I. Obecná část:
1. Zhodnocení platného právního stavu, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
a odůvodnění jejích hlavních principů
Navrhuje se posílení postavení územních samosprávných celků při nabývání majetku státu s cílem, aby územní samosprávné celky měly reálnou možnost získat do svého vlastnictví od státu nemovité věci, které se nacházejí na jejich území a které potřebují pro plnění svých funkcí, tj. zejména pro výstavbu dopravní infrastruktury, škol, sociálních zařízení, občanské vybavenosti, sociálního bydlení, pro zeleň a k dalšímu rozvoji jejich území.
Současná právní úprava nakládání s nepotřebným majetkem státu je nastavena tak, že tento majetek může být převeden ve prospěch právnických nebo fyzických osob poté, neprojeví-li o majetek zájem jiná organizační složka státu. Zákon neupravuje dostatečně situace, kdy nemovité věci potřebuje pro plnění veřejného zájmu územní samosprávný celek. V případě, že územní samosprávný celek chce nabýt přebytečný majetek státu a nenaplní podmínky pro bezúplatný převod, dostává se do stejného postavení jako ostatní právnické a fyzické osoby. Ty však na rozdíl od územního samosprávného celku nejsou svázány zákonnou regulací jejich hospodaření a rozhodování. Stát může nepotřebný majetek převést na jinou osobu vícero způsoby, tj. na základě výběrového řízení, veřejné dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku, přímým prodejem či směnou. Rozhodne-li se stát pro veřejnou dražbu, jsou ostatní fyzické a právnické osoby oproti územním samosprávným celkům ve výhodnějším postavení, jelikož územní samosprávné celky jako účastníci veřejné dražby jsou limitovány za tímto účelem vyhrazenými finančními prostředky. Je tedy nezbytné hospodaření s majetkem státu upravit jednoznačnými pravidly stanovenými zákonem tak, aby prodej tohoto majetku byl transparentní a umožňoval využít nepotřebný majetek státu i nadále v souladu s veřejným zájmem a pro plnění úkolů územních samosprávných celků. Současná praxe navíc ukazuje, že absence jasných, zákonem stanovených pravidel vede k tomu, že klíčové pozemky na území daného územního samosprávného celku dokonce v některých případech skončily v rukou spekulantů, a podstatně je tak ztížen rozvoj území územního samosprávného celku.
Jedná se o dlouhodobý problém, na který upozorňují i jiné obce a kraje a další instituce, např. Asociace krajů České republiky, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky a též samotný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Jedná se o návrh následujících změn: Navrhuje se zřídit zákonné předkupní právo (jako věcné právo) pro územní samosprávné celky k hmotným nemovitým věcem, které se nachází v jejich katastrálním území. V případě, že se stát rozhodne tyto hmotné nemovité věci úplatně převést, je povinen nabídnout příslušnému územnímu samosprávnému celku tyto hmotné nemovité věci k odkoupení. Zároveň je stanovena lhůta 6 měsíců, během které se má územní samosprávný celek rozhodnout, zda předkupní právo využije či nikoliv, a oznámit své rozhodnutí státu. Pokud se územní samosprávný celek rozhodne toto své překupní právo využít, bude úplatný převod realizován za kupní cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále je podrobně upraven i proces vyjednávání obsahu smlouvy a postup pro případ nesouhlasu státu s kupní cenou. V případě, že toto zákonné předkupní právo bude porušeno, tj. stát územnímu samosprávnému celku majetek nenabídne, ale převede jej na třetí osobu v rozporu se zákonem, jsou právní jednání spojená s tímto převodem na jinou osobu neplatná. V případě státních podniků je nově navrhováno, aby měly tyto státní podniky povinnost převést nepotřebnou nemovitou věc do vlastnictví územního samosprávného celku, v jehož katastrálním území se věc nachází, pokud územní samosprávný celek projeví o tuto věc zájem. Teprve poté, co neprojeví o tuto věc zájem žádná organizační složka státu, jiná státní organizace nebo územní samosprávný celek, může s ní státní podnik naložit jiným způsobem. Územní samosprávné celky se tak novou úpravou dostávají ve vztahu ke státním podnikům v podstatě do stejného postavení jako organizační složky státu či jiné státní organizace.
V souladu s výše uvedeným se navrhuje novelizovat příslušné právní předpisy, a to zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Podrobný právní rozbor navrhovaných změn právních předpisů, včetně odůvodnění zvoleného řešení, tvoří přílohu č. 1 usnesení rady.
Proces bezúplatného převodu majetku na územní samosprávné celky nebude navrhovanou změnou dotčen. Nicméně i v této oblasti se navrhuje zahájit jednání s příslušnými státními institucemi za účelem zefektivnění tohoto procesu, stanovení jasných pravidel spolupráce a rozšíření okruhu případů, kdy může územní samosprávný celek majetek nabýt od státu bezúplatně.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Tento návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jak jej vymezuje čl. 112 Ústavy, včetně judikatury Ústavního soudu. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a jeho obsah neporušuje ústavní principy rovnosti v právech a zákazu retroaktivity.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou
soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami Evropské unie
Na úrovni Evropské unie neexistuje obecný právní předpis v oblasti nakládání s majetkem státu a jeho převodů na územní samosprávné celky, který by se přímo týkal předkládaného návrhu zákona, Evropská unie ponechává legislativní úpravu nakládání s majetky jednotlivých členských států na nich samotných. Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie. Návrhem zákona nejsou do právního řádu ČR implementovány předpisy EU a návrh není s právem EU v rozporu.
4. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.
5. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Žádné dopady z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nejsou očekávány.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná změna bude mít dopad na rozpočty územních samosprávných celků, a to v případě že se daný územní samosprávný celek rozhodne využít svého předkupního práva a majetek státu odkoupit. Dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady, dopady na národnostní menšiny a životní prostředí nejsou předpokládány.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na rovné postavení mužů a žen, neporušuje zákaz diskriminace, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na korupční rizika.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
II. Zvláštní část:
K čl. I bod 1:
V § 19c odstavec 3 se doplňují územní samosprávné celky tak, aby bylo naložení s majetkem ve prospěch právnických nebo fyzických osob podmíněno tím, že o tento majetek neprojeví zájem jiná organizační složka, nebo územní samosprávný celek, v jehož katastrálním území se nachází hmotná nemovitá věc.
K čl. I bod 2, 3 a 4:
Nově se přidává do zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, § 21a, který stanoví předkupní právo územního samosprávného celku k hmotným nemovitým věcem, v jehož katastrálním území se tyto hmotné nemovité věci nachází. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“) má následně u této věci povinnost v případě jejího zamýšleného úplatného převodu nabídnout ji územnímu samosprávnému celku k odkoupení, přičemž kupní cena této věci se určí znaleckým posudkem opatřeným územním samosprávným celkem. Úřad je povinen územní samosprávný celek oslovit písemně a umožnit mu prohlídku věci za účelem zpracování znaleckého posudku. Územní samosprávný celek je povinen na nabídku Úřadu odpovědět písemně ve lhůtě 6 měsíců má-li zájem využít předkupní právo, je povinen Úřadu sdělit kupní cenu, zaslat návrh kupní smlouvy a znalecký posudek. Pokud Úřad nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z důvodu nesouhlasu s kupní cenou, zašle územnímu samosprávnému celku svůj návrh na uzavření kupní smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým posudkem. Pokud se Úřad a územní samosprávný celek na kupní ceně nedohodnou, územní samosprávný celek bez zbytečného odkladu podá návrh na určení kupní ceny soudu nebo zašle Úřadu potvrzení o zániku předkupního práva. Pokud územní samosprávný celek zašle Úřadu odpověď, že nemá zájem využít předkupní právo (zároveň je povinen vydat Úřadu potvrzení o zániku předkupního práva), nebo pokud územní samosprávný celek nezašle odpověď ve stanovené lhůtě anebo pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní smlouvy Úřadu, předkupní právo zaniká. Územní samosprávný celek je povinen uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva územního samosprávného celku na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném případě je Úřad oprávněn od smlouvy odstoupit. V případě, že Úřad nesplní povinnosti zde uvedené, jsou právní jednání spojená s převodem věci na jinou osobu neplatná. Zároveň je vyřešena i kolize s jinými zákonnými předkupními právy, přičemž je stanoveno, že jiné zákonné předkupní právo má přednost před předkupním právem dle tohoto ustanovení (např. předkupní právo spoluvlastníků). Dále je stanoveno, že předkupním právem podle tohoto ustanovení není dotčeno bezúplatné nabývání hmotných nemovitých věcí.
K čl. II:
Přechodné ustanovení je navrhováno tak, že předkupní právo podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti tohoto zákona. Řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, která byla zahájena před účinností tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.
K čl. III
V zákoně č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, se do § 17 odst. 5 doplňuje i předkupní právo územních samosprávných celků, tzn. že věci, na nichž vázne toto zákonné předkupní právo územního samosprávného celku lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky.
K čl. IV
V zákoně č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se opět doplňují územní samosprávné celky, a to do § 17c, tak, aby územní samosprávné celky byly ve shodném postavení jako organizační složky státu nebo jiné státní organizace. Projeví-li územní samosprávný celek, v jehož katastrálním území se nemovitá věc nachází, o převzetí nemovité věci zájem, uskuteční podnik převod nemovité věci tomuto územnímu samosprávnému celku, a to za cenu obvyklou. Po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva lze převést věc i bezúplatně. Teprve neprojeví-li o věc zájem územní samosprávný celek, v jehož katastrálním území se nemovitá věc nachází, může s touto věcí naložit podnik podle dalších ustanovení tohoto zákona.
V Praze dne 3. července 2019
členka Rady hl. m. Prahy pro oblast legislativy,
veřejné správy a podpory bydlení