Novela z. o dani z nemovitých věcí

1. Zhodnocení platného právního stavu

Zákon o dani z nemovitých věci v platném znění má poměrně široké spektrum majetku, který není předmětem daně z nemovitosti. Často se také jedná o pozitivní krajinné prvky jako pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostů, pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat, nebo například pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny. Tedy již dnes stát poskytuje jasnou úlevu vlastníkům těchto pozemků a dává jasný důraz na to, že tyto prvky jsou v krajině důležité pro ekologickou stabilitu a jejich podpora je ve veřejném zájmu. Vlastníci těchto pozemků musí také strpět omezení při nakládání s jejich majetkem pro vyšší veřejný zájem. Bohužel současná právní úprava nepamatuje na některá specifika a také dostatečně neakcentuje vyšší priority pro další podporu těchto prvků v krajině a nutnosti jejich rozvoje.

Bohužel současný stav spíše nutí vlastníky některých krajinných prvků k náročné administrativě prokazování, že krajinný prvek na ostatní ploše je krajinným prvkem byť ten stejný, který je na orné půdě či trvalém travním porostu, je od daně z nemovitosti současnou právní úpravou osvobozen.

2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

V ČR je velké množství krajinných prvků, které mají charakter malých remízků, mezí a podobně v nezastavěném území obce, které ale jsou v katastru nemovitostí vedeny na ostatní ploše. V posledních letech dochází k tomu, že vlastníci takových parcel jsou v nepříjemné situaci. Mnoho těchto vlastníků musí nově složitě dokazovat Finančnímu úřadu, že jejich kamenitý pozemek, remízek, mez a podobně je skutečně remízkem. Je to náročné především pro starší vlastníky, kteří navíc často nebydlí v místě, kde se předmětný majetek nachází!

Dochází zde k nesouladu přístupu státu vůči vlastníkům, kdy charakterem stejný krajinný prvek, který je na zemědělské půdě či trvalém travním porostu, je vyjmut z daňové povinnosti. Bohužel charakterem stejně pozitivní prvek, který je přínosem pro životní prostředí, ale je na ostatní ploše, již vyjmut z daňové povinnosti není. Proto chci touto drobnou novelou tuto nelogickou právní úpravu napravit. Proto tuto část zákona v paragrafu čtyři písmeno k rozšiřuji tímto: “ pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech a ostatní ploše umístěné v nezastavěném území”. Jsem přesvědčen, že obzvláště v době dopadu klimatických změn by mělo být prioritním zájmem, aby stát nešikanoval, ale naopak podporoval pozitivní krajinné prvky, které přispívají k zadržení vody v krajině, větší biodiverzitě, snižují erozi atd. Zatěžovat tyto krajinné prvky daní z nemovitosti v situaci, kdy majitel takového pozemku nemá z tohoto majetku žádný větší prospěch, považuji nejen za nelogické, ale také za nemravné. Zároveň novela navrhuje vyjmout z povinnosti daně z nemovitosti pozemky i ochranného pásma II. stupně, protože omezení, která dnes jsou pro majitele a uživatele těchto pozemků, poměrně výrazně omezují produkční potenciál těchto ploch. I zde by měl stát v oblasti daňové politiky zohlednit pozitivní přínos těchto ploch pro zajištění kvalitních zdrojů pitné vody jako klíčové komodity pro celou veřejnost. Vlastníci a uživatelé mají pro pozemky v rámci prvního i druhého pásma hygienické ochrany vod omezené možnosti využití jejich majetku. Stát by měl i v tomto případě zohlednit omezení práv vlastníků a uživatelů těchto pozemků a upustit od výběru daně z nemovitosti na těchto plochách vymezených ochranným pásmem II. stupně vodního zdroje. Poslední úpravou je rozšíření kompetence obcí, které by mohly obecně závaznou vyhláškou osvobodit od daně z nemovitosti také pozemky hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb. Toto opatření reaguje na velice obtížnou situaci vlastníků lesa, kteří se potýkají s kalamitní situací a také na devastující dopady sucha na produkční rybářské plochy. Opět by tímto opatřením měl stát jasně deklarovat důležitost těchto ploch v krajině. Jak lesní pozemky, tak vodní plochy jsou klíčovými prvky pro zmírnění dopadů klimatické změny. Vláda ve svých strategických materiálech, které řeší adaptační opatření na dopady klimatické změny, počítá s podporou a rozvojem vodních ploch, lesních pozemků, tedy i tato novela je v souladu s vládními strategickými dokumenty.

3. Cíle navrhované právní úpravy

Cílem je odstranění nerovného přístupu vůči krajinným prvkům, které jsou na orné půdě a trvalém travním porostu a těch, které jsou na ostatní ploše. Tento přístup není rovný vůči vlastníkům těchto pozemků, kteří na svém majetku mají krajinné prvky, které přinášejí užitek společnosti a jejich existence je ve veřejném zajmu. Dále navrhovaná právní úprava vyjímá z daňové povinnosti i pozemky ochranného pásma vodních zdrojů II. stupně. Umožňuje rozšíření kompetence obcí, které by mohly obecně závaznou vyhláškou osvobodit od daně z nemovitosti také pozemky hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

České republiky Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a v souladu s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie a mezi- národními smlouvami Návrh zákona je v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také v souladu s právem Evropské unie.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí

Finanční dopad na státní a obecní rozpočty lze odhadnout obtížně. Je těžko predikovatelné, kolik obcí by umožnilo vyhláškou odpuštění daně z nemovitosti pro hospodářské lesy a produkční vodní plochy. Pokud by všechny obce umožnili vyhláškou odpuštění daně z nemovitosti u všech hospodářských lesů a produkčních vodních ploch, může tato částka být v objemu do 200 mil. Kč ročně. V případě krajinných prvků mimo zastavěná území obcí a II.

pásma ochrany vod, pak tato částka je v objemu do 40 mil. Kč ročně. Stejně jako lze obtížně vyjádřit dopad pozitivních externalit z těchto ploch pro společnost. Přímé dopady na rozpočty krajů touto novelou nejsou.