Novela z. - občanský zákoník

kterou se provádí zákon o matrikách, jménu a příjmení)

Dva svědciBeze svědků (§ 656 občanského zákoníku)(v zákoně není upraveno)

Prohlášení činí před starost(k)ou,Pouze před matrikářem/matrikářkou místostarost(k)ou nebo pověřeným/nou(§ 13a zákona o matrikách, jménu a členem/kou zastupitelstvapříjmení) (§ 11a zákona o matrikách, jménu a příjmení)

Manželstvím získávají manželé příbuzné,Zákon např. švagry a švagrové jejichž vztah zákon uznáváregistrovaných partnerů neuznává (§ 22 a § 774 a další občanského zákoníku)(v zákoně není upraveno)

Prakticky

Pracovní volno 2 dny na svatbuNení (Příloha nařízení vlády, kterým se(v zákoně není upraveno)

První zemí, která tak učinila, bylo 2001 Nizozemí. V Evropě ji k dnešnímu dni následovaly mnohé další, např. Norsko, Velká Británie, Německo, Rakousko, mimo Evropu např. USA, Austrálie, Kanada, Argentina. Např. Ontario, Britská Kolumbie, Španělsko Jde např. o Nizozemí, Francii nebo Belgii.

stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci)

Automaticky vzniká společné jměníNevzniká, partneři jsou jen podíloví manželů. Jeho existence zlehčuje životspoluvlastníci. Není žádná úprava manželů, kteří si nemusí ke všemu udělovatvypořádání majetku v případě rozpadu plnou moc. Také znamená, že na manželavztahu může při dědění připadnout větší podíl než(v zákoně není upraveno) na registrovaného partnera. Dále je společné jmění výhodnější z hlediska daní (zejm. § 708 a n., § 1592 a n. občanského zákoníku, dále např. § 4 zákona o daních z příjmů)

Při uzavření sňatku si snoubenci mohouNelze, je třeba žádat dodatečně po určit, jaké společné příjmení budou používatregistraci (§ 660 a n. občanského zákoníku)(v zákoně není upraveno)

Manželé mají nárok na vdovský a vdoveckýNemají důchod(v zákoně není upraveno) (§ 49 a n. zákona o důchodovém pojištění)

Po úmrtí manžela přechází na manžela nárokNepřechází na různé dávky (důchod, nemocenské atd.)(v zákoně není upraveno) (§ 51 zákona o nemocenském pojištění)

Ve vztahu k dětem

Manžel může při-osvojit dítě druhéhoNelze manžela (například z předchozího vztahu)(§ 13 zákona o registrovaném partnerství) (§ 800, § 832 občanského zákoníku)

Manželé mohou společně osvojit dítěNelze z ústavu(§ 13 zákona o registrovaném partnerství) (§ 800, § 832 občanského zákoníku)

Manželé mohou být společnými pěstounyNelze (§ 964 občanského zákoníku)

Podmínkou rozvodu je úprava vztahůNení upraveno. Partner, který není k dětembiologickým rodičem, nemá automaticky (§ 906 a n. občanského zákoníku)možnost děti dále vídat a nemá ani

povinnost platit výživné (v zákoně není upraveno)

Zůstavitelovi děti jsou jeho zákonnýmiDěti nemají ze zákona možnost dědit po tom dědici a zároveň neopominutelnými dědici.z partnerů, který je sice vychovává, ale není (§ 1633, § 1635 a § 1643 občanskéhojejich právem uznaným rodičem. zákoníku)

Děti mají nárok na sirotčí důchod po svémDěti tento nárok nemají ve vztahu rodičik partnerovi, který není biologickým (§ 52 a n. zákona o důchodovém pojištění)rodičem

(v zákoně není upraveno)

Protože stávající právní úprava neumožňuje manželství dvou osob stejného pohlaví, stanoví § 29 občanského zákoníku, že změnou pohlaví jednoho z manželů jeho manželství zaniká. Dále, zákon o specifických zdravotních službách stanoví v § 21 odst. 2 písm. b) podmínku pro provedení chirurgických výkonů směřujících ke změně pohlaví, podle níž může tyto výkony podstoupit pouze osoba, která není v manželství nebo v registrovaném partnerství nebo v obdobném svazku uzavřeném v cizině. Pokud manželství nebo partnerství uzavřela, musí prokázat, že zaniklo. Existuje přitom vysoká pravděpodobnost, že podmínka pro provedení chirurgických výkonů směřujících ke změně pohlaví v podobě zrušení či neexistence manželství či registrovaného partnerství není ústavně konformní.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně požadavku zákazu diskriminace

Základním principem navrhované právní úpravy je poskytnout stejnpohlavním párům a jejich dětem stejnou důstojnost a stejnou ochranu rodinného života, jako je zákonem poskytována manželům a jejich dětem a zajistit jim tak rovné postavení nejen ve společnosti, ale i v právu. Cílem navrhované právní úpravy tedy není přiznat registrovaným partnerům jiná nebo vetší práva než manželům. Lesbické a gay registrované páry mají podle mezinárodního práva stejné právo na ochranu rodinného života jako partneři opačného pohlaví a mají stejné právo na ochranu s ním spojených hodnot jako je vzájemná péče, založení rodiny a výchova dětí.

Podle občanského zákoníku (§ 655 OZ) je hlavním účelem manželství založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Lesbické a gay páry mohou takto definovaný účel naplnit stejně jako heterosexuální páry.

Snoubenci si obvykle při sňatku slibují lásku, úctu, věrnost a sdílení všeho dobrého a zlého až do smrti. A právě toto jsou hodnoty, jejichž naplňování je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu manželského soužití. Lesbické a gay páry prokazatelně nejenže tyto

Rozhodnutí německého ústavního soudu ze dne 27.05.2008, sp. zn. 1 BvL 10/05. Obdobně také rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci A.P., Garçon and Nicot proti Francii ze dne 6. dubna 2017. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Schalk a Kopf proti Rakousku, ze dne z 24. června 2010.

hodnoty naplňují stejně jako ostatní, ale za dobu existence registrovaného partnerství jsou tato dokonce statisticky stabilnější, než manželství. Od roku 2006 vstoupilo do registrovaného partnerství celkem 2 818 párů a zrušeno bylo soudy 401 registrovaných partnerství.Soudní cestou tak bylo zrušeno jen 14,23 % partnerství, zatímco míra rozvodovosti činila v České republice v roce 2016 dle informací Českého statistického úřadu 45 %.

Ačkoli je dle zákona jedním z účelů manželství založení rodiny a vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ne všichni manželé chtějí v manželství vychovávat děti. Důvody pro vstup do manželství mohou být rozdílné (např. poskytnutí vzájemné podpory, či naplnění zájmů ekonomických), a navíc se mohou v průběhu života proměňovat. I manželství, jehož účelem je formalizovat trvalé soužití dvou osob jen pro jejich společný život, může zcela naplnit smysl tohoto institutu. Zákon přitom nečiní mezi manželstvími rozdíly, neposuzuje jej z hlediska naplnění jeho účelu a z hlediska motivací, proč snoubenci do manželství vstupují a setrvávají v něm, ani neváže platnost či trvání manželství na jejich naplnění. Manželství, z něhož nevzejdou děti či ve kterém si manželé vzájemně nepomáhají a nepodporují se, není z tohoto důvodu automaticky rozvedeno, anulováno či zneplatněno, pokud si v něm manželé přejí setrvat.

Současné výzkumy ukazují, že i v České republice existuje stále více rodin, které tvoří páry stejného pohlaví. Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v domácnostech čítajících jednu rodinu, která byla tvořena registrovanými partnery, žilo celkem 46 závislých dětí. V domácnostech tvořených partnery stejného pohlaví, kteří uvedli, že spolu žijí ve faktickém partnerství,pak žilo 879 závislých dětí. Celkově tedy v ČR již v roce 2011 žilo 925 dětí ve stejnopohlavních rodinách, které se tak samy ve výzkumu deklarovaly,přičemž další rodiny tak učinit nemusely. Počet rodin tedy může být i vyšší.

Ze sociologického hlediska lze formulovat obecně přijatelnou definici rodiny jen obtížně.

Rodinu vnímáme jako dynamický společností a kulturou podmíněný systém, proměňující se v čase a prostoru. Jde o vztahový systém se složitou vnitřní strukturou a vazbami, a to i vůči okolí. Přitom z toho, jak rodina navenek vypadá, jakou má strukturu nelze vyvozovat závěr o její funkčnosti. Neexistuje jediný „správný“ model zdravého rodinného fungování. Rodina, kterou tvoří rodiče - muž a žena- a jejich biologické dítě/děti je v současné době jen jednou z mnoha existujících a funkčních podob rodinného soužití.Vedle toho existují např. plně funkční rodiny rozvedené, monoparentální nebo naopak se sdíleným rodičovstvím, rekonstituované či právě homoparentální.

Stát bohužel nevede na rozdíl od manželství jednotnou evidenci vzniklých a zrušených registrovaných partnerství. Informace o těchto počtech je nutné získávat jednotlivě od příslušných matričních úřadů. https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-rok-2016. Viz rovněž Důvodová zpráva občanského zákoníku, str. 159 Závislé dítě je každá osoba v domácnosti tvořené 1 rodinou, která má k osobě v čele domácnosti vztah „syn/dcera“, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0–25 let. Faktickým partnerstvím se rozumí vztah partnerů, který nebyl nijak institucionalizován.

Analýza Českého statistického úřadu, říjen 2013, str. 5

(https://www.czso.cz/documents/10180/20533820/csav102413opr.pdf/952872bd-1745-4ce0-a21b- c30bbc03ef47?version=1.0) Baštecká (ed.) 2010. Psychologická encyklopedie. Aplikovaná psychologie. Praha: Portál.

I v rámci modelu rodiny “muž, žena a jejich biologické děti” docházelo a dochází k vývoji rolí jejich členů. Například „tradiční“ rozdělení prostorů na mužský (veřejný prostor a pole moci) a ženský (soukromý prostor domácnosti a péče o děti) se také vyvíjí. Stručně řečeno, „rodina je společenství, kde se sdílí čas, prostor, úzkost i naděje, kde se soužitím všichni ‚učí pro život', kde všichni dávají i přijímají, kde formují svou osobnost a mají možnost zrát k moudrosti a kde podstatnou složkou všeho je vzájemně sdílená a působená radost.“

Stejnopohlavní rodičovství je obvykle spojeno s otázkou, zda gayové a lesby mohou být dobrými rodiči a zda by měli vychovávat děti. Jak bylo již popsáno výše, právo jim v tom

nemůže bránit jen na základě jejich sexuální orientace.

Již od 70. let 20. století bylo provedeno mnoho výzkumů zaměřujících se na děti vychovávané lesbickými nebo gay páry. Z hlediska nejlepšího zájmu dítěte bylo zjištěno, že tyto rodiny mohou být stejně vhodným prostředím pro výchovu dětí a jejich zdárný rozvoj.

Výzkumy potvrzují, že děti stejnopohlavních rodičů mají normální sociální vztahy s vrstevníky i dospělými.Z výzkumů obecného zapojení do společenského života s vrstevníky, rodiči, dalšími členy rodiny a přáteli pak dle Americké psychologické asociace vyplývá obecná vědecká neopodstatněnost obav a názorů, že děti lesbických či gay rodičů budou vyloučeny svými vrstevníky, nebo že budou vyrůstat izolovány v jednopohlavních gay nebo lesbických komunitách.

Další dlouhodobé výzkumy v USA srovnávající výchovu dětí homosexuálními a heterosexuálními rodiči za posledních 25 let konstatovaly, že: „žádný výzkum nepodporuje široce zastoupené přesvědčení, že prospěch dětí je ovlivněn pohlavím rodičů.“Pro zdárný rozvoj dítěte v jeho nejlepším zájmu je rozhodující kvalita vzájemných vztahů mezi rodiči a dětmi, kvalita vztahů mezi rodiči navzájem a mezi rodiči a dalšími významnými dospělými osobami v životě dítěte a obecné ekonomické a sociální podmínky života rodiny.

Příkladmo se dále uvádí vyjádření dalších odborných institucí a specialistů, zahraničních i českých, ohledně dopadů výchovy v homoparentální rodině na děti:

Matějček, Z., Langmeier, J. 1981. Výpravy za člověkem. Praha: Odeon. Patterson, C.J. (2000a): Family relationships of lesbians and gay men. Journal of Marriage and Family, 62, 1052- 1069.; Patterson, C.J. (2004): Lesbian and gay parents and their children: Summary of research findings. In Lesbian and gay parenting: A resource for psychologists. Washington, DC: American Psychological Association.; Perrin, E. C., and the Committee on Psychosocial Aspects of Child and Family Health (2002): Technical Report: Coparent or second-parent adoption by same-sex parents. Pediatrics, 109, 341 – 344.; Stacey, J. & Biblarz, T.J. (2001): (How) Does sexual orientation of parents matter? American Sociological Review, 65, 159-183.; Tasker, F. (1999): Children in lesbian-led families - A review. Clinical Child Psychology and Psychiatry, 4, 153 - 166.; Tasker, F., & Golombok, S. (1997): Growing up in a lesbian family. New York: Guilford Press. Biblarz, T. J., & Stacey, J. (2010): How Does the Gender of Parents Matter? Journal Of Marriage And Family, 72(1), 3-22. doi:10.1111/j.1741-3737.2009.00678.x. M.E. Lamb, Mothers, Fathers, Families, and Circumstances, 16 Applied Developmental Sci. 98-111 (2012); see also S. Golombok, Parenting (2002); M.E. Lamb & C. Lewis, The Role of Parent-Child Relationships in Child Development, in Developmental Science 429-68 (M.H. Bornstein & M.E. Lamb eds., 5th ed. 2005); C.J. Patterson et al., Socialization in the Context of Family Diversity, in Handbook of Socialization 328-51 (J.E. Grusec & P.D. Hastings eds., 2d ed. 2015).

1. Americká akademie pediatrů:

„Existuje dostatek důkazů o tom, že děti vychovávané rodiči stejného pohlaví si vedou stejně dobře jako děti vychovávané heterosexuálními rodiči. Více než 25 let výzkumů zdokumentovalo, že neexistuje vztah mezi sexuální orientací rodičů a zdravým emočním, psychosociálním a behaviorálním vývojem dítěte. Tato data neukázala žádné riziko pro děti v důsledku výchovy v rodině s 1 nebo více homosexuálními rodiči. Svědomití a pečující dospělí, muži i ženy, heterosexuální nebo homosexuální mohou být vynikajícími rodiči. Práva, výhody a ochrany civilního manželství mohou tyto rodiny ještě více posílit.“

2. Společné stanovisko organizací: Americká psychologická asociace, Psychologická asociace Kentucky, Psychologická asociace Ohio, Americká psychiatrická asociace, Americká akademie pediatrů, Americká asociace pro manželství a rodinnou terapii, Asociace pro manželství a rodinnou terapii Michigan, Národní asociace sociálních pracovníků, Národní asociace sociálních pracovníků, sekce Tennessee, Národní asociace sociálních pracovníků, sekce Michigan, Národní asociace sociálních pracovníků, sekce Kentucky, Národní asociace sociálních pracovníků, sekce Ohio, Americká psychoanalytická asociace, Americká akademie rodinných lékařů a Americká lékařská asociace:

"Vědecké důkazy silně podporují závěr, že homosexualita je normálním projevem lidské sexuality; že gayové a lesby vytvářejí stabilní a pevné vztahy, které jsou v zásadě rovnocenné vztahům heterosexuálním; že páry stejného pohlaví nejsou méně vhodné než heterosexuální rodiče vychovávat děti a jejich děti nejsou méně psychicky zdravé a vybavené; a že bránění přístupu stejnopohlavních párů k manželství, tedy odpírání určitého institutu určité skupině osob, je příkladem stigmatu ze strany institucí a přispívá k negativnímu přístupu ke gayům, lesbám a bisexuálům. Stručně řečeno, tvrzení, že zrušení zákazu manželství pro stejnopohlavní páry podkopává samotnou instituci manželství a poškozuje zdraví děti je v rozporu s vědeckými závěry.“

3. Americká asociace psychologů:

„Jak tato přehledová studie ukazuje, výsledky výzkumů porovnávající lesbické a gay rodiče s těmi heterosexuálními a děti lesbických a gay rodičů s dětmi s rodiči heterosexuálními jsou poměrně jednoznačně – klasické stereotypy týkající se stejnopohlavních párů a jejich dětí nejsou podpořeny odbornými daty. [...]Přesvědčení, že lesby a gayové nejsou vhodnými rodiči nemá empirický základ, tedy není odborně podloženo. ().“

American Academy of Pediatrics. Council Policy Manual (2004): Sexual Orientation, Parents, & Children. Policy paper adopted by the APA Council of Representatives July 28 & 30, 2004. (http://www.apa.org/about/policy/parenting.aspx). https://www.supremecourt.gov/ObergefellHodges/AmicusBriefs/14- 556_American_Psychological_Association.pdf http://www.apa.org/pi/lgbt/resources/parenting-full.pdf Anderssen, Amlie, & Ytteroy, 2002; Brewaeys & van Hall, 1997; Parks, 1998; Patterson, 2000; Patterson & Chan, 1996; Perrin, 2002; Stacey & Biblarz, 2001; Tasker, 1999; Victor & Fish, 1995 4. Kanadská asociace psychologů:

„Názory, že dospělí gayové a lesby nejsou vhodnými rodiči, nebo že je narušen psychosociální vývoj dětí gayů a leseb, nemají žádný vědecký základ. Naše pozice vychází z přezkumu reprerezentujícím na 50 empirických studií a nejméně dalších 50 článků a knižních kapitol a nezávisí na výsledcích jedné studie.“

5. Profesní komora sociálních pracovníků ČR:

„Dále doporučujeme k řešení situaci párů stejného pohlaví s dětmi z předchozích vztahů. Partneři těchto rodičů nemohou mít k dětem, které fakticky vychovávají, legální vztah a nemohou tak přímo zasahovat v každodenní starosti o děti (školní prospěch, zdravotní stav apod.). Nesouhlasíme s názorem, že existuje pouze jeden rodinný „správný“ model, a ostatní nefungují. Přirozených variant výchovy dětí je mnoho (osamělý rodič, vícegenerační soužití, nesezdané páry, páry s jedním rodičem dlouhodobě žijícím v zahraničí apod.) a žádný z modelů nevede automaticky dítě k patologickému vývoji nebo výrazné dysfunkci.“

6. prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., DSc. (psycholog a sexuolog):

„Od 70. let ve světě proběhla řada výzkumů týkajících se dětí, které vyrostly v rodině jednopohlavních párů. Výzkumy měly jednoznačné výsledky - u dětí nebylo zjištěno žádné narušení, ani z hlediska sexuální orientace, identity, neuroticismu a dokonce ani z hlediska jejich postavení ve školním kolektivu.“

7. PhDr. Václav Mertin (dětský psycholog, zástupce vedoucího katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy):

„Z hlediska dětského psychologa je třeba se zamyslet, jak obě dámy uspokojují potřeby dítěte. Nevidím důvod, proč by je homosexuální rodiny neuspokojovaly. A jestliže je neuspokojují na 100 %, pak je třeba vědět, že do takové míry to nezvládá žádná rodina. Dítě má určité potřeby a ty bychom mu my jako dospělí, jako společnost, měli uspokojovat. Je to potřeba lásky, potřeba bezpečí. Ale tam není napsáno, jestli to je maminka nebo tatínek, to je dospělá osoba, která to tomu dítěti poskytuje […].“

8. Mgr. Eva Polášková, Ph.D (psycholožka z Masarykovy univerzity):

„Zpochybňování rodičovské způsobilosti lesbických žen a gayů na základě jejich

https://web.archive.org/web/20090419195945/http://www.cpa.ca/cpasite/userfiles/Documents/Marriage%20of% 20Same-Sex%20Couples%20Position%20Statement%20-%20October%202006%20%281%29.pdf http://stejnarodina.cz/dokumenty/profesni_komora_socialnich_pracovniku-stanovisko.pdf https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/navrh-zakona-o-adopcich-by-pomohl-vic-lesbickam-nez- gayum_269761.html ČT Máte Slovo – Adopce dětí homosexuálními páry – 04. 09. 2014 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/214411030520024 Polášková, Eva. 2009. Plánovaná lesbická rodina: rozhodovací proces jako klíčový aspekt přechodu k rodičovství. Disertační práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií domnělé psychické patologie patří k jakémusi „zlatému standardu“ stereotypů a mýtů, které problematiku g/l rodičovství provázejí od samého počátku. Početné výzkumy a klinická praxe za posledních několik dekád neprokázala souvislost mezi homosexuální orientací a narušením psychického vývoje dítěte.“

Rodiny stejnopohlavních párů tedy jsou stejně vhodným prostředím pro výchovu dětí a jejich zdárný rozvoj. Akademické výzkumy párů stejného pohlaví vychovávajících děti dokazují, že samotná jejich sexuální orientace nemá vliv na adaptaci a vývoj dětí ve stejnopohlavní rodině a že stejnopohlavní páry mohou žít ve stabilním svazku a mohou být stejně schopnými rodiči jako různopohlavní páry.

Z výše uvedeného plyne, že stejnopohlavní páry jsou schopny naplnit účely manželství stejně

jako různopohlavní páry. Neexistuje proto žádný legitimní důvod ospravedlňující koexistenci manželství a registrovaného partnerství s rozdílným rozsahem práv a povinností plynoucích z těchto institutů.

Jak již bylo uvedeno výše, existuje několik variant právní úpravy manželství a registrovaného partnerství (či obdobného institutu): monistický, dualistický a pluralistický.

Monistický model neupravuje žádné specifické instituty pro páry stejného pohlaví a všem párům bez rozdílu jejich pohlaví umožňuje vstupovat do manželství.K monistickému modelu došly země buď upuštěním od dualistického modelu, anebo přímo otevřením manželství i párům stejného pohlaví. Zde předkládaná novela navrhuje zavedení monistického systému.

V České republice je v současnosti uplatňován dualistický model, který zakládá vedle manželství i instituci otevřenou pouze párům stejného pohlaví.Tento model je někdy přirovnáván k právní doktríně „separate but equal“ (oddělení, ale rovní), kterou Nejvyšší soud USA ospravedlňoval rasovou segregaci, např. v segregovaném školství.Fakticky však dualistický model odpovídá spíše přístupu „separate and unequal“ (oddělení a nerovní), neboť manželství a registrované partnerství jsou nejen odlišné instituty, ale významně se odlišují i rozsahem práv z nich plynoucích.Rozdělení statusových svazků podle sexuální orientace na manželství pro heterosexuální páry a partnerství či jiné svazky pro homosexuální páry při stejném či velmi podobném obsahu a při stejné schopnosti naplnit cíle manželství tak působí jako diskriminace stejnopohlavních párů na základě jejich sexuální orientace. I poskytnutí stejných práv a povinností, avšak pod jinou „hlavičkou“, nadále párům stejného pohlaví přiznává pouze druhořadý status, a to mimo jiné v rovině symbolické, kdy je jim odepřen vstup do manželství majícího symbolický význam svazku dvou osob. Pokud navíc, jako

CURRY-SUMNER, Ian. A Patchwork of Partnerships: Comparative Overview of Registration Schemes in Europe. In: BOELE-WOELKI, K a Angelika FUCHS. Legal recognition of same-sex relationships in Europe: national, cross-border and European perspectives. Fully rev. 2nd ed. Cambridge: Intersentia, 2012. s. 79. Např. USA, Kanada, Austrálie, Irsko, Portugalsko. Mimo České republiky dále například v Maďarsku. Plessy v. Ferguson, 163 U.S. 537 (1896) Suchánek, Petr. Právo párů stejného pohlaví uzavřít manželství: diplomová práce. Brno: Masarykova Univerzita, Právnická fakulta, 2014 v České republice, existují mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím i obsahové rozdíly, jde i o diskriminaci v rovině právní, neboť jim z registrovaného partnerství plyne méně práv než manželům v manželství.

Zatímco některé země již diskutovaly o manželství pro páry stejného pohlaví, představovalo přijetí zákona o registrovaném partnerství v České republice v roce 2006 tehdejší maximální možný kompromis. Česká republika se tím stala po Slovinsku druhou postkomunistickou zemí, která umožnila svazky osob stejného pohlaví formalizovat.

Právní vývoj v mnoha zemích, které stejně jako Česká republika přijaly formu registrovaného partnerství, aby je následně doplnily nebo vyměnily za manželství pro různopohlavní i stejnopohlavní páry, byl v některých případech utvářen rozhodnutími významných soudů. Například Nejvyšší soud USA v rozhodnutí, kterým povolil lesbickým a gay párům vstupovat do manželství, uvedl: „Historie manželství je historií kontinuity a zároveň změny. Změny, jako například ústup předem dohodnutých manželství a ztráty právní subjektivity manželky ve prospěch jejího manžela, způsobily hluboké přeměny ve struktuře manželství a měly vliv na aspekty manželtví, které byly kdysi vnímány jako zásadní. Tato nová chápání manželství neoslabila a naopak ho posílila. Proměny chápání manželství jsou charakteristické pro národy, ve kterých nové generace přináší nová chápání svobody.“ Soud pokračuje dále a vypočítává čtyři hlavní důvody, proč je manželství základním právem každého, bez ohledu na pohlaví: (1) jedná se o akt svobodné volby a je výrazem svobody jedince zvolit si svého manžela, (2) žádná jiná instituce nevyjadřuje vzájemné oddání dvou lidí jako manželství, (3) poskytuje stabilitu a právní ochranu dětem, které manželé vychovávají (ale soud zdůrazňuje, že manželství bez dětí je hodné stejné ochrany) a (4) manželství je základním kamenem sociálního pořádku. Jak různopohlavní, tak stejnopohlavní páry mohou všechny tyto čtyři hodnoty a principy naplnit stejně. „Omezení manželství na různopohlavní páry se možná dlouho zdálo přirozené a spravedlivé, ale rozpor tohoto omezení se základním právem na manželství je nyní zjevný“, konstatuje jednoznačně Nejvyšší soud USA.

To mimo jiné ukazuje, že gayové a lesby přiznávají manželství a hodnotám, které představuje, obrovskou symbolickou váhu. Partneři stejného pohlaví netouží vstupovat do manželství proto, aby narušovali jeho symboliku a rozbíjeli tradiční hodnoty, ale přesně naopak, touží uzavírat manželství, protože v symbol manželství a hodnoty, které představuje, hluboce věří.

Předmětem předloženého návrhu je proto umožnit osobám stejného pohlaví uzavřít

manželství podle občanského zákoníku za stejných podmínek a se všemi právními důsledky z toho plynoucími, jako je tomu u osob opačného pohlaví vstupujících do

manželství.

Navrhuje se, aby nová registrovaná partnerství již nebylo vstupem v účinnost této navrhované změny možné uzavírat. Registrovaní partneři, kteří vstoupili do partnerství před účinností

Obergefell v. Hodges, 576 U.S. (2015) Mezi další soudy, jejichž rozhodnutím bylo povoleno manželství gay a lesbickým párům patří například Rakouský ústavní soud, nejvyšší soudy několika Kanadských provincií.

návrhu, by samozřejmě měli možnost uzavřít manželství anebo setrvat v registrovaném partnerství.

Návrh předpokládá, že manželé stejného pohlaví by měli stejná práva a povinnosti jako manželé opačného pohlaví, např. v oblasti majetkové (vznik společného jmění), důchodové (nárok na vdovský a vdovecký důchod), a také pokud jde o práva a povinnosti dětem, které vychovávají a v přístupu k náhradní rodinné péči.

Odůvodnění navrhované právní úpravy je možné shrnout do třech hlavních okruhů (s

odvoláním na detailnější popis rozdílů právní úpravy registrovaného partnerství a manželství uvedený v kapitole A obecné části této důvodové zprávy).

Zaprvé, poskytnout lesbickým a gay párům, které si přejí vstoupit veřejně do trvalého a státem uznaného svazku stejnou důstojnost a stejný respekt, jakého požívají v současnosti heterosexuální páry. Nejen způsob uzavírání takového svazku, ale hlavně to, že stát by v případě přijetí navrhované úpravy přestal dělat rozdíly v kvalitě svazků lidí pouze na základě pohlaví jejich partnera, má obrovský symbolický význam. A to nejen pro již dospělé gaye a lesby, ale také pro všechny další generace, pro děti - gay a lesby - kteří teprve vyrůstají a formují si pocit vlastní hodnoty a vlastní identity také na základě toho, jak se k nim staví stát potažmo právní řád. Vnímání gayů a leseb celou společností je úzce spjato s tím, jak jejich postavení reguluje právní řád. Je prokázáno (jak v České republice, tak v zahraniční), že čím více právní řád zrovnoprávňuje gay a lesby a povoluje jim žít se stejnou důstojností a respektem, s tím také stoupá jejich přijímání ze strany společnosti.

Zadruhé, cílem navrhované právní úpravy je odstranit neodůvodněné nerovnosti zejména v rovině nakládání s majetkem (společné jmění), v rovině důchodové (vdovský/vdovecký důchod, přechod různých dávek po úmrtí manžela) a další (možnost volby společného příjmení, pracovní volno na svatbu).

Jakkoli je zakotvení stejných práv a povinností mezi páry opačného i stejného pohlaví ve formálním, právním řádem uznaném, svazku velmi žádoucí ve výše zmíněných oblastech , je zcela nepochybně nezbytné ve vztahu k dětem. Pro děti, které vychovávají manželé, stanoví právní řád různé záruky a ochranná opatření, zejména pro případ rozpadu vztahu manželů, nebo úmrtí jednoho z nich (právem uznaného rodiče). Děti, které vychovávají dvě ženy nebo dva muži žádných těchto právních záruk a ochranným opatření nepožívají. Některá opatření umožňují oběma manželům (jakožto rovnocenným zákonným zástupcům dítěte) vykonávat jejich povinnost řádné výchovy dítěte (například vůči školským zařízením, při poskytování zdravotní péče atd.) Zrovnoprávnění manželství by tak vedlo také ke zrovnoprávnění dětí žijících v rodinách s rodiči stejného pohlaví. Tyto děti by již nevyrůstaly ve svazcích, které lze z hlediska práva i vnímání společnosti považovat za druhořadé, a navíc by jim zákon umožnil, aby jejich vztah k druhému rodiči nebyl jen faktický, ale byl právně zakotven buď prostřednictvím přiosvojení nebo společného osvojení. Přiosvojením by se faktický rodič stal

Stejnou cestou se vydala naprostá většina zemí, které nemají pluralitní model (tj. registrované partnerství není přístupné jak homosexuálním tak heterosexuálním párům). Například takto postupovalo Německo, Finsko, Island, Švédsko, Norsko.

podle občanského zákoníku plnoprávným rodičem a zákonným zástupcem dítěte, měl by k němu vyživovací povinnost a byl by nositelem rodičovské odpovědnosti a všech souvisejících práv. Manžele stejného pohlaví by se mohli stát společnými rodiči prostřednictvím institutu společného osvojení nebo přijmout dítě do společné pěstounské péče, a to za splnění stejných podmínek a povinností jako manželé opačného pohlaví. Již nyní zákon o registrovaném partnerství v souladu s ústavním pořádkem i mezinárodními úmluvami jasně uznává individuální schopnost osoby bez ohledu na sexuální orientaci být rodičem, když mu svěřuje, a dokonce ukládá, povinnost pečovat o dítě.Je nezbytné zdůraznit, že o přiosvojení, osvojení a pěstounské péči rozhoduje soud, přičemž vždy v jeho rozhodování musí být předním hlediskem nejlepší zájem dítěte, jak vyžaduje čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Nutnost zohlednění nejlepšího zájmu dítěte při jakékoli činnosti týkající se dítěte, včetně soudního rozhodováníve své judikatuře dlouhodobě zdůrazňuje i Ústavní soud.

Navrhovaná úprava bude mít dopad i do dalších rodinněprávních institutů. Páry stejného pohlaví se budou moci po uzavření manželství stát společnými pěstouny dítěte, jak stanoví stávající pravidlo uvedené v § 964 občanského zákoníku. Dítě může být také svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pokud jsou manželé.

Stejně tak je možné upozornit na to, že do funkce poručníka může soud jmenovat i dvě osoby, kterými budou zpravidla manželé, jak deklaruje ustanovení § 932 OZ. Ačkoli toto pravidlo doposud výslovně neblokovalo přístup registrovaných partnerů do této pozice, statut manželů je v dané situaci z hlediska práva jasnější.

S ohledem na možnost, aby i osoby stejného pohlaví vstupovaly do manželství, se jeví jako nadbytečné, aby nadále zůstávalo v zákoně ustanovení o tom, že změna pohlaví má za následek zrušení manželství. Manželé však kdykoliv v budoucnu mohou využít možnosti rozvodu. V důsledku změny nebude nutné, aby proběhlo soudní řízení obdobné řízení o rozvodu, vypořádání majetku a úpravě vztahů k nezletilým dětem, neboť i nadále bude zachována právní jistota v podobě trvajícího manželství. Co se však týče registrovaného partnerství, navrhovaná právní úprava nemění nic na skutečnosti, že registrované partnerství může existovat pouze mezi osobami opačného pohlaví. Proto se navrhuje, že v případě změny pohlaví osob by registrované partnerství nadále zanikalo.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Český právní řád v současné době rozlišuje mezi formálními svazky osob opačného a osob stejného pohlaví, a to zcela bezdůvodně, protože všichni bez rozdílu mohou naplnit účel manželství. Zákon tak poskytuje větší důstojnost a více výhod vztahům heterosexuálních párů. Zároveň stejně bezdůvodně poskytuje větší ochranu a právní stabilitu dětem, které vychovávají heterosexuální páry, oproti dětem vychovávaným homosexuálními páry. Registrované partnerství tak představuje druhořadý status, který dopadá nejen na partnery, ale

Blíže viz § 13 zákona o registrovaném partnerství. ÚS 3226/16 ze dne 29. 6. 2017 také na jejich děti, kterých žije v těchto rodinách stále více.

Tuto právní nerovnost nelze zhojit ani rozšířením institutu registrovaného partnerství tak, aby rozsahem svých práv a povinností odpovídal institutu manželství, ale nadále ponechat dvoukolejnost manželství a registrovaného partnerství. Manželství hraje ve společnosti velmi silnou symbolickou roli, proto je také závazek vstupu činěn veřejně a slavnostně před svědky. „Odkázání“ párů stejného pohlaví na „zrovnoprávněné“ registrované partnerství by rovnost nepřineslo, neboť páry stejného pohlaví by zůstaly odkázány na status, který by minimálně v rovině symbolické byl vnímán jako druhořadý. Naopak, takové řešení by problém neodůvodněné nerovnosti ještě prohlubovalo. Právě oddělování vztahů stejného pohlaví od vztahů párů opačného pohlaví vede ve společnosti k nerovnému postavení gayů a leseb a, a přispívá k udržování a posilování stereotypů a z toho plynoucí diskriminace.

Pouze otevření manželství i pro osoby stejného pohlaví přinese úplné zrovnoprávnění partnerů stejného pohlaví a dětí vyrůstajících v těchto rodinách.

Debaty týkající se zrovnoprávnění lesbických a gay párů v oblasti rodinného práva probíhají ve světě již desítky let a v České republice nabraly na intenzitě v posledních dvaceti letech.

Jejich výsledkem nyní je, že manželství lesbických a gay párů se těší vysoké, stabilní a hlavně rostoucí podpoře veřejnosti. Podle aktuálních průzkumů je to 68 % (NMS),67

54 55

% (Median)a 65 % (Pew Research).

Nejnovější průzkum agentury Median z února 2018se blíže zabýval pouze postoji veřejnosti k LGBT tématům. Podle tohoto průzkumu si téměř 75 % respondentek a respondentů myslí, že když se dva dospělí lidé milují, mají mít možnost zajištění partnerského života v manželství bez ohledu na svou sexuální orientaci.

Z průzkumů CVVM realizovaných od roku 2005 je zcela evidentní jednoznačný trend směřující ke stále větší podpoře práv partnerů stejného pohlaví.Zcela nepochybně sehrálo pozitivní roli přijetí registrovaného partnerství, neboť to ukázalo, že „tradiční“ rodina nebyla nijak ohrožena ani poškozena. Obdobný efekt lze předpokládat i u manželství osob stejného pohlaví, neboť je výrazem touhy stát se součástí tradice, nikoli ji narušovat. Například ve Španělsku stoupla podpora manželství pro všechny po jeho přijetí na 84 %, v Irsku na 80 % a ve Švédsku dokonce na 90 %.

Podle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve stejnopohlavních rodinách 925 dětí. Lze nicméně předpokládat, že fakticky bude tento počet ještě vyšší. Výzkum provedený agenturou New Market Search, červenec 2016, zadavatel Prague Pride z.s. Výzkum provedený agenturou Median, červenec 2016, zadavatel Český rozhlas , zdroj: http://www.median.eu/cs/wp- content/uploads/2016/07/1516421_Bleskovy_pruzkum_2016_III_homosexualove.pdf Výzkum agentury Pew Research Center, květen 2017, zdroj: http://www.pewforum.org/2017/05/10/social- views-and-morality/#limited-support-for-legalization-of-same-sex-marriage Výzkum agentury Median pro zadavatele Prague Pride z.s., “Postoje k LGBT”, únor 2018 https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4354/f9/ov170608.pdf http://www.queergeography.cz/sexualni-obcanstvi/mapa-podpory-rovnosti-manzelstvi-evropa/

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Ústavní pořádek ČR na rozdíl od některých jiných států či mezinárodních úmluv neobsahuje výslovné právo na uzavření manželství. V čl. 32 odst. 1 Listina základních práv a svobod státu ukládá aktivní ochranu rodičovství a rodiny a dětí a mladistvých a v čl. 32 odst. 4 speciálně upravuje právo rodičů a dětí na vzájemnou péči a výchovu dětí.Jak říká odborná literatura, předmětem právní a ústavní ochrany v českém právu není rodina sama o sobě, ale pouze její jednotliví členové a jejich vztahy.Z toho rovněž plyne, že český ústavní pořádek neobsahuje ani základní právo na uzavření sňatku mezi osobami stejného pohlaví. Ústavní soud ČR toto rozhodnutí výslovně přenechává politickému rozhodnutí zákonodárce. Je tedy pouze na zákonodárci, zda vůbec a jakým způsobem vztah osob stejného pohlaví upraví.Pokud se však k takovému kroku rozhodne, byl by v souladu s ústavním pořádkem ČR.

Návrh rovněž plně respektuje zejména čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje respekt k rodinnému životu a jeho ochranu před neoprávněným zasahováním. Právo na ochranu soukromého a rodinného života chrání intimní sféru každého jednotlivce, včetně vztahů mezi rodiči a dítětem. V souladu s mezinárodní judikaturou Ústavní soud uznává a chrání rodinný život trvalých spolužijících párů stejného pohlaví a rodinné vazby mezi nimi a jimi vychovávanými dětmi.Právní upevnění rodinných vazeb mezi manžely stejného pohlaví a dětmi v jejich péči sňatkem tak přispěje k ochraně jejich práv i práv samotných manželů v souladu s uvedenými články Listiny, neboť posílí respekt k jejich rodinnému životu, který mezi nimi fakticky existuje, a pomůže jim zajistit plnou právní ochranu jejich rodiny a rodičovství. Děti i rodiče tak budou mít zajištěno stejné právní postavení jako jakákoliv jiná rodina, a to v souladu s ústavním zákazem diskriminace.

V případě odstranění podmínky pro provedení chirurgických výkonů směřujících ke změně pohlaví v podobě zrušení či neexistence manželství či registrovaného partnerství lze navíc důvodně očekávat, že bude odstraněna protiústavnost stávajících právních předpisů.

E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Podrobněji viz Wagnerová, E. a kol.: Listina základních práv a svobod. Komentář, Praha, 2012, str. 277 a násl. a str. 659 a násl. Viz M. Hrušáková, Z. Králíčková. České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita a Doplněk, 2006, str. 12. Pl. ÚS 7/15 ze dne 14. 6. 2016. Viz nálezy sp. zn. Pl. ÚS 7/15 a I. US 3226/16 ze dne 29.6.2017. Čl. 3 odst. 1 Listiny. Rozhodnutí německého ústavního soudu ze dne 27.05.2008, sp. zn. 1 BvL 10/05.

Navrhovaná právní úprava není v kolizi s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Čl. 7 Listiny základních práv EU zakotvuje právo na respekt soukromého a rodinného života ve stejném rozsahu jako Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv EU pak stanovuje, že rodina požívá právní, hospodářské a sociální ochrany. Listina základních práv EU také v čl. 9 výslovně zakotvuje právo uzavřít manželství a založit rodinu, přičemž odkazuje na vnitrostátní předpisy. Listina základních práv EU na rozdíl od jiných mezinárodních úmluv nevymezuje, kdo může uzavřít manželství, a ponechává toto rozhodnutí na členském státu. Umožňuje tedy i ustavení manželství osob stejného pohlaví, ačkoliv je přímo neukládá.Návrh není s uvedenými principy nijak v rozporu a naopak přispívá k jejich lepšímu uplatnění.

F. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána

Z mezinárodních úmluv, kterými je ČR vázána, se práva na vstup do manželství týkají Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 12) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (čl. 23 odst. 3). Obě úmluvy mluví o právu mužů a žen v přiměřeném věku uzavřít sňatek a založit rodinu v souladu s národními předpisy. Příslušné orgány, tj. Evropský soud pro lidská práva i Výbor OSN pro lidská práva, interpretují uvedená ustanovení tak, že mají na mysli manželství různopohlavního páru, jak bylo míněno v době vzniku příslušných úmluv a což plyne i z toho, že na rozdíl od jiných článků mluví přímo o „mužích a ženách“ a nikoliv neutrálně o „každém“, „všech“ či „člověku“, čímž měl být různopohlavní charakter manželství ještě zdůrazněn. Právo stejnopohlavních párů z nich tudíž neplyne.To na druhou stranu nebrání státům stejnopohlavní manželství zavést nad rámec svých lidskoprávních závazků. Evropský soud pro lidská práva ostatně výslovně uznal, že mezi stejnopohlavní páry žijícími ve stabilním vztahu existuje rodinný života přiznal jim na základě toho právo na jeho právní uznání jejich vzájemného svazku, byť ne přímo ve formě manželství.Uznal a poskytl ochranu rovněž jejich rodinným vazbám ke společně vychovávaným dětem.

G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad

Návrh zákona nemá dopady na rozpočty krajů a obcí. Určitý dopad přinese zvýšení počtu osob, které mohou teoreticky pobírat vdovský či vdovecký důchod a sirotčí důchod. Přesné

Viz rovněž vysvětlovací komentáře k Listině základních práv EU OJ C 303/17 - 14.12.2007 Viz rozsudek Evropským soudem pro lidská práva v případě Schalk a Kopf proti Rakousku ze dne 24.6.2010, stížnost č. 30141/04, či názor Výboru OSN pro lidská práva ve věci č. 902/1999 Joslin proti Novému Zélandu ze dne 17.7.2002. Viz rozsudek ve věci Schalk a Kopf proti Rakousku. Viz rozsudek ve věci Oliari a další proti Itálii ze dne 21.7.2015, stížnosti č. 1766/11 a 36030/11. Viz rozsudek ve věci X a další proti Rakousku ze dne 19.2.2013, stížnost č.19010/07.

rozpočtové dopady jsou však velmi těžko odhadnutelné v absolutních číslech , neboť nelze v tuto chvíli říci, kolik osob vstoupí do manželství a kolik z nich bude následně pobírat vdovský, vdovecký či sirotčí důchod. Proto níže uvádíme dopady ve vztahu k jednotlivci. Dle údajů České správy sociálního zabezpečení činila průměrná měsíční výše vdovského/vdoveckého důchodu na konci roku 2017 necelých 7 300 Kč. Průměrná výše sirotčího důchodu činila ke konci roku 2017 necelých 6 100 Kč.Nelze odhadnout, jaké celkové dopady budou eventuální výplaty těchto dávek mít, protože nelze v tuto chvíli říci, kolik párů do manželství vstoupí a v kolika případech jeden/jedna z páru zemře. Můžeme však konstatovat, že dopady budou ve vztahu ke státnímu rozpočtu marginální.

Lze však také počítat s pozitivními hospodářskými dopady. Pokud totiž mohou lidé vytvářet stabilní svazky a rodiny a starají se jeden o druhého, je větší pravděpodobnost, že budou v krizových situacích muset méně spoléhat na stát. Například pokud zákon umožní aby oba rodiče, kteří dítě vychovávají, byli zákonnými rodiči, pak po rozpadu vztahu nebude jeden z rodičů při výchově dětí odkázaný náhle pouze jeho příjem, ale na výchovu dětí bude přispívat i druhý rodič. Děti budou moci automaticky dědit po obou rodičích, nikoli jen po jednom.

Za posledních 18 let muselo být téměř 600 dětí dáno do osvojení zahraničním párům, protože o ně nebyl v Čechách zájem. Pobyt jednoho dítěte v ústavu vyjde stát průměrně na 44 570 korun měsíčně. Pokud bude lesbickým a gay párům umožněno mít společně děti, je možné, že to přispěje k tomu, aby děti, které by jinak zůstaly v ústavu, našly dříve svou adoptivní rodinu.

V případě zvětšení zájmu o uzavírání manželství může dojít ke zvýšení příjmů ze správních poplatků vybíraných v souvislosti se vstupem do manželství.

H. Předpokládané sociální dopady a dopady na podnikatelské prostředí a životní prostředí

Sociální dopady návrhu se předpokládají pozitivní. Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci otevření manželství gay a lesbickým párům může přispět k lepší sociální situaci partnera s nižším příjmem či pečujícího partnera bez vlastních příjmů a snížit jeho závislost na sociálním systému. Návrh umožní manželům vychovávajícím společně děti právně pojistit vztah vůči nim, neboť druhý rodič bude mít k dítěti vyživovací povinnost, což ve svém důsledku opět může snížit riziko závislosti rodiče pečujícího o dítě na sociálním systému. Podobný důsledek bude mít pobírání sirotčího důchodu dítětem po smrti jednoho z rodičů.

Návrh také bude mít pozitivní dopad na počet dětí vyrůstajících v ústavní výchově, neboť manželé stejného pohlaví rozšíří okruh potenciálně vhodných rodičů a pěstounů a lze důvodně přepokládat, že to povede ke snížení dětí v ústavních zařízeních.

http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/579944D5-DEDF-4D0E-93FE- 5DCDD1D52717/0/2017_Prumerna_vyse_solo_duchodu_v_CR_v_casove_rade.pdf Výzkumy ukazují, že manželství má obecně pozitivní efekt na zdraví lidí. Například výzkum Harvardské univerzity prokázal, že manželé žijí průměrně déle, mají nižší počet kardiovaskulárních příhod (např. mrtvic a infarktů), mají nižší riziko výskytu depresí, dochází u nich méně častému pozdnímu diagnostikování rakoviny a mají vyšší pravděpodobnost úspěšného zotavení po vážné operaci. Sdílený život v rámci stabilního páru proto vede prokazatelně ke kvalitnějšímu a delšímu životu.

Negativní dopady návrhu na podnikatelské prostředí se nepředpokládají. Přijetí návrhu může mít pozitivní dopady pro podnikatele působící v prodeji a ve službách, které jsou využívány v souvislosti se vstupem do manželství.

Nepředpokládají se ani negativní dopady na životní prostředí.

G. Předpokládané dopady ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Návrh má pozitivní dopady na rovnost žen a mužů. Plně rozvíjí možnost každého vstoupit do manželství, neboť ji rozšiřuje na všechny ženy a muže bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Napomáhá tím například také předcházení vícečetné diskriminaci, kterou gayové a lesby mohou zažívat.

H. Dopady navrhovaného řešení ve vtahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona zcela respektuje ochranu soukromí a osobních údajů, která bude u stejnopohlavních manželství zajišťována stejně jako u různopohlavních, a nijak do ní nezasahuje.

J. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádná korupční rizika. Jakákoliv možná korupční rizika spojená s uzavíráním stejnopohlavních manželství budou řešena stejně jako při uzavírání různopohlavních manželství.

K. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu ani tyto oblasti nijak negativně neovlivňuje a není proto pro ně relevantní.

SHMERLING, Robert H., 2016. The health advantages of marriage. Harvard Health Blog [online]. 30. 11. Dostupné z: https://www.health.harvard.edu/blog/the-health-advantages-of-marriage- 2016113010667