Podporu rodin, a zvláště rodin s více dětmi, má ve svém programu většina parlamentních stran. Názory na způsob podpory se však často různí, což může vést u části společnosti k dojmu, že shoda v tomto tématu nepanuje a stát je v podpoře rodin neefektivní a liknavý. Cílem navrhované právní úpravy je jasně deklarovat, že stát a politici napříč politickým spektrem si jsou vědomi důležitosti péče a výchovy dětí pro chod a budoucnost státu.
Přejmenování mateřské a rodičovské dovolené na mateřskou a rodičovskou péči je krokem vysoce symbolickým, který ale může výrazně změnit atmosféru ve společnosti. Péče o malé děti představuje ze zdravotních, ekonomických i sociálních důvodů složité životní období. Zájmem státu je rodiče podpořit a poskytovat jim co nejlepší podmínky. Adekvátní terminologie je prvním krokem k uznání důležitosti péče o děti a rodinu - tím spíše v dnešní době, kdy často hovoříme o krizi či rozpadu tradičního rodinného modelu. Adekvátní terminologie je dále podstatným projevem uznání přínosu těch rodičů pro společnost, kteří dají přednost péči o malé děti před profesní kariérou. Přejmenování mateřské a rodičovské dovolené na mateřskou a rodičovskou péči je prvním krokem směrem k rodičům, které zastaralá a neadekvátní terminologie může vystavovat prostřednictvím úředníků, formulářů nebo interpretací v mediálním prostoru tlaku či diskomfortu.
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti nové právní úpravy
V současné době jsou mateřská dovolená a rodičovská dovolená upraveny v § 195 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle obsahu těchto institutů a rovněž podle jejich zařazení v části osmé, hlavě I. zákoníku práce se jedná o překážky v práci na straně zaměstnance. Překážkami v práci jsou skutečnosti, u kterých právo uznává nemožnost nebo obtížnost plnění závazků z pracovněprávního vztahu.
Dovolená, kterou upravuje část devátá zákoníku práce (v nadpise části druhé, hlavě třetí, oddílu třetím již zrušeného zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, označovaná jako dovolená na zotavenou) není překážkou v práci podle části osmé zákoníku práce. Účel dovolené je zcela jiný než účel institutu překážek v práci. Je jím poskytnutí zaměstnancům souvislého, delší dobu trvajícího pracovního volna za účelem obnovy pracovní síly, zotavení a zachování či upevnění zdraví.
Současný právní stav je nevyhovující vzhledem k struktuře a obsahu zákonných pojmů. V současné době již právní řád namísto dřívějšího pojmu „dovolená na zotavenou“ obsahuje pouze pojem „dovolená“. Mateřská dovolená a rodičovská dovolená nicméně nejsou podmnožinou institutu „dovolená“, ale jsou samostatnými instituty. Tento stav je nevyhovující a vytváří nejasnosti ohledně obsahu zákonných pojmů. Přejmenováním „mateřské dovolené“ na „mateřskou péči“ a „rodičovské dovolené“ na „rodičovskou péči“ bude tento nevyhovující stav odstraněn. Dojde ke zpřehlednění právního řádu, neboť bude zřejmé, že „mateřská péče“ a „rodičovská péče“ nejsou podmnožinami zákonného pojmu „dovolená“.
Navrhované pojmy „mateřské péče“ a „rodičovská péče“ svým jazykovým významem odpovídají tomu, že jde o překážky v práci podle části osmé zákoníku práce. Současné pojmy jsou nevyhovující rovněž z toho důvodu, že osoba na mateřské nebo rodičovské dovolené svůj čas netráví dovolenou, která je obecně chápána jako dobou odpočinku a zotavení, ale fyzicky i psychicky náročnou péčí o nezletilé dítě.
Vzhledem k tomu, že na řádné péči o nezletilé děti má zájem stát i celá společnost, jeví se jako žádoucí, aby institut překážky v práci, který za účelem péče o nezletilé dítě právní řád upravuje, byl označen pojmem, který přiléhavě vystihuje jeho obsah. Tomuto požadavku nově navrhované pojmy „mateřská péče“ a „rodičovská péče“ oproti současným pojmům vyhovují.
Návrh je v souladu s současným vývojem institutů práva sociálního zabezpečení a jejich pojmenování, a sice konkrétně se zákonem č. 148/2017 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, a kterým byl vytvořen nový institut „otcovská poporodní péče“, zkráceně „otcovská“. Je tedy namístě sjednotit současné disharmonické označení „mateřské“ (mateřská dovolená), „rodičovské“ (rodičovská dovolená) a „otcovské“ (otcovská poporodní péče), kdy vzhledem k výše uvedenému zákonu č. 148/2017 Sb. se navrhovaná změna jeví jako systematické a logické řešení.
2. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na
státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní hospodářský a finanční dopad. Vzhledem k tomu, že je navrhována pouze změna terminologie a nikoliv změna práv a povinností, které dotčené předpisy upravují, nebude mít navrhovaná změna dopad na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí.
3. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a
s ústavním pořádkem České republiky
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
Vzhledem k tomu, že obsahem návrhu je pouze změna pojmů, kdy je navrhováno, aby pojem „mateřská dovolená“ byl nahrazen pojmem „mateřská péče“ a pojem „rodičovská dovolená“ byl nahrazen pojmem „rodičovská péče“, není třeba ve zvláštní části důvodové zprávy podrobně komentovat jednotlivé články a body návrhu.
Článek I. upravuje výše uvedenou změnu pojmů v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
Článek II. upravuje výše uvedenou změnu pojmů v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
Článek III. upravuje výše uvedenou změnu pojmů v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
Článek IV. upravuje výše uvedenou změnu pojmů v zákoně č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Článek V. upravuje výše uvedenou změnu pojmů v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
V Praze dne 20.06.2018
Aleš Juchelka v. r.
Patrik Nacher v. r.
Jaroslav Bžoch v. r.
Lukáš Kolářík v. r.
Jan Skopeček v. r.
Roman Sklenák v. r.
Ondřej Veselý v. r.
Marek Výborný v. r.
Vít Kaňkovský v. r.
Marek Benda v. r.
Robert Králíček v. r.
Jan Bauer v. r.
Jakub Janda v. r.
Václav Klaus v. r.
Tomáš Martínek v. r.
Ondřej Profant v. r.
Lukáš Černohorský v. r.
Ladislav Okleštěk v. r.
Milan Brázdil v. r.
Petr Vrána v. r.
Miloslav Janulík v. r.
Roman Kubíček v. r.
Josef Kott v. r.
Jan Volný v. r.
Karel Tureček v. r.
Jaroslav Faltýnek v. r.
Stanislav Fridrich v. r.
Jiří Strýček v. r.
Julius Špičák v. r.
Rostislav Vyzula v. r.
Pavel Pustějovský v. r.
Marek Novák v. r.
Josef Hájek v. r.
Josef Bělica v. r.
Michal Ratiborský v. r.
Radek Zlesák v. r.
David Kasal v. r.
Daniel Pawlas v. r.