Novela z. - školský zákon

OBECNÁ ČÁST

Cílem předkládaného poslaneckého návrhu je několik dílčích návrhů (Bod I-III), které reagují na současné nastavení maturity dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Bod I

Žáci, kteří neuspějí u maturitní zkoušky, opouštějí školu z pohledu zákona pouze se základním vzděláním, přestože úspěšně absolvovali 4 roky studia zvoleného maturitního oboru a splnili podmínku k připuštění k maturitní zkoušce. Současné nastavení tak výrazným způsobem diskvalifikuje ty žáky, kteří neuspěli u maturity, přestože si během studia osvojili znalosti a dovednosti potřebné k úspěšnému zakončení studovaného oboru a výkonu profese. Pouhá základní úroveň dosaženého vzdělání představuje z pohledu kvalifikace významnou bariéru z hlediska přechodu ze školy do zaměstnání, úspěšného uplatnění na trhu práce a perspektivy kariérního rozvoje. Zároveň zvyšuje riziko dlouhodobé opakované nezaměstnanosti.

Cílem předkládaného návrhu je umožnit neúspěšným maturantům získat doklad o dosažené střední úrovni vzdělání, pokud úspěšně ukončí poslední ročník studia maturitního oboru. Dokladem o úspěšném zakončení studovaného oboru je vysvědčení žáka z posledního ročníku. Takto dosažená úroveň vzdělání bude z hlediska zákona ekvivalentní úrovni, jíž lze v současnosti dosáhnout ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání a složením závěrečné zkoušky. Přiznaná úroveň středního vzdělání v takových případech nebude umožňovat vstup do terciárního vzdělávání. Pokud bude pro výkon profese požadována maturita z oboru, není úroveň středního vzdělání v tomto ohledu ekvivalentem.

Součástí předloženého návrhu je rovněž doporučení zohlednit v rámci přiřazení střední úrovně vzdělání klasifikaci dosaženého vzdělání dle ISCED 2011. Toto doporučení je blíže specifikováno v části C.

Prostřednictvím tohoto návrhu bude žákům neúspěšným u maturitní zkoušky přiznána adekvátní kvalifikační úroveň, což zejména v případě žáků maturitních oborů středních odborných škol zvýší jejich šance na pracovní uplatnění. Navrhované opatření zároveň částečně omezí další nárůst předčasných odchodů ze vzdělávání a navyšování podílu ekonomicky aktivních osob pouze s ukončeným základním vzděláním.

Bod II

Předložený návrh je pro zachování současného stavu ve smyslu ponechání výběru povinné maturitní zkoušky mezi cizím jazykem a matematikou v rámci společné části maturity, dle § 78 odst. 2 školského zákona. Jednoznačnou prioritou by měla být svoboda a možnost výběru reagující na individuální potřeby a schopnosti každého žáka. Zároveň je v tomto ohledu důležité přihlédnout k dosavadním výsledkům žáků v didaktických testech z matematiky při zohlednění oborového zaměření, kdy lze pozorovat vysokou neúspěšnost především žáků maturitních oborů středních odborných škol. Pokud bude realizován záměr zavádění povinné zkoušky z matematiky, můžeme očekávat nárůst podílu neúspěšných maturantů, zvýšení podílu mladých lidí, kteří předčasně odcházejí ze vzdělávání a tím i nárůst podílu osob, které disponují pouze dosaženou základní úrovní vzdělání.

Bod III

Předkládaný návrh si klade za cíl přesunout hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka ze společné části maturity do profilové části. Hodnocení bude v kompetenci škol, tak jak uvažuje připravovaný návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Navrhované změny posílí roli škol a umožní posílení zpětné vazby hodnotícího učitele směrem k žákovi. Tento krok lze vnímat jako navrácení důvěry školám. Učitelé mohou své žáky hodnotit s větší znalostí jejich potenciálu i v kontextu výsledků dosahovaných v průběhu studia. Vyšší pracovní nasazení pedagogů spojené s hodnocením písemných prací nelze zaměňovat s nárůstem administrativy. Administrativní zátěž se naopak sníží, neboť nebude nutné zajišťovat odesílání písemných prací žáků na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV). Implementace předloženého návrhu zároveň povede k redukci výdajů nutných k zajištění a vyhodnocení písemných prací z centrální úrovně, tedy ze strany CZVV.

A Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Bod I

Školský zákon rozlišuje tři úrovně středoškolského vzdělání:

a) střední vzdělání,

b) střední vzdělání s výučním listem,

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 školského zákona, je dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou vysvědčení o maturitní zkoušce. Žáci, kteří neuspějí u maturity, přestože úspěšně zakončí poslední ročník studia maturitního oboru, čímž naplňují podmínku o připuštění k maturitní zkoušce, nedosáhnou ani nejnižšího z výše uvedených stupňů a disponují pouze dosaženou úrovní základního vzdělání, která představuje významnou bariéru pro uplatnění na trhu práce a trvalou zaměstnatelnost.

Bod II

Dle školského zákona skládá žák v rámci společné části maturitní zkoušky 2 povinné zkoušky – zkoušku z českého jazyka a literatury a volitelného předmětu, kdy si žák může vybírat mezi cizím jazykem a matematikou. Žák se zároveň může dle § 78 odst. 5 přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám z předmětů podle § 78 odst. 1 písm. b) a c).

S účinností od jarního zkouškového období v roce 2021 je (podle zákona č. 178/2016 Sb., nařízení vlády č. 445/2016 Sb. a dle nařízení vlády č. 71/2017 Sb.) maturantům oborů vzdělání gymnázií a lyceí uložena povinnost konat 3 povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky - z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky.

S účinností od jarního zkouškového období v roce 2022 bude všem maturantům uložena povinnost konat tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky, s výjimkou žáků uměleckých, zdravotnických oborů a oboru vzdělání Sociální činnost, kteří budou mít nadále povinnost vykonat zkoušku ze dvou povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, tedy jako doposud.

Bod III

Dle § 78 odst. 3 školského zákona jsou, kromě didaktického testu, součástí společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka také písemné práce a ústní část zkoušky, jež probíhá před zkušební maturitní komisí.

Platná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a respektuje princip rovnosti mužů a žen.

B Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Bod I

Cílem předkládaného návrhu je umožnit dosažení střední úrovně vzdělání (tedy nejnižšího ze stupňů středního vzdělání) žákům, kteří úspěšně zakončí poslední ročník studia maturitního oboru, ale neuspějí u maturitní zkoušky.

Za současného legislativního nastavení by například žák maturitního oboru Elektrotechnika, který úspěšně dokončil poslední ročník studovaného maturitního oboru, ale neuspěl u zkušebního předmětu společné části maturitní zkoušky (např. z cizího jazyka), skončil pouze se základním vzděláním. Přitom během středoškolského studia získal potřebné odborné znalosti, dovednosti a splňuje tak kvalifikační předpoklady pro výkon zvolené profese. Neúspěch u jedné zkoušky ho do značné míry na trhu práce diskvalifikuje (maturitní zkoušku lze v tomto ohledu označovat za tzv. high-stakes test).

Implementací tohoto opatření tak žáci, kteří u maturity neuspějí, neskončí pouze se základním vzděláním, ale budou disponovat úrovní středního vzdělání. Dokladem o dosažené úrovni vzdělání bude vysvědčení z posledního ročníku studovaného maturitního oboru. Přiznaná úroveň středního vzdělání žákům, kteří nesloží maturitu, přitom nebude tyto žáky opravňovat ke vstupu do terciárního vzdělávání.

Vysoká neúspěšnost žáků u maturitní zkoušky má za současného legislativního nastavení nezanedbatelný vliv na zvyšování podílu předčasných odchodů ze vzdělávání. Dle mezinárodní definice Eurostatu jsou neúspěšní maturanti započítáváni jako osoby disponující pouze základním vzděláním. Navrhované opatření zvyšuje šance neúspěšných maturantů na pracovní uplatnění ve studovaném oboru a nevede přitom k devalvaci maturitní úrovně vzdělání. Vysvědčení z posledního ročníku maturitního oboru na střední škole neopravňuje ke vstupu do terciárního vzdělávání a pro zaměstnavatele má menší hodnotu než doklad o úspěšném složení maturitní zkoušky.

Bod II

Předkládaný návrh si klade za cíl zajistit možnost volby ve smyslu ponechání výběru povinné maturitní zkoušky mezi cizím jazykem a matematikou v rámci společné části maturity. Důvodem pro zachování současného stavu, ve smyslu svobodné volby, jsou rovněž nepříznivé výsledky a vysoká neúspěšnost žáků u maturitní zkoušky z matematiky, která v současnosti není povinnou zkouškou, ale pouze volitelnou. Dá se očekávat, že by zavedení povinné zkoušky z matematiky v rámci společné části maturitní zkoušky vedlo k dalšímu nárůstu počtu neúspěšných žáků a tím i nárůstu podílu předčasných odchodů ze vzdělávání, což je v rozporu s naplňováním priorit Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a doporučeními Evropské komise ve vazbě na prevenci a snižování předčasných odchodů ze vzdělávání v členských zemích EU.

Cílem tohoto návrhu v žádném případě není devalvace maturitní zkoušky jako takové. Návrh nijak nerozporuje význam a důležitost matematické gramotnosti a jejího rozvoje. Je však třeba zdůraznit, že současná podoba maturity je zcela nevyhovující v tom smyslu, že zadání testů ve společné části maturitní zkoušky dostatečně nezohledňuje obsah a cíle vzdělávání a to, co se žáci reálně učí. Zadání testů by mělo být více zaměřeno na ověřování znalostí a dovedností využitelných v praxi a v každodenním životě, zároveň by mělo více reflektovat oborové zaměření žáků. V současnosti neexistuje jasná poptávka státu na to, co by maturita měla ověřovat a měřit. Nutno podotknout, že možná rizika vyplývající ze zavádění matematiky jako povinného zkušebního předmětu společné části maturity jsou mimo jiné popsána i v dokumentu Hodnocení naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, který je výsledkem práce expertní skupiny ustanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Samotná expertní skupina v dokumentu poukazuje na riziko zvyšování počtu neúspěšných žáků v důsledku zavádění povinné zkoušky z matematiky. Zároveň vyjadřuje zcela oprávněné obavy nad tím, že zavedení povinné zkoušky z matematiky bude odrazovat některé žáky (zejména žáky s nižším sociálně-ekonomickým statusem) od studia maturitních oborů, a to nikoliv z důvodu, že by tito žáci neměli reálné předpoklady k absolvování maturitního oboru, ale právě z obav povinné zkoušky z matematiky.

Bod III

Cílem předkládaného návrhu je přenesení hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury a cizích jazyků ze společné části státní maturity do profilové části, která je v kompetenci škol. Společná část státní maturity tak bude omezena pouze na didaktické testy ze zkušebních předmětů.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a princip rovnosti mužů a žen se na ni nevztahuje.

C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Bod I

Žákům, kteří úspěšně dokončí studium maturitního oboru, ale neuspějí u maturitní zkoušky, je v současnosti přiznána pouze základní úroveň vzdělání. To představuje významný problém pro jejich budoucí pracovní uplatnění a významně snižuje perspektivu úspěšného profesního rozvoje. Vzhledem k tomu, že tito žáci musí prokázat dostatečné znalosti a dovednosti potřebné k úspěšnému absolvování zvoleného maturitního oboru, čímž splňují podmínku připuštění k maturitní zkoušce, je současné nastavení zcela neadekvátní a nevyhovující. Přiznaná úroveň středního vzdělání přitom maturantům neumožňuje hlásit se na vysokou nebo vyšší odbornou školu. Dotyční žáci pak stále mají možnost složit maturitu v následujících pěti letech od ukončení studovaného maturitního oboru (§ 81 odst. 5 školského zákona).

Přiznání úrovně středního vzdělání usnadní mladým lidem přechod na pracovní trh, aniž by jim hrozilo větší riziko, že skončí v evidenci úřadu práce a budou se potýkat s nezaměstnaností, často dlouhodobě. Sníží se tak i riziko závislosti na sociálních dávkách. Dokladem o dosaženém vzdělání bude vysvědčení z posledního ročníku studovaného maturitního oboru. Zvýšení kvalifikačního potenciálu neúspěšných maturantů může usnadnit nástroj pro uznávání výsledků předchozího učení, kterým je Národní soustava kvalifikací (NSK), legislativně ukotvená v zákoně č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Předkládaný návrh zároveň povede k omezení předčasných odchodů ze vzdělávání, resp. nárůstu počtu osob pouze se základním vzděláním (odpovídající úrovni ISCED 2011 0-2). Vymezení indikátoru předčasných odchodů ze vzdělávání vyplývá z mezinárodní definice Eurostatu. Indikátor je sledován v rámci šetření Labour Force Survey (v ČR realizován pod názvem Výběrové šetření pracovních sil Českým statistickým úřadem). Indikátor předčasných odchodů ze vzdělávání představuje procento populace ve věku 18 až 24 let splňující následující dvě podmínky:

1. nejvyšší stupeň získaného vzdělání nebo odborné přípravy je ISCED 2011 úrovně 0, 1 nebo 2 (ISCED 1997: 0, 1, 2 nebo 3C krátké);

2. neúčast ve vzdělávání v období čtyř týdnů předcházejících průzkumu.

V ČR můžeme od roku 2012 pozorovat průběžný narůst podílu předčasných odchodů ze vzdělávání, zatímco na úrovni zemí EU vidíme naopak klesající trend. Mezi roky 2017 a 2018 sice v ČR dochází k poklesu podílu předčasných odchodů z 6,7 % na 6,2 % (pokles o 0,5 p. b.), nicméně je třeba brát v úvahu situaci na regionální úrovni, zvažovat kontext problematiky regionálních disparit (neodůvodněné regionální rozdíly) a jejich postupný nárůst. V roce 2017 dosahují podíly předčasných odchodů ze vzdělávání nejvyšších hodnot především ve strukturálně postižených regionech (nejvyšší podíl předčasných odchodů vykazuje dlouhodobě region Severozápad, kde v roce 2017 dosáhl podíl předčasných odchodů ze vzdělávání 15,6 %).

Zdroj: Eurostat

Přestože mají předčasné odchody celou řadu příčin, z dostupných dat je evidentní, že na nárůst předčasných odchodů ze vzdělávání má vliv právě současné nastavení maturity a neúspěšnost žáků maturitních oborů především středních odborných škol u maturitních zkoušek. To lze doložit i na níže přiložených datech vypovídajících o situaci ve školních letech 2010/2011 a 2015/2016. Data dokládají nárůst podílu žáků, kteří ukončili poslední ročník maturitního oboru vzdělání, ale neuspěli u maturitní zkoušky. Tento problém se týká především maturitních oborů středního odborného vzdělávání.

Přehled o žácích, kteří předčasně ukončili vzdělávání, nepostoupili do vyššího ročníku nebo nevykonali úspěšně maturitní zkoušku

Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání (NÚV)

Nutno dodat, že právě prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a omezení dalšího nárůstu podílu žáků, kteří předčasně opouštějí vzdělávání a končí pouze s dosaženou úrovní základního vzdělání je prioritou nejenom Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ale také Evropské komise a to i ve vazbě na mezinárodní dokument Strategie Evropa 2020, v jehož rámci se členské státy zavázaly ke snížení předčasných odchodů ze vzdělávání pod 10 %.

Doporučení nad rámec návrhu:

V souvislosti s přiznáním střední úrovně vzdělání předkládaný návrh mimo novelu zákona doporučuje zvážit zohlednění klasifikace úrovně vzdělání dle ISCED 2011, kdy by bylo zároveň možné reflektovat skutečnost, zda žák uspěl alespoň v rámci profilové části maturitní zkoušky (což je relevantní především v případě žáků maturitních oborů středního odborného vzdělávání, jelikož součástí profilové části maturitní zkoušky je též praktická část), a to následujícím způsobem:

• V rámci všeobecného vzdělávání budou žáci, kteří neuspějí u maturitní zkoušky, přiřazeni dle ISCED 2011 do kategorie 342 (Dostatečné pro částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k postsekundárnímu neterciárnímu nebo terciárnímu vzdělávání). V případě, že žáci úspěšně absolvují profilovou část maturitní zkoušky, budou tito žáci přiřazeni do kategorie 343 (Dostatečné pro ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání);

• Žáci maturitních oborů s odborným zaměřením budou přiřazeni do kategorie 352 (Dostatečné pro částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k postsekundárnímu neterciárnímu nebo terciárnímu vzdělávání). V případě úspěšného vykonání profilové části maturitní zkoušky budou tito žáci přiřazeni do kategorie 353 (Dostatečné pro ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání).

Přiřazení úrovně vzdělání žákům, kteří úspěšně dokončí studium maturitního oboru, ale neuspějí u maturitní zkoušky

V případě zohlednění úspěšnosti u profilové části maturitní zkoušky by byl dokladem o úspěšném absolvování protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky, dle § 31 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

Bod II

Dosavadní výsledky maturity lze považovat z dlouhodobého hlediska za neuspokojivé až alarmující. S přihlédnutím k výsledkům a úspěšnosti žáků v didaktických testech v rámci společné části maturitní zkoušky lze pozorovat vysokou míru neúspěšnosti právě v případě zkušebního předmětu matematika, který je doposud předmětem volitelným. Podíl neúspěšných žáků na celkovém počtu žáků, kteří ve školním roce 2017/2018 konali zkoušku z matematiky formou didaktického testu v rámci prvního řádného termínu, představuje 22 %. Výrazné rozdíly lze nicméně pozorovat napříč oborovým zaměřením, což ilustruje níže přiložený graf. Zatímco žáci gymnázií vykazují velmi nízkou míru neúspěšnosti (4 %), v případě oborů odborného vzdělávání je neúspěšnost žáků výrazně vyšší, především v nástavbovém studiu, kde míra neúspěšnosti dosahuje až 60 %. U maturitních oborů středního odborného vzdělávání představuje podíl neúspěšných žáků 33 %.

Zdroj: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV), vlastní výpočty

Pokud bychom se podívali na podíl žáků, kteří si volí matematiku jako zkušební předmět, ze kterého konají zkoušku v rámci společné části maturity, můžeme pozorovat kontinuální pokles v čase, což je pravděpodobně též zapříčiněno nepříznivými výsledky a neúspěšností žáků v didaktickém testu z matematiky. Zatímco v roce 2013 si v rámci jarního termínu (první řádný termín) volilo matematiku jako zkušební předmět ve společné části maturity 39 % žáků, v roce 2018 je to již 23 % (můžeme tedy pozorovat pokles o 15 p. b.).

Zdroj: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV)

Vzhledem k výsledkům a úspěšnosti, respektive neúspěšnosti, žáků v didaktickém testu ze zkušebního předmětu matematika a s přihlédnutím k výrazným rozdílům napříč oborovým zaměřením se nelze ztotožnit s tvrzením, že je vysoká neúspěšnost u maturit způsobena pouze nedostatečnou připraveností žáků. Výsledky naopak poukazují na problémy související s nastavením a koncepcí společné části maturitní zkoušky. Lze předpokládat, že pokud bude vyžadována povinnost tohoto zkušebního předmětu, jak uvažuje připravovaná novela Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dojde k dalšímu nárůstu počtu žáků, kteří v tomto zkušebním předmětu neuspějí.

Bod III

Omezení společné části maturitní zkoušky pouze na didaktické testy a přesunutí písemných prací a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka do profilové části maturity, která je v kompetenci škol, povede k posílení role škol a zpětné vazby hodnotícího učitele směrem k žákovi. Profilová část maturitní zkoušky se bude skládat ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, zkoušku z tohoto zkušebního předmětu a z dalších 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet dalších povinných zkoušek přitom stanoví pro daný obor vzdělání příslušný rámcový vzdělávací program tak, jak tomu bylo doposud.

D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava není s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani obecnými právními zásadami práva Evropské unie v rozporu.

F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smluvními závazky České republiky.

G Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé

Bod I

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet ve smyslu snižování předpokládaných příjmů a výdajů státu vůči jednotlivci, který předčasně opustí vzdělávací systém a dosáhne pouze základní úrovně vzdělání, čímž se výrazně navyšuje riziko nezaměstnanosti, která má, vzhledem k nízké úrovni vzdělání, velmi často dlouhodobý charakter.

To vyplývá i ze studie Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce, kterou zpracovala Agentura pro sociální začleňování. Tato studie vychází z logické premisy, že „člověk s vyšším příjmem, který nebude nezaměstnaný jen po velmi krátkou dobu svého ekonomicky aktivního věku, zaplatí na daních a odvodech do systémů sociálního a zdravotního více, než člověk s nižšími příjmy a častějšími nebo delšími obdobími bez zaměstnání, kdy bude naopak čerpat podporu od státu“.

Použitý model zohledňuje odvody placené zaměstnancem a zaměstnavatelem do systému sociálního a zdravotního pojištění a daň z příjmu fyzických osob, zároveň operuje s náklady státu na podporu v nezaměstnanosti. Výpočty v rámci modelu vycházejí z předpokladu, že bude zachována stejná výše odvodů do sociálně pojistných systémů, budou zachovány rozdíly v daňové sazbě a v poměru dávek a mezd v následujících letech.

Z analýzy Agentury pro sociální začleňování vyplývá, že v důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 mil. Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. Ve srovnání s úspěšným absolvováním maturitního oboru je to dokonce 22 mil. Kč.

Celoživotní daně z příjmu fyzických osob a odvody na sociální a zdravotní pojištění (2018-2067)

Zdroj: Agentura pro sociální začleňování (ASZ)

Náklady státu na řešení nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání (2018 – 2067)

Zdroj: Agentura pro sociální začleňování (ASZ)

Bod II

Vzhledem k tomu, že cílem předkládaného návrhu je zachování současného stavu, ve smyslu ponechání volby povinného zkušebního předmětu mezi matematikou a cizím jazykem, předkládaný návrh negeneruje žádné další náklady ve vazbě na státní rozpočet, či ostatní veřejné rozpočty.

Bod III

Navrhovaná změna povede ke snížení nákladů ve vazbě na zajištění písemných prací z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka ve smyslu vyhodnocení těchto prací přímo v dané škole. Z návrhu novely zákona č. 561/2004 Sb., které připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyplývá, že implementace předloženého návrhu povede k roční úspoře cca 14 mil. Kč z rozpočtu Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV).

H Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhované změny nezasahují do ochrany soukromí a osobních údajů.

I Zhodnocení korupčních rizik

S navrhovanými právními úpravami nevznikají žádná korupční rizika. V souvislosti s přenosem písemných prací a ústní zkoušky do profilové části maturity je třeba garantovat transparentní postupy hodnocení podle předem stanovených kritérií.

J Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhované právní úpravy nemají dopad na bezpečnost nebo obranu státu.