Novela z. o služeb. poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nabyl účinnosti po několika odkladech dne 1.1.2007. Zákon nově zavedl hodnostní označení, které dříve odpovídalo služební hodnosti. I po více jak 10 letech od nabytí účinnosti zákona se však příslušníci s novými služebními hodnostmi neztotožnili a stále jsou mezi sebou, ale i odbornou a občanskou veřejností, oslovováni hodnostním označením. Podle zákona je zcela nemožné udělit vyšší hodnostní označení příslušníkovi, který splnil zvláště mimořádný úkol, který při plnění služebního úkolu zemřel. Nejde ani ocenit bývalého příslušníka, jak je to obvyklé a zcela běžné u vojáků.

Podle § 115 odst. 1 zákona se vládě, která stanoví svým nařízením stupnici základních tarifů, ukládá mechanismus, jak vypočítávat základní tarify v tarifních třídách i tarifních stupních. Toto se nyní jeví jako kontraproduktivní a neumožňujete to při omezeném objemu peněz přidávat všem podle potřebnosti a vývoje inflace.

Podle platného zákona nelze příslušníka za dobu trvání služby odměnit jinak než z fondu kulturních a sociálních potřeb. Vzhledem k existenci 14 krajských ředitelství a celorepublikových útvarů tak existuje značná disproporce mezi udělováním jednotlivých darů, které ani nejsou nárokové.

Výše výsluhových nároků se vypočítává s měsíčního služebního příjmu poskytnutého za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru. Náležitosti služebního příjmu stanoví § 113 zákona. Účelně udělované odměny dokáží navýšit roční služební příjem vybraným příslušníkům o statisíce korun.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Cílem první oblasti úpravy je přiblížit ustálenou praxi povyšování „in memoriam“ nebo např. při dosažení významného životního jubilea u vojáků také pro příslušníky bezpečnostních sborů, kteří také plní významné úkoly při obraně a ochraně zájmů České republiky. V případě příslušníků by se však nejednalo o povyšování v služební hodnosti, ale o oprávnění ředitele bezpečnostního sboru udělit vyšší hodnostní označení, než náleželo poslední služební hodnosti příslušníkovi, který zemřel při plnění úkolu bezpečnostního sboru, provést čestné ocenění bývalého příslušníka.

Cílem druhé oblasti úpravy je pak uvolnit ruce vládě tak, aby mohla svým nařízením určovat základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů podle potřebnosti, ale při zachování principu zásluhovosti mezi jednotlivými základními tarify i mezi všemi tarifními stupni. Obecně lze říci, že pokud by míra inflace znamenala navýšit platy cca o 2.000,- Kč, bude to možné pro všechny příslušníky, což dosud možné není, neboť stávající úprava přidává těm v nižších tarifech třeba jen 1.000,- Kč a naopak těm ve vyšších tarifech 3.000,- Kč, a to právě pro zákonem daný mechanismus. To stále rozevírá sociální nůžky mezi jednotlivými příslušníky a vede to k tomu, že není zájem o službu v nižších tarifech, což jsou zejména začínající příslušníci nebo ti, kteří vykonávají potřebné, ale méně náročné činnosti podle charakteristiky tarifních tříd, které jsou přílohou č. 1 zákona.

Cílem třetí oblasti úpravy je ocenit příslušníky bezpečnostních sborů u příležitosti trvání služebního poměru, čímž bude docházet k pozitivní stimulaci pro službu pokračující. Udělení odměny by nebylo vázáno na splnění žádných dalších podmínek, jako např. setrvání ve služebním poměru po nějakou dobu. Bylo by obligatorní po dosažení požadované délky služebního poměru. Nepočítá se s žádnou sankcí v podobě navracení odměny nebo její poměrné čísti v případě ukončení služebního poměru. Návrh je předkládán ve variantním řešení, kdy ve variantě 1. by každoročně docházelo k výplatě odměn u deseti skupin příslušníků, kdežto ve variantě 2. pouze u osmi skupin. Udělování odměny má mít především motivační roli. Příslušník předem ví, kdy mu bude tato odměna vyplacena a v jaké výši, protože výše průměrné nominální mzdy v ČR je veřejně dostupný údaj. Řada příslušníků ještě pamatuje dobu, kdy se vyplácely 13. a 14. platy, které se také týkaly všech bez rozdílů. Pokud je nyní vyplácen pouze náborový příspěvek, je to déle sloužícími policisty vnímáno jako projev diskriminace.

Cílem poslední úpravy je nastavit spravedlivý výpočet výsluhových nároků. Účelovým udělování odměn některým vybraným příslušníkům se celkový hrubý služební příjem poskytnutý za kalendářní rok účelně navyšuje, a to právě s cílem navýšit výši výsluhových nároků. Příplatek za službu v zahraničí je příplatek, který zohledňuje právě službu mimo Českou republiku. Není však relevantní důvod, aby tento specifický příplatek byl zahrnován do celkového hrubého služebního příjmu, který je základem pro stanovení výše výsluhových nároků.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Navržená změna zákona i nadále dodržuje princip zásluhovosti a ani nemění nic na výsluhových nárocích příslušníků.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami

Navrhovaná právní není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.

První oblast úpravy nemá žádný dopad na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty. Jedná se pouze o projev ocenění „in memoriam“ a bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.

U druhé oblasti úpravy lze konstatovat, že její dopady jsou odvislé od konkrétního rozhodnutí vlády, o kolik objemově finančně bude chtít základní tarify navyšovat. S určitostí však lze konstatovat, že dojde ke spravedlivějšímu rozdělování těchto peněz mezi všechny příslušníky, a to je našim hlavním záměrem.

Co se týká třetí oblasti úpravy, bude tato oblast zabezpečena v rámci standardního navyšování objemu prostředků na platy příslušníků bezpečnostních sborů v dotčených kapitolách státního rozpočtu při přípravě parametrů rozpočtu na konkrétní kalendářní rok.

Na pomyslnou misku vah je třeba vložit hodnotu již vyškoleného příslušníka, který je profesionálem, kterého tak budeme motivovat pro pokračování ve výkonu služby místo toho abychom mu vypláceli výsluhový příspěvek. Na druhé straně pak jsou náklady na zaškolování, výstroj a výzbroj nových a nových příslušníků, kteří podle dostupných statistických údajů téměř v jedné pětině ukončují služební poměr do 4 let od svého přijetí. Při takovém posouzení musí jednoznačně převyšovat snaha udržet si již vyškoleného profesionála. Jsme proto přesvědčeni, že finanční dopady na státní rozpočet budou v konečném součtu minimální.

Poslední oblast úpravy povede ke spravedlivému výpočtu výsluhových nároků příslušníků a v konečném důsledku dojde ke snížení požadavků na státní rozpočet.

Návrh zákona nemá dopady na rozpočty obcí a krajů.