1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Platný zákon o pojistném na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Poplatníci pojistného jsou definovaní v § 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním principem navrhované úpravy je podpora a udržení obyvatelstva žijícího ve znevýhodněných lokalitách (viz bod 2 obecné části důvodové zprávy), udržet občanský ráz krajiny a vyrovnat alespoň částečně nerovnost vzniklou nízkým potenciálem rozvoje obce.
Navrhované opatření se týká slevy na sociálním pojistném ve výši 500 Kč/měsíc pro zaměstnance, který spadá dle metodiky MMR (opatření je vytvářeno na základě analýzy Ministerstva pro místní rozvoj, která komplexně zhodnocuje vícero faktorů a vyhodnocuje potenciál rozvoje každé obce v České republice) do kategorie s podprůměrným počtem bodů v „úhrnu rozvojových znaků obcí“. Nárok na slevu mají pouze obyvatelé obcí, jejichž počet obyvatel k 1. lednu běžného roku nepřesáhl 500 a jejichž vyměřovací základ je nižší než 1,5násobek průměrné mzdy. Podmínkou pro získání slevy je trvalé bydliště v obci k 1. lednu běžného roku a bydliště v obci, jejichž seznam bude stanoven nařízením vlády.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh změny zákona reaguje na dlouhodobý negativní trend, kdy dochází k významné polarizaci obcí v závislosti na jejich geografické poloze. V jádrových oblastech a v metropolitním zázemí obce rostou. Počet i zalidnění obcí (a s nimi i celé mikroregiony) v periferních oblastech naopak prudce klesá. Dochází tak k regionální i velikostní diferenciaci obcí, přičemž nejohroženější obce jsou obce s nejméně obyvateli a nejvíce vzdálené od nejbližší obce s rozšířenou působností. Sledujeme trend, kdy se počet obcí nad 500 obyvatel i počet jejich obyvatel zvyšuje a počet obcí do 500 obyvatel i počet jejich obyvatel neustále klesá. V nejhorší situaci se nacházejí obce do 200 obyvatel, což souvisí především se vzdáleností od center zaměstnanosti (v letech 2001 – 2015 došlo v kategorii obcí do 200 obyvatel k jejich snížení o 118, při poklesu obyvatel v těchto obcích o 18 380. V kategorii do 500 obyvatel pak došlo ve stejných letech ke snížení o 35 obcí a poklesu obyvatel o 8 480). Tento nepříznivý trend dále prohlubuje skutečnost, že některé územní jednotky vykazují znaky a charakteristiky tvořící předpoklad relativně nepříznivého rozvoje (populačního, stavebního, kulturního, ekonomického, sociálního aj.). Vzhledem k tomu mají tyto územní jednotky značně sníženou možnost rozvoje. Znevýhodněné obce jsou podle metodiky rozvojového potenciálu obcí Ministerstva pro místní rozvoj takové, kde existuje nízký počet podnikatelských subjektů, trpí relativně vysokou nezaměstnaností, odvody na daních jsou v lokalitě nízké (tamní lidé mají tedy nízké mzdy) a podobně. Zůstat v obci s nízkým počtem obyvatelů, často v odlehlé lokalitě, je velmi náročné. Dochází tak k úpadku těchto obcí a celých oblastí. Na výše popsanou skutečnost reaguje změna zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti s metodikou MMR je potřeba uvést, že potenciál rozvoje jednotlivých obcí je řešen na základě následující metodologie.
Identifikace rozvojových, resp. nerozvojových znaků územních jednotek tak spočívá ve třech rovnocenných sektorech:
a) Sociálně – ekonomický potenciál jednotky (měřený ve srovnání s průměrem ČR
b) Polohový potenciál jednotky (vztažený k centrům osídlení a hlavním dopravním cestám
c) Dynamika vývoje jednotky v určitém aktuálním období (měřená ve srovnání s průměrem ČR)
Sektor A – sociálně ekonomický potenciál je vyjádřen těmito indikátory: A1 – Koncentrace osídlení (populační velikost obce) A2 – Míra registrované nezaměstnanosti A3 – Počet podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel A4 – Roční daňové příjmy na jednoho obyvatele
Sektor B – polohový potenciál Polohový potenciál je konstruován pro jednotlivé obce s rozšířenou působností (dále jen ORP). Pro ORP není možné stanovit jednotnou stupnici výhodnosti, resp. nevýhodnosti polohy, protože jde o prostorovou jednotku, v níž se tyto parametry místo od místa mění. Z toho důvodu byl potenciál polohy ORP konstruován jako vážený průměr stupňů potenciálů polohy příslušejících obcí (vahami byla populační velikost obcí).
Sektor C – dynamika aktuálního vývoje C1 – Index vývoje počtu obyvatel C2 – Přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti C3 – Index vývoje počtu podnikatelských subjektů C4 – Počet dokončených bytů (v období 2001 – 2011) na 1 000 obyvatel
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Předmět úpravy zákona (pojistné na sociální pojištění) není právem EU upraven a není s ním tudíž v rozporu.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí
Předpokládá se výpadek příjmů fondů sociálního zabezpečení. Nebude se tedy jednat o přímé výdajové zatížení rozpočtu. Návrh zákona by dle metodiky MMR („podprůměrně rozvinuté obce velikosti do 500 obyvatel) mohl podpořit obyvatele až v cca 1 850 obcích, které se nacházejí v nejvíce socioekonomicky znevýhodněných oblastech (seznam obcí viz nařízení vlády). V těchto obcích by se sleva mohla týkat až cca 233 000 obyvatel, kteří zde žijí a jsou v zaměstnaneckém poměru. Vzhledem k výši slevy 500 Kč/zaměstnanec/měsíc, jsou tímto způsobem náklady na slevu vyčísleny na 1 398 000 000 Kč. Zavedení slev na pojistném si vyžádá zvýšené administrativní náklady (úprava programového vybavení) u České správy sociálního zabezpečení a na straně zaměstnavatelů, a to celkově v řádu jednotek milionů Kč. Celkové náklady tedy nepřesáhnou 1,5 mld. Kč. Očekává se však pozitivní dopad opatření v souvislosti se zvýšenou kupní silou a spotřebitelskou poptávkou obyvatel uplatňujících slevu. Návrh zákona nebude mít dopad na rozpočty územně samosprávných celků.
Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nemá dopad na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů.
7. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.
K čl. I
K bodu 1
Zavádí se legislativní zkratka, která se pak používá v dalších bodech, pro slevu na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách. Nárok na slevu na pojistném se přiznává všem zaměstnancům v souvislosti s jejich zakotvením jako poplatníků pojistného v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pokud mají vyměřovací základ nižší, než je 1,5násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé koruny směrem nahoru. Zároveň se v případě bodu 1 jedná o uvozující ustanovení této úpravy, která je svým pojetím odděleným institutem zákona, a i z toho důvodu bylo přistoupeno k jejímu komplexnímu zakotvení v samostatném paragrafu.
K bodu 2
Toto ustanovení činí nesporným, že se předmětná sleva na pojistném přiznává pouze zaměstnancům, kterým jejich zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc. Jedná se o pojistku, aby nemohlo docházet k jakýmkoliv účelovým jednáním zastírajícím postup spočívající v pouhém zaměstnání na např. jednotlivé dny za účelem získání slevy na pojistném. Touto podmínkou nároku na slevu je taktéž reflektována státní politika zaměstnanosti, která cílí na dlouhodobé a stabilní pracovní poměry, a nikoliv na podporu zaměstnavatelů, kteří by zaměstnávali zaměstnance jen na krátkou dobu, tedy dobu netrvající ani jeden celý kalendářní měsíc.
K bodu 3
Předmětná úprava stanovuje výši slevy na pojistném, která je uplatnitelná měsíčně. Zároveň je zajištěn mechanismus, jak výši slevy na pojistném stanovit v případech, kdy by odvod činil méně, než je možná výše této slevy. Sleva na pojistném se v takovém případě uplatňuje do výše vypočteného odvodu a plně pokrývá daný odvod (tj. v případě vypočteného odvodu např. 450 Kč činí sleva pojistného rovněž 450 Kč a zaměstnancův odvod je ve výši 0 Kč).
K bodu 4
Pro jednoznačnou definici rozsahu dotčených osob a zejména pro větší flexibilitu aktualizací seznamu obcí, které jsou ve znevýhodněných lokalitách, je poskytováno zákonem Vládě České republiky zmocnění k vydání nařízení vlády. Obce uvedené v nařízení vlády mají jednak naplnit toto definiční omezení (dané sociálními a rozvojovými kritérii a omezené geografickým vymezením území dané obce) a za druhé počet jejich obyvatel nemá přesáhnout 500 osob dlouhodobě registrovaných v dané obci v souladu s bilancí obyvatel České republiky zpracovanou na základě údajů Českého statistického úřadu.
K bodu 5
V souladu s předchozím odstavcem je sleva na pojistném přiznána pouze zaměstnancům, kteří mají s obcí ve znevýhodněných lokalitách dlouhodobý vztah vyjádřený nahlášením trvalého bydliště pro správní účely do registru obyvatel. Úpravou uvedenou v tomto ustanovení se taktéž omezuje účelové přehlašování obyvatel během roku kvůli kupříkladu sezónním pracím a cílí se na skutečně dlouhodobé obyvatele znevýhodněných lokalit a nepřímo se tak brání vylidňování venkova a podporuje se z pohledu státu strategické zachování kvality života i mimo městské aglomerace.
K bodu 6
Snížený odvod pojistného se odvádí na účet příslušné okresní zprávy sociálního zabezpečení.
K bodu 7
Ustanovení obsahuje pojistku v podobě výslovné možnosti uplatnit slevu na pojistném pouze u jediného zaměstnavatele v případech, kdy zaměstnanec má více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, ať již ze soukromého či veřejného sektoru. Touto úpravou se tak zamezuje nedovolené kumulaci slev na pojistném a je stanovena transparentní povinnost na straně zaměstnance zvolit ze svých zaměstnavatelů jediného, u kterého je sleva na pojistném uplatňována.
K bodu 8
Je upravena promlčecí doba v délce 1 kalendářního roku pro uplatnění nároku na slevu na pojistném, jakož i stanoven začátek běhu této lhůty, a to od konce kalendářního měsíce, kdy na takovou slevu pojistného vznikl nárok.
K čl. II
Účinnost se navrhuje co nejdříve s minimální legisvakancí potřebnou k technickoorganizačním opatřením pro uplatňování slevy na pojistném.
V Praze dne 12. 07. 2018
poslanec Ing. Marian Jurečka
Seznam předkladatelů:
Marian Jurečka, v. r. Jiří Mihola, v. r. Jan Čižinský, v. r. Vít Kaňkovský, v. r. Stanislav Juránek, v. r. Marek Výborný, v. r. Jan Bartošek, v. r. Pavla Golasowská, v. r. Pavel Bělobrádek, v. r. Ondřej Benešík, v. r.