Novela z. o nemocenském pojištění

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2018, v návaznosti na usnesení vlády č. 377 ze dne 13. června 2018, kterým bylo uloženo zabezpečit realizaci 1. etapy elektronické neschopenky v oblasti nemocenského pojištění.

Návrh zákona se týká problematiky provádění nemocenského pojištění a obsahuje v sobě dvě hlavní opatření:  zavedení povinné elektronické formy hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti podávaného okresní správě sociálního zabezpečení, a  rozšíření okruhu údajů, které mohou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců.

Návrh zákona obsahuje i opatření, která nelze přímo podřadit pod některé z uvedených (ustanovení umožňující orgánům nemocenského pojištění provést opravu písařských chyb v tiskopisech o dočasné pracovní neschopnosti namísto ošetřujícího lékaře, zrušení časového omezení období, na které může ošetřující lékař povolit tzv. individuální vycházky); tato opatření jsou však spíše doplňujícího a dílčího rázu.

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy

Zavedení povinné elektronické formy hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti podávaného okresní správě sociálního zabezpečení.

Současný stav Podle ustanovení § 61 písm. e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZNP“), mj. platí, že ošetřující lékař je povinen odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (dále také „DPN“), a to nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti; tato povinnost je přitom splněna i předáním těchto hlášení v uvedených lhůtách tomuto orgánu. Dosavadní text zákona dává ošetřujícímu lékaři na výběr, zda pro toto hlášení použije formu písemnou (listinnou) nebo formu elektronickou. To je dáno ustanovením § 162 odst. 2 ZNP, podle něhož platí, že je-li podle zákona o nemocenském pojištění pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze

a) v elektronické podobě zasláním na určenou elektronickou adresu podatelny orgánu

nemocenského pojištění nebo do určené datové schránky orgánu nemocenského pojištění; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem nemocenského pojištění. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží, nebo

b) písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je

co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu.

V současné době je situace taková, že naprostá většina ošetřujících lékařů podává hlášení o vzniku nebo ukončení DPN příslušnému orgánu nemocenského pojištění v písemné podobě, v elektronické podobě tak činí pouze cca 3 – 4 % ošetřujících lékařů. Použití písemné formy napomáhá rovněž struktura tiskopisů „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Vznik DPN hlásí ošetřující lékař zasláním zvlášť k tomu určeného dílu příslušnému orgánu nemocenského pojištění (v „civilní sféře“ zasílá hlášení o vzniku nebo ukončení DPN místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení). Pokud jde o hlášení skončení DPN, pak druhý díl tohoto tiskopisu, který v průběhu DPN slouží jako Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, pojištěnec při ukončení DPN odevzdává svému ošetřujícímu lékaři, který jej pak používá pro hlášení o ukončení DPN příslušnému orgánu nemocenského pojištění. Použití písemné formy těchto hlášení je navíc podpořeno ustanovením § 84 odst. 2 písm. n) ZNP, podle něhož mj. platí, že okresní správy sociálního zabezpečení poskytují ošetřujícím lékařům bezplatně obálky určené pro zasílání stanovených hlášení a oznámení podle § 61 okresním správám sociálního zabezpečení v případech, kdy cenu dodání těchto zásilek uhrazuje Česká správa sociálního zabezpečení (ta uhrazuje poštovné držiteli poštovní licence podle § 167b ZNP).

V důsledku toho obdrží okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) hlášení o vzniku DPN od ošetřujícího lékaře zpravidla s určitým zpožděním. Využije-li ošetřující lékař v maximální míře lhůtu pro odeslání tiskopisu rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ stanovenou v § 61 písm. e) ZNP („nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti“), pak např. v případě, kdy o vzniku DPN rozhodl v pátek, může tiskopis odeslat až ve středu následujícího týdne. Připočítáme-li čas na nutnou poštovní přepravu, má OSSZ k dispozici hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku DPN cca za 1 týden ode dne, kdy ošetřující lékař o vzniku DPN rozhodl.

Tato prodleva ztěžuje orgánům nemocenského pojištění (v civilní sféře OSSZ) kontrolu důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti. Zatímco kontrolu toho, zda pojištěnec dodržuje své základní povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce (např. povinnost zdržovat se v době DPN na udané adrese nebo dodržovat dobu vycházek), může v období prvních 14 dnů DPN provádět i zaměstnavatel, kontrolu ošetřujícího lékaře v otázce správnosti posuzování DPN může provádět pouze příslušná OSSZ, a to výhradně svým lékařem [§ 84 odst. 3 písm. b) ZNP]; zaměstnavatel však může dát ke kontrole důvodnosti trvání DPN podnět [§ 65 odst. 2 písm. a) ZNP].

Zhodnocení platného právního stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen v rozsahu podle čl. 4 odst. 1 písm. f) Legislativních pravidel vlády ČR:

Současný právní stav nezakládá v popisované otázce žádnou diskriminaci ve smyslu § 2 a § 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a neporušuje zásady rovnosti mužů a žen. Pravidla pro podávání hlášení o vzniku a skončení DPN jsou stejná bez ohledu na to,  zda posuzovaným pojištěncem je muž nebo žena a bez ohledu na ostatní kritéria chráněná antidiskriminačním zákonem na straně posuzovaného pojištěnce, a  zda ošetřujícím lékařem podávajícím hlášení o vzniku nebo skončení DPN je muž nebo žena a bez ohledu na ostatní kritéria chráněná antidiskriminačním zákonem na straně posuzujícího ošetřujícího lékaře.

Navrhovaný stav V souvislosti s připravovaným zrušením tzv. karenční doby, tj. období 3 prvních pracovních dnů (resp. prvních 24 pracovních hodin), po které po vzniku DPN nenáleží zaměstnanci podle § 192 zákoníku práce náhrada mzdy při DPN, resp. podle příslušných právních předpisů náhrada platu, popř. plat ve snížené výši (dále se pro stručnost uvádí pouze náhrada mzdy s tím, že uvedené platí obdobně i pro náhradu platu a plat ve snížené výši), je nutno očekávat možný nárůst krátkodobých pracovních neschopností, daný i tím, že pojištěnci mohou vyžadovat vystavení rozhodnutí o vzniku DPN i v případě krátkodobějších poruch zdravotního stavu, které v současnosti řešili jiným způsobem. Proto zaměstnavatelé, na které zrušení karenční doby fakticky dopadá (náhradu mzdy při DPN vyplácejí ze svých prostředků), trvají na posílení kontrolní činnosti OSSZ v tomto směru.

Předkládaným návrhem se proto podstatně zkracuje interval mezi rozhodnutím lékaře o vzniku nebo ukončení DPN a okamžikem, kdy je tato skutečnost sdělena příslušné OSSZ.

K tomu slouží dvě opatření:  Zkracuje se lhůta, v níž ošetřující lékař zasílá rozhodnutí o vzniku nebo ukončení DPN příslušnému orgánu nemocenského pojištění tak, že nově tak bude povinen učinit nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tím dojde ke zrychlení minimálně o dva kalendářní dny, někdy však i více, neboť např. v případě DPN, o jejímž vzniku rozhodl ošetřující lékař ve čtvrtek, může v současné době odeslat rozhodnutí o vzniku DPN až v úterý následujícího týdne, zatímco podle navržené právní úpravy tak bude muset učinit nejpozději v pátek, rozdíl tedy činí 4 kalendářní dny.  Zavádí se povinnost poslat hlášení o vzniku a skončení DPN výlučně elektronickou formou. Tím dojde ke zrychlení o čas věnovaný poštovní přepravě, současně dojde i k úspoře času při vlastním zpracování těchto hlášení v rámci ČSSZ/OSSZ, neboť povinně elektronická forma umožní automatické „překlápění“ takto zaslaných hlášení do evidencí vedených orgány nemocenského pojištění.

Zkrácení lhůty pro zaslání rozhodnutí o vzniku nebo ukončení DPN se navrhuje jako všeobecné opatření, tj. bude realizováno jak v „civilní sféře“, kdy ošetřující lékař oznamuje vznik nebo ukončení DPN příslušné OSSZ, tak i při posuzování DPN příslušníků ozbrojených sil a sborů, kdy ošetřující lékař oznamuje vznik nebo ukončení DPN příslušnému služebnímu orgánu. Při provádění nemocenského pojištění příslušníků totiž platí, že dávky nemocenského pojištění jim vyplácí příslušné služební útvary („zaměstnavatelé“). Pro hlášení o DPN zasílané ošetřujícími lékaři vůči služebním orgánům nemocenského pojištění provádějícím nemocenské pojištění platí, že tato hlášení ošetřující lékaři zasílají přímo příslušným služebním orgánům:  příslušníků, tj. vojáků z povolání, vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, a  odsouzených osob, tj. odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce, osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce a pojištěnců vykonávajících pojištěnou činnost ve vazbě,

Povinnost zaslat hlášení o vzniku nebo skončení DPN výlučně elektronickou formou se v této fázi realizace elektronické neschopenky navrhuje zavést pouze v tzv. „civilní sféře“, tj. u hlášení podávaných ošetřujícími lékaři příslušné OSSZ. Jak už bylo uvedeno výše, reaguje toto opatření na požadavky zaměstnavatelů související mimo jiné s připravovaným zrušením karenční doby, přičemž se jedná o požadavky na zrychlení toku informací o DPN a zvýšení možnosti kontroly důvodnosti DPN a chování dočasně práce neschopného pojištěnce v prvém období DPN. Zavedení povinnost zaslat hlášení o vzniku nebo skončení DPN výlučně elektronickou formou příslušnému služebnímu orgánu i v oblasti ozbrojených sil a sborů bude realizováno až později, neboť požadavky na povinnou elektronizaci tohoto hlášení vycházely od zaměstnavatelů z civilní sféry. Služební vztahy příslušníků jsou založeny na specifickém základě, z čehož vyplývají i jiné postupy dočasně práce neschopných příslušníků při vzniku nebo skončení DPN. Povinná elektronizace podávaných hlášení o vzniku a ukončení DPN u příslušníků rovněž předpokládá zavedení komplikovanějších technických řešení umožňujících též vzájemnou interakci informačních systémů jednotlivých služebních orgánů jak mezi nimi navzájem, tak především s informačními systémy ČSSZ. Zavedení takto komplikované informační struktury je však vzhledem k navrhovanému datu účinnosti zákona, které by mělo odpovídat datu, kdy nabyde účinnosti novela zákoníku práce zrušující karenční dobu, prakticky nereálné. Povinnost hlásit zaměstnavateli vznik DPN má především zaměstnanec. Zavedení povinné elektronizace hlášení o vzniku a o skončení DPN urychlí především informační tok mezi ošetřujícím lékařem a OSSZ. Umožní tak OSSZ pružněji reagovat na žádost zaměstnavatele o sdělení údaje o DPN jeho zaměstnance, a to především v těch případech, kdy zaměstnanec svou povinnost buď nesplní, nebo bude zaměstnavatel z nějakého důvodu cítit potřebu si zaměstnancem sdělené skutečnosti ověřit, popř. získat o DPN zaměstnance bližší údaje.

Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen v rozsahu podle čl. 4 odst. 1 písm. f) Legislativních pravidel vlády ČR:

Navrhovaný právní stav nezakládá v popisované otázce žádnou diskriminaci ve smyslu § 2 a § 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a neporušuje zásady rovnosti mužů a žen. Pravidla pro podávání hlášení o vzniku a skončení DPN budou i při přijetí navrhované právní úpravy stejná bez ohledu na to,  zda posuzovaným pojištěncem je muž nebo žena a bez ohledu na ostatní kritéria chráněná antidiskriminačním zákonem na straně posuzovaného pojištěnce, a  zda ošetřujícím lékařem podávajícím hlášení o vzniku nebo skončení DPN je muž nebo žena a bez ohledu na ostatní kritéria chráněná antidiskriminačním zákonem na straně posuzujícího ošetřujícího lékaře.

B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem  na čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví; to se týká především navrhovaného rozšíření okruhu údajů o dočasné pracovní neschopnosti konkrétního pojištěnce, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům na jejich žádost,  na čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující mj. to, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá; to se týká především založení nové povinnosti ošetřujícího lékaře podávat hlášení o vzniku a skončení DPN příslušné okresní OSSZ výlučně elektronickou formou a navrhovaného zkrácení oznamovacích lhůt pro ošetřující lékaře (lhůta pro oznamování vzniku a skončení DPN).

C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh zákona není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice není.

D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Česká republika je v oblasti nemocenského pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, nebo Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření jsou opatřeními technicko-prováděcího charakteru, a proto nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a další dopady

Dopad na státní rozpočet Uložení povinnosti ošetřujícím lékařům hlásit příslušné OSSZ vznik a ukončení DPN pouze elektronicky. Pokud jde o provádění nemocenského pojištění v civilní sféře, má Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) v současnosti již zavedenu službu elektronického podání Hlášení pracovní neschopnosti, která umožňuje zasílání hlášení o vzniku, ukončení a změnách v průběhu DPN. Princip fungování této služby je založen na elektronické komunikaci lékařského softwaru se systémy ČSSZ, tj. pro její využívání si lékař musí na své náklady upravit lékařský software, aby tuto službu podporoval.

Výdaje ze státního rozpočtu, které budou nezbytné k technickému provedení navrhovaných opatření, budou pokryty v rámci schváleného rozpočtu na letošní rok, rok 2019 a případně léta následující bez požadavku na navýšení objemu výdajů kapitoly MPSV. Rovněž náklady na vybudování systému pro předávání informací napříč jednotlivými služebními orgány a ČSSZ budou pokryty v rámci schváleného objemu výdajů dotčených rozpočtových kapitol.

Dopad na ostatní veřejné rozpočty Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.

F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Sociální dopady Navrhovaná opatření jsou opatřeními technicko-organizačního charakteru, významnější sociální dopady proto mít nebudou.

Dopady na rodiny Navrhovaná opatření jsou opatřeními technicko-organizačního charakteru, nebudou mít dopad na rodiny a nejsou v rozporu s žádnou z přijatých politik týkajících se problematiky rodin.

Dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny Navrhovaná opatření jsou opatřeními technicko-organizačního charakteru, významnější dopady na specifické skupiny obyvatel proto mít nebudou.

G. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona má vliv na podnikatelské prostředí.

Zavedení povinnosti ošetřujících lékařů hlásit rozhodnutí o vzniku a o skončení DPN příslušné OSSZ výlučně elektronickou formou bude znamenat nutnost zajistit si příslušnou elektronickou podporu. Nejedná se o opatření hardwaru, neboť ošetřující lékaři již v současné době plní řadu svých úkolů v elektronické podobě (např. elektronický recept), ale o nutnou úpravu lékařského softwaru tak, aby umožňoval komunikaci se systémy ČSSZ/OSSZ. Náklady ošetřujících lékařů související se zavedením povinnosti ošetřujících lékařů hlásit rozhodnutí o vzniku a o skončení DPN příslušné OSSZ výlučně elektronickou formou budou vycházet z cen stanovených dodavateli SW pro lékaře, kdy vývoj těchto cen v souvislosti se zavedením povinnosti nelze odhadnout. Může jít o náklady skryté v celkové ceně produktu, pokud budou funkcionality eNeschopenky součástí základní licence, nebo může jít o náklady na pořízení rozšiřujícího modulu podporujícího eNeschopenku v řádu až několik tisíc Kč. Vzhledem k tomu, že orgány nemocenského pojištění o těchto otázkách žádnou nevedou evidenci, není možné konkrétní výši těchto nákladů odhadnout.

Zkrácení lhůt pro oznamování vzniku a skončení DPN pro ošetřující lékaře nepřináší přímo žádné náklady ani přímé zvýšení administrativní náročnosti, neboť tyto povinnosti plní ošetřující lékaři již v současnosti. Zkrácení oznamovací lhůty (byť v zákoně provedené jako obecné opatření) se fakticky dotkne pouze určité části ošetřujících lékařů. Ošetřující lékaři vystavující velká množství „Rozhodnutí o DPN“ (např. poskytovatelé lůžkové zdravotní péče), oznamují příslušné OSSZ vznik či skončení DPN zpravidla každodenně, maximální lhůtu nevyužívají. Naproti tomu ošetřující lékaři s velmi malým množstvím vydávaných rozhodnutí o DPN (především lékaři určitých odborností, např. zubní lékaři) zkrácení lhůty nijak prakticky nepocítí, neboť ani v původní lhůtě by u nich k vystavení druhého rozhodnutí o DPN nedošlo. V důsledku navrhovaného opatření dojde pouze u určitého segmentu ošetřujících lékařů k zásahu do časového aspektu organizace práce, nikoli však k přímému navýšení administrativní náročnosti, neboť rozsah ani časová náročnost úkonů, které jsou povinni při vystavování rozhodnutí o DPN provést, se nemění.

Taxativní stanovení okruhu údajů týkajících se dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, které může zaměstnavatel na základě své žádosti získat od orgánu nemocenského pojištění, umožní zaměstnavateli, který o to projeví zájem, jednak mít větší přehled o důvodech nepřítomnosti jeho zaměstnanců na pracovišti, jednak zlepší možnost provádění kontroly dočasně práce neschopného pojištěnce, kterou může provádět přímo zaměstnavatel.

H. Zhodnocení dopadů na životní prostředí

Navrhovaná opatření nemají významný vliv na životní prostředí.

I. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Zavedení povinnosti ošetřujících lékařů hlásit rozhodnutí o vzniku a o skončení DPN výlučně elektronickou formou nebude znamenat rozšíření okruhu předávaných údajů, mění se však forma jejich předávání. Úprava lékařského softwaru bude muset být provedena tak, aby při komunikaci se systémy nemocenského pojištění zajišťovala potřebnou míru ochrany osobních údajů. Vzhledem k tomu, že se jedná o ochranu údajů o zdravotním stavu jednotlivých pojištěnců, což jsou zvlášť chráněné údaje, bude možno využít zkušeností s ochranou osobních údajů sdělovaných ošetřujícími lékaři zdravotním pojišťovnám, kde je tento problém v současnosti již úspěšně řešen.

Pokud jde o bezpečnost předávaných informací v souvislosti s elektronickou formou hlášení ošetřujícího lékaře, nezavádí se žádný nový (ani koncepčně jiný) systém komunikace a veškerá komunikace a zasílání osobních údajů tak probíhá a v budoucnu i nadále bude probíhat prostřednictvím zabezpečeného kanálu, při respektování všech bezpečnostních pravidel tak, jako je tomu dosud, a není proto třeba vytvářet nová opatření pro ochranu osobních údajů. ČSSZ je správcem svého integrovaného informačního systému, který je prvkem kritické informační infrastruktury státu a disponuje příslušnými atesty, že je informačním systémem veřejné správy (ISVS). Podrobnosti týkající se technických parametrů elektronických podání v podmínkách ČSSZ lze dohledat ve veřejných zdrojích, zejména na webových adresách https://www.cssz.cz/cz/e-podani/pro-vyvojare/technicke- predpoklady-k-e-podani.htm.

Pokud jde o bezpečnost předávaných informací v souvislosti s novou službou ČSSZ, poskytování údajů zaměstnavatelům o dočasných pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců, bude tato služba využívat k zabezpečenému přístupu identifikaci zaměstnavatele prostřednictvím informačního systému datových schránek a prostřednictvím dalších uznávaných prostředků pro elektronickou identifikaci v rámci Národní identitní autority v úrovni zabezpečení „značná“.

Zkrácení lhůt pro oznamování vzniku a skončení DPN pro ošetřující lékaře nepřináší přímo žádné změny v okruhu sdělovaných údajů, v souvislosti se zkrácením lhůt není proto třeba vytvářet nová opatření pro ochranu osobních údajů.

K. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší žádná významnější korupční rizika.

Zavedení povinnosti ošetřujících lékařů hlásit rozhodnutí o vzniku a o skončení DPN výlučně elektronickou formou nebude znamenat zvýšení korupčních rizik ani na straně ošetřujících lékařů, ani na straně orgánů nemocenského pojištění, neboť se nemění ani rozsah předávaných údajů ani věcný obsah povinností a oprávnění příslušných subjektů, mění se pouze forma jejich předávání.

Zkrácení lhůt pro oznamování vzniku a skončení DPN pro ošetřující lékaře je technicko-organizačním opatřením, které ze své podstaty žádná korupční rizika nepřináší.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná opatření jsou opatřeními technicko-organizačního charakteru, z hlediska bezpečnosti a ochrany státu zasahují pohyb informací v poměrně okrajovém segmentu státní správy. Návrh zákona proto nemá měřitelný vliv na bezpečnost nebo obranu státu.