N.z., kterým se mění někt.zák.v oblasti zakládání obch.spol.

Sdělení Evropské komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. února 2011, KOM(2011) 78 v konečném znění, Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu MURÁR, Mgr. et Mgr. Filip. Kolik stojí založit společnost s ručením omezeným?. EPRAVO.CZ[online]. 24. 11. 2016, [cit. 2018-07-30]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/kolik-stoji-zalozit- spolecnost-s-rucenim-omezenym-104072.html?mail

3.4. Vznik společnosti s ručením omezeným – nejjednodušší

způsob

Vznik společnosti je spojen se zápisem do obchodního rejstříku. Před vznikem musí zakladatel navštívit banku a živnostenský úřad a zaplatit další poplatky, které zvyšují cenu založení a vzniku společnosti. V současné době lze zápis provést několika různě drahými způsoby.

Nejjednodušší z nich je za podmínek popsaných v bodu 3.3. písm. a) výše, má-li společenská

smlouva pouze zákonné náležitosti, žádný nepeněžitý vklad a provádí-li notář na tomto podkladě přímý zápis do obchodního rejstříku. Před provedením zápisu si notář od zakladatele vyžádá následující dokumenty:

a) souhlasy osob zapisovaných do obchodního rejstříku se zápisem do tohoto rejstříku spolu s úředně ověřenými podpisy,

b) písemné prohlášení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli, a to na zvláštní účet u banky spolu s potvrzením banky o složení vkladové povinnosti,

c) dokument dokládající vznik (respektive okamžik vzniku, který musí nastat nejpozději v den zápisu společnosti) živnostenského nebo jiného oprávnění k činnosti, které má být jako předmět činnosti či podnikání zapsáno do obchodního rejstříku,

d) dokument dokládající právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká,popřípadě písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí, přičemž podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

3.4.1. Souhlas se zápisem

S každým úředně ověřeným podpisem vzniká náklad v minimální výši 30 Kč, nemá-li dotyčný kvalifikovaný certifikát, díky kterému může vytvářet kvalifikované elektronické podpisy.Souhlas osob se zápisem do obchodního rejstříku je spojován na jedné listině s čestným prohlášením o splnění podmínky bezúhonnosti ve smyslu živnostenského zákona a dále s prohlášením, že u osoby zapisované (člena orgánu obchodní korporace) nenastala překážka provozování živnosti. Tyto souhlasy by bylo možné v nové aplikaci vyslovit formou ověření identity osoby, respektive připojením podpisu této osoby, který umožňuje identifikaci dotyčné osoby.

3.4.2. Banka - doklad o splacení vkladu

V současné době je rejstříkovým soudem, kromě prohlášení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti, které nevyžaduje úředně ověřený podpis, vyžadován též bankovní doklad o

splacení vkladu. Rejstříkový soud, ačkoliv by se měl řídit zásadou: je dovoleno jen to, co je stanoveno, si ustanovení § 24 ZOK vykládá extenzivně, když po zakladateli kromě výslovně stanoveného písemného prohlášení správce vkladů o splnění vkladové povinnosti vyžaduje i potvrzení vystavené bankou. Banka, která zakládá podnikatelský účet, je soukromým subjektem, který se řídí principem: co

není zakázáno, je dovoleno, proto si banka může stanovit poplatek za vydání dokladu v takové výši, v

jaké jí to tržní prostředí dovolí. Poplatek se pohybuje mezi 0 – 500 Kč bez DPH v závislosti na bance. Dle současné právní úpravy platí, že není-li stanovena povinnost splatit vklad, není třeba prohlášení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti. Navrhovaná úprava počítá s několika hranicemi výše základního kapitálu, které budou spojeny s různým rozsahem povinností zakladatele. Pro základní kapitál do výše 5.000 Kč nebude vyžadováno splnění vkladové povinnosti vůbec. V případě

Toto neplatí, je-li informace zjistitelná z informačního systému veřejné správy. V případě živnostenských oprávnění tomu tak v současné době je. Toto neplatí, je-li informace zjistitelná z informačního systému veřejné správy. Částka ve výši 30 Kč za ověření právě jednoho podpisu na listině v místech Czech POINT či ve stejné výši podle Notářského tarifu bez DPH.

základního kapitálu ve výši od 5.001 Kč do 200.000 Kč bude povinnost společníka splnit vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti, zachována. Změna je v počtu návštěv banky a v přesunutí okamžiku této návštěvy. Jelikož je okamžik založení a vzniku společnosti spojen v jeden, jde zakladatel společnosti do banky až po vzniku. Banka si proto může ihned při zakládání podnikatelského účtu ověřit ve veřejném rejstříku, o jaký subjekt jde a zda skutečně existuje. Banka vydá zakladateli toto potvrzení v elektronické podobě, stejně jako již dnes vydává elektronický výpis z účtu. Tento doklad společně s aplikací vygenerovaným dokumentem „Prohlášení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti” zakladatel odešle datovou zprávou příslušnému rejstříkovému soudu. Tento úkon je osvobozen od soudního poplatku v případě, že bude učiněn do 1 měsíce od vzniku společnosti. O těchto možnostech je zakladatel v aplikaci dostatečně, jednoznačně a stručně informován. Hranice výše základního kapitálu nejsou stanoveny náhodně. Hranice 5.000 Kč je hranicí nepatrné škody ve smyslu trestního práva. Zjednodušeně řečeno jde i o hranici oddělující přestupek a trestný čin. Předpoklad je takový, že do výše 5.000 Kč, jako maximální výše ručení společnosti, nemůže vzniknout ani škoda nikoli nepatrná, a proto lze společnosti se základním kapitálem do 5.000 Kč vyjmout z režimu povinnosti splnění vkladové povinnosti. Hranice 200.000 Kč je zažitou hranicí, která dříve představovala minimální výši základního kapitálu společnosti. Zároveň společností se základním kapitálem do výše 200.000 Kč je 95,7 % z celkového počtu společností vzniklých od roku 2014. Nová úprava bude mít proto pozitivní dopad na téměř celou populaci dotčených subjektů.

3.4.3. Předmět činnosti

Poplatek je hrazen i v případě získání oprávnění k činnosti, která bude předmětem činnosti či podnikání vznikajícího subjektu. Získání živnostenského oprávnění je zpoplatněno 1.000 Kč, přitom není rozhodné, zda je živnost zakládána osobně na živnostenském úřadě či prostřednictvím elektronického podání, tzv. EPO, skrze aplikaci Živnostenského rejstříku.V případě dokládání jiného než živnostenského podnikatelského oprávnění jsou poplatky velice různé. Při vzniku živnostenského oprávnění je žadateli dána možnost, aby dovolil živnostenskému úřadu spojit se s finančním úřadem (kvůli dani z příjmu právnických osob) a případně s úřadem práce (kvůli ohlášení pracovního místa). Toto je umožněno od vzniku Centrálního registračního místa spolu s Jednotnými registračními formuláři. Jednotnými právě proto, že dokáží spojit tyto úřady skrze vyplnění jednoho formuláře. Nová aplikace dokáže komunikovat s informačními systémy veřejné správy. Při zakládání společnosti vyplňováním standardizovaného vzoru společenské smlouvy bude dáno na výběr, jaký předmět činnosti bude společnost vykonávat. Možnosti předmětu činnosti budou: (1) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, (2) správa vlastního majetku, (3) živnost volná a (4) další živnosti. Stejně tak se automaticky dokáže spojit s finančním úřadem, případně úřadem práce. Při zvolení živnosti volné bude aplikaci umožněno spojit se přímo s živnostenským rejstříkem jako informačním systémem veřejné správy a tím přímo zapsat živnost volnou do tohoto rejstříku. Bez potřeby lidského zásahu nevznikne potřeba úhrady poplatku za tento úkon. V případě ostatních živností bude třeba kontroly úředníkem, nicméně se podstatně zkrátí doba zpracování.

3.4.4. Souhlas s umístěním sídla

Ve společenské smlouvě nemusí být zapsaná celá adresa sídla. Stačí, že bude uvedena obec, kde je sídlo společnosti umístěno. V případě přemístění sídla v rámci obce nebude třeba změny společenské smlouvy, se kterou je spojen soudní poplatek. Ovšem do obchodního rejstříku se informace o adrese sídla zapisuje, mimo jiné z důvodu ochrany osob jednajících se zapsanou osobou. Tato informace se

http://www.rzp.cz/elpod.html V případě předmětu činnosti: „pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor” není vyžadováno doložení žádného podnikatelského oprávnění, tudíž poplatek je nulový.

dokládá buď právním titulemči souhlasem s umístěním sídla, které je v podstatě čestným prohlášením s úředně ověřeným podpisem. Informace o sídle je i nadále, pro podnikající subjekty a subjekty, které s nimi jednají, důležitá, neboť se podle této informace stanovuje příslušnost soudu.

3.4.5. Výpis z rejstříku trestů

Dalším dokumentem, který je třeba přiložit k zápisu společnosti do obchodního rejstříku, je výpis z rejstříku trestů. Jelikož informace doložené výpisem z rejstříku trestů jsou informace zjistitelné z informačního systému veřejné správy, není třeba je dokládat, neboť rejstříkový soud si informace zjistí sám. V tomto bodu procesu není potřeba změny a je jen příkladem pro fungování i ostatních informačních systémů veřejné správy. Aplikace zkontroluje výpis automaticky. V případě, že není výpis z rejstříku trestů bez záznamu, respektive aplikace nedokáže bezpečně rozpoznat, že se záznam ve výpisu z rejstříku trestů netýká podnikání, bude společnost nutné založit standardní cestou jako dosud.

3.4.6. Soudní poplatek a notářská odměna

V případě v současné době nejjednoduššího způsobu vstupu do podnikání, tedy přímého zápisu

do obchodního rejstříku notářem, je navrhovatel osvobozen od soudního poplatku. Ovšem nákladem

pro něj zůstává poplatek za zápis do veřejného rejstříku a úhrn úkonů spojených se zápisem dle Notářského tarifu ve výši 300 Kč bez DPH a poplatek za sepsání notářského zápisu o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku ve výši 1.000 Kč bez DPH. Nevyplývají-li skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku z již sepsaného notářského zápisu, kterým byla založena společnost (tj. společenské smlouvy), je nutné sepsat takzvaný notářský zápis o osvědčení, kterým notář potvrzuje skutečnosti do rejstříku zapisované, jež nevyplývají ze společenské smlouvy.

3.4.7. Přímý zápis do obchodního rejstříku

Díky notářskému zápisu o osvědčení může notář přímo zapsat do obchodního rejstříku bez

potřeby kontroly soudního úředníka. Zároveň je díky tomu, že se zápisem není spojen žádný úkon soudního úředníka, umožněno osvobození od soudního poplatku. Vzorový formulář společenské smlouvy vyplňovaný v aplikaci dovolí jeho uživateli vyplnit veškeré nezbytné informace a vše bude stvrzeno dotčenými osobami prostřednictvím jejich kvalifikovaných elektronických podpisů, které je dostatečně identifikují. Potřeba jakéhokoli osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku zmizí, neboť všechny informace budou součástí jednoho zakladatelského právního jednání, respektive společenské smlouvy ve formě navržené aplikace. Informace vyplňované v aplikaci nebudou moci být chybné, jelikož budou automaticky vyplňované díky propojení informačních systémů veřejné správy, tak jak je tomu u Portálu občana. Výstup z aplikace díky nezměnitelnosti standardizovaného formuláře bude moci být považován za veřejnou listinu, a proto může být aplikaci umožněn přímý zápis do obchodního rejstříku. Forma veřejné listiny výstupu z formuláře bude pro případ jakýchkoliv pochybností výslovně stanovena zákonem.

3.4.8. Propojení

V případě, že při vzniku živnostenského oprávnění nepotvrdí žadatel o oprávnění kolonku, že se má živnostenský úřad spojit s finančním úřadem anebo úřadem práce, budou další kroky zakladatele společnosti směřovat na tyto úřady. Potvrzení těchto kolonek je v současné době dobrovolné. Nová aplikace se automaticky po odeslání formuláře spojí s finančním úřadem kvůli registraci k dani z příjmu či s úřadem práce kvůli hlášení volného pracovního místa.

Tj. například kupní smlouvou, darovací smlouvou či smlouvou nájemní atp.

3.4.9. Banka - doložení vzniku společnosti

Posledním úkonem, který musí zakladatel společnosti učinit, je zajít po zápisu do obchodního rejstříku do banky a doložit vznik společnosti, aby získal dispoziční právo k účtu, tedy právo nakládat s peněžními prostředky. Nová aplikace spojuje okamžik založení a vzniku společnosti. Nebude možné zajít do banky v mezidobí založení a vzniku. Tato povinnost zůstane pouze pro společnosti se základním kapitálem ve výši 5.001 Kč a vyšším, ovšem na schůzku v bance již přijde zakladatel jako společník vzniklé společnosti, jejíž existence je ověřitelná z veřejně přístupného rejstříku. Nebude třeba žádné další schůzky a banka při založení účtu může dát osobě oprávněné jednat za společnost rovnou dispoziční práva s účtem v jejich plném rozsahu. V případě, že soudy upustí od zavedené praxe nadbytečného vyžadování dokladu od banky stvrzující splnění vkladové povinnosti, nebude zakladatel muset obchodnímu rejstříku dokládat jiný dokument než prohlášení správce vkladu. V takovém případě bude veškerá administrativa spojená se vznikem společnosti dokončena skutečně pouze odkliknutím odeslání formuláře skrze novou aplikaci po zaplacení soudního poplatku ve výši 500 Kč.

3.4.10. Přezkum návrhu na zápis do obchodního rejstříku

Návrh na zápis, který dojde rejstříkovému soudu, nejde-li o přímý zápis notáře, je podroben přezkumu. Rejstříkový soud zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro vznik určité skutečnosti zápisem do veřejného rejstříku. Předložené listiny zkoumá z formálního hlediska, zda byla dodržena předepsaná forma dokumentů a zda neabsentují úředně ověřené podpisy. Předmětem přezkumu je i kontrola, zda zapisované údaje vyplývají z listin, které jsou k návrhu doloženy, a to bez ohledu na jejich označení; to neplatí pro veřejné listiny, např. notářský zápis. Dále rejstříkový soud zkoumá, zda v obchodním rejstříku není již zapsán název,se kterým by bylo možno navrhovaný název zaměnit, a zda navrhovaný název není klamavý, tj. zda nevzbuzuje klamný dojem o zapisované osobě, předmětu její činnosti (podnikání), popř. o dalších důležitých skutečnostech, které se jí týkají.Soud návrh nezkoumá věcně, pouze přezkoumává splnění výše uvedených formálních náležitostí. Stejně jako v případě přímého zápisu notářem je výstup zapisující se do obchodního rejstříku veřejnou listinou, a proto nemusí být podroben soudnímu přezkumu. V případě přímého zápisu je kontrola přesunuta na notáře. V případě nové aplikace provedou kontrolu informační systémy veřejné správy, a to především co do osob zapisovaných do obchodního rejstříku a jejich údajů, včetně údajů ohledně vlastnictví prostoru, ve kterém má být umístěno sídlo společnosti, jež budou automaticky předvyplňovány. Co nezvládnou informační systémy veřejné správy, zvládnou algoritmy aplikace. Konkrétně zkontrolují klamavost a zaměnitelnost s jinou již existující obchodní firmou. Aplikace například neumožní odeslání formuláře, dokud bude chybět byť jediný kvalifikovaný elektronický podpis.

3.4.11. Složitý nejjednodušší způsob vzniku společnosti

Výše popsaný složitý proces obíhání několika úřadů a podepisování několika dokumentů, ověřování a osvědčování je současným nejjednodušším způsobem založení společnosti, a tudíž i nejlevnější variantou.

Názvem či jménem je zde myšlen název právnické osoby, tedy obchodní firma. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, 1. vydání, 2015, s. 337 – 339.

3.5. Vznik společnosti s ručením omezeným - složitější varianty

Složitější varianty se od té nejjednodušší liší tím, jestli společenská smlouva obsahuje pouze zákonem vyžadované skutečnosti či obsahuje další skutečnosti nad rámec vyžadovaný zákonem. Dále je rozdíl ve výši poplatku a ve vyžadovaném rozsahu administrace zakladatele, v závislosti na tom, zda zápis do obchodního rejstříku provádí notář či zakladatel sám bez pomoci notáře nebo jiného subjektu poskytujícího tuto službu. Pokud se zakladatel rozhodne, že využije notářovy služby zápisu společnosti do obchodního rejstříku, ale obsah jeho společenské smlouvy bude složitější, zaplatí soudní poplatek, od něhož již není osvobozen, ve výši 2.700 Kč a odměna notáře za sepsání společenské smlouvy formou notářského zápisu stoupne z 2.000 Kč bez DPH na 4.000 Kč bez DPH. Další možností pro zakladatele je, že po sepsání společenské smlouvy notářem vyplní zakladatel sám inteligentní formulář na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a sám ho podá rejstříkovému soudu. Nezáleží, zda ho podá osobně prostřednictvím podatelny rejstříkového soudu či ho pošle datovou zprávou nebo dokonce prostřednictvím poštovních služeb; poplatek zůstává stejný, ve výši 6.000 Kč. Pokud společenská smlouva obsahuje pouze zákonné náležitosti, je pro zakladatele nevýhodné, aby podával k soudu sám návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, neboť mu to vyjde o 4.700 Kč dráž, než kdyby využil služeb přímého zápisu společnosti do obchodního rejstříku notářem. V případě, kdy zakladatel společnosti sám podává návrh na zápis společnosti, jejíž společenská smlouva obsahuje pouze zákonné náležitosti, je výše poplatku stejná, jako když využije služby notáře a nechá jím provést zápis společnosti do obchodního rejstříku, jejíž společenská smlouva obsahuje skutečnosti nad rámec vyžadovaný zákonem, tj. 9.230 Kč bez DPH. V posledním případě, neobsahuje-li společenská smlouva pouze zákonné náležitosti a zápis do obchodního rejstříku neprovádí notář, se zakladatel dostane až na částku 11.230 Kč bez DPH. Výše uvedené možnosti jsou přehledně znázorněny v Tabulce č. 6:

Tabulka č. 6: Náklady vzniku společnosti

skutečnostiskutečnosti jen nad rámecjen zákonnénad rámecPŘÍMÝ Společenská smlouva:zákonné vyžadovanýnáležitostivyžadovanýELEKTRO - náležitosti zákonemzákonemNICKÝ ZÁPIS

Zápis do obchodního rejstříku: provádí notář neprovádí notář

2000400020004000

Odměna notáře za sepsání společenské(2420 vč.(4840 vč.(2420 vč.(4840 vč.0

smlouvyDPH)DPH)DPH)DPH)

počet zapisovaných osob × 30 0

Ověřené podpisy

200 – 500 (242 – 605 vč. DPH) 0

Vydání prohlášení o splacení vkladu bankou

1000 0

Živnostenské oprávnění

Odměna notáře za sepsání notářského zápisu

1000 (1210 vč. DPH) 0 0 0

o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku Odměna notáře za zápis do veřejného

300 (363 vč. DPH) 0 0 0

rejstříku a úhrn úkonů spojených se zápisem

Soudní poplatek za zápis do veřejného500

0 2700 6000

rejstříku

4.530 Kč9.230 Kč9.230 Kč11.230 Kč

Celkem500 Kč

5.265 Kč vč.10.385 Kč vč.9.692 Kč vč.12.112 Kč vč.

(započítán jen jeden podpis)500 Kč vč. DPH

DPHDPHDPHDPH

3.6. Příklad postupu zakladatele

3.6.1. Poplatky

Uvažujeme-li o jediném zakladateli, bude postup následující: Zakladatel si domluví schůzku u notáře, schůzku v bance a vyrazí. Notář sepíše společenskou smlouvu; v tomto případě jde o předpřipravený vzor jednoduše notářem doplněný. Zakladatel zaplatí

2.420 Kč vč. DPH.

S touto smlouvou se staví na živnostenském úřadě v úřední dny, kterými jsou zpravidla pondělí a středa od 8 do 12 a od 13 do 17 hodin a zřídí si živnostenské oprávnění na v budoucnu vznikající

subjekt za poplatek 1.000 Kč a v ideálním případě zaškrtne kolonku finančního úřadu, čímž vznikající

subjekt registruje k dani z příjmu právnických osob. Má-li k dispozici společenskou smlouvu, doklad o zaplacení správního poplatku a doklad prokazující právní důvod užívání prostor v elektronické podobě a zároveň má i datovou schránku či disponuje kvalifikovaným elektronickým podpisem, může si stáhnout aplikaci Živnostenského rejstříku a jednotný registrační formulář vyplnit a odeslat živnostenskému úřadu z domova. Živnostenský úřad má na vyřízení žádosti 5 pracovních dní. Vzhledem k úředním dnům je možné si výpis z živnostenského rejstříku vyzvednout nejdříve za týden. Dále jde s kopií společenské smlouvy do banky, kde si zřídí účet. V některých případech bude trvat i týden, než dojde k samotnému založení účtu, respektive ke kontrolnímu kolečku uvnitř banky.

Při druhé návštěvě banky zaplatí 242 Kč vč. DPHza vydání potvrzení o složení vkladové povinnosti a částky odpovídající hodnotě vkladu, pro naše účely řekněme 1 Kč.

V případě, že je sám zakladatel vlastníkem objektu, kde bude umístěno sídlo společnosti, stačí listina se souhlasem s umístěním sídla s prostým podpisem, neboť údaj o vlastnictví je zjistitelný z dálkového přístupu do katastru nemovitostí, jež je též informačním systémem veřejné správy. Dále sepíše zakladatel souhlas se zápisem své osoby do obchodního rejstříku a podpis nechá ověřit za

30 Kč na kontaktním místě Czech POINT nebo u notáře za 36,30 Kč vč. DPH.

S nabytými dokumenty vyrazí na druhou schůzku k notáři. Notář zkontroluje správnost kompletního podání a účtuje poplatek za zápis do veřejného rejstříku a úhrn úkonů spojených se zápisem

ve výši 363 Kč vč. DPH a poplatek za sepsání notářského zápisu o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku ve výši 1.210 Kč vč. DPH. V takovém případě společnost vznikne přinejmenším za týden a bude stát celkem 5.266 Kč vč. DPH. V nejextrémnějším případě, bude-li předmětem podnikání právě pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, u kterého není třeba dokládat oprávnění k činnosti, dostaneme se na částku 4.266 Kč vč. DPH.

3.6.2. Ztracený čas

Každý podnikatel by měl brát v potaz ekonomický zisk, nikoli jen zisk účetní. Náhrada ztraceného času je cena času každého jednotlivce. Čas každého je jinak cenný a odvíjí se od jeho podnikatelské činnosti. V případě zakládání společnosti musí zakladatel počítat s náklady, které se rovnají ušlému zisku spojenému s časem nutným pro zakládání společnosti. Z našeho pohledu však jde o zbytečně vyloženou energii a finanční prostředky. Lze odhadnout, že domluvení si schůzky u notáře, na živnostenském úřadě a v bance zabere přibližně 30 minut. U notáře, v bance a na živnostenském úřaděstráví osoba při každé návštěvě 30 minut, tj. 3 hodiny při dvou návštěvách na každém místě. Dále je možno do časového rozpočtu zahrnout 30 minut na cestu na úřad a 30 minut na cestu z úřadu, tj. 6 hodin potřebných na dopravu na určená místa a zpět. Celkově 9,5 hodin, které mohl začínající podnikatel strávit výdělečnou činností. Všechny tyto úkony není možné provést v rámci jednoho dne. Celkový počet dní potřebných pro registraci firmy podle přehledu Doing Business zpracovávaného Světovou bankou v kategorii Zahájení podnikání

dosahuje 24,5 dne. Zachycena je nejčastější střední délka doby, za kterou advokáti zabývající se

založením společnosti uvedli, že je možné nechat vzniknout společnost s minimální nutnou kooperací s veřejnou správou.

Vybere-li si zakladatel v současné době ČSOB. Čas strávený na živnostenském úřadě a cestou tam je víceméně srovnatelný s časem stráveným instalováním aplikace umožňující elektronické podání (tzv. EPO), vyplňováním a odesláním jednotného registračního formuláře v této aplikaci. Ease of Doing Business in Czech Republic: Measuring Business Regulations. DOING BUSINESS [online]. [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic#starting-a- business

Schéma č. 3: Současný podrobný proces vzniku společnosti

Domluvení si schůzek

Cesta zaSpolečenskáČas strávený uCesta od notářemsmlouvanotářenotáře ZALOŽENÍ

SPOLEČNOSTI

30 2420 30 30

Cesta naŽivnostenskéČas strávenýCesta ze ŽÚoprávněnína ŽÚŽÚ

30 1000 30 30

Doklad

Cesta doZákladníČas strávený vCesta z

o splacení

bankykapitálbancebanky

vkladu

30 0 - 500 1 30 30

Čas strávený na ŽÚ -

Cesta navyzvednutíCesta ze ŽÚvýpisu zeŽÚ

živnostenského rejstříku

30 30 30

Poplatek zaNotářský Ověřený zápis dozápis o podpis na veřejnéhoosvědčení

Cesta zasouhlasu sČas strávený uCesta od

rejstříku apro zápis

notářemumístěnímnotářenotáře

úhrn úkonůdo sídla spojených seveřejného společnosti zápisemrejstříku

30 30 363 1210 30 30

Čas strávený v

Cesta dobance -Cesta z

VZNIK

bankydoložení vznikubanky

SPOLEČNOSTI

společnosti

30 30 30

UŠLÝ ZISK (hodinyPOPLATKY, ODMĚNA

/ dny)NOTÁŘE (Kč)

9,5 / 24,5 5.024

V případě použití nové aplikace se celý proces následovně zjednoduší:

Schéma č. 4: Navrhovaný podrobný proces vzniku společnosti Vyplnění údajůZaplaceníKvalifikovaný Odeslánísoudníhoelektronický formulářepoplatkupodpis

25 500 5

Ušlý zisk (hodiny/ dny) Poplatky (Kč)

0,5/ 1 500

3.7. Sídlo

Sídlo, které má podnikatel zapsané v obchodním rejstříku, je takzvaně formálním sídlem. S tímto termínem je spojena ochrana vlastníka prostor, ve kterých má být sídlo umístěno, neboť

nesoulad skutečného sídla se sídlem formálním jde plně k tíži zapsané osoby. V zakladatelském

právním jednání nemusí být zapsaná celá adresa sídla. Stačí, že bude uvedena obec, kde je sídlo společnosti umístěno. V případě přemístění sídla v rámci obce nebude třeba změny společenské smlouvy, se kterou je spojen soudní poplatek. Ovšem do obchodního rejstříku se informace o adrese sídla zapisuje, mimo jiné z důvodu ochrany osob jednajících se zapsanou osobou. Tato informace se dokládá buď právním titulemči souhlasem s umístěním sídla. Podpis vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory sídla umisťovány, musí být na souhlasu s umístěním sídla úředně ověřen. Informace o sídle je i nadále, pro podnikající subjekty a subjekty, které s nimi jednají, důležitá, neboť se podle této informace stanovuje příslušnost soudu. Aplikace spojuje založení společnosti, vznik živnostenského oprávnění a vznik společnosti v jeden okamžik, tudíž souhlas s umístěním sídla bude možné doložit pouze jednou, nikoliv dvakrát, jak je tomu dnes. V současné době se dokládá s prostým podpisem živnostenskému úřadu při vzniku živnostenského oprávnění a s ověřeným podpisem se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vlastníku sídla bude na v aplikaci uvedenou elektronickou adresu (e-mail, datová schránka) zaslán speciální návratový kód, jehož prostřednictvím bude mít v aplikaci přístup pouze do pro něho relevantních informací, tj. takových, jaké jsou veřejně k dispozici. Po přihlášení se do aplikace návratovým kódem podá svým podpisem souhlas s umístěním sídla. V případě, že bude mít k dispozici kvalifikovaný elektronický podpis či datovou schránku, bude možné podat souhlas bez zbytečného odkladu. Nebude-li disponovat jedním z těchto prostředků, zajde s návratovým kódem na Czech POINT, kde bude ověřena jeho totožnost a kde udělí souhlas prostřednictvím asistovaného místa výkonu veřejné správy.

Tj. například kupní smlouvou, darovací smlouvou či smlouvou nájemní atp.

3.8. Souhlas se zápisem do obchodního rejstříku

V případě vyžadování podpisů všech dalších osob dotčených založením a vznikem společnosti se bude postupovat obdobně jako v případě vlastníka prostor, v nichž bude umístěno sídlo.

3.9. Základní kapitál, vkladová povinnost

Minimální výše vkladu u společnosti činí 1 Kč. Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní účet u banky, který zřídí správce vkladů. Každý společník splní svou vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti. Zároveň je stanovena povinnost splatit nejméně 30 % každého peněžitého vkladu před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se dokládá písemné prohlášení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Toto prohlášení nevyžaduje ověřený podpis. Dále je rejstříkovým soudem, vedle prohlášení správce vkladu, vyžadován doklad o složení vkladové povinnosti, který vydává banka. Banka jako soukromý subjekt si dle svého tržního postavení a strategie sama určuje výši poplatku za vydání tohoto dokladu. Povinnost doložit tento doklad v návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku je dle názoru navrhovatelů vyžadován nad rámec zákona a vyžadován by být neměl. Bance je uložena povinnost neumožnit společnosti nakládat s vloženými prostředky dříve, než společnost vznikne. Z výše uvedené právní úpravy a zavedené praxe vyplývá, že je fakticky stanovena povinnost založit bankovní účetzaloženou společností bez právní osobnosti před jejím vznikem, tedy zápisem do obchodního rejstříku. Po vzniku společnosti je nutné do banky opětovně zajít a doložit vznik společnosti, jelikož banka není veřejnou institucí, která by měla povinnost zjišťovat tyto informace sama. Po změně povinné výše vkladu na základní kapitál v roce 2014 na 1 Kč ztrácí základní kapitál svůj původní význam. Základní kapitál ztrácí svou garanční roli. Ochrana věřitelů je nahrazena jinými

282930

režimy (test insolvence, přísnější pravidla správy, pravidla podnikatelských seskupeníapod.). Možnost výše základního kapitálu nižší, než je 200.000 Kč, začala být hojně využívána. Od roku 2014 vzniklo 95,7% společností se základním kapitálem menším než 200.000 Kč, jak je znázorněno v Grafu č. 6. Jsou-li vklady na základní kapitál splaceny, fakticky ztrácí výše základního kapitálu svůj význam co do ručení za závazky společnosti. Dokud nejsou jednotlivé vklady splaceny, ručí společníci do výše nesplacených vkladů spolu se společností. Po splacení všech vkladů ručí za závazky společnosti již jen společnost samotná, a to do výše svého majetku, nikoli do výše základního kapitálu.

Stále je kalkulováno se společností s pouze peněžitými vklady, abychom se vešli do varianty osvobozené od soudního poplatku. Předpoklad ochrany testem insolvence vyplývá z § 40 ZOK. Společnost nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Například péče řádného hospodáře podle ustanovení § 51 a násl. ZOK, úprava smlouvy o výkonu funkce § 59 a násl. ZOK, možnost vyloučení člena orgánu obchodní korporace § 63 a násl. ZOK. Dle ustanovení § 71 a násl. ZOK.

Graf č. 6: Společnosti podle výše základního kapitálu

Přesto je hranice 200.000 Kč základního kapitálu považována za již zažitou, a proto je tato navržena jako limit pro společnosti zakládané prostřednictvím aplikace. Další hranicí, kterou návrh používá, je výše 5.000 Kč. Do této částky není, dle návrhu, třeba notifikovat obchodní rejstřík o splacení vkladů společníky na základní kapitálu. V podnikatelském prostředí jde o natolik zanedbatelnou částku, že spojovat vznik společnosti se základním kapitálem do výše 5.000 Kč je považováno za neúměrnou a bezesmyslnou administrativní zátěž pro začínající podnikatele. Společníkům společnosti se základním kapitálem do 5.000 Kč se bude do obchodního rejstříku zapisovat automaticky vklad jako splacený v plné výši. Tudíž společníci společnosti se součtem všech vkladu v celkové výši do 5.000 Kč nebudou nikdy ručit do výše nesplacených vkladů. Zároveň taková společnost doloží vkladovou povinnost podle § 24 ZOK prohlášením správce vkladu o splnění vkladové povinnosti z důvodu vzniku odpovědnosti správce vkladu. Tato změna odlehčí zbývající administrativní zátěž spojenou s povinností návštěvy banky, založení podnikatelského účtu a zápisu splacení vkladu do obchodního rejstříku. Pro společnosti se základním kapitálem ve výši 5.001 až 200.000 Kč je vkladová povinnost společníků nejpozději do 5 let od vzniku společnosti zachována. Pro vznikající společnosti s výší základního kapitálu od 1 Kč do 200.000 Kč není nutné dokládat splacení 30% výše vkladu každého společníka po založení společnosti, před jejím vznikem, jelikož okamžik založení a vzniku je sjednocen v jeden. Zápis výše splacení vkladů do obchodního rejstříku je zpoplatněn. Novinkou je, že v případě doložení splacení výše vkladů společníky do 1 měsíce od vzniku společnosti prostřednictvím nové aplikace je zápis týkající se splacení vkladů osvobozen od soudního poplatku. V jeden den je možné nechat vzniknout novou společnost současně se zaplacením soudního poplatku platební kartou. V případě, že výše základního kapitálu nepřesáhne 5.000 Kč, je vše hotovo. Přesáhne-li základní kapitál částku 5.000 Kč, je stále možné nechat vzniknout novou společnost v jeden den. Poté bude zakladatel v aplikaci upozorněn na možnost osvobození od poplatku ve výši 2.000 Kč (2.000 Kč za soudní poplatek, případně 1.000 Kč za soudní poplatek, bude-li zápis provádět notář, společně s odměnou notáře minimálně ve výši 1.000 Kč za zápis o osvědčení). Aplikace při upozornění zakladatele vygeneruje dokument “Prohlášení správce vkladu o složení vkladu”. Osvobození od těchto

poplatků je umožněno, pokud je do 1 měsíce odesláno podání na rejstříkový soud dokládající splacení

vkladů společníky. Jelikož společnost již vznikla, má zřízenu datovou schránku, jejímž prostřednictvím může zakladatel podání na rejstříkový soud, kterým doloží výši splacení vkladu, učinit jednoduše elektronicky. Jediné, co je zakladatel povinen dále učinit, je dostavit se do banky. Společnost je již zapsaná do obchodního rejstříku. Banka si tak může okamžitě na místě z veřejně dostupných dat ověřit, o jaký subjekt jde, a ztotožnit osobu, která vkládá peněžní prostředky na podnikatelský účet. Účet bude možné založit okamžitě na místě. Banka je již dnes schopná vydat potvrzení o splacení vkladu elektronicky. Toto elektronické potvrzení a dokument vygenerovaný aplikací „Prohlášení správce vkladu o složení kapitálu” odešle zakladatel datovou zprávou přímo na soud.

3.10. Vznik živnostenského oprávnění fyzické osobě

Návrh umožňuje vznik živnostenského oprávnění jako předmětu podnikání právnické osobě a bylo by nespravedlivé totéž neumožnit fyzické osobě, a proto se návrh snaží obě ohlášení postavit na roveň. Současně se zjednodušením vzniku společnosti počítá návrh i se zjednodušením vzniku živnostenského oprávnění fyzické osobě, zejména pak živnosti volné. Je-li k dispozici mechanismus, který umožní přímý zápis do živnostenského rejstříku při zakládání společnosti, neexistuje překážka stejné možnosti i pro fyzickou osobu. Na webových stránkách živnostenského rejstříku je umožněno učinit podání k živnostenskému úřadu elektronicky. Použije-li se zaváděný mechanismus i pro elektronické podání umožňující vznik živnostenského oprávnění pro fyzickou osobou, bude i pro tuto skupinu umožněn přímý zápis. Elektronický přímý zápis bude zpoplatněn správním poplatkem ve výši 500 Kč, tedy stejnou výší, za jakou dosáhne zakladatel společnosti jejího vzniku. V případě jiných než volných živností bude stále nutné podat dokumenty dokládající zákonné podmínky, které bude kontrolovat úředník, ale agenda se i tak výrazně zjednoduší a dojde k časové úspoře. Postupem času, až budou k dispozici standardizované šablony dokumentů, jež se dokládají k žádostem, bude možné zautomatizovat proces vzniku všech živnostenských oprávnění.

3.11. Problematika elektronických podání

V následujících odstavcích budou představeny již existující technické prostředky, kterými je dosahováno zpřístupnění veřejné správy občanům. Prostřednictvím těchto prostředků je již dnes možné komunikovat s veřejnou správou „z domova”, popřípadě skrze kontaktní místa, kterých je na celém území České republiky již 7.314.

3.11.1. CzechPOINT

„Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, jehož cílem

je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. V současnosti musí občan často navštívit několik úřadů k vyřízení jednoho problému. CzechPOINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data, ne občan“.

Cílem projektu CzechPOINT je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů veřejné správy, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Jde tedy o maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.”

Současným trendem je činit co nejvíce úkonů vůči veřejné správě elektronicky bez potřeby kontaktu s konkrétním úředníkem. Přesto není možné skokově absolutně vyloučit jakýkoli osobní

Vydání elektronického dokladu existuje ve formě naskenovaného dokladu. http://www.czechpoint.cz/public/statistiky-a-informace/statistiky-czp Data uvedená k červenci 2018. Czech POINT: Co je Czech POINT? [online]. [cit. 2018-06-25]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/public/statistiky-a-informace/co-je-czech-point kontakt. CzechPOINT je navrhovateli vnímán jako přechodné místo mezi osobním kontaktem na úřadě a elektronickým podáním, které je potřeba při postupném přechodu na digitalizaci veřejné správy efektivně využívat. Aplikace bude též využívat služby CzechPOINTu. Pro případ, že zakladatel nebude vlastnit datovou schránku, ani nebude disponovat kvalifikovaným certifikátem, bude moci využít ztotožnění své osoby prostřednictvím asistovaného místa veřejné správy. Aplikace jako součást rejstříkového soudu bude mít sama o sobě zákonné zmocnění k propojení informačních systému veřejné správy. CzechPOINT bude fungovat pouze jako ověřovatel identity, bez nutnosti zákonného zmocnění.

3.11.2. Datová schránka

„Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování dokumentů orgánů veřejné moci, a naopak k provádění podání vůči nim. Tento způsob komunikace nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě, tedy známé proužkované obálky s doručenkou.

Datové schránky jsou zřizovány bezplatně a bez žádosti právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku. Pro tyto subjekty je zřízení datových schránek povinné.

Datové schránky pracují na obdobném principu jako internetové bankovnictví. Datovou schránku si nelze představovat jako e-mailovou schránku, jejímž prostřednictvím by se dalo komunikovat přímo s jednotlivými úředníky. Komunikace probíhá vždy s celým úřadem, protože každý úřad má právě jednu datovou schránku.

Datové schránky zrychlují jednotlivá řízení díky tzv. institutu doručené zásilky, to znamená, že každá zásilka vložená do datové schránky je po lhůtě 10 dnů považována za vyzvednutou. Důležité je, že obě verze dokumentů, tedy těch papírových i elektronických, jsou rovnocenné. Komunikace probíhá elektronicky, tedy rychle a levně.

Obsah datové zprávy je na vstupu do tohoto systému zašifrován a je rozšifrován až na jeho výstupu. Jediné, co Informační systém datových schránek (ISDS) vidí, je to, co je napsáno na obálce datové zprávy, tedy zejména informace o odesílateli a příjemci. ISDS vede pouze informace o tom, kdy kdo komu něco posílal, ale nemůže vést záznam o obsahu komunikace.”

Po vyplnění formuláře v aplikaci je zakladateli umožněno odeslat formulář po zaplacení soudního poplatku mimo jiné prostřednictvím přihlášení se do datové schránky podobně, jako lze dnes podat například daňové přiznání finančnímu úřadu.

3.11.3. Kvalifikovaný elektronický podpis

Kvalifikovaný elektronický podpis je nejvyšší forma elektronického podpisu povinně

uznávaná v celé EU. Jedná se o uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tento typ elektronického podpisu dostatečně identifikuje podepisující osobu, tudíž je srovnatelný s úředně ověřeným podpisem.

„Jde o zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření

elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy vydaným kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru (dále jen „certifikační autorita“). Co to znamená? Pro vytvoření tohoto druhu elektronického podpisu je nejen nutné, aby fyzická osoba měla vydaný kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, ale rovněž i to, aby související soukromý klíč, který osoba používá pro podepisování, byl vytvořen a uložen na certifikovaném prostředku. Pro tyto certifikované prostředky nařízení eIDAS zavádí pojem kvalifikovaný prostředek pro vytváření elektronických podpisů a mohou to být např. čipové karty a USB tokeny, které prošly potřebnou

Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/podnikatelske-prostredi/datove-schranky.html; http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ucel-a-funkce-datove-schranky-3344.html; http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/info-system-datovych-schranek-pristup-3340.html certifikací (seznam těchto prostředků zveřejňuje na svých stránkách Evropská komise). Certifikovaný prostředek vydává certifikační autorita.“

Nemá-li zakladatel zřízenou datovou schránku, ale disponuje kvalifikovaným elektronickým podpisem, nic nebrání tomu, aby formulář elektronicky podepsal a nechal skrze aplikaci zapsat společnost do obchodního rejstříku.

3.11.4. Centrální registrační místo

V roce 2006 vzniklo Centrální registrační místo spolu s jednotnými registračními formuláři. Prostřednictvím jednotného registračního formuláře je možné se spojit hned s několika úřady najednou, aniž by byla nutná osobní návštěva. Jsou jimi Česká správa sociálního zabezpečení, Finanční úřad, Úřad práce a zdravotní pojišťovna. Dalším na první pohled pozitivním faktem je zavedení možnosti elektronického podání živnostenskému úřadu z domova skrze nainstalovanou aplikaci. Aplikace poskytuje možnost nahrát všechny potřebné dokumenty přímo do aplikace, která na konci vygeneruje formát PDF. Odeslání formuláře z domova je možné za předpokladu, že osoba žádající o živnostenské oprávnění disponuje datovou schránkou, případně kvalifikovaným elektronickým podpisem. Pokud těmito prostředky nedisponuje, může navštívit namísto živnostenského úřadu Czech POINT a „vše” je hotovo. Bohužel aplikaci, díky které je podání učiněné z domova možné, je nutné nainstalovat do počítače. Pro průměrného člověka je velice složitá a nepřehledná. Aplikaci se od počátku jejího fungování (2008 – 2018) snažilo použít 5.612 subjektů. Z toho bylo pouze 2.362 subjektů úspěšných a z nich 1.710 si založilo živnost volnou. To vše je z celkového počtu 850.000 vzniklých živností za stejné období. Aplikace poskytnutá živnostenským rejstříkem není téměř využívaná, a to hlavně pro její nepřehlednost a komplikovanost. Dle informací Ministerstva průmyslu a obchodu, pokud se podatel (podnikatel) dostaví na úřad osobně, poskytne mu úředník živnostenského úřadu požadovaný informační servis a v jeho přítomnosti vyplní elektronickou podobu jednotného registračního formuláře, který následně vytiskne, načež podnikatel údaje v listinné podobě ověří a svým podpisem potvrdí. Takto je v současné době realizováno

zhruba 94 % veškerých podání prostřednictvím JRF – jednotného registračního formuláře. Pro

podnikatele je výhodou, že získá požadované informace a podání je vyplněno bez závad. Samotná doba následného zpracování JRF podání, které podnikatel učinil přímo na živnostenském úřadě, se v zásadě neliší od zpracování elektronického podání, které podnikatel učinil ze svého počítače. Automatizace na úrovni úřadu v tomto případě neproběhla.

3.11.5. e-Identita

„Od 1. 7. 2018 jsou občanům ČR plošně vydávány občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem.

Občanský průkaz je prostředkem pro elektronickou identifikaci s vysokou úrovní záruky, jak je definuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady č.910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS). Vysoká úroveň záruky je nejvyšší a nejbezpečnější kategorií identifikačního prostředku, kterou eIDAS definuje. Občanský průkaz lze proto používat pro identifikaci při využívání internetových služeb s vysokými nároky na zabezpečení a prokázání totožnosti uživatele. Provozovatelé internetových služeb mají vysokou míru důvěry v identifikační údaje připojeného uživatele – stejnou míru důvěry jako při osobní návštěvě a předložení

Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/public/kvalifikovane-elektronicke-podpisy-dle-narizeni-eidas-novy- pozadavek-na-obsluhu-czech-pointu Propojení se zdravotními pojišťovnami a ČSSZ platí pro žadatele o získání živnostenského oprávnění, který je fyzickou osobu.

občanského průkazu. Provozovatelé služeb tedy mohou poskytnout stejnou úroveň služeb, aniž by s uživatelem museli přijít fyzicky do kontaktu.

Držitel si do čipu může uložit kvalifikované certifikáty pro vytváření elektronických podpisů. Pomocí těchto certifikátů (a příslušných kryptografických klíčů) pak může držitel elektronicky podepisovat dokumenty, e-maily, smlouvy apod. Kvalifikovaný elektronický podpis má podle platné legislativy stejnou právní relevanci jako podpis vlastnoruční.”

Dle současné právní úpravy samotný občanský průkaz, ačkoli s čipem, nestačí k dosažení vzniku společnosti. Nový občanský průkaz sice dokáže elektronicky ztotožnit osobu, ovšem nemá

účinky ověřeného podpisu a dokumenty vyžadované veřejnou správou musejí být podepsány.

Občanský průkaz může sloužit pouze jako nosič kvalifikovaného certifikátu ke kvalifikovanému elektronickému podpisu.

3.11.6. Portál občana

„Ministerstvo vnitra spustilo v neděli 8. července 2018 na Portálu veřejné správy (www.gov.cz) do ostrého provoz nový Portál občana, který se má v budoucnu stát bránou ke všem elektronickým službám státu. Pomocí eObčanky se bude moci každý jednoduše přihlásit k jednotlivým službám státu. Poskytovaných služeb je v současnosti 37 a další mají postupně přibývat.

Dosavadní projekty elektronizace veřejné správy se sjednocují do jednoho místa, které je dostupné kdykoliv a kdekoliv online. V budoucnu mají mít občané přes Portál občana možnost zabezpečeně a s důvěrou komunikovat na dálku se všemi orgány státní správy, úřady obcí, měst, a dokonce i s orgány EU.”

Návrh počítá i s možností vzniku společnosti či živnostenského oprávnění skrze Portál občana. Prozatímní předpoklad je takový, že Portál občana by odkazoval na formulář na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a formulář na webových stránkách živnostenského rejstříku. Výhodou přihlášení skrze Portál občana by bylo, že základní údaje, jež jsou k dispozici v tomto systému, by se vyplnily automaticky, což by opět urychlilo vznik.

3.11.7. Platba poplatků kartou

Pro digitalizaci veřejné správy je možnost úhrad poplatků platební kartou nezbytná. V současné chvíli je právní úprava připravená na možnost platit na úřadě kartou. Daňový řád umožňuje považovat za den platby ten samý den, kdy byl dán příkaz k úhradě. Zákon o platebním styku zakazuje příjemci platby (v našem případě příjemci soudního poplatku, rejstříkovému soudu, či správního poplatku, obci) po plátci (zakladateli společnosti či žadateli o vznik živnostenského oprávnění) chtít poplatek za provedení transakce platební kartou. Posledním krokem k umožnění platby kartou bude vznik rámcové smlouvy či smluv s bankami.

V rámci některých katastrálních úřadů byl v roce 2017 spuštěn pilotní projekt možnosti uhradit správní poplatek za návrh na vklad platební kartou a zároveň s tím byla tvořena zadávací dokumentace k veřejné zakázce na dotvoření této možnosti. Od ledna 2018 je již možné platit platební kartou bez

https://info.eidentita.cz/eop VITNEROVÁ, Marika. Nový Portál občana nabízí 37 online služeb státu, další budou přibývat postupně. Ministerstvo vnitra ČR: Zpravodajství [online]. Praha, 2018, 9.7.2018 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/novy-portal-obcana-nabizi-37-online-sluzeb-statu-dalsi-budou-pribyvat- postupne.aspx

39 40

poplatku za provedení transakce platební kartou na Katastrálním pracovišti Olomouc,Zlína České Budějovice.

3.12. Zhodnocení

3.12.1. Dopad na podnikatele

Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenějším druhem obchodní korporace a živnost volná je nejfrekventovanějším druhem živnostenského oprávnění. Navrhovaná úprava bude mít pozitivní dopad na vysoké procento všech osob, které chtějí vstoupit do podnikatelského prostředí. Časem by se mohla dotknout úplně všech. Celý proces založení společnosti či vzniku živnostenského oprávnění stojí mnoho času a peněz. I přesto, že již existují dostatečné technické možnosti (propojené informační systémy veřejné správy, aplikace ve svobodné licenci na webové stránce https://urad.pirati.cz) je tento proces neefektivní, zbytečný a komplikovaný. V současnosti existuje příliš mnoho komplikací, které odrazují od vstupu do podnikání. Po přijetí navrhované úpravy nebude občan vázán úředními hodinami úřadů a institucí, které je dnes povinen navštívit. Jednoduchý úkon zadá v jakoukoliv denní dobu z domova a ten bude okamžitě automaticky vyřízen.

3.12.2. Dopad na veřejnou správu

Byrokracie státního aparátu obtěžuje nejen občana, ale i samotný aparát. Život v jednadvacátém století je zjednodušován a urychlován za pomoci technologií. Stát a jeho instituce by v tomto trendu neměly dlouho zaostávat. Díky možnosti elektronického zautomatizování již automatických ale stále analogicky prováděných úkonů lze velice jednoduše zefektivnit chod vyřizování jednotlivých úkonů, které provádí veřejná správa. Automatizace procesu zmenší možnost lidských chyb. Zaměstnanci veřejné správy se budou moci věnovat smysluplnějším úkonům namísto přepisování formulářů do evidence. Smyslem nové úpravy není nahradit úředníka strojem, nýbrž odlehčit mu od rutinní práce, která musí být zpracována, ale zvládne ji stroj. Bankovky v bance také nepočítá úředník, ale stroj, který zároveň kontroluje pravost bankovek. Nikoho ani nenapadne počítat bankovky ručně, když je k dispozici tato technologie. Tak proč ve veřejné správě, i přes existenci technologií, je stále nutné ručně zpracovávat to, co je možné rychleji a jednodušeji zpracovat strojem? Stejně jako občan nerad čeká ve frontě na úřadu, než na něj dojde řada, ani úředník není nadšen ze zástupů netrpělivě vyčkávajících lidí, kterým kvapem mizí dobrá nálada. Dnes již je možné, aby po

úřadech obíhala data a ne občan.

3.12.3. Porovnání se zahraničím

Jak je popsáno v kapitole 2.3, model zakládání společností podobný současně navrhovanému již v jiných zemích funguje. Společenská smlouva je nahrazena standardizovanou šablonou, která je dostupná online. Vyplněním šablony a zaplacením poplatku společnost vznikne a není třeba žádného dalšího úkonu. Použitím standardizované šablony dokumentu potřebného ke vzniku společnosti či

Katastrální úřad pro Olomoucký kraj: Aktuality úřadu [online]. 16.1.2018 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: https://www.cuzk.cz/Urady/Katastralni-urady/Katastralni-urady/Katastralni-urad-pro-Olomoucky-kraj/O- uradu/Aktuality.aspx Katastrální úřad pro Zlínský kraj: Aktuality úřadu [online]. 12.1.2018 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: https://www.cuzk.cz/Urady/Katastralni-urady/Katastralni-urady/Katastralni-urad-pro-Zlinsky-kraj/O- uradu/Aktuality.aspx Katastrální úřad pro Jihočeský kraj: Aktuality úřadu [online]. 12.1.2018 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: https://www.cuzk.cz/Urady/Katastralni-urady/Katastralni-urady/Katastralni-urad-pro-Jihocesky-kraj/O- uradu/Aktuality.aspx živnostenského oprávnění s přílohami, jež dokáže aplikace rozpoznat a zkontrolovat automaticky, je

možné celý proces umožnit skutečně jedním klikem.

Česká republika je dnes v agregátním žebříčku Světové banky na 35. místě a v kategorii „Zahájení podnikání” až na 115. místě z celkového počtu 190 porovnávaných ekonomik světa. Ze 115. místa je díky navrhované úpravě reálná nová pozice v první dvacítce, což by kladně ovlivnilo i agregátní měřítko. Česká republika by se stala pro zahraniční investory prestižnější zemí a získala by pověst země otevřené podnikání a inovacím.

4. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána

Novela je slučitelná s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Není v rozporu se zněním mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Nedojde ke zpřístupňování údajů osob, které jsou jinak dostupné pouze osobám, jichž se týkají, nebo příslušným státním orgánům.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh předpokládá, že ročně zhruba 23.000 společností by vzniklo online.Dalších cca 33.000 živnostenských oprávnění by každý rok vzniklo skrze podání online.

Předpokládáme, že 97 % nově založených společností s ručením omezeným z průměrného ročního počtu 30 tisíc nově založených společností ročně má základní kapitál do 200.000 Kč (29.000 společností). Z nich bude mít cca 60 % jen volnou živnost (17 tisíc). Kvůli úspoře si možnost založit společnost online vyberou i společnosti s jinou než volnou živností; odhadujeme polovinu z těchto společností (6 tisíc). Zdroj dat: viz výše tato důvodová zpráva Při odhadovaném průměrném ročnímu přírůstku 67 tisíc živností, z nichž 58 % (39 tisíc) má živnost volnou, zvolí 70 % z nich online formu, tedy cca 27 tisíc. Z ostatních živností odhadujeme, že zhruba 20 % zvolí elektronické podání, tedy cca 6 tisíc. Dá se předpokládat, že oproti zakladatelům společností relativně více živnostníků využije standardní fyzické podání, protože se cena tolik neliší (500 Kč versus 1.000 Kč) a podatelé u

6.1. Rozpočtové dopady na složky státní správy

6.1.1. Dopad na státní rozpočet a výběr správních poplatků

Implementace aplikace by odhadem stála jednorázově do 3.000.000 Kč. Jde však jen o velmi hrubý odhad, vzhledem ke komplexnosti systémů, které je třeba bezpečně propojit. V každém případě by implementace i při nepředvídatelných okolnostech neměla překročit částku vybranou na správních poplatcích za jeden rok. Další zhruba milion by měla stát údržba každý rok. Dále by došlo ke snížení výběru poplatků rejstříkovému soudu v případech, kdy podnikatel zakládá online „složitější” firmu. Toto snížení nelze kvalifikovaně odhadnout, dá se však předpokládat, že by část těchto firem (kde se poplatek dnes platí) šlo založit online. Nižší výběr tohoto poplatku by však byl zanedbatelný. Na druhou stranu poplatky vybrané aplikací by dosáhly 27,5 milionů korun

ročně.Náklady na zavedení aplikace by se tedy vrátily již první rok provozu a stát by na aplikaci i přes výrazně nižší soudní poplatek za vznik společnosti nedoplácel.

6.1.2. Dopad na územní samosprávy

Samosprávy, provozující živnostenské úřady v přenesené působnosti a inkasující poplatky za živnostenská oprávnění do jejich rozpočtů, by celorepublikově přišly o 55.000.000 Kč ročně z cca 160.000.000 Kč dnes. Na druhou stranu samosprávy ušetří díky tomu, že již nebudou procesovat vznik živností volných (časem i dalších druhů živností), jelikož budou podané online, tedy cca 43.000 z celkově necelých 100.000 případů (celkový počet žádostí o jakoukoliv živnost od právnických a fyzických osob dohromady) ročně. Dalších 12.000 z těchto 100.000 případů bude jednodušší zpracovat než dnes. Těchto 12.000 online podání ročně (jiné než volné živnosti), které budou zpracovávat stále živnostenské úřady, ale proces bude rychlejší (nebude nutné tisknout a přepisovat údaje uvedené ve formuláři, jen zkontrolovat dokumenty a odkliknout). Za tyto případy by stát vybral cca 6.000.000 Kč ročně (cca 26.000 Kč na živnostenský úřad), nicméně živnostenské úřady by za ně neinkasovaly žádný poplatek. Protože aplikace je automatická a stran běžné údržby nebude na straně provozovatele vyžadovat vyšší náklady, bylo by možné zvážit částečnou kompenzaci samosprávám, což by jim tento byť drobný výpadek nahradilo. Jako agenda budou zrušeny žádosti o změnu rozsahu oborů živnosti volné, za něž se nyní nevybírá žádný poplatek. Lze odhadnout, že bude možné snížit stavy úředníků na registračních odděleních živnostenských úřadů, protože k zajištění výkonu přenesené působnosti, konkrétně u vzniku živnostenských oprávnění, budou stačit čtyři pracovníci (1 pracovník pro agendu registrace, 3 pracovníci pro agendy kontroly, správního řízení a rejstříku) namísto současných pěti.Na základě dostupných dat lze odhadnout, že ze současného počtu přibližně 1.900 úředníků samospráv by bylo možné snížit počet

jiných než volných živností si tak ušetří nutnost konverze dokumentů prokazujících splnění zákonných podmínek pro provozování živnosti. ŠTĚPÁNOVÁ, Petra. V Česku loni přibylo 63 800 nových živnostníků. Bisnode [online]. 2018, 14.2.2018 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: https://www.bisnode.cz/o-bisnode/o-nas/novinky/v-cesku-loni-pribylo-63800-novych- zivnostniku Uvažujeme 23.000 společností + 33.000 živností x 1.000 Kč za každou živnost. 155.000.000 Kč v roce 2010, dle dat MPO - Sekce podnikání, odbor živností, Optimalizace struktury ŽÚ, 2011. 70.000 živností a 30.000 společností (odhad na základě počtu ročně vzniklých živností pro PO a FO za posledních 5 let). MPO - Sekce podnikání, odbor živností, Optimalizace struktury ŽÚ, 2011. ODDĚLENÍ 04110, odbor živností. Optimalizace struktury ŽÚ. Ministerstvo průmyslu a obchodu: 7. zasedání Podnikatelské rady [online]. Praha, 2011, 15.3.2011, (archivovaná zpráva) [cit. 2018-08-01]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/podnikatelska-rada/7--zasedani-podnikatelske-rady--85149 Prezentace dostupná z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/43563/48887/575219/priloha001.pdf zhruba o 300 lidí celorepublikově.Díky tomu by došlo k úspoře 162.000.000 Kč. Zároveň by se mohl snížit příspěvek obcím na přenesenou působnost v celkovém objemu 114.000.000 Kč ročně. Samosprávy díky reorganizaci ušetří 48.000.000 Kč ročně. V kontextu celé republiky by návrh dopadl na samosprávy zhruba sedmi miliony ročně, tedy asi 25.000 až 50.000 Kč ročně na jednu obec spravující obecní živnostenský úřad, pokud nedojde ke kompenzaci výpadku v příjmech (např. formou menšího snížení příspěvku na přenesenou působnost).

6.1.3. Dopad na výběr daní

Změna bude daňově neutrální, vzhledem k tomu, že náklady spojené se vznikem společnosti jsou daňově uznatelnými výdaji. Jistý, avšak stále zanedbatelný, efekt se promítne do výběru daně z přidané hodnoty (DPH). Protože při online založení se nebudou vybírat notářské poplatky, výběr DPH by se snížil o 16.000.000 až 26.000.000 Kč ročně.Mnoho společností se však stane plátci DPH a poplatek za založení firmy si odpočte na vstupu, reálně se výběr tedy sníží o mnohem menší částku, zřejmě do 10 milionů korun ročně. K výraznějšímu výkyvu ve výběru daní tedy nedojde.

6.2. Dopad na podnikatelské prostředí

Podnikatelé ušetří zhruba 16.500.000 Kč ročně na správních poplatcích na živnostenském úřadě a 115.000.000 až 230.000.000 Kč ročně na nákladech za vznik společnosti.Úkony spojené s ohlášením živnosti volné i vznikem společnosti budou trvat podstatně méně člověkohodin (místo 9,5 hodin čistého času pouze 0,5 hodiny). Ohlášení volné živnosti budou zpracována okamžitě, místo dnes nejdelší možné lhůty zpracování ohlášení, 5 pracovních dní, po jejichž dobu již podnikatel nebude muset čekat. Dá se předpokládat i vedlejší pozitivní efekt, kdy by posun v agregátním žebříčku Doing Business Světové bankydíky tomuto návrhu pozitivně ovlivnil vnímání České republiky jako země přátelské vůči podnikání.

7. Zhodnocení korupčních rizik

Celkový finanční objem transakcí, respektive státních zakázek, plynoucích z tohoto návrhu je zanedbatelný. Pravděpodobnost korupčního rizika je vzhledem k existujícím kontrolním mechanismům malá. Korupce by hrozila při realizaci IT zakázek na implementaci systému, který online zakládání umožní. Takové riziko je zmírněno faktem, že aplikace doporučená tímto návrhem již existuje na https://urad.pirati.cz a nemusí se programovat celá znovu. Je zveřejněna ve svobodné licenci včetně zdrojového kódu, nehrozí tedy tzv. vendor lock-in. Korupce by mohla hrozit, kdyby se veřejná správa rozhodla realizovat vlastní aplikaci. Případná možnost monopolizace dodavatele má korupční potenciál a je schopná prodražit některé státní IT zakázky. Aplikaci na zakládání firem však může díky svobodné licenci upravit každý budoucí dodavatel státní správy, lze tedy bez problémů vysoutěžit dodavatele v otevřeném výběrovém řízení.

Uvažujeme úřady, které v roce 2011 splňovaly předpoklad 5 pracovníků. Zhruba třetina nesplňovala. Odhadujeme průměrné mzdové náklady 540.000 Kč na jednoho úředníka ročně. Stát přispívá na úředníka cca 380.000korun ročně, dle dat MPO - Sekce podnikání, odbor živností, Optimalizace struktury ŽÚ, 2011. Z „jednodušší” společnosti je DPH 693 Kč, ze „složitější” 1.113 Kč. Započítány jsou pouze povinné notářské poplatky. Ověřené podpisy a další drobné výdaje, které nemusí vzniknout, jsou zanedbatelné. Soudní poplatek, notářské poplatky, správní poplatek za živnostenské oprávnění. Doing Business: Reforming to Create Jobs. THE WORLD BANK GROUP: DOING BUSINESS[online]. Washington, DC: The World Bank, 1944, September 2003 - October 31, 2017 [cit. 2018-06-20]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic

8. Slovníček pojmů

Bezúhonnost (pro účely živnostenského zákona)

Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Byrokracie

Zde použito ve smyslu: systém správy či řízení, kde nutnost nebo sklon dodržovat rigidní a komplikované postupy brání efektivnímu fungování.

CRM Centrální registrační místo

„Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v režimu živnostenského zákona, je možno splnit na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě (centrálním registračním místě – CRM), jímž jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR.

Na CRM je možné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky a hlášení do následujících evidencí.

Ve vztahu k živnostenskému úřadu: ohlášení živnosti, žádost o koncesi. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti OSVČ, přihláška k nemocenskému pojištění a k důchodovému spoření OSVČ. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: oznámení pojištěnce o zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnost. Ve vztahu k Úřadu práce: oznámení volného pracovního místa (příp. jeho obsazení).

Ve vztahu k finančnímu úřadu je možno na CRM podat přihlášku nebo učinit oznámení pouze za předpokladu, že fyzická osoba nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě. I v případě využití služeb CRM je zapotřebí vyplnit formulář Ministerstva financí, prostřednictvím něhož lze učinit následující přihlášky: přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob, přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani silniční, přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti; daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů, přihláška k registraci pro plátcovy pokladny.”

Dálkový přístup

Dálkový přístup je přístup do informačního systému prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, obvykle veřejně přístupné, například prostřednictvím internetu (internetové právo). V právním řádu ČR se používá také formulace „zveřejnit prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě“, která má stejný význam (viz např. exekuční řád).

EPO elektronické podání

Podání vůči živnostenskému úřadu, které lze vytvořit prostřednictvím aplikace JRF, kterou lze stáhnout z internetových stránek Registru živnostenského podnikání. V aplikaci lze zpracovat ohlášení živnosti, žádost o koncesi, oznámení změn údajů, provozoven, přerušení provozování živnosti, pokračování v provozování živnosti a žádost o zrušení živnostenského oprávnění. Vyplněné EPO je aplikací JRF odesláno přímo na elektronickou podatelnu Živnostenského rejstříku.

ISVS, Informační systémy veřejné správy

Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. ISVS obsahují jednak data, jednak nástroje umožňující výkon informačních činností (těmi jsou

https://www.mpo.cz/dokument155549.html Právnický slovník, 3.vydání, 2009; Vladimír Smejkal získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, jakož i blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích). Správci ISVS jsou ministerstva, jiné správní úřady, další státní orgány a orgány územní samosprávy. S určitými výjimkami jsou ISVS předmětem speciální zákonné úpravy, která stanoví povinnosti jejich správců a provozovatelů. Způsobilost k realizaci vazeb ISVS s jinými informačními systémy a dlouhodobé řízení ISVS podléhají atestacím, prováděným k tomu zvlášť pověřenými akreditovanými atestačními středisky. Ústředním správním úřadem pro tuto oblast je MV. Blíže zák. č. 365/2000 Sb.

JRF Jednotný registrační formulář

Formulář, prostřednictvím kterého je umožněno podání k živnostenskému úřadu. Umožňuje učinit i podání vůči finančnímu úřadu, úřadu práce, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Formulář je i v elektronické podobě a aplikace s JRF je k dispozici ke stažení na stránkách Registru živnostenského podnikání, respektive Živnostenského rejstříku.

Kapitálové společnosti

Spolu s osobními společnostmi tvoří společnosti kapitálové obchodní společnosti. Kapitálovými společnostmi jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Mohou vykonávat i jinou než podnikatelskou činnost. Každý společník je majetkově účasten na společnosti.

Legalizace neboli Ověření pravosti podpisu

Ověření pravosti podpisu, legalizace, spočívá v tom, že fyzická osoba listinu vlastnoručně podepíše nebo podpis na listině již uvedený uzná za vlastní. Při tomto úkonu je povinna prokázat svoji totožnost. Legalizace se vyznačuje ověřovací doložkou.

Návratový kód

Slouží k pozdějšímu návratu k rozpracovanému návrhu. Kód je automaticky generovaný během zpracovávání formuláře.

Obchodní firma

Název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Obchodní firma se tvoří z kmene (základu) a povinného dodatku vyjadřujícího právní formu.

Obchodní korporace

Obchodní společnosti a družstva společně jsou obchodními korporacemi.

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík vede rejstříkový soud v elektronické podobě. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin. Do obchodního rejstříku se zapisují povinně obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon.

Obchodní společnosti

Obchodní společnosti se dělí na společnosti osobní a kapitálové. Obchodní společnosti spolu s družstvy tvoří obchodní korporace.

Právnický slovník, 3.vydání, 2009; Josef Staša Právnický slovník, 3.vydání, 2009; Dušan Hendrych Právnický slovník, 3.vydání, 2009; Miroslava Bartošíková, Ivana Štenglová

Podnikatel

Podnikatelem je fyzická či právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

Za podnikatele se též považuje osoba, která uzavírá obchody související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání. Totéž platí pro osobu, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Za podnikatele se též považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku a také je za podnikatele považována osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění.

Právní osobnost

Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Člověk má právní osobnost od narození do smrti.

Právní titul

Právní titul, právní důvod, s nímž je spojen vznik, zánik nebo změna právních vztahů (práv a povinností). Typickým právním důvodem jsou právní skutečnosti, může jím být i zákon.

Společenská smlouva

Je smlouva, kterou se zakládá obchodní společnost, nestanoví-li zákon, že se zakládá zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Společenská smlouva musí mít písemnou formu (forma právního úkonu), musí být podepsána všemi zakladateli a pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena.

Společnost s ručením omezeným

„Společnost s ručením omezeným je jedním z typů obchodních společností, které se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (v platnosti od 1. 1. 2014).“„Zařazuje se mezi kapitálové společnosti, ale základní kapitál u ní již není považován za koncepční prvek. Koncepčním prvkem zůstává nadále zejména omezené ručení společníků za dluhy společnosti.“

„Společnost zakládá jeden nebo více společníků, kteří za dluhy ručí společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku. Firma nese označení "společnost s ručením omezeným", které může být nahrazeno zkratkou "spol. s r.o." či "s.r.o.".”

„Společnost s ručením omezeným je jedním z nejoblíbenějších typů obchodní společnosti v ČR. Výhodou společnosti s ručením omezeným je, že společníci ručí do výše nesplaceného základního kapitálu. Mezi další výhody patří, na rozdíl od OSVČ, že právnická osoba platí pouze daň z příjmů (19 %) a srážkovou daň ze zisku rozděleného mezi společníky (15 %). Všeobecně má výrazně lepší možnosti z hlediska optimalizace daní.”

Svéprávnost

Způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Plné svéprávnosti nabývá člověk dovršením osmnáctého roku věku, uzavřením manželství či přiznáním plné

§ 15 odst. 1) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku Právnický slovník, 3. vydání, 2009; Josef Fiala Právnický slovník, 3. vydání, 2009; Ivana Štenglová https://business.center.cz/business/pravo/formypodn/spolecnost-s-rucenim-omezenym Zákon o obchodních korporacích, 2. vydání, 2017, s. 303 - 305 https://business.center.cz/business/pravo/formypodn/spolecnost-s-rucenim-omezenym https://business.center.cz/business/pravo/formypodn/spolecnost-s-rucenim-omezenym svéprávnosti soudem. Podnikatelskou činnost může provozovat i nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, a to se souhlasem zákonného zástupce za současného přivolení soudu.

Transakční náklady

Představují čas, práci a ostatní zdroje vynaložené za účelem uzavření transakce. Jde o náklady spojené s rozhodnutím. Bezprostředně nesouvisí s výsledkem činnosti závislé na rozhodnutí, jsou vedlejšími náklady těchto činností.

Transakčními náklady spojenými se založením a vznikem společnosti s ručením omezeným je nejen čas strávený na úřadech, ale i některé poplatky s tímto procesem spojené.

Snížení transakčních nákladů umožňují dobře nastavené instituty a vymahatelná pravidla.

Vendor lock-in

“Vendor lock-in, neboli stav exkluzivity, činí zadavatele závislým na produktech dodavatele tím, že vytvoří překážky, nebo úplně znemožní přechod na produkty jiného dodavatele. Mezi důvody vendor lock-in efektu se řadí například nekompatibilita systému se softwarem jiných dodavatelů, nezajištění od dodavatele informace o systému včetně zdrojového kódu, aby mohl být systém dále rozvíjen i bez původního dodavatele. Právní důvody spočívají převážně v tom, že dodavateli systému vzniknou práva duševního vlastnictví (zejména majetková práva autorská) a zadavatel si k nim nesjedná dostatečně širokou licenci, aby mohl systém dále rozvíjet i prostřednictvím třetí osoby.”

Veřejná listina

Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon. U veřejné listiny se předpokládá její autenticita i pravdivost, pokud není prokázán opak.

Veřejná správa

Veřejná správa označuje činnost, kterou vykonávají správní úřady, orgány územní nebo zájmové samosprávy nebo jiné subjekty na základě zákonů a k jejich provedení. Veřejná správa je souhrnným pojmem, který zahrnuje státní správu a samosprávu. Ve většině definic se vymezuje negativně. Vychází se přitom z dělby státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní a z poznatku, že moc zákonodárnou a soudní lze na rozdíl od moci výkonné uspokojivě stanovit. Veřejná správa se negativně vyjadřuje jako souhrn činností, které nelze kvalifikovat ani jako zákonodárství, ani jako soudnictví.

Zakladatelská listina

Připouští-li zákon, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se tato společnost zakladatelskou listinou vyhotovenou ve formě notářského zápisu.

Zakladatel obchodní společnosti

Zakladatel obchodní společnosti je osoba, která uzavřela společenskou nebo zakladatelskou smlouvu anebo zakladatelskou listinu o založení obchodní společnosti.

Základní kapitál

Minimální vklad společníka je 1 Kč, pokud ovšem neurčí společenská smlouva, že výše vkladu bude vyšší, s tím, že výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně. Počáteční investice nemusí být pouze peněžité formy, může mít také nepeněžitou podobu, např. užitkový vůz či vybavení provozovny. Základní kapitál je tvořen součtem všech vkladů.

https://www.epravo.cz/top/clanky/pouceni-z-kauzy-opencard-vendor-lock-in-efekt-ve-verejnych-zakazkach- 107125.html Právnický slovník, 3.vydání, 2009; Dušan Hendrych Právnický slovník, 3.vydání, 2009; Ivana Štenglová Právnický slovník, 3.vydání, 2009; Ivana Štenglová

Živnostenský rejstřík

Živnostenský rejstřík, dříve též Registr živnostenského podnikání, je informačním systémem veřejné správy vedeným v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány určité údaje související s provozováním živnosti. Správcem je dle zákona Živnostenský úřad České republiky, ten však dosud nebyl zřízen, rejstřík tedy spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.