A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy
Plnění povinností vyplývajících ze zákona o registru smluv představuje pro školy a školská zařízení zřízené jako samostatné subjekty enormní administrativní zátěž, na jejíž zajištění nemají dostatečné personální a finanční kapacity. Tuto administrativu tak zpravidla musí zajišťovat ředitelé škol odpovědní za plnění příslušných zákonných povinností, a to nad rámec svých běžných povinností. V praxi přitom dochází k řadě problémů a nejasností ohledně správné aplikace zákona, a to i ohledně posouzení, zda konkrétní smlouvy či některé jejich části mají být vůbec uveřejňovány či nikoliv (např. z důvodu obchodního tajemství, osobních údajů či použití některé z výjimek uvedených v § 3 odst. 2 zákona o registru smluv). Řešení těchto mnohdy relativně složitých aplikačních problémů nelze po zaměstnancích škol spravedlivě požadovat.
V případě škol a školských zařízení je nadto aplikace zákona o registru smluv o to problematičtější, že mnohé aktivity jsou běžně spolufinancovány (a to i v podstatné míře) ze soukromých zdrojů (příspěvků rodičů na školy v přírodě, zájezdy, výcvikové kurzy a další sportovní aktivity apod.). Zákon o registru smluv však nerozlišuje konkrétní zdroje finančních prostředků u povinných subjektů a v důsledku toho jsou tak uveřejňovány smlouvy týkající se celé řady záležitostí, na které ve skutečnosti byly použity finanční prostředky z veřejných zdrojů pouze v částečném rozsahu, a to pod limitem stanoveným zákonem pro uveřejnění (ve výši 50.000 Kč).
S ohledem na vše výše uvedené se jeví jako účelné, aby školy a školská zařízení působící podle § 8 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve formě školské právnické osoby, příspěvkové organizace či státní příspěvkové organizace byly vyňaty z povinnosti zabezpečit uveřejnění v registru smluv. Obdobná výjimka se nenavrhuje u škol či školských zařízení zřizovaných přímo jako organizační složky státu či dokonce pouze jako součásti organizačních složek státu (u nichž lze naopak předpokládat dostatečný administrativní aparát k zajišťování plnění příslušných povinností).
Přičemž je-li některou z dalších stran smlouvy jiný z povinných veřejnoprávních subjektů uvedených v § 2 odst. 1, zajistí zveřejnění tento jiný subjekt.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a s právem Evropské unie
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami i právem Evropské unie (na právní úpravu obsaženou v předloženém návrhu se právní předpisy Evropské unie nevztahují).
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Státní rozpočet ani rozpočty krajů a obcí nebudou zasaženy žádnými dalšími výdaji.
B. Zvláštní část
K Čl. I
Z důvodů popsaných v obecné části výše se výčet povinných veřejnoprávních subjektů uvedených v § 2 odst. 1, jimiž sjednané smlouvy se uveřejňují prostřednictvím registru smluv, zužuje o školy a školská zařízení, pokud byly zřízeny jako samostatný subjekt ve formě školské právnické osoby, příspěvkové organizace či státní příspěvkové organizace.
K Čl. II
K bodu 1: Smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona by měly podléhat režimu uveřejnění dle dosavadních právních předpisů bez ohledu na to, zda v mezidobí od jejich uzavření do nabytí účinnosti nové právní úpravy došlo k jejich uveřejnění či nikoliv. Zúžení výčtu povinných subjektů tak bude dopadat výlučně na smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.
K bodu 2: Pro vyloučení pochybností je stanoveno, že ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona budou z dosavadního režimu uveřejňování dle zákona o registru smluv vyňaty rovněž nově uzavírané dodatky ke smlouvám uveřejněným v registru smluv dle dosavadních právních předpisů. Dodatky k příslušným smlouvám uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona by měly podléhat uveřejnění dle dosavadních právních předpisů bez ohledu na to, zda v mezidobí od jejich uzavření do nabytí účinnosti nové právní úpravy došlo k jejich uveřejnění či nikoliv (viz odůvodnění čl. II bodu 1 výše).