Důvodová zpráva k N.z. o změně sídel některých státních úřadů

Cílem předkládaného návrhu je přesun sídel 23 úřadů z hlavního města Prahy do jednotlivých regionů České republiky. Uvedený přesun předpokládá pozitivní dopad pro regiony v podobě:

O přesunu ústředních orgánů státní správy mimo historické budovy v centru Prahy se uvažuje dlouhodobě. Např. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2008 plánovalo přesun 9 organizací ve své působnosti do jednoho administrativního komplexu. Změna sídla se měla dotýkat 1 100 úředníků. V roce 2011 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu materiál s názvem „Optimalizace provozu nemovitostí vlastněných Českou republikou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu“ a v lednu 2016 připravilo návrh na přesun Českého báňského úřadu z Prahy do Ostravy. Žádný z uvedených návrhů však nebyl dosud realizován. V posledních letech se opětovně uvažuje o výstavbě nové vládní čtvrti, současně byl představen projekt na stavbu administrativní budovy, ve které by mohla sídlit až čtyři ministerstva na ploše 130 000 metrů čtverečních.

Návrh předkládá změnu v podobě přesunu sídel dotčených úřadů z Prahy do jednotlivých krajských měst s odloženou účinností 5 let, která úřadům poskytne dostatek času na přípravu změny sídel.

Přehled změn sídel jednotlivých úřadů

Plánovaný přesun zahrnuje celkem 23 úřadů nebo jejich částí. Jedná se o přibližně 5 000 kvalifikovaných pracovních míst, která budou umístěna v jednotlivých regionech a výše finančních prostředků na mzdy těchto zaměstnanců dosahují výše více než 2,6 mld. Kč ročně. Uvedené finanční prostředky mohou navýšit kvalitu života v regionech a pomoci regionálním kulturním institucím, školám, sportovištím, živnostníkům, řemeslníkům, všem firmám a občanům, kteří podnikají ve službách.

Přehled výše finančních prostředků na mzdy a počtu zaměstnanců jednotlivých úřadů sídlících v Praze

Zdroj: Státní závěrečný účet ČR za rok 2016, Výroční zprávy

Přesun sídel úřadů bude přínosem i pro samotné hlavní město a současně poskytne potenciál pro využití stávajících budov, které jsou dobře dostupné (budovy často disponují vlastní garáží apod.). Nově vzniklé prostory bude možné např. využít za účelem bydlení, galerií, prodeje nebo dlouhodobého pronájmu. Přestavba budov na bytové domy by také mohla napomoci vylidňování centra metropole. Příkladem lze uvést budovu Českého báňského úřadu, která se nachází v Kozí ulici nedaleko Staroměstského náměstí, jež by byla vhodná jako bytový dům. Stav této budovy je velmi dobrý a v prostorném dvoře je i možnost parkování.

V jednotlivých regionech naleznou úřady i finančně dostupnější pracovní sílu nebo profese jimiž jsou právníci, inženýři či pracovníci v IT, které jsou v hlavním městě méně dostupné. Přesunem uvedených pozic dojde ke zvýšení rozmanitosti na trhu práce v jednotlivých regionech a zvýšení počtu pracovních míst, které jsou pro regiony zásadní. Tímto se zvýší možnost zaměstnání osob, které hledají kvalifikovanou práci.

Při přesunu sídel úřadů lze využít zkušeností z Estonska, které k podobnému kroku přistoupilo, aby zastavilo růst počtu úřednických míst v hlavním městě, případně aby dosáhlo jejich poklesu. Cíle estonské vlády byly totožné jako naše cíle – tj. snaha o zvýšení přítomnosti státu a rozmanitosti na trhu práce v jednotlivých regionech. Estonsko takto přesunulo 1 000 pracovních míst veřejného sektoru z Tallinnu, (což představuje 4 % úřednických míst v hlavním městě Estonska) a změny se dotkly celkem 40 státních úřadů.

Informace jsme také čerpali ze Švédska, kde byly uskutečněny tři velké relokace. Poslední z nich bude ukončena v roce 2019.

Jedním z dílčích cílů tohoto návrhu je proto rozšíření pracovní nabídky v regionech pro občany s vysokoškolským vzděláním. Pro názornou představu, v Praze žije 37,8 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním, oproti Karlovarskému kraji s pouhými 11,5 % obyvateli s vysokoškolským diplomem. Všechny kraje se kromě Prahy a Jihomoravského kraje pohybují pod úrovní 18 % a druhý nejvzdělanější region ČR (Jihomoravský kraj) má 22,5 % obyvatel s uvedeným vzděláním.

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob z celkového počtu osob ve věku 15 a více let (za rok 2017) uvedený v %

Zdroj: ČSÚ, https://www.czso.cz/documents/10180/28532303/-1949614263.jpeg/232418b0-b724-4cc2-8a46-a7b728e810af?version=1.0&t=1532076592196

Hrubý domácí produkt hlavního města je nesrovnatelný se všemi dalšími regiony. Od vzniku samostatné České republiky se „nůžky neustále rozevírají“. Zásadní propad HDP oproti zaznamenal Karlovarský kraj (propad o 24 % - z 56 % v roce 1995 na 32 % v roce 2016) a Ústecký kraj (propad o 21 % - z 56 % v roce 1995 na 35 % v roce 2016). Tento trend na krátký čas zvrátila finanční krize z let 2007-2008. Od roku 2014 se opětovně ekonomická situace regionů oproti Praze nevyvíjí příznivě. Návrh proto předpokládá setrvání ekonomicky aktivních obyvatele a jejich rodin v krajských městech. Krajským městům, která budou nově sídlem některého z ústředních orgánů státní správy, jednoznačně vzroste prestiž a posílí jejich pozici v regionu. Přesun úřadů současně podpoří regiony s nižší ekonomickou výkonností a posílí životní úroveň jeho obyvatel.

[vložený obrázek]

Zdroj: ČSÚ

Problematiku překládaného návrhu může představovat neochota úředníků k přesunu. Návrh je proto připraven tak, aby účinnost nastala 5 let po vyhlášení, a umožnila úřadům i jejich zaměstnancům dostatek času se připravit na změnu sídla v podobě motivace stávajících zaměstnanců ke změně místa výkonu jejich pracovního poměru nebo přípravy výběrových řízení k získání nových zaměstnanců. Estonská zkušenost přinesla poznatek, že méně než 25 % úředníků se po změně sídla úřadu muselo z hlavního města přestěhovat. Je možné, že se na úřadech větší část úředníků obmění, a proto bude zásadní nové zaměstnance urychleně proškolit, aby nebyl narušen chod úřadu.

Přesun sídel úřadů se však nedotkne jejich dostupnosti pro občany. Pro ministerstva a další organizace budou samotná sídla geograficky hůře dostupná, ale větší část úkonů a komunikace lze v dnešní době provést v elektronické podobě a sídlo úřadu tak není pro funkčnost státní správy převažující.

Aby byl přesun sídel úřadů úspěšný je podstatné, aby stát investoval do infrastruktury – jak silniční, tak i datové.

Návrh změny zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR i mezinárodními smlouvami.

Navrhovaná novela předpokládá pozitivní dopad na státní rozpočet s ohledem na výstavbu nového administrativního komplexu, která je zmiňována v Programovém prohlášení vlády České republiky z června 2018. Argumenty pro uvedený krok spočívají především v nedostatku vhodných kancelářských prostor ve stávajících budovách, vysokých výdajích na provoz a nutných výdajů do energeticky náročných budov. Stavba velké vládní čtvrti v hodnotě 6 miliard korun (v lokalitě Holešovic či Letňan) by byla tímto nadbytečná.

Další argument je ten, že řada institucí platí vysoké ceny za nájem budovy, v nichž sídlí.

Např. Agentura pro podporu podnikáni a investic Czechinvest, která sídlí ve Štěpánské ulici 15, vynaloží ročně za nájemné částku téměř v hodnotě 10 mil. Kč (v roce 2015 to bylo 9 856 689 Kč, v roce 2014 nájem činil 9 108 524 Kč a v roce 2013 ještě 8 709 107 Kč).

Výdaje Ředitelství silnic a dálnic v roce 2015 za nájemné činily více než 44 mil. Kč, Nejvyššího kontrolního úřadu 18 mil. Kč a Správy železniční dopravní cesty téměř 23,5 mil. Kč. Uvedená změna by proto představovala úspory v řádu desítek milionů Kč za nájemné jednotlivých státních institucí.

Současná situace na trhu realit, je vhodná k prodeji či pronájmu nemovitostí. Návrh by napomohl zmírnil „bytovou krizi“ v Praze, kdy ceny budov v centru Prahy jsou na historickém maximu.

Možné úspory lze spatřit i ve snížení finančních prostředků vynaložených na mzdy úředníků. Tabulka níže ukazuje, že průměrná měsíční mzda úředníka je v regionu v průměru o 5 000 Kč nižší než mzda úředníka v Praze. Největší rozdíl můžeme nalézt ve Zlínském kraji, kde úředník pobírá částku o 6 794 Kč méně než úředník v Praze.

Průměrná mzda úředníků a průměrná hrubá mzda za rok 2017 v Kč

Zdroj: ČSÚ

Nárůst nákladů by naopak mohly představovat služební cesty představitelů jednotlivých úřadů – ať by se jednalo o konzultace na jednotlivých ministerstvech (mezirezortní připomínková řízení), nebo účast na jednáních vlády či Parlamentu ČR. U těchto nákladů lze však předpokládat, že budou s postupnou digitalizací klesat.