Novela z. o střetu zájmů - RJ

1) Zhodnocení platného právního stavu včetně vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti žen a mužů

Od září 2017 je účinná novela zákona č. 159/2006 Sb. O střetu zájmů přikazující i komunálním politikům zveřejnit veškerý svůj majetek na internetu. Tato právní úprava ukládá povinnost zveřejňovat svůj majetek i pro neuvolněné veřejné funkcionáře.

Fungování malých ÚSC je z velké části postaveno na neuvolněných funkcionářích. V mnoha případech se jedná o lidi, kteří mají v osobním životě náročné zaměstnání a jsou i z tohoto důvodu časově zaneprázdnění. Přesto jsou ochotni vykonávat činnost jako neuvolnění funkcionáři na úkor svého volného času a rodiny. Činnost pro příslušnou obec vykonávají za minimální odměnu, která jistě není důvodem pro výkon této funkce. Za účinnosti původní zákonné úpravy byli tito lidé ochotni oznámení podávat, a to pouze z důvodu, že nahlížení do tohoto registru podléhalo určitému režimu. Neměli navíc povinnost dokladovat to, co vlastnili před vstupem do komunální politiky.

S účinností od 1. 9. 2017 byl ovšem zřízen tzv. centrální registr oznámení, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. V tomto registru jsou mj. i výše uvedení neuvolnění veřejní funkcionáři nově povinni zveřejňovat svá oznámení. Veřejnosti je v tuto chvíli garantováno nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů – politiků bez předchozí žádosti, s výjimkou údajů, jako je datum a místo narození či identifikace oznamované nemovité věci. Jejich oznámení budou přístupná v centrálním registru oznámení nepřetržitě, ještě po dobu 5 let od ukončení výkonu funkce.

Řešená problematika není v rozporu se zákazem diskriminace tak, jak je obsažen v antidiskriminačním zákoně a nemá vliv na oblast rovnosti žen a mužů.

2) Hlavní principy navrhované právní úpravy

Povinnost podávat oznámení podle § 8 až § 11 zákona o střetu zájmů je jistou formou zásahu do práva na soukromí. Přiměřenost takového zásahu je podle ustálené judikatury Ústavního soudu nezbytné poměřovat s případnými zásahy do jiných základních práv, přičemž zde se v obecné rovině jedná o střet práva na informace a práva na soukromí.

V tomto řešeném konfliktu práva na soukromí (a ochranu osobních údajů) a veřejného zájmu na zveřejnění oznámení o majetku přesahuje požadavek na zveřejnění oznámení u neuvolněných veřejných funkcionářů přípustnou míru přiměřenosti. Návrh si proto klade za cíl odstranit tuto disproporci.

3) Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie

Předložený návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh má za cíl odstranit možný rozpor protiústavního neproporcionálního omezení základních práv osob obsažených v § 2 odst. 1 písm. q) zákona o střetu zájmů.

Návrh zákona je v souladu i se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána i s právem Evropské unie.

4) Předpokládaný sociální, hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

Je zřejmé, že neuvolněného funkcionáře, který bere odměnu v mnoha případech v řádu stokorun až tisícikorun, nelze srovnávat s politiky, kteří své funkce vykonávají jako hlavní povolání za odměnu v řádu desítek, resp. stovek tisíc korun. V tomto ohledu nárokovat po těchto funkcionářích stejné požadavky, jako po funkcionářích, kteří se politikou živí, se jeví jako zjevně disproporční. Stejně tak absurdní je i skutečnost, že se předmětná legislativa pro komunální politiky změnila jeden rok před komunálními volbami, zatímco pro poslance a senátory tato změna nastala až po jejich zvolení. Na státní rozpočet nebude mít návrh relevantní dopad. Návrh nebude mít dopad na rozpočet krajů.

Rovněž je zřejmé, že nahlížení veřejnosti bez předchozí žádosti do oznámení veřejných funkcionářů – politiků, kteří jsou na základě zákona o střetu zájmů povinni mj. zveřejňovat i svůj hodnotnější majetek, může v konečném důsledku způsobit samotné ohrožení takového majetku. Centrální registr oznámení se totiž stane doslova „výkladní skříní pro zloděje, tedy místem, kde si kriminálně závadové osoby mohou vyhlédnout své oběti“. Navrhovaná právní úprava toto nebezpečí odstraňuje, zvláště s ohledem na skutečnost, že z 6 358 místních samospráv je jich dnes 4 863 (77%) do 1 000 obyvatel. Většina z nich je postavena na neuvolněných funkcionářích.

Při sestavování kandidátních listin pro komunální volby byl velmi často problém zvláště v malých obcích obsadit je dostatečným množstvím fundovaných lidí, kteří něco znají, umí a něčeho dosáhli. Po novele zákona o střetu zájmů to bude z výše uvedených důvodů již prakticky nemožné. Důrazně rovněž upozorňujeme i na tu skutečnost, že již v tuto chvíli jsou podávány rezignace neuvolněnými členy zastupitelstva obce v důsledku nabytí účinnosti zmíněného zákona. Ze stejného důvodu se o ukončení výkonu veřejné funkce na konci volebního období vyjadřuje značné množství ostatních veřejných funkcionářů obcí, městysů i měst. I dle vyjádření Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova reálně hrozí, že může být v řadě obcí na základě účinnosti současné právní úpravy výrazný problém podat alespoň jednu kandidátku pro komunální volby v příštím roce. Realizace následné nucené správy obce by měla i související výrazné negativní rozpočtové dopady.

Řešení situace způsobené novelou zákona o střetu zájmů vyžadují starostové a funkcionáři samospráv především malých obcí.

Návrh výrazně přispívá ke zvýšení úrovně ochrany soukromí a osobních údajů.

5) Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas

již v prvém čtení

Navrhuje se, aby podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Důvodem pro zvolený postup je potřeba účinnosti navrhované změny ještě před podáváním kandidátních listin do komunálních voleb v roce 2018.