Novela z. o prevenci závažných havárií

1. Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákonů

č. 183/2017 Sb. a č. 225/2017 Sb. (dále jen „Návrh novely“).

2. Zhodnocení platné právní úpravy v oblasti prevence závažných havárií

Zákon č. 224/2015 Sb. (dále jen „Zákon“) implementuje do českého právního řádu Směrnici

Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (dále

jen „Směrnice SEVESO“) a stanovuje systém prevence závažných havárií pro tzv. objekty (objektem

se ve smyslu Zákona rozumí „celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající

fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností“ – dále jen „Objekt“),

to vše s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v Objektech a v jejich okolí.

Stávající právní úprava je vyhovující s výjimkou problematiky umisťování a realizace nových stavebních záměrů „v okolí Objektů“. Zákon sice stanovuje práva a povinnosti provozovatelům Objektů při výstavbě a provozu Objektů, neukládá subjektům, které hodlají v okolí Objektů umístit a provozovat určitý stavební záměr nespadající do vymezení Objektu dle Zákona, aby ve svém projektu řádně zohlednili zájmy chráněné Zákonem. Zákon rovněž stanovuje určité pravomoci místně příslušným krajským úřadům v oblasti prevence závažných havárií při výstavbě a provozu Objektů, neobsahuje ale jejich výslovnou pravomoc prosazovat zájmy chráněné Zákonem s ohledem na stavební záměry, které nespadající do vymezení Objektu dle Zákona, ale které jsou umísťované do prostoru, který je relevantní z hlediska posouzení rizik vzniku závažné havárie v tom kterém Objektu.

V praxi tak provozovatelé Objektů nemohou dosáhnout postavení účastníků řízení týkajících se umístění, výstavby a provozu stavebních záměrů umisťovaných do okolí Objektů (bez ohledu na možné dotčení jejích práv vyplývajících ze Zákona); místně příslušné krajské úřady pak z důvodu nedostatečně vymezených zákonných pravomocí nejsou v rámci těchto řízení považovány (z hlediska problematiky prevence závažných havárií) za dotčené orgány státní správy.

Provozovatelé Objektů tak nezřídka čelí situacím, kdy nemohou relevantně ovlivnit umístění, výstavbu ani pravidla následného provozu nových stavebních záměrů v okolí daných Objektů, ale v důsledku realizace těchto stavebních záměrů následně dochází k výraznému zhoršení možných následků závažných havárií v Objektech právě s ohledem na realizaci těchto stavebních záměrů. Je tomu tak proto, že aktuální právní úprava definuje limitní hodnoty pro přijatelnost rizik spojených s haváriemi v Objektech, přičemž díky realizaci nových stavebních záměrů v okolí Objektů začne úroveň takových rizik přesahovat stanovené limitní hodnoty. Provozovatelé Objektů tak ve smyslu Zákona musí vynuceně měnit systém prevence závažných havárií, a to s ohledem na bezpečnostní situaci změněnou realizací nového stavebního záměru (nesouvisejícího s provozem Objektu), což však v některých případech již může být nejen finančně a technicky náročné, ale leckdy i nemožné, a to se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky.

Zákon rovněž na několika místech stanoví určité lhůty, a to způsobem, který v praxi působí nejrůznější výkladové problémy; v příloze č. 1 Zákona je pak několik technických chyb v popisu použití tabulek či nepřesností v pravidlech pro zařazení Objektů do skupiny A nebo B.

3. Odůvodnění hlavních principů návrhu novelizace Zákona

Návrh novely zpřesňuje Zákon tím, že:

a) umožňuje provozovatelům Objekt stát se účastníky řízení týkajících se umisťování a realizace nových stavebních záměrů v „okolí Objektů“;

b) vymezuje, co se míní „okolím Objektu“ - jde o prostor v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie toho kterého Objektu;

c) explicitně dává místně příslušným krajským úřadům pravomoc vydávat závazné stanovisko v případech, kdy realizace nového stavebního záměru situovaného v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie toho kterého Objektu může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky.

Základním principem novelizace Zákona je tedy přesnější realizace požadavků Směrnice EU a jejich implementace do českého právního řádu.

Návrh novely Zákona rovněž odstraňuje existující textační nejasnosti Zákona s ohledem na stanovení některých lhůt a odstraňuje v příloze č. 1 zákona technické chyby v popisu použití tabulek a nepřesností v pravidlech pro zařazení Objektů do skupiny A nebo B.

4. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Návrh novely upravuje problematiku zohledňování zájmů chráněných Zákonem v případech umisťování výstavby, realizace a provozu stavebních záměrů v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie již existujícího Objektu. Toto je sice možné upravit i vhodným eurokonformním výkladem stávajícího Zákona, nicméně navrhovaná doplnění a upřesnění textu Zákona vhodně odstraňují případné pochybnosti o původním záměru zákonodárce.

5. Zhodnocení souladu Návrhu novely s ústavním pořádkem České republiky

Návrh novely je souladný s ústavním pořádkem České republiky.

6. Zhodnocení slučitelnosti Návrhu novely s předpisy Evropské unie

Směrnice SEVESO v článku 13 uvádí následující:

1. Členské státy zajistí, aby se v jejich politikách územního plánování nebo jiných souvisejících politikách braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení následků takových havárií pro lidské zdraví a životní prostředí. Tyto cíle sledují prostřednictvím kontrol:

a) umístění nových závodů;

b) změny závodů podle článku 11;

c) nové rozvojové aktivity v okolí závodů, jako jsou dopravní cesty, místa sloužící veřejnosti a obytné oblasti, pokud umístění nebo výstavba mohou způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky.

2. Členské státy zajistí, aby jejich politika územního plánování a jiné související politiky a postupy provádění těchto politik braly z dlouhodobého hlediska v úvahu:

a) potřebu udržovat vhodné bezpečnostní vzdálenosti mezi závody, na které se vztahuje tato směrnice, a obytnými oblastmi, budovami a plochami sloužícími veřejnosti, rekreačními oblastmi, a pokud možno, důležitými dopravními cestami;

b) potřebu chránit oblasti hodnotné z hlediska ochrany přírody, které se nacházejí v blízkosti závodů, případně prostřednictvím vhodných bezpečnostních vzdáleností nebo jiných

příslušných opatření;

c) v případě stávajících závodů potřebu dalších technických opatření podle článku 5 tak, aby se nezvyšovala rizika pro lidské zdraví a životní prostředí.

3. Členské státy zajistí, aby všechny příslušné orgány a plánovací orgány, které odpovídají za rozhodování v této oblasti, zavedly vhodné konzultační postupy pro usnadnění provádění politik podle odstavce 1. Postupy se stanoví tak, aby poskytovatelé poskytli dostatek informací o rizicích vyplývajících ze závodu a aby byly při přijímání rozhodnutí k dispozici technické informace o těchto rizicích buď pro konkrétní případ, nebo na základě obecných kritérií.

Dle dosavadní praxe (vyplývající ze stávajícího výkladu textu Zákona) často dochází při umisťování a realizaci nových rozvojových aktivit (tedy stavebních záměrů) v okolí závodů (tedy v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie již existujícího Objektu) k závažnému zvyšování rizik spojených s následky možných závažných havárií, a to bez ohledu na dřívější opatření přijatá provozovatelem Objektu a bez možnosti provozovatele Objektu takové nevhodné zvyšování rizika dopředu jakkoli ovlivnit. Tyto situace jsou zpravidla pro provozovatele již jen velmi obtížně řešitelné, a to se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky.

Návrh novely tento stav napravuje, a to zcela v rámci a v souladu s příslušným acquis communautaire.

7. Zhodnocení souladu Návrhu novely s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána

Návrh novely není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

8. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad Návrhu novely

Na veřejné rozpočty nemá navrhovaná novelizace Zákona dopad. V podnikatelské sféře bude mít pozitivní dopad pro provozovatele Objektů. Pro subjekty usilující o umístění a realizaci stavebních záměrů v okolí Objektů bude tato novelizace znamenat jistá (avšak v konečném důsledku žádoucí) omezení a možné zvýšené náklady. Tyto náklady však budou v řádu desítek tisíc Kč, zatímco neregulovanou realizací stavebních záměrů v okolí Objektů mohou vznikat provozovatelům Objektů vynucené náklady na následné změny bezpečnostních opatření ke snížení následků případné závažné havárie až v řádech desítek miliónů Kč (o finančním vyjádření potenciálních následků případné závažné havárie vyplývající z nevhodné realizace stavebních záměrů v okolí Objektů ani nemluvě).

9. Předpokládané dopady na životní prostředí

Navrhovaná novelizace je rovněž neutrální vůči životnímu prostředí.

10. Zhodnocení dopadu Návrhu novely k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh novely nemá žádné dopady na problematiku k ochraně soukromí a osobních údajů.

11. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh novely nemá žádné dopady na problematiku korupčních rizik.