Novela z. o volbách do zastupitelstev obcí

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Platný právní stav aktivní volební právo přiznává – za splnění dalších podmínek – osobám, které dovršily věk 18 let. Navrhovatelé mají za to, že tuto hranici, ostatně v průběhu dějinného vývoje proměnlivou, je zapotřebí pravidelně podrobovat kritickému zhodnocení; podle jejich přesvědčení přitom v současnosti s ohledem na informovanost mladých lidí na straně jedné a na potřebu jejich inkluze do demokratického politického procesu na straně druhé není odůvodnitelné, aby se na komunální úrovni v případě aktivního volebního práva nadále uplatňovala hranice 18 let.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Změna je velmi jednoduchá: spočívá ve snížení věkové hranice aktivního volebního práva na 16 let. Hovoří pro to ostatně i úprava v blízkém zahraničí, např. v Rakousku, kde byla věková hranice snížena dokonce i v případě voleb do parlamentu. V tomto směru je předkládaný návrh méně ambiciózní: předpokládá pouze změnu v případě voleb do obecních zastupitelstev (a zastupitelstva hlavního města Prahy a jeho městských částí).

Nutno ovšem dodat, že logickým důsledkem snížení této hranice je snížení hranice také v případě dalších politických práv, která občanům obce dle platné legislativy náleží. Jedná se především o možnost hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva a k rozpočtu obce či do rozpočtu nahlížet. Dále občané obce budou moci od 16 let požádat o projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti obce nebo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty.

Navrhovatelé v souvislosti s touto úpravou považují za nezbytnou rovněž modifikaci hranice uplatňované v případě členů okrskových volebních komisí. Ta by měla být také stanovena na 16 let. Předloha se naopak vůbec nedotýká podmínek volitelnosti, tj. pasivního volebního práva. Jeho podmínkou bude tedy i nadále dosažení věku 18 let.

Je třeba uvést, že tato změna se nepřímo promítne také v zákoně o místním referendu, jehož ustanovení upravující okruh osob oprávněných hlasovat se odkazují právě na vymezení voličů obsažené v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. V místním referendu tedy budou moci hlasovat i šestnáctiletí.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, který v případě obecních zastupitelstev – na rozdíl např. od komor Parlamentu ČR – otázku minimálního věku neupravuje.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty

V souvislosti s rozšířením okruhu oprávněných voličů lze očekávat nárůst výdajů na organizaci voleb, půjde ovšem o nárůst pouze nepatrný, který bude hrazen především ze státního rozpočtu. Zvýšení nákladů se předpokládá především v souvislosti s tiskem a distribucí volebních lístků. Nárůst by se měl pohybovat v jednotkách procent, což odpovídá nanejvýš jednotkám milionů korun. Navrhovaná úprava nemá vyčíslitelný dopad na rozpočty obcí ani rozpočty krajů; hovořit lze o něm v návaznosti na rozšíření politických práv na osoby starší 16 let, míru jejich využívání (a tudíž i ekonomických dopadů) je ovšem prakticky nemožné odhadnout.