1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti nové právní úpravy
Předložený návrh zákona obsahuje návrh změny řízení o vydání zajišťovacího příkazu. V současné době je kompetence vydávat zajišťovací příkaz svěřena správci daně, tj. orgánu veřejné moci, kterému byla zákonem svěřena působnost v oblasti správy daní. Typicky se jedná o orgány Finanční, příp. Celní, správy. Bohužel, jsme v poslední době svědky toho, že tyto úřady nevykonávají tuto svoji kompetenci v zákonných mezích, když jejich rozhodovací činnost je častým předmětem soudního přezkumu, při kterém soud vysloví nezákonnost takového rozhodnutí. Avšak s ohledem na povahu a účinky zajišťovacího příkazu, který mnohdy působí na daňový subjekt až likvidačně, je následná náprava nezákonného stavu obtížná či nemožná. Je otázkou, nakolik je sama Finanční správa schopna korigovat svá rozhodnutí tak, aby vydávání nezákonných rozhodnutí bylo minimalizováno. Z tohoto důvodu je předmětem tohoto návrhu zákona změna úpravy řízení o zajišťovacím příkazu tak, kdy by na místo správce daně o vydání zajišťovacího příkazu rozhodoval správní soud. Bude tak zajištěna nestrannost rozhodování a garance zákonných práv daňových subjektů. Navržená úprava má své ideové východisko v řízení o vzetí do vazby. Návrh předpokládá, že by o zajišťovacím příkazu rozhodoval samosoudce krajského soudu, a to v řízení zahájeném na návrh navrhovatele, správce daně. Ten bude povinen v návrhu vylíčit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti, tedy, že jsou zde důvody pro vydání zajišťovacího příkazu a tyto soudu doložit. Z věcného pohledu nedochází stran důvodů pro vydání zajišťovacího příkazu k žádné změně. Je přejímána stávající textace z daňového řádu. Dospěje-li soud k názoru, že zde důvody pro vydání zajišťovacího příkazu jsou dány, rozhodne v dané věci rozsudkem, proti kterému bude daňový subjekt oprávněn podat kasační stížnost. V opačném případě návrh správce daně zamítne; v takovém případě nebude správce daně oprávněn kasační stížnost podat. S ohledem na nutnost zajištění určité částky v krátkém čase, bude soud povinen rozhodnout do dvou pracovních dnů od doručení návrhu.
2. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a
s ústavním pořádkem České republiky
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Návrh je v souladu s právem Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na
státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů.
5. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu ve smyslu usnesení vlády č. 343/D z roku 2015.
K části první – změna soudního řádu správního K čl. I K bodu 1 (§ 4 odst. 2)
Do ust. § 4 odst. 2 soudního řádu správního se vkládá nové písm. d), které uvádí, že ve správním soudnictví správní soudy rozhodují i v řízení o vydání zajišťovacího příkazu.
K bodu 2 (§ 7 odst. 5)
V řízení o vydání zajišťovacího příkazu bude rozhodovat krajský soud místně příslušný dle bydliště či sídla daňového subjektu, vůči kterému by měl být zajišťovací příkaz vydán.
K bodu 3 (§ 31 odst. 2)
Krajské soudy budou v řízení o zajišťovacích příkazech rozhodovat samosoudcem.
K bodu 4 (§ 101g až 101k)
K § 101g Dané ustanovení vymezuje účastníky řízení o vydání zajišťovacího příkazu, kterým bude navrhovatel (správce daně) a odpůrce (daňový subjekt). Řízení bude zahájeno k návrhu navrhovatele, který bude muset být odůvodněn. Kromě obecných náležitostí bude muset návrh obsahovat i náležitosti zvláštní, a to návrhové body, z nichž musí být patrné, z jakých skutkových a právních důvodů navrhuje navrhovatel vydat zajišťovací příkaz, vymezení způsobu, jakým navrhovatel dospěl k výši částky, která má být zajišťovacím příkazem zajištěna, odůvodnění, proč nelze použit jiný právní prostředek k zajištění úhrady daně, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, číslo účtu, na který má být částka složena a návrh výroku rozsudku. Součástí návrhu bude i uvedení okamžiku, ke kterému má být navrhovaná částka uhrazena (viz § 101h). K § 101h Podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu jsou obsahově totožné s podmínkami doposud uvedenými v ust. § 167 daňového řádu a v ust. § 103 zákona o dani z přidané hodnoty. K § 101i O vydání zajišťovacího příkazu rozhodne soud rozsudkem s tím, že ve výroku rovněž uvede, zda má být tam uvedená částka uhrazena v den vydání rozsudku, v den doručení rozsudku odpůrci či ve lhůtě do tří dnů od doručení rozsudku odpůrci. Proto, aby nedošlo ke zmaření účelu zajišťovacího příkazu, nabývá rozsudek právní moci okamžikem vyvěšení na úřední desce. ¨ K § 101j Protože po vydání rozsudku o vydání zajišťovacího příkazu může dojít prominutí důvodů, pro jeho vydání, nebo zde mohou nastat důvody pro snížení částky uvedené v zajišťovacím příkaze, je navrhovateli dána povinnost v takových případech podat návrh na zrušení, resp. změnu rozhodnutí o vydání zajišťovacího příkazu. Soud o takovém návrhu rozhodne dle obdobných pravidel jako o návrhu na vydání zajišťovacího příkazu. K § 101k Předmětné ustanovení reaguje na určitá specifika řízení o vydání zajišťovacího příkazu. S ohledem na předběžný charakter zajišťovacího příkazu a na jeho účel bude soud povinen vydat rozhodnutí do dvou pracovních dnů od doručení perfektního návrhu. Aby nedošlo ke zmaření účelu vydání zajišťovacího příkazu a současně z důvodu předcházení možným snahám odpůrce o znesnadnění vymáhání částky uvedené v zajišťovacím příkaze, bude soud zpravidla rozhodovat bez nařízení jednání s tím, že jak návrh na vydání zajišťovacího příkazu, tak i poučení o osobě soudce a o soudních osobách, bude účastníkům doručeno společně s rozhodnutí ve věci samé. Soud je však oprávněn odpůrci uložit vyjádření k návrhu, případně i nařídit v dané věci jednání. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu je kasační stížnost. Ta je však v případě navrhovatele přípustná pouze v případě, že by v soudním řízení byla pochybnost pro podjatost soudce či soudní osoby. Odpůrce je oprávněn podat kasační stížnost jak z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 soudního řádu správního, tak i z důvodu podjatosti.
K části druhé – změna daňového řádu K čl. II K bodu 1 (§ 167)
Dané ustanovení reaguje na novelu soudního řádu správního, ve které jsou uvedeny podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu. Tyto tak již nebudou stanoveny v daňovém řádu.
K bodu 2 (§ 168 odst. 1 až 3)
Novela ruší původní odst. 1 až 3 a nahrazuje je novým textem v návaznosti na novelu soudního řádu správního. Nový text navazuje na původní povinnost správce daně i po vydání zajišťovacího příkazu zkoumat, zda trvají podmínky pro jeho vydání, či zda by výše zajišťované daně neměla být nižší. Pakliže správce daně dospěje k závěru, že by mělo dojít ke změně zajišťovacího příkazu, bude dávat nový návrh na zrušení či změnu zajišťovacího příkazu ke správnímu soudu. Obecně je třeba uvést, že daňový subjekt má právo podat správci daně podnět k přezkoumání, zda podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu trvají, či zda zde není důvod pro snížení výše zajišťované částky. Správce daně
K čl. III K bodu 1
Zajišťovací příkaz doposud vydaný a řízení o něm proběhne podle dosavadní právní úpravy.
K části třetí – změna zákona o dani z přidané hodnoty K čl. IV (§ 103)
Dané ustanovení reaguje na novelu soudního řádu správního, ve které jsou veškeré uvedeny podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu, a to včetně okamžiku, ke kterému má být zajišťovaná částka uhrazena. Je-li správce daně toho názoru, že je zde nebezpečí z prodlení, navrhne soudu, aby zajišťovaná částka byla splatná ke dni vyhlášení rozsudku a svůj návrh odůvodní.
K části čtvrté
Takto stanovené datum nabytí účinnosti zahrnuje dostatečnou legisvakanční lhůtu potřebnou pro zajištění řádné aplikace navrhovaných změn.
V Praze dne 16. 7. 2018
Miroslav Kalousek, v. r.
Zbyněk Stanjura, v. r.
Jan Farský, v. r.
Dominik Feri, v. r.
Helena Langšádlová, v. r.
Markéta Pekarová Adamová, v. r.
Karel Schwarzenberg, v. r.
Vlastimil Válek, v. r.
Pavel Blažek, v. r.
Jana Černochová, v. r.
Jan Skopeček, v. r.
Vojtěch Munzar, v. r.
Marek Benda, v. r.
Petr Pávek, v. r.
Věra Kovářová, v. r.
Vít Rakušan, v. r.
Petr Gazdík, v. r.
Jana Krutáková, v. r.