijaté či aktuálně projednávané legislativní změny) mateřské školy zhruba 40 až 43 tisíc dětí, které v době začátku školního roku nedosáhly hranice tří let. Z těchto dětí jsou zhruba necelé 2/3 takové, které věku tří let dosáhnou do konce daného kalendářního roku, v mateřských školách bylo ve zmíněném období nicméně každoročně kolem 15 tisíc dětí, které tří let dosáhly až v kalendářním roce následujícím, mnohdy pak dokonce až před závěrem roku školního. Podmínky, které mají být vytvořeny pro tyto děti, nejsou jasně a jednoznačně definovány, když existují velké rozdíly v tom, jak na jejich přítomnost v mateřských školách nahlížejí regionální pracoviště v oblasti hygieny, požární ochrany a další. Jeví se proto jako velmi vhodné, aby byly tyto podmínky ustanoveny jednoznačným a obecně platným předpisem. Totéž platí o pedagogickém a dalším zajištění pobytu dětí mladších tří let v mateřských školách.
Navrhovaná změna tedy vychází vstříc praxi, kdy především ředitelky a ředitelé mateřských škol, a pochopitelně také učitelky v těchto předškolních zařízeních, právem požadují vyšší míru předvídatelnosti nároků, které jsou ze strany státu a případně ze strany zřizovatelů na tato zařízení kladeny. K těmto nárokům je však nutné přesněji, než je tomu dosud, také definovat podmínky, za kterých mají být plněny.
Návrh tak navazuje na reformu financování regionálního školství a další předpisy (především
RVP) a zadává orgánům státní správy (MŠMT) úkol provázat jednotlivé změny, které jsou obsaženy v reformě a některých úpravách školského zákona tak, aby společně tvořily promyšlený a kompaktní celek.
Novela upravuje také některá další zlepšení pracovních podmínek práce učitelů a dalších pedagogických pracovníků ve školách, včetně potřeb podpory odborného vzdělávání a praxe ve školách.
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platný právní stav není v rozporu se zákazem diskriminace ani nemá vliv na rovnost mužů a žen.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh upravuje podmínky odborné kvalifikace učitele odborných předmětů střední školy pro výkon činnosti, přičemž v tomto specifickém odvětví vzdělávání umožňuje výkon činnosti za podmínek, které lépe odpovídají praxi a potřebám školství.
Dále zavádí novou definici činnosti pedagoga volného času.
Formalizuje a sjednocuje probíhající praxi, kdy mladým a dosud nezkušeným učitelům v případech, že k tomu mají ředitelé škol finanční a personální podmínky, přidělují ředitelé zkušeného pedagoga jako odbornou výpomoc. Tam, kde je tato praxe možná, se projevuje dlouhodobě jako velmi užitečná a vede k dobrým výsledkům. Navrhované změny zákona o pedagogických pracovnících definují adaptační období a činnost uvádějícího učitele, v návaznosti na to pak změny v zákoníku práce vytvářejí podmínky k tomu, aby byla tato praxe financovaná jednotným způsobem na celém území státu.
Návrh také rozšiřuje počet specializovaných činností pedagogických pracovníků o činnosti, které jsou ze strany školství poptávány a popřípadě i reálně v praxi existují, avšak nejsou v dané době dostatečně ukotveny v legislativě. Zároveň změnou zákoníku práce dochází k vytvoření prostoru pro financování těchto činností.
Další změna zákoníku práce sjednocuje odměňování třídních učitelů, které dosud probíhá v závislosti na tom, jaké finanční podmínky mají jednotlivé školy, to znamená, že toto odměňování je významným způsobem odlišné jek v jednotlivých regionech navzájem, tak i uvnitř těchto regionů. Formulování konkrétního příplatku za výkon činnosti třídního učitele pak zajistí, že jednotlivé školy potřebné finanční prostředky skutečně obdrží.
Změny v zákoníku práce jsou navrženy ve dvou etapách, přičemž ve druhé etapě dochází k růstu částek za výkon činností v návrhu jmenovaných.
Změna školského zákona pak dává ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy povinnost definovat podmínky, za jakých probíhá pobyt a vzdělávání dětí mladších tří let v mateřských školách. Vzhledem k faktu, že již v současnosti a v minulých letech navštěvovalo mateřské školy vždy více než 40 tisíc dětí, které byly v okamžiku začátku školního roku mladší než tři roky, a vzhledem k tomu, že těchto dětí neustále přibývá, jeví se potřeba formulování podmínek jejich pobytu v mateřských školách jako bezodkladná.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace ani nemá vliv na rovnost mužů a žen.
S ohledem na termín implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním, a vzhledem ke skutečnosti, že v zákoně
o ochranných známkách nedochází k zásadním změnám, navrhuje se tímto, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná úprava zavádí ohodnocení práce třídního učitele nad rámec nadtarifových složek platu, tedy nárokově, podobně definuje novou činnost uvádějícího učitele a přináší stejnou situaci pro ohodnocení práce při výkonu specializovaných činností pedagogických pracovníků.
Reaguje tak na některé problémy, které se vyskytují v českém školství.
Mezi tyto problémy náleží nízká atraktivita učitelské profese v regionálním školství, zapříčiněná zejména poměrně nízkými průměrnými platy (a to nejen v mezinárodním kontextu, ale i ve srovnání s průměrem vysokoškolsky vzdělané populace v České republice) a sama její náročnost z hlediska pracovních podmínek. Situaci komplikují rovněž omezené možnosti kariérního postupu a rozšířené přesvědčení, že profese nenabízí dostatečné příležitosti k seberealizaci a odpovídající společenské uznání. Klíčovým aktérům ve vzdělávání se navíc dosud nepodařilo dospět ke sdílené představě o tom, jakou roli by učitelé v dynamicky se proměňujícím světě vzdělávání měli plnit. Právě těmito faktory je pravděpodobně urychlována řada znepokojivých trendů, které lze v posledních letech v souvislosti s profesní skupinou učitelů spojit, především stárnutí a prohlubující se nevyváženost učitelských sborů z hlediska
zastoupení mužů a žen. Strategie vychází z předpokladu, že pro zlepšování učení a každodenních výukových a řídicích praktik ve škole je třeba modernizovat počáteční přípravu učitelů a zároveň významně přispět k soustavnému zlepšování jejich pedagogických dovedností a k dalšímu profesnímu rozvoji v průběhu kariéry.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Návrh zákona v plné míře respektuje rovnost před zákonem a zákaz diskriminace.
Návrh zákona ctí zásadu rovnosti, včetně rovnosti mužů a žen.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecními právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je s právem EU plně slučitelný.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh předpokládá dopad na státní rozpočet.
Zavedení nárokového příplatku za třídnictví by v první fázi znamenalo roční náklady ve výši zhruba 1,5 miliardy korun včetně pojistných odvodů, ve druhé pak dalších asi 0,7 miliardy korun včetně pojistných odvodů.
Zavedení dalších příplatků za výkon specializovaných činností by znamenalo roční náklady kolem 0,9 miliardy korun včetně pojistných odvodů v první fázi a dále dalších asi 0,5 miliardy ročně včetně pojistných odvodů ve fázi druhé.
Zavedení adaptačního období a funkce uvádějícího učitele by znamenalo náklady ve výši asi 0,2 miliardy ročně pojistných odvodů, ve druhé fázi pak dalších asi 50 milionů ročně pojistných odvodů.
Nároky na státní rozpočet lze tedy vyčíslit na 2,6 miliardy korun a to včetně pojistných odvodů, ve fázi druhé pak na dalších asi 1,2 miliardy korun včetně pojistných odvodů.
Všechny tyto kalkulace počítají s určitým růstem dat oproti aktuálnímu stavu.
Navrhovaný zákon nepřináší dopady na ostatní veřejné rozpočty, včetně rozpočtů územních samosprávných celků, ani na podnikatelské prostředí.
Dopady na národnostní menšiny a na životní prostředí se nepředpokládají.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Návrh se nedotýká oblasti ochrany soukromí a nakládání s osobními údaji.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Navrhovanou právní úpravou se nezvyšuje míra korupčních rizik.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá jakýkoliv dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
K Části první článek I
K bodu 1 (§ 1 odst. 1):
Jde o legislativně technickou změnu reagující na upřesnění některých pojmů a na používání pojmu profesní rozvoj pedagogických pracovníků v některých nově definovaných specializovaných činnostech.
K bodu 2 (§ 9a)
Cílem návrhu je umožnit snazší přístup odborníků z praxe vykonávat povolání učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku na střední škole. Pokud se bude jednat o uznávaného odborníka, který v předchozích 15 letech vykonával souvislou praxi, bude již sama tato praxe nahrazovat odbornou kvalifikaci učitele odborných předmětů, praktického vyučování, nebo odborného výcviku. U ostatních odborníků, kteří se rozhodnou stát se učitelem, se v novém § 9a stanovují podmínky, za kterých se mohou stát učiteli odborných předmětů, praktického vyučování, nebo odborného výcviku. Tito zaměstnanci se pak mohou stát učiteli, aniž by splňovali odborné předpoklady, především předpoklady týkající se pedagogického vzdělání. Zákonem se jim však navrhuje stanovit podmínka, aby si tito učitelé museli doplnit potřebnou kvalifikaci do 4 let ode dne vzniku pracovního poměru k právnické osobě vykonávající činnost střední školy.
K bodu 3 (§ 17)
Oprava legislativně-technického charakteru, spočívající v úpravě pravidel získávání odborné kvalifikace pedagogů volného času, která je v souladu s pravidly získávání odborné kvalifikace vychovatelů [§ 16 odst. 1 písm. b)], a v možnosti získat kvalifikaci pedagoga volného času také kvalifikovaným učitelům odborných uměleckých předmětů, tzn. těm, kdo získali kvalifikaci podle § 10 odst. 1 zákona.
Současně dochází k vypuštění nadbytečných pravidel týkajících se absolventů jiného vysokoškolského studijního programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy.
K bodu 4 (§ 22 body 3 až 7)
Ustanovení odst. 3 má za cíl reagovat na nastoupený trend standardizace studia připravujícího učitele, který se projevuje též v oblasti akreditace studijních programů vysokých škol. Navrhuje se, aby všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami musely být akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, pokud se ve spojení s nimi získává podle tohoto zákona odborná kvalifikace pedagogického pracovníka (tzv. kvalifikační studia). Konkrétní požadavky na tento druh studia, zejména minimální hodinovou dotaci, stanoví vyhláška č. 317/2005 Sb. v § 2 (studium v oblasti pedagogických věd) a § 6 (studium k rozšíření odborné kvalifikace). Návrh má za cíl odstranit stav, kdy lze ve spojení s absolvováním programu CŽV uskutečňovaného vysokou školou získat odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka i v případě, kdy program nebyl akreditován v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a nemusel tedy splňovat ani rámcové obsahové požadavky (např. na složku pedagogickou, psychologickou a didaktickou), ani požadavky na minimální rozsah (např. 250 hodin).
V případě odstavce 4 až 7 nedochází oproti současnému znění k významným změnám. Vlivem více novelizací předmětných ustanovení, které však sebe vzájemně nebraly v potaz, došlo k situaci, kdy stávající odstavec 5 je zrušen a na něj navazují odstavce 6 a 7. Současně však některé odkazy stále pracují s odstavcem 5. Navrhuje se tak uvést odstavce 4 až 7 znovu tak, aby nebylo žádným pochyb o tom, jak má § 22 znít. V odstavci 6 dochází k upřesnění, v případě kterých pedagogických pracovníků není možné uplatnit ustanovení věty první odstavce; jde zejména o případy, kdy učitel splňuje odbornou kvalifikaci pouze pro výuku některého předmětu nebo kdy nepřipadá v úvahu, že by v rámci svého druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě mohl vykonávat ještě jinou činnost, než pro kterou splňuje předpoklad odborné kvalifikace. Věta vyjadřující vztah k úpravě odpovědnosti ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb podle školského zákona byla z odstavce 7 vypuštěna pro svou nadbytečnost – k nepřímé novele školského zákona vypuštěním této věty nedochází.
K bodu 5 (zrušení části názvu HLAVA III)
Navrhuje se zrušit část nadpisu hlavy III.
K bodu 6 (§ 22a)
Navrhuje se zpřesnit podmínky, kdy je pedagogický pracovník povinen být na pracovišti zaměstnavatele. Dosavadní obecná formulace, „stanoví-li tak zaměstnavatel v souladu se zákoníkem“ práce je podmíněna tím, aby přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti byla nutná. Jde o návrat k formulaci obsažené v čl. 8 odst. 2 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j.: 14 269/2001-26 z roku 2001.
K bodu 7 (§ 23 odst. 3):
Nově se stanoví obecné pravidlo, že ředitel školy nemá mít možnost pedagogickému pracovníkovi, jemuž se snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti, nařídit konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah. Cílem je zajistit, aby tito pedagogičtí pracovníci měli reálný prostor pro výkon dané činnosti, pro niž mají snížen rozsah přímé pedagogické činnosti. Výjimkou budou případy, kdy to vyžadují vážné provozní důvody, plynoucí například z organizace práce, např. v podmínkách málotřídní školy, nebo z nutnosti zajistit chod školy v důsledku nepředvídané překážky v práci jiného zaměstnance. Návrhem není dotčena možnost učitele se s ředitelem o dalších hodinách přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah dohodnout.
K bodu 8 (§ 23 odst. 4):
Ustanovení mění posuzování některých situací z hlediska vzniku nároku na příplatek za tzv. přespočetné hodiny. Příplatek za tzv. přespočetné hodiny je zákoníkem práce definován takto: „Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.“ Navržená úprava spočívá v tom, že nárok na příplatek vznikne i v případě, kdy pedagogický pracovník týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti nesplnil, neboť místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Jde o návrat k právnímu stavu účinnému v době od 1. července 2010 do 31. srpna 2012 (změněno zákonem č. 198/2012 Sb.). Návrh má zejména zamezit praxi, která proplacení „přespočetných hodin“ podmiňuje nahrazením neodučených hodin přímé pedagogické činnosti. Cílem je též sjednotit praxi posuzování některých sporných situací z hlediska vzniku nároku na příplatek.
K bodu 9 (§ 23a odst. 4):
Ustanovení vyjasňuje vztah ustanovení § 23a odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících k § 39 odst. 4 zákoníku práce a to doplněním textu za text písm. b).
K bodu 10 (§ 29a)
Současný paragraf 29a (bezúhonnost) je z této části zákona vyjmut, stává se z něj § 32a na místě, které lépe odpovídá jeho charakteru a smyslu (společná a závěrečná ustanovení).
Současný § 29a má obecnou platnost a vztahuje se bez rozdílu k celému zákonu jako celku, jeho umístění do společných ustanovení sleduje lepší přehlednost zákona. Místo něj je formulován nový § 29a, který definuje činnost uvádějícího učitele a adaptační období.
K bodu 11 (vložení označení HLAVA 5)
Vkládá se označení „HLAVA 5, DRUHY SPECIALIZOVANÝCH PEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ A PODMÍNKY JEJICH VÝKONU“, čímž je dosaženo větší přehlednosti zákona, kdy jsou následně definované činnosti jasně odděleny do samostatné části zákona. Následující HLAVY se přečíslovávají.
K bodu 12 (§ 29b až 29i)
Za nový nadpis se vkládají § 29b až § 29i. V nich jsou definovány druhy speciálních činností (§29b), jejich poslání, náplň a další potřebné parametry (§29c až 29i).
K bodu 13 (§ 29b a § 29j)
Ustanovení obsažená v bodě 12 jsou navržena s účinností od 1. 9. 2019 a to včetně navazujících změn § 133 zákoníku práce (příplatky a další okolnosti). Ve výčtu podle bodu 12 není obsažena činnost kariérního poradce, neboť tato činnost je v současnosti uskutečňována pod jinými názvy a financována z fondů EU. Činnost kariérního poradce je tedy v bodě 13 vložena do § 29b jako písmeno h) s účinností od 1. 9. 2021 tak, aby financování této činnosti mohlo bez přerušení pokračovat. Obdobně je tedy s dvojí po sobě následující účinností nastavena změna § 133 zákoníku práce. Definici činnosti kariérního poradce obsahuje § 29j a to s účinností od 1. 9. 2021.
K bodu 14 (§ 32a)
V návaznosti na bod 10 se na nové místo vkládá text obsažený v současném § 29a a to jako nový § 32a.
K článku II (Přechodná a závěrečná ustanovení)
K bodu 1
Legislativně technické řešení přechodného období.
K Části druhé článek III
K bodu 1 (§ 133 zákoníku práce)
Nové znění § 133 zákoníku práce s účinností od 1. 9. 2019 definuje příplatky a další okolnosti činnosti učitelů vykonávajících speciální činnosti podle § 29b písm. a) až g) a také příplatky a další okolnosti učitelů vykonávajících funkci třídních učitelů (příplatek za třídnictví) a učitelů vykonávajících nově funkci uvádějících učitelů podle 29a.
K bodu 2 (§ 133 zákoníku práce)
Upravené znění § 133 zákoníku práce s účinností od 1. 9. 2021 definuje příplatky a další okolnosti činnosti učitelů vykonávajících speciální činnosti podle § 29b písm. a) až h) a také příplatky a další okolnosti učitelů vykonávajících funkci třídních učitelů (příplatek za třídnictví) a učitelů vykonávajících nově funkci uvádějících učitelů podle 29a.
K Části třetí článek IV
K bodu 1 (§ 35 odst. 3 školského zákona)
Vkládá se povinnost státních institucí definovat podmínky pobytu dětí mladších tří let v zařízeních předškolní výchovy.
K Části čtvrté článek V (účinnost)
Účinnost zákona je navržena na 1. 9. 2019, s výjimkou změn uvedených v části první, článek I, bod 13 a části druhé, článek III, bod 2, které nabývají účinnosti 1. září 2021.
V Praze dne 24. května 2018 Kateřina Valachová, v.r. Alena Gajdůšková, v.r. Petr Dolínek, v.r. Lubomír Zaorálek, v.r. Antonín Staněk, v.r. Ondřej Veselý, v.r Milan Chovanec, v.r. Jan Birke, v.r. Tomáš Hanzel, v.r. Roman Onderka, v.r.