Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a nezbytnost nové právní úpravy
Je nepochybné, že veřejnoprávní mediální instituce, zejména Česká televize (dále jen „ČT“) a Český rozhlas (dále jen „ČRo“), disponují vztahem či svojí vazbou k veřejným rozpočtům.
ČT a ČRo jsou výhradními příjemci tzv. koncesionářského poplatku. Ten je v ČR stanoven zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Fyzická osoba má v České republice povinnost platit měsíční paušální poplatek za možnost příjmu televizního a rozhlasového vysílání, podnikatel pak platí za každý přístroj použitý k podnikání zvlášť. Ze zmíněných poplatků je následně financován provoz a rozvoj České televize a Českého rozhlasu, jako provozovatelů tzv. veřejné služby.
Koncesionářské poplatky tvoří základní složku příjmového rámce u obou zmíněných veřejnoprávních institucí a od jeho placení jsou osvobozeny pouze osoby postižené oboustrannou hluchotou či slepotou, osoby s nízkými příjmy (jejichž čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima), cizinci, kterým nebylo na území ČR uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, a osoby nevlastnící televizní či rozhlasový přijímač.
Jednou ze základních povinností veřejnoprávních médií je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodně vytváření názorů. A tento stav nebývá vždy plně realizován, o čemž svědčí nejen stovky stížností občanů (koncesionářů), ale i jednotlivá kritická hodnocení ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále RRTV), v rámci kterých bývají udělovány finanční sankce ve správním řízení.
K zajištění naplnění zákonné povinnosti v přístupu občanů k vyváženým a objektivním informacím, transparentního způsobu hospodaření obou institucí, ale i z důvodu ochrany samotných novinářů veřejnoprávních médií (aj.) před šikanózními a neodůvodněnými podezřeními profesionálních veřejnoprávních novinářů, je navržena předkládaná změna zákona.
Důvodem předložení je také obrana veřejnoprávních médií před častými podezřeními z neobjektivity jejich zpravodajství a publicistiky, či ze skryté a podprahové reklamy ve prospěch některých ekonomických, politických, kulturních, sportovních a dalších subjektů.
Zejména z výše uvedených důvodů se mezi občany, kteří jsou aktuálně povinni podávat přiznání k majetku, nově zařazují osoby, které mohou zásadním způsobem ovlivňovat veřejné mínění.
Tato povinnost by měla logicky vyplývat i ze zmíněného faktu, že se jedná o výplatu platů, resp. mezd z veřejných prostředků.
Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Předkládaný návrh nemá žádné dopady na státní rozpočet. Protože se navrhované dotýká pouze nové povinnosti dalšího okruhu povinných, kteří pracují v mediální sféře. Netýká se vůbec rozpočtu krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky podle čl. 10a Ústavy ČR
Předkládaný návrh zákona nepřináší zásadní změnu právního pořádku České republiky, je v souladu s Ústavou i ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Soulad s právem Evropských společenství
Předkládaný návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie, neboť je výhradním právem každé členské země Evropské unie upravit své poměry jak ve svých veřejnoprávních institucích, tak mezi nimi, včetně postavení vlastních zákonodárců.
Další specifikace
Předkládaný návrh nemá žádný dopad na podnikatelské prostředí České republiky, nemá sociální dopady ani dopady na životní prostředí. Stejně tak nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
Zvláštní část
K čl. I
Navrhovaná změna určuje další okruh povinných osob a to profesionální novináře, redaktory, editory a další, kteří jsou odpovědni za výběr informací.
K čl. II
Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem jeho vyhlášení.
V Praze dne 6. 11. 2019
Předkladatelé:
Vojtěch Filip, v.r.
Stanislav Grospič, v.r.
Jiří Valenta, v.r.
Miloslava Vostrá, v.r.