Novela z. o některých druzích podpory kultury

Zhodnocení platného právního stavu

V současnosti v našem právním systému existují příspěvkové organizace dvojího druhu. Příspěvkové organizace zřizované státem na základě Zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a příspěvkové organizace zřizované samosprávnými celky na základě Zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, Zákona č. 129/2000 Sb. o krajích a Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. Ani jeden z těchto zákonů blíže neupravuje postavení vedoucích příspěvkových organizací (dále PO), pouze se omezují na konstatování, že vedoucí PO je jmenován zřizovatelem. Ve vydané zřizovací listině zřizovatel déle označí statutární orgány a způsob, jakým vystupují jménem dotyčné organizace. Jednotlivé zřizovací listiny mohou obsahovat další náležitosti ohledně postavení jejího vedoucího (např. pořádání výběrových řízení), což ale záleží pouze na vůli zřizovatele. Bližší definování postavení vedoucího PO nepřináší ani Zákon č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury, který jako jediný určitým způsobem definuje PO, které působí v oblasti kultury. Jmenování a odvolávání vedoucích těchto organizačních složek tedy záleží pouze na vůli jejího zřizovatele.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Vzhledem k tomu, že poslední jmenovaný zákon jako jediný zmiňuje PO v oblasti kultury, rozhodli jsme se na něj přímo navázat naší právní úpravu. Ve své podstatě se jedná o rozšíření pojmu PO ze státních na všechny ostatní (státní + územních samospráv), zakotvení procesu výběru příslušného vedoucího (výběrové řízení) a jeho funkčního období. Jako inspirace nám posloužil § 166 Školského zákona, který právně definuje postavení ředitelů školských zařízení. Funkční období vedoucího PO v oblasti kultury je tedy stanoveno na šest let. Před koncem uplynutí tohoto období je možné vyhlásit výběrové řízení na danou pozici. Pokud tak zřizovatel neučiní, začíná po uplynutí funkčního období plynule běžet další šestileté období. Novela dále upravuje konkrétní požadavky, které musí dotyčný uchazeč o pozici vedoucího PO v oblasti kultury splňovat. Upravuje též některé náležitosti výběrového řízení (jmenování výběrové komise aj.), další ponechává stanovit ministerstvu vyhláškou. Výsledek takto nastaveného výběrového řízení se stává pro zřizovatele závazným.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Smyslem celé právní úpravy je lépe definovat právní postavení vedoucích PO v oblasti kultury. Považujeme to za vhodné, jelikož za současného stavu záleží setrvání ve funkci pouze na vůli zřizovatele (ministr, rada kraje, rada obce). V praxi je tak jejich postavení velice nestálé, závislé na vůli současné politické reprezentace, přičemž stálost vedení konkrétní instituce často umožňuje její dlouhodobý rozvoj s jasně nastavenou koncepcí řízení. Důležitý aspekt je také omezení politického řízení kulturních institucí a tím pádem posílení odborného prvku. Jsou samozřejmě zachovány mechanismy odvolání z postu vedoucího kulturní instituce (§ 3a bod 5 - 6). Existují i konkrétní události, kdy došlo k hromadnému odvolávání - např. v Ústeckém kraji v roce 2017 bylo odvoláno najednou 5 ředitelů PO, jež jsou činné na poli uchování a prezentace kulturního dědictví. V kontextu ostatních zemí Evropské unie je třeba podotknout, že pravidla pro výběr a odvolávání ředitelů má blíže upravena většina z nich.

Výběrové řízení je na úrovni obecných zákonů běžným standardem. Velmi často se dává důraz i na názor odborníků z praxe.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh se netýká ústavních otázek ani nijak nezasahuje do ústavou zaručených práv a svobod, je tedy plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie

Otázka obsazování veřejných funkcí není právem EU upravena. Právo EU toliko požaduje, aby přístup k těmto funkcím byl nediskriminačně umožněn všem občanům Evropské unie, až na úzce vymezené výjimky. Zákon nestanovuje žádné ustanovení, který by přímo či nepřímo omezovalo přístup k těmto funkcím občanům jiných států, je tedy v tímto požadavkem práva EU v souladu.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Zákon se nedotýká žádné otázky, která by byla upravena mezinárodním právem, je tedy plně v souladu s mezinárodními závazky České republiky.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady

V rozpočtech zřizovatelů se objeví možné náklady v řádech tisíců Kč na uspořádání pravidelných výběrových řízení (1x za 6 let). Ve státním rozpočtu, rozpočtech krajů a některých obcí lze tedy očekávat zanedbatelné dopady, závisející na počtu PO pod konkrétním zřizovatelem. Dopady na podnikatelské prostředí a sociální dopady zákon nemá, snad s výjimkou toho, že předvídatelné výběrové řízení podle jasných pravidel učiní veřejné instituce o něco atraktivnějším zaměstnavatelem.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Do kontaktu s osobními údaji uchazečů přijde výběrová komise, která s nimi bude muset jednat dle zásad GDPR. Toto jednání je již vázáno zákonem, a proto větší riziko nevzniká.

Zhodnocení korupčních rizik

Nabízí se možné ovlivňování členů výběrové komise z pozice zřizovatele, či uchazečů. Členy výběrové komise však jmenuje sám zřizovatel, který se výsledek výběrového řízení teoreticky může pokusit ovlivnit již v samotném počátku výběrem těchto členů. Takové riziko je ale u všech pořádaných výběrových řízení ve všech oblastech.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Zákon neobsahuje žádné ustanovení které by mohlo ohrozit bezpečnosti či obranu České republiky.