Novela z. o ochraně zemědělského půdního fondu

Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu

Právní ochrana zemědělského půdního fondu je upravena zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Zákon ve své části III upravuje „Zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu“, v části V pak stanoví podmínky odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Součástí zákona je příloha nazvaná „Sazebník odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu“, která ve své části D upravuje postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Ač se zdá, že současná právní úprava je pro ochranu zemědělské půdy, a zejména pak té nejvyšší bonitní třídy ochrany (I. a II. třída), dostatečnou ochranou, praxe ukazuje zcela něco jiného v podobě velkého úbytku zemědělské půdy té nejvyšší kvality. Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely. Tento stav je nežádoucí, přímo ohrožující významným způsobem zabezpečení potravinové soběstačnosti státu a jeho obyvatel. K odnímání půdy dochází bez jakékoliv její náhrady, například formou rekultivace jiné půdy.

Nedostatečnost právní ochrany zemědělského půdního fondu lze dokumentovat na údajích Českého statistického úřadu. Z nich vyplývá, že za posledních sto let ubyla na českém území více než třetina zemědělské půdy. Zatímco v roce 1918 se hospodařilo na 5,1 milionech hektarů půdy, po roce 2010 to bylo jen na 3,5 milionech hektarů půdy, a trend je stále klesající. Podle údajů z tzv. „Zelených zpráv“ vydávaných každoročně Ministerstvem zemědělství, ubylo za rok 2014 celkem 6.351 ha (tj. 18,6 ha denně), za rok 2015 celkem 7.032 ha (tj. 19,2 ha denně) a za rok 2016 celkem 6.351 ha (tj. 17,4 ha denně). Tato čísla jsou více než alarmující, svědčící tomu, že tento trend je třeba zastavit. Půdu je nutno považovat za neobnovitelný přírodní zdroj, a tomu musí odpovídat i její ochrana. Je třeba si uvědomit, že půda je důležitá i pro další přírodní zdroj, kterým je voda. Z tohoto hlediska je důležitým faktorem i způsob hospodaření na zemědělské půdě a zacházení s ní.

Ze statistik, a to i těch neoficiálních, vyplývá, že mizí právě ta nejkvalitnější půda (černozemě a hnědozemě), a to v důsledku výstavby průmyslových hal, rodinných domů atd. Bude-li tento trend pokračovat, Česká republika se stane zcela závislou na dovozu většiny zemědělských produktů.

Odůvodnění navrhované právní úpravy

Navrhovaná úprava si dává za cíl alespoň dílčími změnami zpřísnit ochranu zemědělského půdního fondu tak, že maximálně omezuje možnost odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Předkládaný návrh předpokládá, že pro nezemědělské účely bude nadále možné použít pouze nezemědělskou půdu a jiné pozemky. K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu bude moci dojít jen v nezbytném případě, a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Dalším kriteriem ochrany zemědělského půdního fondu v navrhované úpravě je, že bude možné odnímat pouze zemědělskou půdu méně kvalitní, tedy nižší ochranné třídy. Předkládaný návrh ukládá povinnost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v případě vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy svému původnímu účelu, vždy v souhlasu uložit povinnost nahradit odnímanou zemědělskou půdu minimálně ve stejné výměře půdou k zemědělské činnosti nevyužívanou, ležící ladem nebo zastavěnou nevyužívanými a zchátralými stavbami, její rekultivací.

Jako důležitý prvek ochrany zemědělského půdního fondu je navrhováno zvýšení odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, spočívající v desetinásobném navýšení koeficientu třídy ochrany.

Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí

Předkládaný návrh zákona nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, ani rozpočty krajů a obcí.

Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR

Předkládaný návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

Soulad s právem Evropských společenství

Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Je v souladu s Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020, podle kterého je třeba usilovat o svět z hlediska znehodnocování půdy, chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství a udržovat ekologicky cenná zemědělská území.

Další specifikace

Předkládaný návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Nezasahuje do soukromí, ani nenarušuje ochranu osobních údajů. Pokud jde o oblast ochrany životního prostředí, zde přináší pozitivní dopady, zejména pak pokud jde o zachování půdy vyšší bonity. Povede ke snížení nadměrného vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Nezakládá korupční rizika, svým rozsahem je přiměřený množině vztahů, které upravuje.