Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Platný právní stav aktivní volební právo přiznává – za splnění dalších podmínek – osobám, které dovršily věk 18 let. Navrhovatelé mají za to, že tuto hranici, ostatně v průběhu dějinného vývoje proměnlivou, je zapotřebí pravidelně podrobovat kritickému zhodnocení; podle jejich přesvědčení přitom v současnosti s ohledem na informovanost mladých lidí na straně jedné a na potřebu jejich inkluze do demokratického politického procesu na straně druhé není odůvodnitelné, aby se na komunální úrovni v případě aktivního volebního práva nadále uplatňovala hranice 18 let.
1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Změna je velmi jednoduchá: spočívá ve snížení věkové hranice aktivního volebního práva na 16 let. Hovoří pro to ostatně i úprava v blízkém zahraničí, např. v Rakousku, kde byla věková hranice snížena dokonce i v případě voleb do parlamentu. V tomto směru je předkládaný návrh méně ambiciózní: předpokládá pouze změnu v případě voleb do obecních zastupitelstev (a zastupitelstva hlavního města Prahy a jeho městských částí).
Nutno ovšem dodat, že logickým důsledkem snížení této hranice je snížení hranice také v případě dalších politických práv, která občanům obce dle platné legislativy náleží. Jedná se především o možnost hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva a k rozpočtu obce či do rozpočtu nahlížet. Dále občané obce budou moci od 16 let požádat o projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti obce nebo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty.
Navrhovatelé v souvislosti s touto úpravou považují za nezbytnou rovněž modifikaci hranice uplatňované v případě členů okrskových volebních komisí. Ta by měla být také stanovena na 16 let. Předloha se naopak vůbec nedotýká podmínek volitelnosti, tj. pasivního volebního práva. Jeho podmínkou bude tedy i nadále dosažení věku 18 let.
Je třeba uvést, že tato změna se nepřímo promítne také v zákoně o místním referendu, jehož ustanovení upravující okruh osob oprávněných hlasovat se odkazují právě na vymezení voličů obsažené v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. V místním referendu tedy budou moci hlasovat i šestnáctiletí.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, který v případě obecních zastupitelstev – na rozdíl např. od komor Parlamentu ČR – otázku minimálního věku neupravuje.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
V souvislosti s rozšířením okruhu oprávněných voličů lze očekávat nárůst výdajů na organizaci voleb, půjde ovšem o nárůst pouze nepatrný, který bude hrazen především ze státního rozpočtu. Zvýšení nákladů se předpokládá především v souvislosti s tiskem a distribucí volebních lístků. Nárůst by se měl pohybovat v jednotkách procent, což odpovídá nanejvýš jednotkám milionů korun. Navrhovaná úprava nemá vyčíslitelný dopad na rozpočty obcí ani rozpočty krajů; hovořit lze o něm v návaznosti na rozšíření politických práv na osoby starší 16 let, míru jejich využívání (a tudíž i ekonomických dopadů) je ovšem prakticky nemožné odhadnout.
Zvláštní část
K čl. I bodu 1, čl. III bodu 1, čl. V bodu 1 a 4
Stanovuje se, že aktivní volební právo náleží (po splnění dalších podmínek) osobám, které dovršily 16 let věku.
K čl. I bodu 2
Jde o legislativně - technickou změnu, jejíž potřeba byla novelizací vyvolána.
K čl. I bodu 3
Snížení věkové hranice by se podle přesvědčení předkladatelů mělo týkat také členů okrskových volebních komisí.
K čl. III bod 2 a 4, čl. V bodu 2, 3, 5 a 6
Změna v souvislosti se zachováním hranice 18 let pro pasivní volební právo.
K čl. III bodu 3 a 5 a čl. bodu 7 a 8
Změna věkové hranice na 16 let pro uplatnění některých práv spojených s aktivním volebním právem.
K čl. III bodu 6, čl. V bodu 3, 4 a 9
Jde o legislativně - technické změny spojené se změnou věkové hranice pro aktivní volební právo a zachování věkové hranice pro pasivní volební právo.
K čl. II, IV a VI
Přechodné ustanovení upravující situaci, kdy by tento zákon nabyl účinnosti v době mezi vyhlášením voleb a samotným konáním voleb. Pro tuto situaci se tento zákon nepoužije.
K čl. VII
Zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.